Británie je paralyzovaná strachem z covidu
Začíná to bohužel vypadat, jako kdyby se hrdý Albion odpojil ze skupiny mezi sebou svázaných členských zemí nikoliv proto, aby jim utekl, ale aby si v klidu a o samotě podřezal žíly.
Komentáře - 15. července
14. července
Porod alternativy
Jediné, v čem lze brát domácí průzkumy veřejného mínění vážně, je skutečnost, že Andrej Babiš neztrácí na své síle, jeho formace má stabilní podporu a neklesá pod 30 procentních bodů. Na ostatním nejsou čtyři hlavní agentury, které pravidelně přinášejí měření politických preferencí, schopné se shodnout. Rozdílné hodnoty, které přisuzují všem ostatním stranám, jsou ale pozoruhodně rozporuplné.
13. července
Miroslav Kalousek tak trochu odchází
Po příštích volbách do české sněmovny už nezasedne Miroslav Kalousek. Šéf klubu TOP 09 svůj záměr nekandidovat ohlásil ve včerejších Otázkách Václava Moravce. Nemá to ale znamenat jeho odchod z politiky, chce pracovat na projektu spojenectví tradičních stran a partají pravého středu, které by se mělo efektivně postavit dlouhodobé dominanci Andreje Babiše.
12. července
Najednou Babiš není troublemaker
Část poslanců české sněmovny prokazatelně trpí rozštěpem osobnosti, nejvíc se tento úkaz vyskytuje u menších tzv. středových stran v opozici.
11. července
Trikolóra a gestikulace
Hlavní postavou tuzemských sociálních sítí se nakrátko stal pan Aleš Karásek z jihomoravské organizace strany Trikolóra. Pozornost, kterou vyvolal, pro něj nebyla – aspoň v mé bublině – zrovna příznivá. Na svém facebookovém profilu zveřejnil svoje propagační fotografie. Je na nich hladce oholen (včetně vlasů), ve tváři úsměv, řekněme, poněkud nasládlý. Snímek doprovázejí různé popisky a hesla, zaujalo jen jedno z nich. „Holky mají pipinku, kluci pindíka.“
10. července
Užiteční idioti Evropy
Německo se ujalo předsednictví Evropské unie.
09. července
Návrat malých rudých knížek
Je cosi dojemného a taky zlověstného na tom, že lidé na první pohled stále vlivní a zabezpečení považovali za nutné se uchýlit k formě otevřeného dopisu, jež byla typická pro východoevropský antikomunistický disent.
08. července
A vlastní gól dává Petr Fiala
Českému ministerstvu zahraničí se po soustředěné práci podařilo vyjmout Slovinsko z (krátkého) seznamu zemí, které naše turisty považují za koronavirové nebezpečí. Negativní test žádají Slovinci „jen“ po obyvatelích Moravskoslezského kraje. Babišova vláda kudy chodí, tudy její činitelé uklidňují, že covid-19 se vyskytuje pouze v lokálních ohniscích a není třeba se děsit.
07. července
V Karviné na pohodu
V karvinském uhelném revíru se ukázalo, že někdo selhal, a důkazem je prostý fakt, že politici přehazují odpovědnost jeden na druhého. To má ovšem nepříjemné důsledky v tom ohledu, že jim v případě druhé vlny koronaviru nemůže veřejnost věřit.
06. července
Když se Němcům podvodně ztratí miliardy eur
V Německu se rozjel obří finanční skandál kolem platební společnosti Wirecard, který může otřást západními financemi podobně jako v roce 2001 série obřích účetních podvodů v čele s energetickým kolosem Enron ve Spojených státech.
05. července
Zatímco Západ se zabývá sám sebou
Zatímco Západ je pohlcen sám sebou, dějí se věci.
04. července
Čína začala se zatlačováním svobody
Dohody s komunisty nikdy za mnoho nestály.
03. července
Za Otou Pavlem na Olšanech
Zůstaňme ale ještě u těch dvou blízkých hrobů. Ota Pavel a Franz Kafka, to jsou zajisté dva literárně těžko měřitelné pojmy.
02. července
Evropské zelené kádrování začíná
Evropská unie se pouští do bezprecedentního experimentu. Úplně boří základní smysl, na němž od zrodu v renesanční Itálii stály finance, banky a úvěry. Tím pilířem bylo posuzování rizika konkrétních půjček a investic. Čím byly méně rizikové, tím nižší úrok se z nich platil a tím také byly nižší pojistky. Čím bylo riziko vyšší, tím stoupala i cena, za niž člověku nebo firmě banka půjčovala nebo mu pojišťovna nabízela pojistku.
01. července
Náš tanec na hrobech
Jeden z nejpozoruhodnějších autorů dnešního Německa Roland Tichy v rozhovoru pro Echo před časem o tzv. vyrovnávání s nacismem v Německu řekl: „Za posledních dvacet let ho přibylo i přesto, že všichni, kdo se nacismu účastnili, jsou už mrtví. Stalo se z toho tančení na hrobech.“ Češi (a žádný jiný národ) nemají ve svém historickém svědomí něco tak strašného jako Němci, ale částečné paralely jsou jistě možné. Sedmdesáté výročí justiční vraždy Milady Horákové na Pankráci je také takovým tančením na hrobech.