zisky řetězců a výrobců

Jak řetěžce obchodují s indickým čajem. Z balení za 2,80 eur dostane rolník jen žebrácké 4 centy

zisky řetězců a výrobců
Jak řetěžce obchodují s indickým čajem. Z balení za 2,80 eur dostane rolník jen žebrácké 4 centy

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Některé potraviny a pochutiny musejí urazit dlouhou cestu, aby se dostaly na pult supermarketů v centrální Evropě. Jednou z takových je třeba indický čaj. Rozvojová organizace Oxfam ukázala na vysoké marže supermarketů a bídný výdělek producentů na případu jednoho balení indického assamského čaje (50 sáčků). Zatímco supermarkety v Německu ho nabízejí na 2,80 eur (72 korun), pěstitel kdesi v daleké Indii dostane pouhé 4 centy (1 koruna). Informuje o tom server Spiegel Online.

Podle organizace Oxfam, která pravidelně zkoumá i další produkty dovážené z pěstitelských zemí (například banány, víno, ananas nebo právě čaj), existuje velice výrazný nepoměr mezi maržemi obchodníků a producenty. Zemědělci totiž produkují tyto potraviny či pochutiny, konkrétně právě čaj, za zlomek ceny, za níž ji následně prodají supermarkety. 

Zatímco ty, jak Oxfam demonstruje na konkrétním příkladu assamského čaje, získají v přepočtu 72 korun, lidé na začátku produkčního řetězce pouhopouhou jednu korunu. Podle průzkumu Oxfamu, který se ptal na 50 plantážích více než 500 žen a mužů, mají zaměstnanci na těchto pozicích plat maximálně v přepočtu 55 korun za jeden den. Konkrétně v Assamu to ale není ani existenční minimum.

Ze zmíněných 2,80 eur za balení čaje zůstane 2,60 eur supermarketu a výrobci, 20 centů zinkasují překupníci, 16 centů připadne majiteli plantáže a 4 centy zbydou na rolníky.

Společnost Oxfam navíc třeba upozorňuje, za jak bídných podmínek se na plantážích s čajem pracuje. Chybí tam toalety, zaměstnanci nemají k dispozici ani dostatek pitné vody a nedostává se rovněž ochranných oděvů a pomůcek, takže rolníci přicházejí do přímého styku s pesticidy. Téměř každý druhý respondent trpí cholerou, žloutenkou nebo tyfem. Oxfam též poukazuje na to, že na plantážích se nedodržují lidská práva, lidé navíc mají trpět hlady.

Indická provincie Assam je už 160 let jednou z oblastí, kde se pěstzje nejvíce čaje na světě. Na čajových plantážích zde většinou pracuje několik generací zdejších rodin.

, vdr

12. října 2019