Česko požádalo o smírčí řízení kvůli sankci za chyby v zemědělských dotacích. Žádost podaly české úřady minulý týden prostřednictvím českých diplomatů v Bruselu, zjistil server iROZHLAS.cz. Evropská komise chce totiž vrátit 1,16 miliardy korun.
Evropská komise schválila, že Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) proplatil většinu projektů pro holding Agrofert. Pochybnosti jsou u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun, řekl dnes novinářům ředitel SZIF Martin Šebestyán. Podle něj ze závěrů úterního jednání s EK nelze jednoznačně vyvozovat, zda je nebo není premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli Agrofertu ve střetu zájmů. Unijní exekutiva se k úternímu jednání nechce vyjadřovat.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyzvala k mezinárodní pomoci zemím východní Afriky, jejichž zemědělství devastuje invaze kobylek.
Konečnou verzi auditu o zemědělských dotacích pro firmu českého premiéra nikdo z Bruselu neposlal. Pokud náhodou do Prahy přišly nějaké papíry, pak šlo jen o nějaké podklady k diskusi, která ještě zdaleka není u konce. Tak odbyl ministr zemědělství Miroslav Toman minulý týden informaci, že má k dispozici audit, podle kterého střet zájmů Andreje Babiše ovlivnil také agrární dotace pro holding Agrofert. Nejde o běžné tajnůstkářství. Babišův zemědělský střet zájmů se stal ohniskem sporu o jeden z největších dotačních programů na světě, evropskou podporu zemědělství známou pod zkratkou CAP. Šedesát miliard eur ročně se bude rozdělovat podle toho, jak kauza českého premiéra dopadne, a to je o důvod víc, proč závěry evropských auditorů tajit.
Desítky tisíc zemědělců s traktory v úterý na protest proti stále přísnějším pravidlům na ochranu životního prostředí zablokovaly centrum Berlína.
Slepice měla nezvyklé jméno Orel a čekal ji stejný osud, jaký zdejší zemědělský komplex připravil v uplynulých deseti letech čtyřiceti milionům jejích kolegyň. To znamená, že pár dnů po vylíhnutí byla z umělé líhně přemístěna do odchovny, kde strávila čtyři měsíce, a pak zamířila do klece na velkofarmě. Tam s jedenadvaceti dalšími slepicemi trávila třináct měsíců na prostoru 1,5 m2 a snášela vejce. Pak už zbývala cesta na jatka.
Německo zažívá krušný start nového pracovního týdne. Tisíce nespokojených zemědělců se opět po měsíci vydaly do ulic a svými traktory blokují ulice velkých měst, ale i klíčové meziměstské tahy.
Mít vlastní zahrádku zejména ve velkých městech není zrovna levná záležitost.
Ve většině zemí střední a východní Evropy si unijní zemědělské dotace v neprůhledném prostředí rozděluje hrstka mocných, kteří mají styky, napsal v neděli v rozsáhlé reportáži americký list The New York Times (NYT). Podrobně v ní zejména rozebírá, jak systém zemědělských dotací podle něj zneužívá maďarský premiér Viktor Orbán. List dále uvádí, že největším příjemcem zemědělských dotací v České republice je premiér Andrej Babiš. V Bulharsku a na Slovensku stojí zemědělské dotace za přebíráním půdy mafiánským stylem.
Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby zemědělci dostali v příštím roce v národních dotacích 3,8 miliardy korun, stejně jako letos. Vyplývá to z ministerského materiálu, který má ČTK k dispozici. O přerozdělení peněz rozhodne v pondělí vláda. Nejvíce peněz, přes miliardu korun, by mělo jít na zlepšování podmínek v chovech hospodářských zvířat.
Brambory se během letošního roku staly s lehkou nadsázkou exkluzivní potravinou. Cena kila šla kvůli loňskému suchu mnohdy k 30 korunám. Brambory byly nejdražší v historii. To se však týkalo i jiných potravin. Například cibule stála i přes 40 korun. S podzimem však bramborářská krize pomalu končí, což vede ke snižování cen. Brambor však stále není dostatek, aby se ceny vrátily do původních hodnot.
Sucho či eroze jsou v posledních letech neustále viditelnějšími problémy. Stále jasněji se ukazuje, že nešetrné zemědělské hospodaření má výrazný dopad na životní prostředí. V dobách komunismu bylo potřeba dostat vodu z krajiny, tam dnes ale chybí. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) proto představil studii, jak konkrétními kroky upravit krajinu v povodí vlašimské Blanice, aby nedocházelo k zemědělskému znečišťování řek a voda zůstávala v krajině.
Některé potraviny a pochutiny musejí urazit dlouhou cestu, aby se dostaly na pult supermarketů v centrální Evropě. Jednou z takových je třeba indický čaj. Rozvojová organizace Oxfam ukázala na vysoké marže supermarketů a bídný výdělek producentů na případu jednoho balení indického assamského čaje (50 sáčků). Zatímco supermarkety v Německu ho nabízejí na 2,80 eur (72 korun), pěstitel kdesi v daleké Indii dostane pouhé 4 centy (1 koruna). Informuje o tom server Spiegel Online.
Patem skončilo místní referendum v Bělé u Staré Paky na Semilsku k výstavbě velkokapacitního kravína za 100 milionů korun. Pro i proti hlasovalo v sobotu po 84 voličích, účast byla 76,4 procenta. Referendum je platné, bez výsledku a není pro zastupitelstvo závazné, uvedla obec na svém webu. Společnost DS Agro Libštát, která chce kravín stavět, vnímá výsledek tak, že se odpůrcům projekt nepodařilo zastavit.
Stovky až tisíce zemědělců vyrazily v úterý na svých traktorech k sídlu vlády do nizozemského Haagu, aby demonstrovaly proti nevlídnému obrazu svého živobytí v médiích a ze strany některých politiků i proti slabému vedení resortu vládou. Jsou podle svých slov neprávem vykreslováni jako znečišťovatelé ovzduší nebo ti, kdo týrají zvířata. Informují o tom obsáhle nizozemská média i německá Deutsche Welle. Pokud nebude vláda reagovat, hrozí obsazením mezinárodního letiště Scheveningen.
Odškodnění pro zemědělce za škody způsobené hrabošem by mělo zaplatit ministerstvo životního prostředí, domnívá se předseda sněmovního zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO).
Krajský soud v Brně dal za pravdu zemědělci Bohumíru Radovi ve sporu s podnikem Agro Jevišovice z holdingu Agrofert. Rada se jako majitel firmy Agro Boskovštejn soudí o neplatnost výpovědi podnájemní smlouvy na zhruba 1000 hektarů polí na Znojemsku, kterou dostal začátkem roku 2014 a která ukončovala podnájem k 30. září 2017. Okresní soud ve Znojmě Radovu žalobu loni zamítl, krajský soud ale ve středu vyhověl jeho odvolání a spor vrátil okresnímu soudu. ČTK to řekla mluvčí krajského soudu Eva Angyalossy, rozsudek okresního soudu poskytl ČTK Rada.
Komunisté v dobách masivního rozvoje zemědělství potřebovali dostat vodu z krajiny. Využívali k tomu „drenážní“ (nebo meliorační) systémy, tedy jakési skryté odvodňovací kanály či trubky. Dnes však voda v krajině naopak chybí a úprava těchto systémů se jeví jako možná nejúčinnější způsob boje proti suchu. Problém je, že často neexistují ani žádné mapy, kde všude se meliorační systémy nacházejí. Úpravou se zabývá především Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. „Řešme příčiny, nikoliv následky,“ upozorňuje ústav, kde se problému věnuje Petr Fučík.
Ve středních Čechách jsou žně již u konce, v jiných částech země zemědělci sklizeň dokončují a začínají bilancovat. Výnosy jsou podle zemědělců dobré. Zatímco loni činil průměrný výnos sklizených obilovin ve Středočeském kraji kolem 5,3 tuny na hektar, letos je téměř 5,8 tuny z hektaru. Podle Agrární komory ČR bude celorepublikově sklizeň obilovin průměrná v porovnáním s posledním desetiletím, horší situace je u řepky.
Zanedbával jsem na tomto místě zpravodajství o facebookových aktivitách předsedy KSČM a místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa – ke škodě své i čtenářů. Názorů má totiž hodně a formuluje je pronikavě. Před časem na sebe výrazněji upozornil vyjádřením, v němž naznačoval souvislost mezi vyšší cenou vepřového a zrušením prasečáku v Letech. Ale to už je dávno – začátkem srpna, podle internetové časomíry někdy v pravěku. Vojtěch Filip si od té doby taky našel nové téma, boj proti hrabošům.
Obrovská hejna čítající až 200 čápů obsadila v těchto dnech pole na střední Moravě. Důvodem jsou přemnožení hraboši, které čápi chytají při orbě přímo za pluhy.
Přemnožený hraboš polní hýbe letní českou politickou scénou.
Zničující sucho má fatální dopady na zemědělce a to nejenom kvůli mizerné produkci zeleniny, ale ohrožuje také budoucnost produkce masa. Chovatelé totiž kvůli nedostatku krmiva musí navyšovat porážky dobytka. Maso se však z velké části vyváží do ciziny, takže na cenu masa nemá vyšší produkce vliv. Naopak v příštích letech budou muset čeští chovatelé zvířata nahradit.
Běžný nákup se Čechům neustále prodražuje. Ceny základních zemědělských produktů jako jsou brambory, cibule či zelí dosahují rekordních čísel.
Sucho se v České republice minulý týden po mírném ústupu znovu rozšířilo, dva nejhorší stupně ze šesti jsou na 30 procentech území. Tropické teploty v tomto týdnu a počasí bez srážek situaci zhorší. Podle předpovědi vědeckého portálu InterSucho by se mělo extrémní a výjimečné sucho rozšířit na 60 procent území, vyplývá z pondělních aktualizovaných dat. V posledních dvou týdnech lze z map také vyčíst zhoršující se kondici vegetace na většině území, zprávy zemědělců lze označit až za pochmurné.
V sousedním Rakousku poslanci na začátku července schválili naprostý zákaz herbicidu glyfosát, který je podle některých odborných studií karcinogenní. V Česku se však s podobným radikálním krokem nepočítá. V minulém roce se sice objevily snahy o plošný zákaz této látky. Po velkém tlaku zemědělců však stát ustoupil a zákaz se tak v současné době vztahuje na dosoušení před sklizní u obilovin a řepky.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zřejmě bude povinně zveřejňovat také formou otevřených dat informace o dotacích, které poskytl zemědělským podnikům. Sněmovna tak na návrh Pirátů doplnila poslaneckou novelu o zemědělství, která převádí vyřizování národních dotací českým zemědělcům z ministerstva zemědělství na SZIF. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Kauzy o střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše ohrožují pozici České republiky při vyjednávání podmínek Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2021. Myslí si to Asociace soukromého zemědělství, podle které je nezbytné zastavit stávající model vycházející z podpory pro největší hráče v oboru zemědělství. Společná zemědělská politika Evropské unie se řeší mezi jednotlivými ministry už od loňského června. Jedním z největších témat je snaha dotace zastropovat, aby nedocházelo k přeplácení velkých společností.
Milionům mladých Afričanů žijících na venkově hrozí, že se stanou ztracenou generací, varoval Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD). Pokud nebudou mezinárodní dárci a vlády investovat do místní infrastruktury, zemědělství a potravinářského průmyslu, budou miliony místních hledat obživu jinde, nejdříve ve městech a následně v zahraničí, uvádí fond.
Rozdělování zemědělských dotací v Česku provází zajímavý trend. Jejich objem totiž v posledních třech letech výrazně vzrostl některým z největších příjemců. Kromě holdingu Agrofert, u něhož zemědělské dotace v roce 2017 poprvé přesáhly miliardu, se dotační příjmy zvyšují i koncernu Úsovsko. Jeho spolumajitel je exministr zemědělství v první vládě Andreje Babiše (ANO) Jiří Milek.
