Vystudoval literární vědu na FPF Slezské univerzity v Opavě a masovou komunikaci na FSV UK v Praze. Začínal v regionálním tisku jako kulturní redaktor, od začátku studií v Praze (1994) pracoval jako redaktor Lidových novin. Na jaře roku 1996 nastoupil jako politický reportér do televize Nova. Po dvou letech z televize odchází do vydavatelství Stratosféra, aby založil a vedl svůj první časopisecký projekt, titul Spy. Časopis, který byl koncipován jako politický tabloid, opouští po necelém roce. Pracuje opět pro televizi Nova a v polovině roku 1999 je jmenován ředitelem tisku a PR TV Nova. V červnu 2000 se stává šéfredaktorem časopisu Týden. Za jeho působení se zvedl prodaný náklad časopisu Týden trojnásobně (z 16 200 v roce 2000 na 57 800 v roce 2003), Týden získává ocenění Časopis roku. V roce 2002 zakládá časopis Instinkt a stává se mediálním ředitelem vydavatelství Mediacop. Časopis Instinkt po roce úspěšného vydávání získává ocenění Hvězda roku. Z vydavatelství Mediacop odchází v lednu 2009 do představenstva mediální skupiny MAFRA, kde byl tři roky zodpovědný internetové aktivity skupiny a deník Lidové noviny, jehož byl zároveň šéfredaktorem. V polovině listopadu 2013 z Mafry odchází. Počátkem roku 2014 zakládá vydavatelství Echo Media a.s., která vydává internetový deník Echo24.cz.
Když vznikla polemika k poslednímu českému knižnímu vydání Knihy smíchu a zapomnění, vycítil jsem příležitost se předvést. Milan Kundera je totiž autor, jemuž jsem věnoval své jediné dvě diplomové práce, a tak se v zástupu jiných považuju za jeho znalce. Byl jsem mu ochoten dát hodně do chvíle, než jsem zjistil, že život je jinde.
Směřování a poměry v naší zemi se zásadně mění, i když pro někoho zatím jen plíživě. Ale první indicie jasně naznačují, že je zpochybněno demokratické a prozápadně orientované směřování republiky. Není mnoho těch, kteří si rozsah nastupujících poměrů ve své plné nahotě uvědomují.
Andrej Babiš se učí, co je to demokracie, a jako vítěz voleb se snaží sestavit vládu. Vyvěšuje sice inzeráty, že maká, ale žádné konkrétní výsledky nemá a jen povzlykává, že s ním do holportu nikdo jít nechce.
Témat, která v posledních dnech rezonují v české společnosti, je hned několik. Ta nejdůležitější se samozřejmě snažíme postihnout i v tomto vydání. Samozřejmě je to sestavování vlády Andreje Babiše a role nových nastupujících formací. Vedle Tomia Okamury a jeho fašizující party z SPD to jsou Piráti, jejichž kooperaci by si z mnoha důvodů budoucí premiér přál.
Do hry o Hrad vstoupil bývalý premiér Mirek Topolánek a volby dostaly nečekaný emocionální náboj. Žádný z dosavadních kandidátů nevyvolal tak bouřlivé reakce, málokoho jeho ohlášená kandidatura nechala chladnou.
Andrej Babiš vyhrál. Vyhrál hodně. Nečekali jsme to a zřejmě to nečekal ani on. Nevyhrál ale tolik, aby se mu snadno podařilo sestavit novou vládu.
Ještě nikdy v dosavadní historii života obyvatel českých zemí se lidé neměli tak dobře jako nyní. Nežijeme v ideální společnosti. Ale to nebudeme žít nikdy.
Až mi zase někdo bude vyprávět, jak jsou veřejnoprávní média garantem nezávislosti, otevřenosti a demokracie, budu mu vyprávět následující příhodu, která se odehrála dnes, v pátek odpoledne. Už čtrnáct dní předem jsem byl s spolu s komentátorem Bohumilem Doležalem, šéfredaktorem magazínu Reportér Robertem Čásenským a komentátorem MF Dnes Lubošem Palatou pozvaný do pořadu ČRo Plus Názory a Argumenty, tématem měla být předvolební situace.
Nedělní výsledek parlamentních voleb v Německu ukázal, že i ekonomicky nejstabilnější evropská země a lídr Evropské unie není imunní vůči novým nastupujícím formacím.
Jak se definuje dezinformační web? Je to ten, který je tzv. proruský a podporuje Putinovu politiku, atakuje základy Evropské unie?
Česká veřejnost projevila nebývalý zájem o události v sousedním Polsku. Ve své většině vyjadřuje obavy o demokratický vývoj v zemi, varuje před nástupem autoritativního režimu, opět vytváří paralely k Viktoru Orbánovi.
Začínají filmové Vary a do nich se opět trefují dva významné svátky, a proto jsme pro vás letos poprvé připravili rozšířené dvojčíslo, ve kterém jsme se snažili omezit informace o politickém dění na nejnutnější míru. Letos si politiky ještě užijeme.
Dokonaný triumf Emmanuela Macrona, který po jednoznačném vítězství v prezidentských volbách podobným způsobem dobyl i francouzský parlament, ukazuje, že svět vládnutí a politika se mění i v tradičních společnostech.
Interpretace a manipulace s výzkumy veřejného mínění jsou jedním z nejnebezpečnějších nástrojů politického boje, alespoň u nás.
Václav Klaus se domnívá, že prezident Miloš Zeman svým postupem při řešení vládní krize ztratí politické body. Řekl to v prvním rozhovoru od vypuknutí sporu v koalici, který poskytl deníku Echo24.
Je to řízená provokace. Nasadili na mě agenta. Je to jako v padesátých letech. Jsou to estébácké metody. Stejné věty, stejná slova.
Už nějakou dobu žijeme v nové době, v níž neplatí pravidla a zákonitosti, jež byly běžné v době rozkvětu liberální demokracie.
I bezbožní lidé potřebují jakousi autoritu, kterou jaksi nepochopitelně představuje prezident. Možná je to i tím, že sídlí na těch majestátních Hradčanech, jež jsou největším sídlem hlavy státu na světě.
Už několika generacím českých žen se pod jeho pohledem podlamují kolena. Mnoho českých mužů by si přálo být jako on, tak aspoň kouří jednu cigaretu za druhou a občas si zvednou brýle.
Sázkové kanceláře favorizují jako vítěze prezidentských voleb současnou hlavu státu Miloše Zemana, který sdělí, zda se o funkci bude ještě jednou ucházet.
Kdo by si myslel, že to bude právě Bohuslav Sobotka, který sociální demokracii pod tlakem klesajících preferencí povede do náruče krajní levice?
Řádění komunistických funkcionářů se často fatálně podepsalo na podobě českých a moravských měst, někdy se však nemůžu ubránit dojmu, že nemenší běsy přinesla i raná devadesátá léta, a to nejen v individuální výstavbě, ale i v případě nových veřejných budov.
Pokud kdokoliv položí nepříjemný dotaz nebo se vyjádří jen trochu kriticky na adresu ministra financí Andreje Babiše, je častován sprškou urážek, obvinění a nepravd. Jeden je buď zkorumpovaný, nebo je to zhrzený.
Zda na někoho sedí přísloví, že ryba smrdí od hlavy, pak na Babiše. Za operacemi s dluhopisy je snaha, aby odvedl státu co nejmíň na daních, výnosy z dluhopisů, jak je má koncipované, nejsou zatížené daňovou povinností.
Za pár dnů bude mít Bílý dům nového pána. Funkci amerického prezidenta převezme Donald Trump, který změní obraz Spojených států.
Takže fake news a ruská propaganda. To jsou momentálně nejmodernější fenomény, jež mají ohrožovat naši moderní společnost.
Kolegové v redakci mi na poslední hodnoticí poradě dali dost jasně najevo, že bych měl zase začít psát editorialy. A že editorial je specifický formát, který nelze nahrazovat komentáři, jak se v posledních měsících děje.
Andrej Babiš od základů změnil povahu české politiky. Nejdříve paralyzoval pravici, pak se přesunul nalevo a pozvolna ničí sociální demokracii. Aspiruje na hegemona české politické scény.
Sotva odezněly události spojené s protestem vůči prezidentu Miloši Zemanovi a tzv. prohlášení čtyř ústavních činitelů, přišly první průzkumy veřejného mínění o rekordním nárůstu volebních preferencí Andreje Babiše a jeho hnutí ANO.
Po krajských volbách, které pro vládní ČSSD znamenají vyklízení pozic, přišel šok. Dva průzkumy – STEM a CVVM – ukazují, že sociální demokracie výrazně ztrácí na koaliční ANO.
