Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.
Tak úspěšného premiéra Česká republika dlouho neměla. Vládne už druhým rokem bez karambolů, jeho popularita se drží nad padesáti procenty, udržuje klid a prosperitu i v pohnuté době uprchlíků a teroristických útoků. Muž bez vlastností Bohuslav Sobotka dokázal něco, co by mu mohli závidět všichni polistopadoví velikáni včetně Václava Klause a Miloše Zemana.
Otázku položil diskusní Salon Týdeníku Echo třem expertům. K debatnímu stolu se sešli sociolog a výzkumník veřejného mínění Jan Herzmann, prorektor vysoké školy CEVRO institut Ladislav Mrklas, který se specializuje na politiku střední a východní Evropy, společně s Milanem Znojem, docentem Filozofické fakulty UK a členem poradního sboru Masarykovy demokratické akademie.
Z potu českých pracovníků vyrostly paláce vídeňské šlechty a velkolepé kláštery katolických řádů. Tak učí školní dějepis o třech stoletích, kdy České země podléhaly Habsburkům. Co se týče vysávání zdejší pracovní síly cizími boháči, jsou současné poměry přinejmenším stejné. Každá dvanáctá koruna vydělaná v Česku končí v rukou cizince.
Události po sněmovních volbách v Polsku znamenají konec demokracie a nástup více či méně autoritářské vlády. Tento názor sdílejí politici poražených stran, novináři v čele s levicově-liberálním listem Gazeta wyborcza i mnozí bývalí ústavní soudci a jejich výklad se přes média rozšiřuje do celé Evropy.
Sopka, která svou činností zasypala sama sebe. Cimrmanovským obratem se dají nejlépe popsat dva roky fungování sněmovny, která sice překypuje mnoha aktivitami, nedokáže však většinu z nich dotáhnout k nějakému závěru.
Ministři dopravy nejsou neschopnější než kolegové z jiných resortů. I když je současný ministr Dan Ťok (ANO) za posledních sedm let už desátý v řadě a i když také v jeho případě existuje dost důvodů k odvolání, hlavně neschopnost najít někoho, kdo by provozoval mýtný systém na českých dálnicích od ledna 2017.
Čest být rodištěm Franze Kafky si Praha a vůbec české země zaslouží. Kafkovy příběhy o všemocné a neproniknutelné byrokracii, která se může zničit jedině sama, se opakují i dnes, jen v jiných kulisách.
Dojít pěšky z bavorského Wegscheidu na Lipenskou přehradu se stihne za čtyři hodiny, většina jeho současných návštěvníků ovšem míří jiným směrem. Chtějí se dostat dál do bavorského a německého vnitrozemí. Jedná se totiž o uprchlíky, kteří právě u Wegscheidu překračují rakousko-německou hranici.
Rvou se o koryta. Tak stručně hodnotí krizi na pražské radnici návštěvníci českých hospod. Není proč se divit soudu nezasvěcených občanů, kterým nikdo nevysvětlil, proč se zastupitelé čtrnáct dní řežou hlava nehlava. Jediný, kdo se o to pokusil, byl odvolaný náměstek Matěj Stropnický.
Nehlásí se k tomu, přesto se TOP 09 může stát sjednotitelem pravice, která nikdy nebyla tak rozdělená jako dnes.
Chtěli jsme to udělat co nejlépe, bohužel to dopadlo jako vždycky. Známé ruské přísloví, které měl v oblibě premiér Viktor Černomyrdin, platí v českém hlavním městě několikanásobně.
Koho chce Bůh potrestat, tomu splní všechna přání. Staré přísloví popisuje hlavní riziko pro favorita nedělních parlamentních voleb v Polsku. Strana Právo a spravedlnost (PiS) je předem tak jistým vítězem, jako dosud nebyla u našich severních sousedů žádná strana. Průzkumy to říkají jednoznačně. Právo a spravedlnost získá přes pětatřicet procent hlasů, o deset až patnáct procent víc než hlavní konkurent, vládní Občanská platforma (PO).
Ve srovnání s minulostí je strana zdaleka nejmocnější a možná už nikdy v budoucnosti tak mocná nebude. Obsadila místo premiéra, šéfa sněmovny i Senátu, jejím bývalým členem je prezident. Drží deset míst hejtmanů a ve většině krajských a okresních metropolí místa radních. Přesto se dostala do nejhlubší vnitřní krize v historii posledního čtvrtstoletí.
Všichni byli překvapeni, když televize hlásila první výsledky. Zemské volby ve Vídni vyhrála minulou neděli sociální demokracie (SPÖ) s osmiprocentním náskokem přes Svobodnými (FPÖ).
Před Vídní se v letech 1529 a 1683 zastavil vpád osmanských armád do Evropy. Historie se připomene v neděli. Vídeňské zemské volby rozhodnou, jak se Rakousko postaví přívalu uprchlíků, kteří mnozí rovněž pocházejí z území bývalé Osmanské říše.
Elektronické pokladny se opět odkládají a jejich duchovnímu otci Andreji Babišovi to, zdá se, nevadí.
Tuzemské vědě hrozí, že přijde o pověst vznešené disciplíny zaměřené pouze na odhalování pravdy a na zlepšení dovedností zdejší populace. Rozhodnou o tom výsledky dvou kontrol. První z nich podniká ministerstvo financí na Masarykově univerzitě v Brně, druhou ministerstvo spravedlnosti na pražské ČVUT.
Týdeník Echo oslovil jednu ženu a tři muže, kteří budou historickým změnám v dopravě čelit z titulu své profese architekta i funkcí v občanských iniciativách nebo veřejné správě. Místostarostka Prahy 6 Eva Smutná a architekt Martin Kloda z Prahy 8 zastupují městské části, kde Blanka ústí a kam přinese největší změny. Vratislav Filler z iniciativy Auto*mat nabízí možnosti, jak v okolí tunelu omezit dopravní rizika. Ředitel Institutu pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy (IPR) Petr Hlaváček musí zjistit, jak gigantický tunel zasáhne do pražské budoucnosti. „Blanka určitě město změní, ale my přesně nevíme jak. Dopravní modely říkají, že tam bude jezdit 70 tisíc aut za den v obou směrech – a to nějaký dopad mít bude,“ předpovídá opatrně Hlaváček.
Řekové podváděli a kradli, proto se nemohou divit, že jejich státní rozpočet zkrachoval. Zhruba tak se vyjadřují k potížím jihovýchodní evropské výspy někteří bohorovní analytici.
Metro Dejvická–Motol je jednou z nejpodivnějších tras metra nejen v Praze, nejen v Evropě, ale možná na celém světě. Připomněla to originální zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, působivější je ovšem výlet do nových stanic.
Rozkvět Asie zastavila těžká krize, která přivedla celý svět až na pokraj propasti globální hospodářské krize.
Sebestředná západní Evropa se probudila a začala zjišťovat, kdo jsou její sousedé. Dokladem je výbuch, kterému se neubránil německý vicekancléř Sigmar Gabriel, když v rozhovoru pro deník Bild vypočítával, že jasnou většinu současných uprchlíků musejí přijmout pouhé tři státy, vedle Spolkové republiky ještě Rakousko a Švédsko, zatímco ostatní země migranty odmítají.
V Praze se bojuje za Brno, Ostravu, Plzeň či Liberec. Když hlavní město dokáže prosadit vlastní stavební předpisy, může výrazně zlepšit pohodu svých obyvatel a posloužit jako příklad ostatním. Potíž je v tom, že to Pražákům nejde.
Zákruty a peripetie politické kariéry Vladimíra Špidlu nakonec přivedly k nezávislému postavení šéfa sboru poradkyň a poradců premiéra Bohuslava Sobotky.
Vlna přistěhovalců vykolejila Evropu a nejvíc zřejmě Česko. Vyhlídku, že se v jejich sousedství usídlí Syřané, Afghánci nebo Eritrejci, totiž Češi odmítají nejradikálněji za všech Evropanů. Sociologové přesto tvrdí, že nejsme xenofobním národem, odpor k cizincům však považují za důkaz, jak úspěšně se v polistopadovém Česku reprodukovaly vzorce chování ze socialistického Československa.
Bílá flotila v Drážďanech prožívá špatný rok. Vyhlídkové cesty po Labi se kvůli nízkému stavu vody ruší a návštěvníci saského královského města musejí hledat jiné povyražení. Naštěstí se nabízí i sama z poloviny vyschlá řeka, která uprostřed města obnažila kamenité dno a láká k neobvyklým procházkám pod Augustovým mostem.
Jsme národem motoristů, kteří však nejsou schopni postavit dálnice, po kterých by mohli jezdit. Změnit poměry k lepšímu se v posledních pěti letech neúspěšně snažila řada ministrů dopravy různých vlád. Dnes je skoro jisté, že pod ministrem Danem Ťokem se staré poměry zakonzervují. Zní to neuvěřitelně, ale žádná významná dopravní stavba nebude dokončena ani v příštích sedmi letech.
Do sálu pro tiskové konference vstoupil premiér a zaujal tradiční místo před fotografií Strakovy akademie, která slouží jako pozadí televizních přenosů. Na místech, kam by se vešly dvě stovky lidí, posedávalo několik zívajících novinářů. Zakaboněný Bohuslav Sobotka (ČSSD) je svým výkladem o dohodě nad rozpočtem k větší aktivitě nenastartoval.
Je vám padesát, v práci máte málo pohybu a v poslední době jste přibral? Pak jste vážně ohrožen nemocí, která dokáže zabít během několika let. Pravděpodobnost, že ji v blízké době dostanete, je třetinová. Stejně důležitou součástí civilizace, kterou symbolizují mobily, internet nebo silná auta, se v posledních letech stala cukrovka čili diabetes mellitus.
