Zabývá se převážně tématy zdravotnictví, školství a sociálních věcí. Věnuje se také situaci na trhu práce. V deníku Echo24 působí od roku 2017.
Nedostatečně řešená integrace ukrajinských uprchlíků narazila na problém, který v Česku tradičně bují už několik let. Ukrajinské děti, zejména v Praze, vytváří další tlak na přetížené kapacity základních škol, které už dlouho trápí tzv. spádová turistika. Ředitelé nyní dostali do rukou staronový nástroj. Prezident Petr Pavel podepsal novelu, která po roční pauze opět umožní zvláštní zápis pro děti uprchlíků.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se chlubí změnami u dohod o provedení práce. Konkrétně tím, že po deseti letech čekání stoupl brigádníkům limit, do kterého nemusí odvádět odvody, o několik stovek korun. Opomněl však zmínit, že jeho resort pro dohodáře a podnikatele v posledním roce přichystal zbytečné náklady, úbytek brigád a překotné změny, které následně opět rušil.
Plánované zrušení výuky ruštiny na základních školách neznamená omezení jen pro žáky, tvrdé probuzení přichystalo i budoucím učitelům. Studenti pedagogických fakult se totiž dozvěděli, že jejich aprobace na výuku ruského jazyka vyjde do budoucna vniveč. Část z nich to ostře kritizuje a zcela zpochybňuje argumenty, s kterými přišel resort Mikuláše Beka (STAN).
Výrazná změna systému sociálních dávek z dílny ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) s sebou přináší trochu paradoxní situaci: má lépe zacílit dávky, tedy reálně snížit okruh možných žadatelů. Zároveň však velmi pravděpodobně zasekne dalších několik miliard do rozpočtu navíc. Už nyní totiž dávky pobírá jen malá část z těch, kteří na ně mají nárok. A revize jim má umožnit dosáhnout automaticky i na dávky, ke kterým se z různých důvodů sami nehlásí.
Na živnostníky, kteří se prvně rozhodnou přestoupit do tzv. režimu paušální daně, může čekat na počátku skrytá „nástraha“. Stává se totiž, že živnostníci očekávají od finanční správy potvrzení o vstupu do nového režimu. To však nepřijde, plátcem paušální daně se totiž OSVČ stává momentem, kdy to úřadu oznámí. A s tím už pro něj také platí povinnost za pár dní uhradit první platbu. Ta se meziročně zvýšila o více než tisíc korun, může za to rekordní růst odvodů způsobený vládním konsolidačním balíčkem.
V otázce důchodů žen se řeší především dvě zásadní odlišnosti – výchova dětí a výrazně nižší penze, ačkoliv pobíraná po delší dobu. Obou těchto aspektů se má dotknout důchodová reforma. Některá opatření mají ženám alespoň potenciálně důchod navýšit, změny pak nastávají i v případě tzv. výchovného, které je v důchodovém systému poměrně nedávnou novinkou. Důchodová reforma pak ale také potvrdila, že ženy s vyšším počtem dětí přijdou o výhodu dřívějšího odchodu do penze.
Během dvou let narostly výdaje na populární příspěvek na bydlení o 12 miliard. V loňském roce už tak v této formě pomoci skončilo zhruba 20 miliard korun. Kontroverzní dávka, již nynější vláda naučila využívat i lidi, kteří si tím doplácí hezčí bydlení, má na své poměry rekordní výše dosáhnout i v letošním roce, rozpočet počítá se 17 miliardami. Vláda navíc v prosinci rozhodla o tom, že příspěvek na bydlení ještě vzroste.
I o tisíce měsíčně navíc si mohou už v lednové výplatě polepšit důchodci, kteří pracují. Má to však háček, o navýšení si musí říct a splnit několik podmínek. To samé pak platí i v případě živnostníků, kteří mohou získat zpět přeplatky za pojistné či si snížit jeho sazby. Jak se ale v některých případech ukazuje, na rychlou změnu z přelomu roku zatím nejsou připraveni ani zaměstnavatelé a překvapení je to i pro samotné důchodce.
Rok od podpisu dohody mezi protestujícími lékaři a vládou se situace vrací zpátky na začátek. Na volební rok připravují vládě zdravotnické odbory i lékařská komora zřejmě další protesty a dávání výpovědí z přesčasové práce, které by vedlo k omezení nemocniční péče. Dá se tak říct, že s dohodou nakonec není spokojený nikdo. Do zdravotnictví se nalily další miliardy, k větším reformním změnám nedošlo a debata opět stojí na tom, kolik dalších miliard se má přilít.
V platnost vstupují s novým rokem první kroky hlavního balíku důchodové reformy. Změny parametrů penzijního systému, které po měsících politických přestřelek prošly ve značně mírnějším stavu, mají nabíhat postupně. Ty první začínají platit už s lednem 2025. A patří k nim i několik z těch nejvýraznějších změn. Jedním z nejkontroverznějších momentů reformy se na poslední chvíli stalo rozhodnutí o předčasných důchodech tzv. rizikových profesí.
Velká změna, která ale nezmění téměř nic. Tímto směrem opět míří snaha o zavedení revidovaných rámcových vzdělávacích programů, které před dvěma dekádami nahradily klasické školní osnovy a dosud se je nepodařilo prosadit do škol. Po dlouhých letech příprav jsou nyní revize pro základní školy ve fázi, kdy jim opět nikdo nerozumí, ve školách k nim bují odpor a ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se tváří, že nejde o jeho zodpovědnost. Tu si nechal až na samotný konec.
Od nového roku si bude moct část lidí pobírajících plnou penzi výrazně přilepšit a to i o tisíce měsíčně. Roky přehřátý trh práce, kterému se nedostává zaměstnanců, bude i podle odborníků zkrátka potřebovat i lidi v seniorním věku. A to i kvůli neúprosné demografické křivce, se kterou velmi rychle stárne populace. Vláda se tak ve snaze motivovat více penzistů k delšímu setrvání v práci v rámci důchodové reformy rozhodla odpustit pracujícím seniorům část odvodů. Týká se to jak zaměstnanců, tak živnostníků.
V nedávno zveřejněných průzkumech se ukázalo, že se lidé začínají bát o dostupnost zdravotní péče i volají po rychlých změnách v systému zdravotnictví. Ačkoliv zatím nedochází k větším problémům, data poměrně jasně ukazují, že nejde o plané obavy. O potřebě zásadních změn se mluví dlouhé roky a i v nynější situaci, kdy se začíná postupný „náraz“ nebezpečně blížit a politici i odborníci mluví o potřebě začít situaci řešit, naráží snaha o reformu zdravotnictví stále na stejné problémy a neochotu udělat zásadní kroky.
Důchody všem penzistům narostou o pravidelnou lednovou valorizaci, podle České správy sociálního zabezpečení to bude v průměru o zhruba 358 korun. Pro některé důchodce však přechod do nového roku může znamenat, že získají i o tisíce měsíčně navíc. Může za to prezidentem v pátek podepsaná důchodová reforma.
Předčasná penze bez krácení pro tzv. náročné profese vyvolala ve finále schvalování důchodové reformy největší rozruch. Senátem nakonec prošla narychlo prosazená sněmovní verze, která původní mechanismus přiřkla pouze zaměstnancům z nejtěžší kategorie prací. Pro dalších sto tisíc lidí tedy mají platit nová pravidla. Konkrétní předloha má však teprve vzniknout, budoucí penzisty tak může ještě překvapit i to, že na ně budou zaměstnavatelé platit výrazně méně, než vládní politici avizovali. Případně i to, že o možnost odejít bez krácení dříve prakticky přijdou.
Na střední školy se brzy začnou hlásit děti z ročníku, v kterém se narodilo přes 115 tisíc dětí. Je to poslední z nadprůměrně silných ročníků narození 2008 – 2010 a stejně jako děti z předchozích let čeká tyto ročníky zřejmě náraz na nedostatečné kapacity středních škol.
Novinka v důchodovém spoření se za rok fungování blíží ke sto tisíci klientům. Tzv. dlouhodobý investiční produkt se tak řadí prakticky na podobná čísla, jaká v prvním roce dokázal oslovit třetí pilíř při startu doplňkového penzijního spoření.
Důchodová reforma se blíží do finále ve značně pozměněné podobě. Pokud projde návrh schválený sněmovnou, růst důchodového věku se zastaví už na 67 letech, deficit penzijního systému se sníží méně než vláda předpokládala a do předčasné penze bez krácení bude moct odejít o stovku tisíc lidí méně.
Přijímací řízení na střední školy by se mohlo na české poměry nevídaně změnit. Hlavní přínos? Podle těch, kteří volají po změně, nynější systém vede k podceňování, taktizování a „ztrátě“ řady potenciálně talentovaných dětí. Aby k tomu nedocházelo, nabízí se podle nich logický krok. Děti mají nejprve dělat přijímací zkoušky a až podle toho, jakého dokáží dosáhnout výsledku, dovozovat, na jakou školu vlastně mají schopnosti.
Někteří lidé se v minulém roce možná těšili, že brzy odejdou do předčasného důchodu. S tím však vláda učinila konec, když zkrátila limit z pěti na maximálně tři roky před řádným termínem. Už rok se čeká na odpověď, zda tím porušila jejich legitimní očekávání, tedy zda jim neprávem skokově zamezila vstoupit do penze. Ústavní soud dostal stížnost v listopadu minulého roku a k dispozici má už i protiargumenty vlády.
Reforma penzí se stále mění před očima a na poslední chvíli z ní tak poslanecký návrh vyškrtl nový nárok pro více než stovku tisíc lidí, kteří měli odcházet dříve do důchodu bez krácení. Nové kompromisní „řešení“, byť již schválené sněmovnou, je vlastně zatím jen nejasný příslib. Konkrétní návrh se má k reformě přidat až v příštím roce. Z dosavadních výroků se však dá usuzovat, kam bude změna směřovat: část lidí v předdůchodovém věku zřejmě o možnost odejít dřív přijde.
Snaha o důchodovou reformu dostává své pověsti a opět naráží na politickou neprůchodnost i odpor veřejného mínění. V cílové rovince ve sněmovně dokázala vrazit klín i mezi zbylé vládní koaliční strany a v posledním čtení působí daleko od sebejistě obhajovaného a hotového návrhu.
Šlo o vlajkovou loď lidovců a také jeden z největších nových výdajů do rozpočtu. Takzvané výchovné, tedy zvýšení důchodu za každé vychované dítě, však nevydrželo ve své původní podobě ani celé volební období a nyní se řeší, jak ho omezit či nahradit. Zůstat má pouze pro matky tří a více dětí. Právě projednávaná reforma tak obsahuje mechanismus, který by měl výpadek nahradit, ovšem zatím ne v plné výši. To se však nyní na poslední chvíli snaží lidovci opět zvrátit. Rodičům, kteří pečovali o jedno či dvě děti, se má vždy dávat vyšší ze dvou variant důchodu.
Na změnu se čeká už několik dekád a zdá se, že se neblýská na lepší časy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se skutečně opřel do snahy provést důchodovou reformu, či alespoň zásadnější parametrické změny současného systému, které mohou výrazně zpomalit úpadek penzijního sytému. Jenže se zdá, že nedokázal - nepřekvapivě - přesvědčit opozici, ale příliš ani veřejnost.
Na začátku volebního období měla vláda se studenty poměrně ambiciózní cíl. V původním programovém prohlášení slibovala, že se studium opět začne počítat do tzv. náhradní doby důchodového pojištění – tedy zjednodušeně do „odpracovaných“ let potřebných pro získání či navyšování penze. Studenti se často domnívají, že za ně po dobu studia hradí důchodové pojištění stát. Pro většinu současných či bývalých absolventů především vysokých škol však nic takového nenastane ani podle vládní penzijní reformy.
V rámci chystané „superdávky“ se do budoucna musí lidé připravit na zásadní novinku. Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Týkat se to tak bude například i lidí, kteří využívají v posledních letech značně populární příspěvek na bydlení. I ten se má totiž podle návrhu do nové sjednocené dávky schovat.
Reforma penzí míří ve sněmovně do finále a mezi vládou a opozicí panují naprosté rozpory v zásadních otázkách. Existují však i zásadní opatření, která vyvolávají rozkol v samotné vládní čtyřkoalici. ODS a TOP 09 navrhují drasticky omezit seznam tzv. náročných profesí.
Projednávání důchodové reformy se ve sněmovně blíží do finále a jen stěží by šlo říct, že na něčem podstatném panuje mezi vládou a opozicí shoda. Mezi takto kontroverzní opatření patří od začátku i zpomalení růstu budoucích důchodů. To se má dotknout už lidí odcházejících do důchodu v roce 2026. I to patří k opatřením, které chtějí obě opoziční strany zrušit. Reforma nyní čeká na projednání v sociálním výboru sněmovny, pak zamíří na závěrečné hlasování.
Digitální stavební řízení kritizují do posledních dní prakticky všichni aktéři, kterých se dotýká. Ani to však nepřimělo vládu přijít s návrhem, který by situaci řešil. Alespoň podle profesních komor, jež dlouho premiéra Petra Fialu (ODS) přesvědčovaly o nutnosti radikální změny. Navzdory ráznému nástupu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) podle nich vláda zvolila řešení, které může stavební řízení nadále paralyzovat. Vláda se na středečním jednání rozhodla, že nebude dopracovávat současný digitální systém stavebního řízení.
Po odchodu Pirátů se vláda zjevně rozhodla pro otočku. Jak dříve deník Echo24 upozornil, současný návrh mediální novely nařizuje České televizi i rozhlasu boj proti dezinformacím ze zákona. Původně pirátský návrh nejprve vláda posvětila, nyní však přichází poslanci zbylé čtyřkoalice s novinkou. Veřejnoprávní média už nemají vést boj proti dezinformacím, ale „přispívat“ k mediální gramotnosti.
