Ministerstvo zemědělství se zatím kvůli nedostatku úředních veterinářů nechystá povolit detašovaná pracoviště jatek pro skot na farmách. Myšlenkou se však zabývalo, sdělil mnluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO chce jednat o problémech s počty veterinářů s poslanci.
Česko zruší mimořádná veterinární opatření vůči dovozu polského hovězího masa 25. března, pokud Polsko do té doby Praze i Evropské komisi zaručí, že skutečně přijímá všechna opatření, která v souvislosti s kauzou slíbilo provést. V Bruselu to novinářům řekl český ministr zemědělství Miroslav Toman po jednání s polským protějškem Janem Krzysztofem Ardanowským a eurokomisařem pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisem Andriukaitisem.
Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zrychlil na 2,7 procenta z lednových 2,5 procenta. Výraznější byl růst cen naposledy v říjnu roku 2017. Na zrychlení inflace se podílelo hlavně zdražení potravin a ke zvyšování cen přispěly také náklady na bydlení. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně ceny také vzrostly, a to o 0,2 procenta.
Potraviny vyráběné v Polsku jsou bezpečné a Češi je rádi kupují, přesvědčoval polský ministr zemědělství Jan Krzyszof Ardanowski v rozhovoru, který ve středu otiskl list Gazeta Polska. V interview, ze kterého citují i další polská média, naznačil, že za snahami vytlačit polské potraviny z českého trhu mohou být zájmy českých firem, a nepřímo poukázal na to, že majitelem jednoho z největších koncernů je český premiér Andrej Babiš.
S nápadem, jak využít chátrající a často nevyužité volné plochy na hřbitovech, přišli v Berlíně provozovatelé městského „zahradnického“ projektu. Plánují tam pěstovat zeleninu. Začínají na Hřbitově sv. Jakuba ve čtvrti Neukölln. Výměnou za údržbu a renovaci hřbitova chtějí provozovat na jeho nevyužívaných plochách komunitní zahrady. Do budoucna plánují pro opuštěné plochy hřbitovů i řadu dalších využití.
Rapidní růst zaznamenaly v loňském roce ceny některých klíčových potravin. V případě cibule šlo o nárůst takřka stoprocentní. U brambor a hlávkového zelí šlo přibližně o padesátiprocentní zdražení. Ukazují to ceny v obchodech a také data Českého statistického úřadu. Hlavním viníkem je především nebývale suché počasí, které vloni postihlo celou Evropu. Podle Jiřího Felčárka z Agrární komory ČR hrozí, že českým producentům brzy dojdou zásoby, které budou jen těžko nahraditelné dovozem. Proto jde cena prudce nahoru.
Ministerstvo zemědělství zmírňuje plošný zákaz, který by zamezil používání herbicidních látek s účinnou látkou glyfosát. Testy přitom objevily tuto látku například v pečivu, pivu, ale také v dámských tamponech. Zemědělský resort i z tohoto důvodu v polovině září rozhodl, že se od nového roku bude jeho aplikace omezovat. Po velkém tlaku zemědělců však stát ustoupil a zákaz se bude vztahovat na dosoušení před sklizní u obilovin a řepky.
Společnost Intersnack, která vyrábí brambůrky, snacky, křupky, slané pečivo a oříšky pod značkami Bohemia, Canto, Pom-Bär a Chio, v příštím roce zdraží v průměru o sedm procent napříč sortimentem. Firma to oznámila na tiskové konferenci. Důvodem je zvýšení cen brambor a osobních nákladů.
Zhruba 800 zakázek v hodnotě skoro 8 miliard korun. Tolik státních zakázek mohla získala společnost Agrofert, se kterou je stále spojený předseda vlády Andrej Babiš. Čísla vyplývají z databáze, kterou si o holdingu vypracovali Piráti z veřejného registru smluv. Zaměřili se přitom na začátek platnosti zákona o střetu zájmů z loňského února. Podle informací deníku Echo24 v pátek Piráti pošlou databázi Evropské komisi.
Obilí se letos v Česku sklidilo o 7,9 procenta méně než loni, zemědělci svezli z polí 6,861 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který v pondělí podle stavu k 15. září zveřejnil Český statistický úřad. Nižší sklizeň očekávají statistici také u brambor o 19,1 procenta a cukrovky o čtvrtinu. Pokles odhadují také u slunečnice, máku a hrachu. Úroda řepky se naopak meziročně zvýší o 20,7 procenta na 1,383 milionu tun.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však úplně rušit slevové akce. Řekl to na dnešním Žofínském fóru. Podle něj však bude ještě záležet na diskusi s obchodními řetězci, konkrétní výsledky by se mohly objevit na začátku příštího roku. Ministerstvem financí a zemědělství také zjišťují, zda řetězce více nepodporují dovozové potraviny na úkor tuzemských a zda nemůže jít o dumping nebo nepovolenou exportní podporu.
Ministerstvo zemědělství od 1. ledna 2019 výrazně omezí používání herbicidu glyfosát na tuzemských polích. Zemědělci už jej nebudou moci plošně používat například k urychlení dozrávání či vysušování některých plodin. Postup resortu zemědělství však kritizují zemědělci, kterých se to týká. Podle nich s nimi ministerstvo zemědělství tento krok nekonzultovalo. Zemědělcům mohou od příštího roku vzrůst náklady na sklizeň, protože si ji nebudou moci plošně usnadňovat aplikací herbicidu. Omezení glyfosátu nebylo ani tématem jednání vlády.
Obchodní řetězec Ahold skončil s prodejem herbicidu Roundu, který obsahuje glyfosát. Zástupci Globusu uvedli, že ho nahradí alternativními přípravky, jakmile to bude možné. Například Hornbach ho neprodává už dva roky. Naopak Agrární komora ČR uvedla, že je proti plošnému zákazu používání přípravku proti plevelům, s omezením pro výrobu na potravinářské účely souhlasí. O přesné definici omezení používání chce jednat s ministerstvem zemědělství. Úřad v tomto týdnu uvedl, že od ledna zakáže využívání herbicidu glyfosát na urychlení dozrávání a vysušování plodin, nebude také možná právě jeho plošná aplikace.
Zkráceně řečeno tuzemské zemědělství závisí na domácím počasí, evropských dotacích a globálních trzích. Poslední roky nám ukazují, jak nejisté začíná být evropské počasí a vlastně i evropské dotace v situaci, kdy se o svůj podíl zmenšený brexitem hlásí náklady na bezpečnost či ochranu hranic. Ale jaké jsou výhledy světového potravinového trhu? Máloco na tuto otázku odpoví tak výstižně jako úroda rýže v Číně.
Letošní sucho způsobilo českým zemědělcům škody za 11 až 12 miliard korun. Odškodnění, které stát zemědělcům vyplatí, by se mělo pohybovat mezi dvěma až třemi miliardami korun. Novinářům to ve Zlíně řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Na sčítání škod podle něj ministerstvo nadále pracuje, a to ve spolupráci s vědeckým týmem InterSucho.
V Praze meziročně přibyly dva hektary vinic, nyní jich je 14,6 hektaru, vyplývá z dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Nové vinice zřídil soukromník Zdeněk Zilvar, který založil vinice v Troji nad Elektrotechnickým zkušebním ústavem. Už nyní provozuje obchod s víny z Toskánka, Wachau a Mosely, do budoucna by do obchodu chtěl zařadit právě i vína z Prahy. Největší vinice v Praze jsou v Troji, kde je 9,1 hektaru, největší samotnou vinicí je Salabka se skoro čtyřmi hektary.
Téma unijních dotací pro zemědělce nabralo na významu poté, co do exekutivy vstoupili premiér a podnikatel Andrej Babiš a později na několik měsíců jako šéf resortu zemědělství Jiří Milek. Tito dva zástupci zemědělských a potravinářských holdingů totiž zastupují velké hráče, stejně jako Agrární komora či Zemědělský svaz. Ty společně s českou vládou odmítají zastropení zemědělských dotací z EU, opačný názor ale mají méně viditelní zástupci malých a středních zemědělců. Ke slovu se dostali v úterý před europoslanci ve Štrasburku.
Herbicidní přípravek s látkou glyfosát se v zemědělství používá ve velkém množství. Přípravek hojně využívaný k hubení plevele se v současné době aplikuje na obilí, řepku či slunečnici. Testy však objevily tuto látku například v pečivu, pivu ale také v dámských tamponech. Diskuze o používání Roundupu se rozvířila poté, co společnost Monsanto ve Spojených státech čelí velkému množství soudních sporů.
Prožíváme další suchý rok. Počet tropických dnů se znásobil. Meteorologové vysvětlují sucho tlakovou výší, která se vytvořila nad Evropou a rozpouští se v ní fronty postupující od Atlantiku. Klimatologové ve svých modelech předpovídají pokračování sucha a vzestup průměrné teploty i v dalších letech a volají po snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, aby nevzrůstal skleníkový efekt. Heslem je „low carbon society“, tedy společnost s nízkou produkcí oxidu uhličitého a metanu. Evropa si vytkla za cíl zvyšovat podíl obnovitelné energie, zvyšují se daně na uhlí, podporují se větrné elektrárny, fotovoltaika. V ČR se zaměřujeme na produkci bioplynu, řepkového oleje, který se přidává do nafty, spalují se dřevní štěpky a sláma. Věříme, že biomasa, kterou spalujeme, za rok zase naroste, takže nezvyšujeme množství oxidu uhličitého, jak by tomu bylo, kdybychom spalovali uhlí.
Reportáž Českého rozhlasu o neoprávněném hospodaření Agrofertu na 1700 hektarech zemědělské půdy nebyla podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) objektivní a rozhlas se tím dopustil přestupku. Informoval o tom v pátek web časopisu Týden.
Společnost ZEAS Puclice, která spadá pod koncern Agrofert, se potýká od poloviny srpna s neobjasněným úhynem osmdesáti krav. Státní veterinární správa vyloučila, že by zvířata měla nakažlivou chorobu nebo byla týrána, informuje server iDnes.cz.
Letošní úroda meruněk je proti loňsku více než trojnásobná, sklidilo se jich 3169 tun. Dařilo se také třešním, višním a jahodám, uvedl ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Úroda těchto plodů letos výrazně převýšila průměr sklizní posledního desetiletí, u meruněk o 38 procent. U třešní, kterých se sklidilo 2858 tun o 29 procent, u višní o pětinu. Těch se letos urodilo 6620 tun. Vyšší by měla být také sklizeň z jabloňových, hrušňových a švestkových sadů. To může napomoci prodeji pálenek, u nichž se očekává zlevnění, stejně jako u samotného ovoce, zejména jablek. Zdražit může kvůli menší úrodě chmele naopak pivo.
Projev premiéra Andreje Babiše (ANO) při slavnostním zahájení Národních dožínek v Českých Budějovicích znovu narušovala skupinka protestujících. Pískali a skandovali „hanba“ a „StB“. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) se následně premiérovi a veřejnosti omluvil za chování „skupinky takzvaných demokratů“. í.
Sucho letos způsobilo škody v českém zemědělství za devět až 11 miliard korun, řekl na tiskové konferenci na agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Zemědělci budou chtít od státu odškodnění mezi dvěma a 2,5 miliardy korun, aby pomoc byla ekvivalentní kompenzacím v Německu.
Na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka promluvil při jeho zahájení i prezident Miloš Zeman. V projevu se dotkl sucha, které zemědělce trápí a zmínil také svou dlouhodobou myšlenku výstavby vodního kanálu propojující řeky Dunaj, Odru a Labe. Mezi hosty byl mimo jiné i bývalý prezident Václav Klaus.
Dlouhotrvající suché a teplé počasí se může promítnout na cenách piva. Může za to očekávaná slabá úroda jarního ječmene a také chmele. S dlouhotrvajícím teplým počasím se však nepotýkají pouze zemědělci v České republice. Sklizeň i kvalita ječmene se výrazně sníží po celé Evropě. Pivovary však s poklesem počítají a nemusí se tak o chmel obávat. „Většinu naší spotřeby ječmene a chmele na dostatečně dlouhé období dopředu máme pokrytu a nemusíme se tak obávat nedostatku,“ řekl pro Echo24 tiskový mluvčí společnosti Staropramen Pavel Barvík.
Sklizeň obilí bude letos o 7,5 procenta nižší než loni, zemědělci ho sklidí 6,345 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který podle stavu k 15. červenci zveřejnil Český statistický úřad. Prvotní odhad před měsícem byl pesimističtější a předpokládal pokles proti loňsku o 8,2 procenta. Podle statistiků bude očekávaná úroda obilovin třetí nejnižší za posledních deset let.
Koncern Agrofert získal loni podle Hospodářských novin (HN) na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun. Na dani z příjmu přitom firma ve stejném období zaplatila 739 milionů korun, upozornil deník. Koncern Agrofert vlastnil ještě na začátku loňského roku současný premiér Andrej Babiš (ANO). V únoru 2017 vložil své akcie kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.
Ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatava Maradová po dohodě s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (za ČSSD) rezignovala. Na dotaz ČTK to sdělil vedoucí tiskového oddělení ministerstva Václav Tampír a potvrdila mluvčí pozemkového úřadu Monika Machtová.
Od vstupu Česka do Evropské unie začalo rychleji ubývat polní ptactvo, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejich studii publikoval mezinárodní časopis Conservation Letters a vyplývá z něj, že společná evropská politika a nastavení zemědělských dotací nejsou pro ptáky a přírodu příznivé. Na závěr studie upozornila v tiskové zprávě Česká společnost ornitologická (ČSO)
