Jistá paní Maříková, poslankyně SPD, má být zbavena imunity a vydána policii, protože před rokem napsala na Facebook, že migranti jsou jako invazivní druhy, a tudíž by neměli být do Evropy zavlékáni – jako to platí pro (invazivní) druhy zvířat a rostlin.
Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík teď prochází asi nesnadným životním obdobím – musel skončit ve funkci, rozpadl se mu vztah, objevily se nějaké finanční nesrovnalosti (nic velkého – jen pár milionů neznámého původu na koupi bytu). Problémům ale čelí zmužile, proměnil krizi v příležitost, chápe, že zavření jedněch dveří znamená otevření jiných, třeba na nečekaném místě. A tak to má být, tak se nám to líbí. Životní zkouška probudila v panu Kremlíkovi umělce.
S nástupem komunismu v Americe to asi nebude tak horké. Přinejmenším v politice, jak ukázalo tzv. superúterý prezidentských primárek Demokratické strany.
Děje se něco zvláštního. Někdo si častěji myje ruce, další se nevraživě otočí, když uslyší zakašlání, a jsou i tací, kteří s ponurou tváří plní nákupní vozík v supermarketu až po okraj. Do Česka dorazil koronavirus, počátkem týdne bylo hodně pravděpodobné, že se dál bude šířit, a nad slunce bylo jasnější, že Česko zachvátila panika. Proč vlastně?
Noc zlomu, tak zněl slogan koalice Progresívne Slovensko / Spolu v centru Bratislavy, kde čekala na výsledky voleb – mimochodem na stejném místě jako před rokem Zuzana Čaputová. Nakonec s tím, jak přibývalo sečtených hlasů, tím více těmto liberálním podnikatelům s veřejnými zdroji, ajťákům, aktivistům z neziskovek a zeleným klesala nálada. Neprošli, chybělo jim 926 hlasů. Kde se stala chyba?
Světové burzy zažily v pátek nejhorší pád od začátku finanční krize 2008.
Příštím premiérem Slovenska bude totální politický exot.
Páteční mimořádné jednání Rady NATO mělo psychopatický nádech. Rada se sešla na žádost Turecka, jehož armáda v syrské provincii Idlib právě válčí s armádou prezidenta Bašára Asada.
Krátký úvod pro mimopražské čtenáře: V českém hlavním městě existuje obvod Praha 7, pokrývá čtvrti Letná a Holešovice. Je to městská část značně trendy a hipsterská, zároveň mohu z vlastní zkušenosti dosvědčit, že se tam bydlí docela dobře, jakkoli chyby a hranici parodie překračující výstřelky by se taky našly (nikdy se například nepřenesu přes proměnu nádherně ušmudlaného nočního zapadáku Kobra v křečovitě mondénní „vystajlovaný“ podnik). Ale k věci. Na stránkách britského deníku Guardian se objevil seznam deseti nejvíc cool čtvrtí v Evropě a Holešovice jsou mezi nimi. Lokální patrioti to na sítích oslavovali. Ozvaly se ale i kritické hlasy – například v textu Táni Zabloudilové na Alarmu. Podobná publicita prý pomáhá rozšiřování turismu a vůbec gentrifikaci, která z tradičních čtvrtí vytlačuje původní obyvatele, pro něž jsou tam pak příliš drahé nájmy.
V zásadě nelze a priori vyloučit, že se socialista Bernie Sanders, který je na nejlepší cestě získat nominaci Demokratické strany, stane americkým prezidentem.
Zemské volby v severoněmeckém Hamburku – to asi českému čtenáři nebude znít úplně sexy. Hamburk patří k nejmenším z 16 spolkových zemí v Německu, tento proslulý přístav je navíc od konce války většinou doleva. Levice zvítězila i tentokrát. Jenže tentokrát vyhrála o tolik a s tak vyhraněným programem, že patrně můžeme mluvit o novém fenoménu. Je dominance ekolevice v bohatých metropolích obrazem věcí příštích, aspoň tedy v západní Evropě?
Také ANO už má svou korupční aféru, stejně jako svého času „tradiční“ strany ODS a ČSSD. Z příběhu o úplatcích na radnici Brno-střed přesto mrazí i ty, kdo v oboru něco zažili. Korupce se tam stala něčím úplně samozřejmým.
O krveprolití v Hanau, při němž ve středu útočník Tobias Rathjen zavraždil devět lidí a nakonec ještě svou matku, psal už kolega Jiří Peňás. Vrah byl podle manifestu, který předtím vytvořil, evidentně rasista a xenofob, a přestože žádná politická strana nemá rasismus ani etnickou nesnášenlivost v programu, vražda má ohromné politické dopady, poučné pro zbytek Evropy.
