Zdražování zboží a služeb se razantně promítne v příštím roce. A to kvůli vysokým cenám energií, které trápí jak domácnosti, tak i podniky a společnosti. Energetický regulační úřad proto již uvedl, že pro firmy vzroste cena na vysokém napětí v průměru o 44,4 procenta a na velmi vysokém napětí o 52,6 procenta. Společnosti proto budou zdražovat i kvůli vysokým cenám vstupních materiálů.
Evropská komise svou novou regulací zřejmě přispěje k budoucím sociálním nepokojům. Její návrh na konec vytápění budov plynem totiž přímo míří na sociálně slabé a také střední třídu. Analytici připomínají, že pokud nenastane v příštích letech technologický skok, tak se plyn bude podílet na vytápění budov ve formě elektřiny. Podle europoslance Alexandra Vondry je návrh komise do roku 2040 nereálný a v současných podmínkách nerealizovatelný.
Ekonomiku čeká v příštím roce další zdražování zboží a služeb. A to i kvůli požadavku zaměstnanců a pracovníků, kteří tlačí na další zvyšování mzdy. Ke konci roku se totiž stalo standardem, že lidé chodí za vedením firem s požadavky o vyšší finanční ohodnocení. Napjatá situace na trhu práce jim nahrává a proto se málokdy stane, že by odešli s prázdnou. Negativně se však tento trend promítne právě ve vyšší inflaci, což potvrzují ekonomové.
Vysoká inflace požírá lidem peníze na spořících účtech, které jsou však mezi Čechy stále oblíbené. Může za to i razantní růst základních úrokových sazeb Českou národní bankou. Spořící účty poté banky začaly více úročit a lidé tak svoje peníze dále nepřesouvají. Z průzkumu agentury Ipsos navíc vyplynulo, že okolo jedné třetiny lidí se v nejbližší době nechystá ochránit úspory proti rostoucí inflaci.
Dříve nemyslitelná hranice 100 eur za jeden kus emisní povolenky bude brzy překonána. Přitom podle dřívější studie Evropské komise se měla cena v roce 2030 pohybovat okolo 30 eur. Vysokému zdražování přispívá zdražování plynu, ale také i spekulanti. Povolenky jsou totiž volně obchodovatelné, což je podle kritiků jedním z nedostatků nástroje, kterým chce regulovat Evropská unie vypuštění CO2 v průmyslové výrobě. Cena emisních povolenek má překonat hranici 110 eur za kus.
Zvyšující se ceny spotřebitelské ceny překvapují analytiky a ekonomy, kteří odhadují růst inflace v následujících měsících. Prudký růst cen dokonce překonává i odhady v prognózách České národní banky a ministerstva financí. Obě instituce totiž předpokládají, že inflace v lednu dosáhne na sedm procent. Tato hranice by však byla již překonána v listopadu, pokud by nedošlo k dočasnému odpuštění DPH u energií. Na začátek příštího roku se tak může počítat i s inflací na hodnotě deseti procent.
Na Poslaneckou sněmovnu míří žaloba kvůli možné segregaci neočkovaných. Vstup jim do dolní komora parlamentu odpírá podle platných protiepidemických opatření. Podle právníka Jakuba Kříže je však takové nařízení protiprávní a navíc je účast veřejnosti na jednání sněmovny založena přímo Ústavou. Kancelář Poslanecké sněmovny však nevidí v nařízení problém a odmítá celou záležitost komentovat.
Pokud by Piráti sami přehodnotili svou nominaci na post ministra zahraničí v osobě Jana Lipavského, situace by byla zcela jednoznačně odblokována. Říká to v rozhovoru pro Echo24 senátor Zdeněk Hraba (STAN), který je v horní komoře předsedou Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury. Podle vyjádření předsedy vlády Petra Fialy by při nejmenování celé vlády byl nucen podat kompetenční žalobu vůči prezidentovi Miloši Zemanovi.
Pokud by prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), tak by spor zřejmě skončil u Ústavního soudu. Designovaný premiér Petr Fiala totiž dříve uvedl, že jeho návrh na ministry je kvalitní a neuvažuje o změnách. Podle ústavního právníka Jana Kysely by případná kompetenční žaloba zabrala Ústavnímu soudu několik týdnů. Případný spor by tak znamenal další zdržení jmenování vlády, která vzešla z říjnových sněmovních voleb.
Seškrtání výdajů po rozhazovačné vládě Andreje Babiše se jeví jako příležitost ozdravit veřejné rozpočty a snížit státní dluh. Česká republika totiž v příštím roce vstoupí do rozpočtového provizoria, které proběhlo v historii samostatného českého státu pouze dvakrát. Právě v příštím roce ale může znamenat velkou příležitost pro novou vládu, jak restartovat výdaje a příjmy státu. V rozpočtovém provizoriu se totiž škrtají výdaje a zejména investice, které brání dosavadní ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Domácnosti začíná čím dál víc trápit vysoké ceny za energie. Patří mezi ně jak elektřina, tak také plyn. Právě u plynu vzrostla burzovní cena v EU na 100 eur za megawatthodinu. Vysoká prodejní cena se pak odráží na účtech některých spotřebitelů, kteří si budou muset od příštího roku připlatit. Vysoké ceny plynu zřejmě vydrží až do jara, kdy klesne poptávka po topení. Cenu plynu ale tlačí zejména snaha EU odejít od uhlí. Zlom může naopak přijít v době, kdy by Německo schválilo provoz plynovodu Nord Stream 2.
Suchoprdský, nezajímavý a šedivý produkt. Těmito slovy označil exministr financí Miroslav Kalousek státní dluhopisy, jak asi vypadají z pohledu investičního bankéře. Zároveň však dodal, že se jedná o konzervativní spoření, kde mají lidé jistotu, že o své peníze nepřijdou. Jeho slova se naplno potvrzují v letošním roce, kdy protiinflační Dluhopisy republiky nejbezpečněji chrání peníze před vysokou inflací
Jako zdržování vidí ústavní právníci současný postoj prezidenta Miloše Zemana, který si každého kandidáta na ministra zve na osobní setkání. Situace, kdy se hlava státu chce osobně seznámit s budoucími členy vlády by byla v pořádku, pokud by se země nenecházela v nouzovém stavu a nejmenováním vlády tak byly odkládány důležité zákony. Právníci se pro Echo24 shodují, že prezident tímto představením vystoupil ze své pozice a v parlamentní republice mu tento krok nepřísluší.
Odborníci i politici si stále neví rady, jak přimět váhající občany k očkování proti koronaviru. Česká republika je totiž v celoevropském podprůměru, co se týká celkové proočkovanosti obyvatel. Průměr činí 67,1 procenta a Češi jsou plně vakcinováni proti koronaviru jen 59,3 procent. Jednou z výzev pro novou vládu pod premiérem Petrem Fialou tak bude, jak přiměje zejména rizikové skupiny k větší ochraně očkováním.
Snížení cen mobilních dat měla být jednou z hlavních priorit, se kterou končící vláda Andreje Babiše měla něco udělat. Opak je ale pravdou a Evropská komise nyní uvedla, že Česká republika má nejdražší tarify ze všech zemí Evropské unie. Babišova vláda přitom na snížení cen kladla zejména ze začátku důraz, kdy nevhodné výroky o drahých mobilních datech přispěly k odvolání ministryně průmyslu. Od té doby však k zásadnímu zlepšení nedošlo.
Jedním z hesel současného premiéra Andreje Babiše před nástupem do politiky bylo, že chce malý a štíhlý stát. Opak je ale pravdou a počet úředníků je nejvyšší za poslední roky. Ve službách státu je nyní na 482 tisíc lidí, kterým navíc vláda každý rok štědře přispívá. K redukci úředníků však volá čím dál víc hlasů. Naposledy o tom hovoří makroekonomická prognóza Raiffeisenbank, podle které se bez propouštění státních zaměstnanců ekonomika neobejde.
Koalice Spolu by se mohla opakovat i v nadcházejících komunálních volbách, které rozhodnou o novém složení vedení Prahy. Pražský předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil tvrdí, že je na čase debatovat o tom, zda jít znovu do voleb s hnutím STAN. Podle něj se totiž programově shodují s levicovými Piráty a aktivistickou politikou Prahy Sobě Jana Čižinského. Pospíšil v rozhovoru pro Echo24 také kritizuje dopravní situaci v hlavním městě, která trápí značnou část Pražanů.
Vláda Andreje Babiše si nevzala ponaučení ze svých dřívějších zmatených opatření a hned první den vydala matoucí restrikce. Největší emoce totiž vyvolává zákaz vánočních trhů těsně před začátkem Adventu, kdy trhovci mají nakoupeno zboží a produkty. Živnostníci jsou také naštváni kvůli tomu, že opatření jasně zvýhodňuje velké hypermarkety, kde vánoční zboží je volně k dostání. Pořadatelé vánočních trhů se tak i kvůli tomu přejmenovávají na farmářské trhy, aby na ně vládní nařízení nepadlo.
I přes opakované sliby o nezavedení plošných zákazů přistoupila vláda Andreje Babiše k novým restrikcím. Zákazy znovu dopadají zejména na podnikatele v gastronomii, kteří musí zavřít své podniky do 22. hodiny večer. Provozovatelé nařízení nechápou, protože neplatí ani týden nařízení, kdy do hospod a restaurací nesmí přijít neočkovaní lidé. Zákaz tak jasně dopadá i na očkované. Podnikatelé proto požadují od státu kompenzace, protože zejména ve večerních hodinách se tvoří podstatná část tržby.
S příchodem nových pravidel pro neočkované bude muset končící vláda Andreje Babiše (ANO) přinést i nové kompenzace. Ty půjdou především mezi podnikatele, kterým stát ztěžuje podmínky pro jejich činnost. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) sice slíbil, že na kompenzace dosáhnou firmy při poklesu obratu o 30 procent. Podpora ale bude nižší než v minulosti. Navíc stát zatím nespouští program pro podporu zaměstnanosti Antivirus.
Růst spotřebitelských cen, ale také překvapivá nejnovější čísla průmyslových výrobců budou pro radu České národní banky silným argumentem pro další růst základní úrokové sazby. V posledních měsících se pravidelně zvyšovala a k nejradikálnějšímu nárůstu se centrální bankéři odhodlali na začátku listopadu. Do příštího roku může sazba přesáhnout tři procenta a lidem se tak ještě více prodraží hypotéky či firmám úvěry.
Vláda Andreje Babiše hodlá zavést bavorský model restrikcí proti koronaviru, ovšem v české a úsporné variantě. Vyplývá to z rozhodnutí končícího kabinetu, aby se zavedlo krizové ošetřovné ve výši 80 procent základu výdělku a příspěvek k náhradě mzdy či platu pro lidi v karanténtě. Bavorský model ale počítá s daleko vyššími čísly, která mají svůj důvod. Tedy aby skutečně kompenzovala lidem vypadnutí z běžného života. Návrh kritizuje šéf odborů Josef Středula.
S rostoucími čísly nakažených koronavirem a přibývajících lidí v nemocnicích se stále probírají scénáře, jak pokračovat se současnou epidemií. Zatímco dosluhující vláda Andreje Babiš přemýšlí nad rakouským scénářem s lockdownem pro neočkované, vytahují někteří odborníci povinné očkování proti koronaviru. I když se k této variantě nikdo z vlády nestaví, pomohlo by to paradoxně lidem, kteří se nechtějí očkovat, protože získali protilátky při dřívějším onemocnění covidem-19.
Konec roku bude ve znamení střetu zaměstnanců a jejich pracovníků o vyšších mzdách. Zaměstnanci budou totiž logicky argumentovat zvýšenými životními náklady kvůli vysokým cenám energií nebo spotřebního zboží. Na druhé straně bude stát firma, která bude muset peníze vyplatit, protože jiné pracovníky si nemůže dovolit. To vše dělá vrásky ekonomům, protože zvyšování mezd nad už tak vysoký růst spotřebních cen povede k inflační spirále. Z krátkodobé inflace se tak může rázem stát inflace trvalá.
Praha se pod vedením primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) rozhodla bojovat s bytovou krizí obnovením družstevního bydlení. Inspirovat se prý metropole hodlá v minulosti, kdy Československo mělo dříve tradici v družstevním bydlení. V příštím roce by v hlavním městě měl začít projekt družstevního bydlení s více jak 260 byty. Podle analytiků se však tento druh bydlení rozhodně nedá považovat za skutečnou pomoc v současné bytové krizi.
Poslanecká sněmovna si totiž bude v tajné volbě vybírat nového šéfa dolní komory. Jasnou favoritkou je předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, kterou navrhla nová koalice. S nominantem však přichází i hnutí ANO, které jako nejsilnější poslanecký klub chce funkci pro sebe. Problémem ale je, že se o místo uchází současný ministr Babišovy vlády Karel Havlíček, který však nemůže kandidovat kvůli souběhu svých funkcí. Shodují se na tom jak ústavní právníci, tak i sněmovní legislativní odbor.
Nebývalý růst spotřebitelských cen je jedním z největších strašáků, které čekají na novou vládu. Po celosvětovém rozvolňování po pandemické krizi dochází k obrovskému růstu poptávky a cen zboží, které se promítá ve výsledných cenách produktů. Lidé si tak musejí připlácet za služby ale i například za základní potraviny. Současný stav se ale bude ještě více zhoršovat. Česká národní banka ve své prognóze uvedla, že inflace dosáhne na začátku roku až sedmi procent.
Končící vláda Andreje Babiše nechává po svém úřadování plno nástrah, které čekají na připravující se kabinet Petra Fialy. Jedním z nich je schodek veřejných financí, který hrozivě roste. Podle programového prohlášení nové vlády by se měl schodek snížit na úroveň tří procent hrubého domácího produktu. To je ale přitom daleko méně, než koalice Spolu slibovala před volbami. Ekonomové upozorňují, že se jedná o neambiciózní plán a při dobrých podmínkách by se teoreticky tento slib mohl podařit splnit již příští rok.
Skleníková zelenina jako rajčata nebo saláty může v následující době zdražit. Podle zemědělského analytika Petra Havla se dá očekávat, že cena potravin obecně poroste. A to zejména kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu či zdražování pohonných hmot. Lidé by tak neměli být překvapeni, že cena stoupne i u základních produktů, jako jsou rohlíky nebo chleba.
Centrální banka vyrukovala v boji proti inflaci s šokovým navýšením úrokových sazeb. Bankovní rada navíc bude v letošním roce základní úrokové sazby dále navyšovat, i když se reálný efekt promítne nejdříve za rok. Důvodem k tomuto kroku je vysoký růst spotřebitelských cen, které v září meziročně atakovaly hranici 5 procent. Krok centrálních bankéřů se ale negativně promítne u firem při zhoršení podmínek pro získání úvěrů a nebo u lidí při snaze získat výhodnou hypotéku.
