Letošní sté výročí obnovení české státnosti se nabízí jako vhodná příležitost k rekapitulování klikaté cesty, již naše společnost prošla od Masaryka s Kramářem až po Zemana s Babišem. Dají se důležité události politické, kulturní, vědecké, sportovní a jiné, často kuriózní, poutavě vyložit také dětem? Ano, je to možné, dokonce nutné. Takových pokusů se asi objeví víc.
Česká republika si letos připomíná 100 let od vyhlášení samostatnosti. Do té doby Čechy patřily do multinárodnostního svazku Rakousko-Uhersko, jemuž vládli mocní Habsburkové. Evropská dynastie přišla o svou moc po skončení první světové války v roce 1918. Nezmizeli ale úplně. Modrou krev mocných králů a císařů v sobě má i 24letá Eleonora Habsbursko-lotrinská. Usměvavá blondýnka studuje, cestuje po světě, dělá modeling a používá Instagram. Nedávno poskytla rozhovor pro módní server BeauMonde.nl.
Před 65 lety, 14. března 1953, zemřel první komunistický prezident Klement Gottwald. Hlavou státu byl pět let. Nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Za jeho vlády se počátkem 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů, které nakonec dopadly i na komunistické funkcionáře. Po Gottwaldově smrti zachvátila celou zemi organizovaná pompézní tryzna, při níž jej na poslední cestě doprovázely statisíce lidí.
Ve středu 10. března 1948, něco po páté hodině ranní, dva topiči z Černínského paláce, vracející se z půdy, kde stahovali z budovy státní vlajku, objevili na dlažbě druhého nádvoří bezvládné tělo ministra Jana Masaryka. Byla to smrt, která otřásla zemí, ve které se před čtrnácti dny dostali k moci komunisté. Otřásla, ale na faktu nastupující diktatury nic nezměnila. Do Salonu Týdeníku Echo, konaného na téma únor 1948 a Jan Masaryk, přišli sešli historici Jiří Pernes a Vít Smetana, oba z Ústavu pro soudobé dějiny, a spisovatel Pavel Kohout, jemuž bylo v roce 1948 devatenáct let.
Komunista Zdeněk Ondráček je v tom vlastně nevinně.
Po celé republice v pondělí lidé demonstrovali proti zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Ondráček za totality zasahoval jako policista proti účastníkům protirežimních demonstrací. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dnes uvedl, že poslanecký klub ANO projedná v úterý Odráčkovo odvolání. Podle opozice by ale bez poslanců ANO Ondráček nebyl zvolen, a Babiš tomu mohl lehce zabránit. Babiš byl terčem kritiky i na demonstracích.
Tři dny poté, co byl zvolen komunista Zdeněk Ondráček do čela sněmovní komise pro GIBS, se v pondělí chystají demonstrace v jedenácti českých městech. Demonstranti budou také podepisovat petici za novou volbu šéfa komise. Archy s podpisy organizátoři ve středu předají sněmovnímu petičnímu výboru. Až v předvečer demonstrací se k Ondráčkovi vyjádřil i premiér v demisi Andrej Babiš. Prý navrhne Ondráčkovo odvolání.
V několika českých městech by se dnes mělo demonstrovat proti zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, někdejšího člena pohotovostního pluku VB, který v roce 1989 zasahoval při protirežimních demonstracích, do funkce předsedy sněmovní komise pro dohled nad GIBS.
Ruda Bruner-Dvořák, komorní fotograf Jejich c. a k. Výsosti nejosvícenějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského z Este a pana arcivévody Ferdinanda Karla. Tato slova měl známý pražský fotoateliér na razítku, jímž označoval své produkty, černobílé fotografie na tvrdém papíře. Ti z nás, kterým se takové rodinné památky dostaly do rukou, údivem zatajili dech nad jejich řemeslnou poctivostí a uměleckou kvalitou. Kdo takové štěstí neměl, může se dnes potěšit dobovými snímky díky knížce Blanky Petrákové nazvané Obrázky z lázní / Luhačovice před 100 lety objektivem Brunera-Dvořáka.
Předseda KSČM Vojtěch Filip nechápe důvody demonstrací proti zvolení expolicisty Zdeňka Ondráčka (KSČM), který před listopadem 1989 zasahoval proti odpůrcům tehdejšího komunistického režimu. Ondráček byl v pátek na pátý pokus těsně zvolen do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Kritici prý nejsou demokraté a nerespektují pravidla občanské společnosti, uvedl dnes Filip v pořadu Partie televize Prima.
Pětadvacátého února odpoledne se konala na Václavském náměstí veřejná akce s dlouhým a okázalým názvem „Demonstrace za svobodu a demokracii a svobodné podnikání“.
Před sedmdesáti lety se dostali v této zemi k moci komunisté a za měsíc jim přijde na sjezd promluvit prezident Miloš Zeman.
Lidovci navrhují, aby Poslanecká sněmovna na své příští schůzi odvolala svého místopředsedu Tomia Okamuru. Ten v krátkém rozhovoru s redaktorkou DVTV na volební party prezidenta Miloše Zemana 27. ledna na její otázku k táboru v Letech u Písku za druhé světové války prohlásil, že řada jeho židovských přátel se diví, „proč v České republice stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech a vyhlazovací tábor v Osvětimi“.
Obvinění, že lídr britské opozice Jeremy Corbyn udržoval na konci 80. let vědomý styk s československou StB, nabralo včera jistou dynamiku.
Praha zažije 25. února protesty za svobodu, demokracii a svobodné podnikání. Symbolicky v den 70. výročí tzv. Vítězného února je chystá více než dvacítka převážně podnikatelských organizací společně s Konfederací politických vězňů.
Čtyřicátý sjezd sociálních demokratů přinesl, co se od něho čekalo.
V České republice bydlí na sídlišti 2,7 milionu obyvatel, panelákových bytů je 1,2 milionu. Přes třicet pět let (cca 1955–1990) se hromadně nestavěly žádné jiné byty než paneláky: přidat by se mělo ještě pět let předchozích, kdy vznikala tzv. „socialistickorealistická“ sídliště, jež byla ovšem zděná.
Na společné česko-slovenské a slovensko-české výstavě, která bude stěžejním bodem oslav 100. výročí založení Československa, by měla být vystavena i Pittsburská dohoda. Základní dokument vzniku československé státnosti zapůjčí do Česka Spojené státy. Uvedlo to na svém webu ministerstvo kultury. Ministr v demisi Ilja Šmíd ve čtvrtek přijal v Nostickém paláci amerického velvyslance Stephena Kinga. „Ministr kultury poděkoval americké straně za ochotu zapůjčit tento významný dokument České republice,“ uvádí úřad.
Nepříjemné následky bude mít verdikt pro celý politický systém, a to ty, že spolupráce s StB jako překážka k výkonu veřejné funkce bude definitivně anulována.
Je konec února 1948. Zaplněným Staroměstským náměstím se prodírá vůz taxislužby a právě probíhající revoluci z něho sledují tři západní agenti, Američan Bud Boots s britskými kolegy Elizabeth Montaguovou a Grahamem Greenem. Šiky dělníků pochodují pod rudými prapory, pušky v rozpálených dlaních, davy zaplavily také sochu Jana Husa.
Pro politické ukřižování Okamury je třeba zvolit jiný kříž. Tohle nebude důvěryhodné, na první i desátý pohled to působí přepjatě a v rozporu s elementárními znalostmi o druhé světové válce. Okamurovi s jeho image člověka pronásledovaného establishmentem to jen pomůže.
Ke kritice předsedy hnutí SPD Tomia Okamury kvůli výrokům týkajícím se koncentračního tábora pro Romy v Letech se přidala pražská židovská obec. Kritizován je i poslanec Miloslav Rozner, který tábor označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Lidé také kvůli Okamurovi sepsali otevřený dopis, pod který se za čtyři dny podepsalo přes 2000 lidí. Oba politici také čelí trestním oznámením.
Byl jsem tenkrát obdarován nemocí, nějaké to lehké pobolívání v krku, ze kterého se vyklubala angína – spolehlivá přítelkyně nesvědomitého desetiletého školáka přinesla několikadenní absenci, rušenou jen občasnou povinností vzít si penicilin. Zmožen četbou jsem si pustil televizi, zrovna tam za prezidenta poprvé volili Gustáva Husáka, aby vystřídal nemohoucího Ludvíka Svobodu.
V rámci oslav 100. výročí vzniku Československa a 25. založení České republiky začíná v úterý ve Vladislavském sále Pražského hradu výstava Symbolická moc českých korunovačních klenotů. Korunovační klenoty jsou poprvé vystaveny v nové bezpečnostní vitríně, oproti minulosti si je tak lidé budou moct prohlédnout ze všech stran. Do tradiční Gočárovy vitríny je umístěna přilba sv. Václava, jeho zbroj a meč. Výstava potrvá do 23. ledna, přístupná je zdarma.
Restituční spor o vydání mobiliáře ze zámku Opočno Jerome Colloredo-Mannsfeldovi bude opět řešit Ústavní soud. Colloredo-Mannsfeld už minulý týden uspěl u Ústavního soudu s návrhem na obnovu řízení o svých dvou ústavních stížnostech. Návrh na obnovu řízení podal v září 2017 poté, co v závěru roku 2016 uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Tohle je jedna z posledních příležitostí, jak promluvit do boje o Hrad – a jak to případně někomu rozumnému ještě rozmluvit.
Nekomunističtí ministři, kteří v roce 1948 podali demisi, byli podle prezidenta Miloše Zemana blbí. Někdejší první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček patřil mezi ty, kteří se v roce 1968 podělali hrůzou, za vznik svobodného Československa po roce 1989 může tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov. Zeman to uvedl v projevu na slavnostním večeru na Pražském hradě k zahájení oslav 100 let od vzniku Československa a 25 let od vzniku České republiky, kterého se zúčastnili mimo jiné premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš a Robert Fico.
Roky s osmičkou přinášejí změnu. Přijde i letos, kdy se bude rozhodovat o příští podobě zdejšího politického systému. Tandem Zeman–Babiš hodlá posílit roli prezidenta a premiéra na úkor parlamentu a ve své radikální podobě může tento pokus přinést nejen oslabení, ale i konec zastupitelské demokracie.
Samostatná Česká republika má za sebou čtvrt století samostatné existence, Československo je už pětadvacet let passé.
Odvoláním tehdejšího prezidenta Československa Antonína Novotného z funkce šéfa komunistické strany, tedy prvního tajemníka ÚV KSČ, a zvolením Alexandra Dubčeka na jeho místo 5. ledna před 50 lety prakticky začalo tzv. Pražské jaro. Pokus o „socialismus s lidskou tváří“ však v srpnu 1968 zastavila invaze armád Varšavské smlouvy vedených Sovětským svazem a v Československu začalo dlouhé normalizační období.
