Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem dohodl, že schůzka Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským by se měla uskutečnit do dvou týdnů. Po bilaterálním jednání má následovat třístranná schůzka s Trumpovou účastí. Místo ještě nebylo stanoveno, řekl německý kancléř Friedrich Merz podle tiskových agentur po jednání v Bílém domě.
Ukrajina je připravena jednat se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem v jakémkoliv formátu. Schůzka by se měla uskutečnit bez jakýchkoliv předběžných podmínek, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle tiskových agentur po jednání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a představiteli klíčových evropských zemí a zástupci Severoatlantické aliance a Evropské unie. O územních otázkách by se mělo podle ukrajinského prezidenta rozhodnout při jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou.
Jsme země recidivistů? Česká republika patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů v EU – a zároveň k těm s největší mírou recidivy. Tvrdé tresty jsou u nás vnímány jako spravedlivé a odstrašující, ale praxe ukazuje, že čím více lidí zavíráme, tím častěji se po propuštění vracejí. Využití alternativních trestů a mediace je ve srovnání se západními zeměmi méně časté. Počet vězňů tak vypovídá nejen o kriminalitě, ale i o našem chápání viny a spravedlnosti.
Prezident Petr Pavel v pondělí ve vysílání na facebooku řekl, že pohled jeho a vlády Petra Fialy (ODS) k dění na Blízkém východě je rozdílný především v tom, že kabinet podporuje Izrael v podstatě bez jakékoli výhrady k politice tamního premiéra Benjamina Netanjahua. Hlava státu bude tento týden hovořit o situaci v Pásmu Gazy s experty na Blízký východ, příští čtvrtek bude jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Českou hlavu státu Petra Pavla mrzí, že americký prezident Donald Trump nevyužil možnosti politického a ekonomického tlaku na Rusko, aby udělalo ústupky ve vztahu k mírovým řešením války na Ukrajině. Řekl to v pondělním vysílání na facebooku. Za pozitivní vzhledem k pátečnímu jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce označil, že se představitelé dvou nejsilnějších vojenských mocností vůbec sešli.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí před ostře sledovanou schůzkou s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a evropskými lídry v Bílém domě setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. Po jednání ukrajinský prezident zopakoval, že Ukrajina je připravena produktivně pracovat na dosažení míru. „Jsme připraveni pokračovat v práci s maximálním úsilím, abychom ukončili válku a zajistili spolehlivou bezpečnost,“ uvedl Zelenskyj.
Státní zástupce podal obžalobu na seniora z Prachaticka, který podle vyšetřovatelů zaslal několik výhrůžek prezidentovi Petru Pavlovi, ministryni obrany Janě Černochové, senátorce Miroslavě Němcové a také jednomu europoslanci. Na dotaz ČTK to dnes uvedl šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek. Obžalovanému hrozí za vyhrožování s cílem působit na úřední osobu až tříleté vězení. Případem se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 1.
Hostem pondělního Prostoru pro dva byla ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). V živě vysílaném rozhovoru promluvila o zatčení Tomáš Jiřikovského. „Vypadá to jako kovbojka. Ale aby zasahovali v noci, nějaký důvod měli,“ prohlásila na adresu policie pro Radio Prostor. „Ze všech informací, které mám k dispozici, to není krok úplně překvapivý. Nám vyplývalo velké podezření, že se mohlo jednat o legalizaci výnosů z trestné činnosti,“ řekla ministryně Decroix.
Syn norské korunní princezny Mette-Marit půjde v Norsku před soud. Přibližně rok poté, co se v médiích objevily zprávy o prvních obviněních z násilí a sexuálních deliktů, předalo státní zastupitelství v Oslu případ soudu. Marius Borg Höiby čelí obvinění ze znásilnění a závažných sexuálních deliktů podle norského zákona o znásilnění ve 32 bodech. Informují o tom agentury DPA a AFP. Podle státního zástupce bude soudní řízení proti osmadvacetiletému muži pravděpodobně zahájeno v polovině ledna 2026.
Na 23 vzrostl počet obětí páteční exploze v podniku na výrobu střelného prachu v ruské Rjazaňské oblasti ležící jihovýchodně od Moskvy. Vyplývá to z informací ruských státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti, které informovaly o nárůstu počtu obětí, ale podobně jako úřady neuvádějí, čím se podnik zabývá. O provozu, který vyrábí střelný prach, píší některá média jako server Nastojaščeje vremja, nebo RBK, podle nichž se jedná o podnik s názvem Elastik.
Soud dnes znovu potrestal bývalého příslušníka komunistické Státní bezpečnosti (StB) Miloše Knota dvouletou podmínkou a peněžitým trestem 26.700 korun. Uznal ho vinným ze zneužití pravomoci v souvislosti s perzekucí vysokoškolského studenta, který u sebe doma pořádal bytové přednášky disidentů. Knot s obžalobou nesouhlasí, ponechal si lhůtu pro možné odvolání. Jiný bývalý příslušník StB Stanislav Cajkář přijal za pronásledování studenta už dříve dvouletou podmínku a peněžitý trest 22.500 korun, tato část verdiktu je pravomocná.
Zaměstnavatelé budou od příštího roku nejspíš muset pracovní úrazy svých zaměstnanců hlásit úřadům elektronicky. Oznamovat je budou přes portál inspekce práce. Upraví se i evidence pracovních zranění či zasílání záznamů o nich. Vyplývá to z chystaného nařízení vlády o povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech. Předpis připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle něj by se měl díky digitalizaci proces zjednodušit a vyřizování urychlit.
Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to dnes uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha mu vzkázal, ať si jeho země stěžuje Rusku. Szijjártó mu ale připomněl, že Maďaři Ukrajině posílají elektřinu. Přerušení dodávek ropovodem Družba později oznámil i slovenský přepravce ropy Transpetrol.
Spolek Obránci zvířat (Obraz) se musí obchodnímu řetězci Albert omluvit za některé výroky z kampaně, ve které upozorňoval na údajně špatné podmínky chovu kuřat. Dnes o tom nepravomocně rozhodl Městský soud v Praze. Spolek se musí omluvit například za tvrzení, že jsou kuřata znetvořená, popálená, dusí se a jsou nemocná a že Albert vydělává na obrovském utrpení. Musí je také odstranit z videí kampaně, letáků a plakátů a také ze svého webu. Na spolek podala s Albertem žalobu i společnost Rabbit Trhový Štěpánov.
Půlhodinová jednorázová jízdenka na MHD v Praze od ledna zdraží z 30 na 39 korun, v případě nákupu přes aplikaci Lítačka na 36 korun. Dnes to schválili pražští radní spolu s materiálem o zdražení jízdného v Pražské integrované dopravě (PID) mezi Středočeským krajem a Prahou, které iniciovalo vedení kraje. Původní návrh zdražení i v pražské MHD nezahrnoval, prosadil ho radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS). Radní také schválili původní návrh zdražení cest mezi metropolí a jejím okolím,
Německo bude muset při zajištění míru na Ukrajině hrát důležitou roli, své vojáky se ale na její území vyslat nechystá. Podcastu webu table.media to řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Bundeswehr se podle něj bude soustředit na obranu členských států NATO. Ukrajina potřebuje podle Wadephula silné bezpečnostní záruky. Vyslání německých vojáků na Ukrajinu ale ministr odmítl. Bundeswehr má nyní brigádu na území Litvy, případné vyslání dalších vojáků na Ukrajinu by bylo podle Wadephula nad možnosti německé armády.
Obálka s posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka může obsahovat krátké poselství, osobní vzkazy rodině, rady nebo kritické hodnocení společnosti, míní historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Podle ní však existuje riziko, že se tato očekávání nenaplní, protože není jisté, zda jde o skutečně poslední slova někdejšího prezidenta, nebo může být text nečitelný.
Australský soud vyměřil aerolinkám Qantas rekordní pokutu za nelegální masové propouštění v čase koronavirové pandemie. Největší australská letecká společnost má zaplatit 90 milionů australských dolarů (AUD; 1,2 miliardy Kč) za to, že propustila zhruba 1800 lidí a jejich pracovní místa převedla na externí poskytovatele, informuje dnes BBC News. Více než polovina z této částky má být vyplacena odborové organizaci Transport Workers Union (TWU), rozhodl příslušný federální soud.
Ruský dronový útok na Charkov na severovýchodě Ukrajiny si dnes brzy ráno podle ukrajinských úřadů vyžádal nejméně čtyři mrtvé, včetně malého chlapce. Naopak Rusko oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci zničila 23 ukrajinských dronů mimo jiné nad Tambovskou, Rostovskou a Kurskou oblastí a rovněž nad Krymem. Ruská bezpečnostní služba také tvrdí, že zabránila výbuchu automobilu na Krymském mostě, napsala agentura Interfax.
Německý kancléř Friedrich Merz se v pořadu Brennpunkt na stanici ARD vyjádřil k Aljašskému summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a k cestě evropských lídrů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským do Washingtonu. Prezidentu Zelenskému dal kancléř podle svých slov „několik rad, jak by se měl chovat v Bílém domě.“
Protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče v Srbsku už čtvrtý den po sobě doprovázelo násilí. Nejvážnější incidenty se v noci na dnešek odehrály ve Valjevu, kde odpůrci vlády zapálili kancelář Vučićovy Srbské pokrokové strany (SNS) a poškodili budovu radnice a prokuratury. S odvoláním na místní média o tom dnes informovala agentura DPA. Vučić uvedl, že stát rázně zasáhne vůči protestujícím, které opět přirovnal k teroristům, píše agentura AFP.
Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany. Zároveň je ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině, řekl v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff.V sobotu přitom britský list Financial Times (FT) informoval, že Putin podmiňuje ukončení ofenzivy na Ukrajině postoupením celé Doněcké oblasti.
Městský soud v Brně dnes odpoledne poslal obviněného Tomáše Jiřikovského do vazby. Vyhověl tak návrhu státní zástupkyně Lucie Slámové, která vazbu pro muže z bitcoinové kauzy požadovala. Slámová rozhodnutí soudu sdělila novinářům po skončení vazebního zasedání. Vzetí do vazby navrhlo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v sobotu večer. Soudce musel o vazbě rozhodnout do 24 hodin od doručení návrhu. Jednání se uskutečnilo přímo v budově městského soudu, bylo neveřejné.
Boeing 757- 300 společnosti Condor Airways z řeckého ostrova Korfu do německého Düsseldorfu, ve kterém letělo 273 cestujících, musel nouzově přistát v italském Brindisi poté, co krátce po vzletu vyšlehl z pravého motoru oheň. Podle listu Bild za požárem pravděpodobně stojí problémy s přívodem vzduchu do motoru, který spaluje petrolej. Hrůza začala krátce po vzletu. „Najednou jsme uslyšeli hlasitou ránu a pak z motoru vyšlehly plameny,“ hlásil jeden z cestujících.
Evropané jsou připraveni poskytnout záruky Ukrajině společně se Spojenými státy v rámci možné mírové dohody. Na síti X to dnes uvedl šéf německé diplomacie Johann Wadephul. Evropa podle něj pevně stojí za Ukrajinou, ať už ruský prezident Vladimir Putin chystá cokoliv. Vyslovil se také proti jednání o Ukrajině bez Ukrajiny. Prohlášení ministra Wadephula přichází před pondělní schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem ve Washingtonu
Americký prezident Donald Trump po pátečním summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem téměř mlčel, na tiskové konferenci oba na otázky neodpovídali. Nyní Trump v exkluzivním rozhovoru s konzervativním redaktorem televize Fox News Seanem Hannitym zdůraznil podle svého vyjádření klíčové poznatky z jednání. Zde jsou klíčové poznatky z Trumpova velmi očekávaného setkání s ruským vůdcem.
Americký prezident Donald Trump chce příští pátek uspořádat summit mezi ním, ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, píše dnes server Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzívy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. Putin je rovněž ochoten jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale jako jednoho z možných garantů navrhl Čínu.
Policie obvinila Tomáše Jiřikovského pro dva skutky legalizace výnosů z trestné činnosti. Staly se v roce 2015 a v roce 2025, kdy podle policie zastíral původ bitcoinů z trestné činnosti. Druhý ze skutků se týká i daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci o tom v sobotu informovalo na svém webu. „Obviněné osobě je kladeno za vinu, že měla zastírat původ těchto bitcoinů z trestné činnosti, konkrétně z nelegálního obchodování na internetu (na tzv. dark netu).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotuoznámil, že se v pondělí setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednat budou o výsledcích Trumpovy schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o příměří na Ukrajině. Zelenskyj rovněž podpořil Trumpův návrh na trojstrannou schůzku s Putinem. Je podle něj důležité, aby se do jednání zapojila také Evropa.
Srbská policie v pátek večer v Bělehradě použila slzný plyn a zásahová vozidla k rozehnání protivládních demonstrantů, kteří na strážce pořádku házeli světlice a dělobuchy. Podle agentury Reuters šlo o výraznou eskalaci devět měsíců trvajících protestů. V centru metropole demonstranti převraceli a zapalovali kontejnery, požár zasáhl i jeden strom, dodala agentura. Podle policie se lidé shromáždili před budovou generálního štábu armády, kterou v roce 1999 bombardovaly armády Severoatlantické aliance.
