VYŠŠÍ MZDY

Lidé chtějí před koncem roku vyšší mzdy. Dál tím roztáčejí kola inflace

VYŠŠÍ MZDY
Lidé chtějí před koncem roku vyšší mzdy. Dál tím roztáčejí kola inflace

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ekonomiku čeká v příštím roce další zdražování zboží a služeb. A to i kvůli požadavku zaměstnanců a pracovníků, kteří tlačí na další zvyšování mzdy. Ke konci roku se totiž stalo standardem, že lidé chodí za vedením firem s požadavky o vyšší finanční ohodnocení. Napjatá situace na trhu práce jim nahrává a proto se málokdy stane, že by odešli s prázdnou. Negativně se však tento trend promítne právě ve vyšší inflaci, což potvrzují ekonomové. K růstu cen a také k vyšším mzdám se přidá i navýšení minimální mzdy, se kterým počítá nastupující vláda Petra Fialy.

Ke konci roku zaměstnanci tradičně k požadují vyšší mzdy, právě kvůli snížení životní úrovně. To je důsledek vysoké inflace, která překročila v listopadu hranici šesti procent a její navýšení se očekává i v příštím roce. V lednu má totiž růst spotřebitelských cen dosáhnout podle predikce České národní banky až sedmi procent. Podle analytiků však může dojít až k překonání desetiprocentní hranice.

I z toho důvodu pracovníci tlačí na firmy, aby dostali přidáno. Že se tento scénář již odehrává přiznal i šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Já se bojím, že osmička je mnohem realističtější než sedmička,“ řekl Prouza. Podle něj je tak důvodem vysoké inflace jak navýšení cen energií, tak růst cen téměř všeho zboží a také právě tlak zaměstnanců na zvýšení mezd. „Všechno, co získají navíc, začnou utrácet,“ řekl Prouza v pořadu Otázky Václava Moravce.

Růst mezd ve třetím čtvrtletí dosáhl 5,7 procenta, což znamená, že reálná mzda vzhledem k inflaci klesla. Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera bude další růst mezd podpořen zvýšením minimální mzdy. Ta by se měla od příštího roku zvýšit o 1300 korun na 16 500 korun. Potvrdila to i nová vláda Petra Fialy, která na vyšší minimální mzdu navrženou Babišovou vládou nechce sahat.

Kromě toho se však platy zvednou učitelům. U dalších státních zaměstnanců je však otázka, jak k nim přistoupí nový ministr financí Zbyněk Stanjura. „Vzhledem k nástupu nové vlády je výhled na vývoj mezd státních zaměstnanců nejistý, v poslední verzi návrhu státního rozpočtu, který bude patrně přepracován, se počítalo s plošným růstem o 1400 korun. Růst mezd podpoří i nadále napjatý trh práce a snaha vyjednat si mzdový nárůst v souvislosti s vyšší inflací, na druhou stranu vysoká srovnávací základna v letošním roce způsobená mimořádnými odměnami bude meziroční růst průměrných mezd zpomalovat,“ řekl Seidler.

Pracovníci jsou ale v současné situaci v dobré pozici. Stále je totiž poptávka po lidech na celou řadu pracovních pozic. Zaměstnanci si tak mohou chodit říkat o přidání bez výčitek, že v případě neúspěchu o práci přijdou. Počty lidí navíc evidovaných na úřadech práce klesají a za říjen je evidováno 251 tisíc uchazečů na 352 tisíc volných míst.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je už tlak na vyšší mzdy dobře patrný. „Už nyní pozorujeme, že mezi zaměstnanci a zaměstnavateli probíhá větší zájem o to, aby byly mzdy navyšovány. Týká se to jak kancelářských zaměstnání, tak i těch, které jsou v sektoru gastronomie. Výjimkou tak nejsou situace, kdy číšníci a kuchaři nebo také řemeslníci si říkají více za své služby. Všichni se totiž odvolávají na vyšší ceny energií nebo růst cen obecně. Napříč ekonomikou si lidé říkají o vyšší mzdy a tato situace bude do konce roku akcelerovat,“ řekl dříve pro Echo24 Kovanda.

14. prosince 2021