Evropská komise chce podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové zastavit přístup ruských bank na evropské trhy. „Sankce jsou navrženy tak, aby těžce omezily schopnost Ruska vést válku,“ uvedla von der Leyenová. O jejich podobě budou večer debatovat prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu v Bruselu. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella půjde o nejtvrdší sankce, jaké kdy EU přijala.
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl dnes ráno na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav a sdělil, že Rusko útočí na ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, informovala agentura Unian. Ukrajina mezitím uzavřela vzdušný prostor pro civilní lety. "Putin právě zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu," napsal ukrajinský ministr zahraničních věcí Kuleba.
Čína nesouhlasí se sankcemi, jež některé země uvalily na Rusko kvůli uznání dvou proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny. Sankce nejsou nejlepší způsob, jak řešit problémy, prohlásila dnes podle agentury Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing na dotaz novinářů, zda se Peking k západním sankcím připojí. Čína zároveň obvinila Spojené státy, že svými dodávkami obranných zbraní Ukrajině a svými prohlášeními ke krizi vyvolávají strach a paniku.
Lídři dvou separatistických oblastí na východě Ukrajiny podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jim pomohl odrazit agresi ze strany ukrajinské armády. Napsala to agentura Interfax. Peskov řekl, že šéfové Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin a Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik v dopisech Putinovi uvedli, že ostřelování ze strany ukrajinské armády způsobilo smrt mnoha civilistů a přinutilo mnoho lidí k útěku.
Ukrajinské úřady za poslední den zaznamenaly 96 případů ostřelování svého území ze strany separatistických regionů na východě země. Zemřel přitom jeden ukrajinský voják a dalších šest jich bylo zraněno, uvedl server RBK Ukrajina s odvoláním na armádu. Porušování příměří hlásí také zástupci povstaleckých republik, takzvaná Luhanská lidová republika informuje o třech mrtvých v důsledku ostřelování ukrajinských sil. Za předchozí den Ukrajinci zaregistrovali 84 incidentů.
Rusko plánuje úplnou invazi na Ukrajinu do 48 hodiny, varovaly americké tajné služby ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uvedl to server Newsweek s odkazem na administrativu prezidenta Joea Bidena. Letečtí pozorovatelé navíc hlásili, že Rusko narušilo ukrajinský vzdušný prostor a na krátkou dobu letěly nad zemí možné průzkumné letouny. "Prezident Ukrajiny byl varován, že Rusko s vysokou pravděpodobností zahájí invazi do 48 hodin," řekl serveru nejmenovaný americký činitel.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně. "Užití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo," napsal Michel lídrům v pozvánce na summit.
Od 1. března budou zrušena omezení počtu lidí na všech hromadných akcích. Lidé budou mít nárok jen na jeden PCR test hrazený ze zdravotního pojištění. Rozhodla o tom dnes vláda, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ke 13. březnu by také mělo skončit testování ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. K témuž datu bude povinné nošení respirátorů v MHD, zdravotnických a sociálních zařízeních, na většině ostatních míst by povinnost měla být zrušena.
ČR je připravena na všechny varianty vývoje na Ukrajině včetně uprchlické vlny či omezení dodávek z Ruska, řekl po dnešním jednání vlády a Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet pracuje na tom, aby případné zhoršení situace mělo co nejmenší dopady na české občany. Své kroky koordinuje s partnery v EU a NATO, podporuje Ukrajinu a odmítá agresivní politiku Ruska, řekl Fiala. Ruské uznání separatistických republik na ukrajinském území a vyslání armády podle Fialy znamená, že Evropa je krok od války.
Na pražském Klárově se otevřel nový galerijní prostor Kunsthalle Praha. Za jeho vznikem stojí nadace manželů Petra a Pavlíny Pudilových, která objekt koupila, zaplatila jeho přestavbu a buduje sbírku umění. Příprava Kunsthalle trvala sedm let. Pudilovi do nadačního jmění vložili svou sbírku umění a vznikl nadační fond Kunsthalle Praha. Koupě budovy a její rekonstrukce přišla podle zástupců majitele na více než 800 milionů korun.
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka proinflační efekt, tedy zvýší inflaci. Růst by měla především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Zároveň aktuální vývoj ve srovnání s odhady ČNB pravděpodobně oddaluje návrat inflace k dvouprocentnímu cíli, nicméně ke dvěma procentům by se inflace měla dostat v příštím roce. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka pro `CRo.D8le dodal, 6e konflikt zároveň negativně ovlivní růst ekonomiky.
Ukrajinský parlament schválil uvalení sankcí na 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti dvou separatistických regionů na východě země a vyslání ruských vojáků do regionu. Oznámila to ve středu agentura Reuters, podle níž postihy zahrnují mimo jiné zákaz vstupu na Ukrajinu, odepření přístupu ke kapitálu či nemovitostem. Kyjev navíc od středy začal povolávat vojenské zálohy ve věku 18 až 60 let. Postihy má na ruské činitele uvalit Rada národní bezpečnosti a obrany (SNBO)
Ruský prezident Vladimir Putin by měl být podle eurokomisařky Věry Jourové první na seznamu sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho agresivnímu postupu vůči Ukrajině. Fakt, že Putin na unijním seznamu chybí, je podle Jourové spíše projevem slabosti než diplomatického umu. Jourová, která má v Evropské komisi na starosti hodnoty, transparentnost a dodržování zásad právního státu, vynechání ruského prezidenta kritizuje. „Vladimir Putin by měl být první na seznamu,“ řekla Hospodářským novinám.
Rusko nemá v plánu zastavit se na Donbasu a může pokračovat v ofenzivě na další území Ukrajiny. Podle serveru Ukrajinska pravda to sdělila ukrajinská zpravodajská služba prezidentovi země Volodymyru Zelenskému na jednání hlavy státu s šéfy parlamentních stran. V rizikové zóně se nacházejí města Charkov, Cherson a Kyjev, uvedla.
Počínání ruské hlavy státu Vladimira Putina ohledně Ukrajiny je chytré a geniální, uvedl bývalý americký prezident Donald Trump. V konzervativním podcastu dál zkritizoval svého následovníka Joea Bidena a řekl, že by za jeho úřadování bylo podobné vyhrocení situace nemyslitelné, píší americká média. Nepodloženě pak Trump dodal, že důvodem, proč se Putin rozhodl k invazi nyní – a nikoliv za jeho vlády – je jeho lepší vztah s ruským prezidentem, než má Biden.
Ruský prezident Vladimir Putin porušuje suverenitu Ukrajiny a všechny důkazy nasvědčují tomu, že na ni chce provést plnou invazi, řekl v úterý britský premiér Boris Johnson při oznamování sankcí proti ruským bankám a podnikatelům, kteří jsou podle Londýna blízcí Kremlu. Premiér v projevu v Dolní sněmovně uvedl, že jim Londýn zmrazí aktiva v Británii a zakáže jim vstup do země. Pokud bude Rusko v „dobývání“ Ukrajiny pokračovat, Británie podle Johnsona sankce ještě přitvrdí.
Rusko provedlo invazi na Ukrajinu a zaplatí za to vysokou cenu. Mimo jiné ve formě sankcí, které budou mnohem tvrdší, než ty dosavadní. Tak se dá ve stručnosti shrnout večerní projev amerického prezidenta Joe Bidena, který v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy. Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských „elit“.
Rusko uznalo povstalecké republiky v Donbasu na Ukrajině v hranicích stanovených jejich ústavami, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Vyplývá to z úterního prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Mírové dohody z Minsku, které měly urovnat konflikt mezi separatisty a prozápadní vládou v Kyjevě a které stanovovaly stávající hranice povstaleckých republik, podle Putina již neplatí, za což podle něj nese vinu Kyjev.
Rusko od uznání nezávislosti separatistických enkláv nepřestalo plánovat rozsáhlou invazi na Ukrajinu, prohlásil v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Severoatlantická aliance očekává masivní útok, uvedla proto své síly rychlé reakce do pohotovosti na obranu spojenců, řekl Stoltenberg novinářům v Bruselu. „Vše nasvědčuje tomu, že Rusko pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu,“ uvedl generální tajemník na tiskové konferenci.
Vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení. Myslí si to prezident Miloš Zeman, který dříve tvrdil, že žádná invaze na Ukrajinu ze strany Ruska nebude. Zemanovo stanovisko sdělil prostřednictvím Twitteru jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu, a naopak snižuje naději na diplomatické řešení," uvedl Zeman v prohlášení. Na rozdíl od jiných českých vládních i opozičních politiků i ostatních evropských státníků chování Ruska neodsoudil ani neoznačil za porušení mezinárodního práva.
Obchodní partner Daniela Křetínského Xavier Niel koupil od katarského prince Abdalláha bin Chalífa Sáního za více než 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) palác v Paříži. S odkazem na zdroje blízké transakci o tom informovala agentura Bloomberg. Jde podle ní o jeden z nejdražších obchodů se soukromou pařížskou nemovitostí v historii. Niel se podle nich v paláci s názvem Hotel Lambert ze 17. století nechystá sám bydlet, ale chce z něj udělat sídlo kulturní nadace.
Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam jednotky postavilo Evropu do situace, kdy čelí bezprostřední hrozbě dalekosáhlého konfliktu a musí na porušení mezinárodního práva razantně reagovat. Pokud Západ kvůli liknavosti a neschopnosti dohody Rusku dovolí další porušení ukrajinské suverenity, může to být pro Putina pobídka, aby se příště o totéž pokusil třeba v Pobaltí, míní komentátoři evropských médií.
Obě komory ruského parlamentu v úterý hladce schválily dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které se separatisty podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Informovaly o tom agentury. Putin výnosy uznávající nezávislost obou separatistických republik podepsal v pondělí, na základě smluv s jejich vůdci nařídil armádě, aby v regionech zahájila "mírovou misi". Z Kremlu zaznívá informace, že Rusko uzná za nezávislé i ty části „nezávislých“ republik, které nyní kontroluje Ukrajina.
Donětsk a Luhansk se v úterý vzbudily do prvního dne pod dohledem ruských vojáků. O vytržení z válečného napětí se starala jen skupina automobilů s ruskými vlajkami, stejné vlály také při nočním ohňostroji. Z oblasti přicházely zprávy o civilních obětech. Lidé ve městech i na venkově se snaží nevycházet a ukrývají se v krytech. První civilní oběti hlásily separatisté už ráno. Ze smrti tří civilistů obvinil představitel separatistické Doněcké lidové republiky podle agentury "ukrajinské sabotéry".
Česká republika se nemůže tvářit, že se jí krize na Ukrajině netýká. Řekl to náčelník generálního štábu Aleš Opata, který tamní události považuje za důkaz, že svět nebude bezpečné místo. Česko proto potřebuje NATO a modernizovanou armádu. Kvůli situaci na Ukrajině se podle slov ministryně obrany Jany Černochové sejde ve středu Bezpečnostní rada státu. Ministryně obrany Jana Černochová oznámila, že se ve středu sejde bezpečnostní rada státu.
Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. V úterý na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi.
Evropská unie pracuje na návrhu sankcí proti Rusku po uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny Moskvou. Prohlásil to v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož by zástupci zemí EU mohli o sankcích rozhodnout již odpoledne. O možných postizích budou už dopoledne hovořit velvyslanci členských zemí, kteří však zatím podle diplomatického zdroje nemají na stole konkrétní návrh.
Při ostřelování ze strany proruských separatistů zemřeli na východě Ukrajiny za posledních 24 hodin dva vojáci, dalších 12 jich bylo zraněno. S odvoláním na ukrajinskou armádu o tom informovala agentura Reuters. Představitel separatistické Doněcké lidové republiky naopak podle agentury Interfax obvinil "ukrajinské sabotéry" ze smrti tří civilistů, které podle něj zabila nálož umístěná u silnice mezi městy Doněckem a Horlivkou. Podél linie dotykuod minulého týdne výrazně přibylo hlášení incidentů a ostřelování.
Většina členů Rady bezpečnosti OSN v čele se Spojenými státy odsoudila kroky Ruska, které v pondělí oznámilo uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslání "mírové mise" do Donbasu. Čína vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti. O mimořádné zasedání RB OSN zažádala Ukrajina v reakci na počítání Ruska na jejím území. Přijetí jakékoliv odsuzující rezoluce je nepravděpodobné s ohledem na ruské právo veta v tomto orgánu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi ve dvou povstaleckých republikách na východě Ukrajiny, jejichž nezávislost krátce předtím uznal zvláštními dekrety. Cílem mise má být podpora míru, napsala agentura TASS. V návaznosti na uznání samostatnosti separatistických regionů dnes Putin s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky podepsal dohody o spolupráci.
