Rozdělování zemědělských dotací v Česku provází zajímavý trend. Jejich objem totiž v posledních třech letech výrazně vzrostl některým z největších příjemců. Kromě holdingu Agrofert, u něhož zemědělské dotace v roce 2017 poprvé přesáhly miliardu, se dotační příjmy zvyšují i koncernu Úsovsko. Jeho spolumajitel je exministr zemědělství v první vládě Andreje Babiše (ANO) Jiří Milek.
Tak drahé české potraviny včetně piva nebyly nikdy, upozornila agentura Bloomberg. Nutno dodat, že před zdražováním Čechy nezachrání ani to, že dotují zemědělce nejvíc v Evropské unii. Je to pravý opak toho, co dlouhá léta tvrdí zemědělští lobbisté, ovšem podle údajů Evropské unie podporujeme agrární sektor nejvíc s jedinou výjimkou Finů, kteří hospodaří v krušných podmínkách za polárním kruhem.
„Spoustu mých kritiků to předpokládám upřímně zklamalo,“ komentoval premiér Andrej Babiš tiskovou konferenci ministra zemědělství Miroslava Tomana. Ministr Toman na ní nabídl médiím svou interpretaci dosud tajného auditu Evropské komise, který se týká zemědělských dotací pro Agrofert. V ministrově podání Česku maximálně hrozí, že bude vracet 200 až 250 milionů korun. Částka 63 milionů je hodnota dvanácti projektů, na které státní zemědělský fond uzavřel s firmami z holdingu Agrofert smlouvu po únoru 2017.
Pokud si velké podniky prolobují odmítnutí zastropení zemědělských dotací z EU, může to vést k dalšímu vylidňování českého venkova. Před možnými dopady budoucího vývoje společné evropské zemědělské politiky varuje Asociace soukromého zemědělství. Proti nim však stojí vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, kteří strop jednoznačně odmítají.
Česká krajina v posledních týdnech opět výrazně zežloutla a zesílila tím i kritika vůči premiérovi Andreji Babišovi, jehož firmy ve svěřenském fondu z produkce řepky značně profitují. Šéf vlády sice tvrdí, že řepka nemá na půdu špatný vliv, což ale vyvracejí odborníci. Přestože řepka sama o sobě půdu nepoškozuje, je velmi náchylná k nemocem a proto musí být chemicky ošetřována, což půdě škodí. Pěstování řepky je navíc pro zemědělce výhodnější než produkce zeleniny, což má za následek rostoucí ceny.
Jako katastrofální označil v neděli český premiér Andrej Babiš (ANO) údaje o potravinové a zemědělské soběstačnosti České republiky. Řekl to na němu Agrární komory v Brně. Česko dováží vepřové i kuřecí maso, ale i vejce a další zemědělské produkty. Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek novinářům řekl, že soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent.
Ministerstvo zemědělství chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun. Výrobky se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v ČR jako v jiných evropských státech, uvedl na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Chce tak zpřísnit Evropou schválenou směrnici. V ní se uvádí, že se výrobky musí lišit „významně“. Podle svazu obchodu však novela dvojí kvalitu nevyřeší.
Proplácení zemědělských dotací v Česku provází vážné problémy. Projevilo se to v případě národního dotačního programu, který má pomoci chovatelům prasat a drůbeže v boji proti nákazám. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) totiž resort zemědělství nastavil podmínky čerpání, které nenutily příjemce chovat se hospodárně. Ministerstvo zemědělství to odmítá, nápravu ale plánuje. Zjištění NKÚ se nyní dostane na vládu a k poslancům.
Zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, které navrhly čtyři desítky poslanců v čele s Piráty, vláda ve Sněmovně odmítne. O jejím nynějším stanovisku informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) před jednáním novinářům řekl, že změna by nepřinesla pokles zájmu o pěstování řepky, pouze by šla na vývoz. Podotkl, že ustanovením Česká republika naplňuje evropskou směrnici a za řepku jako palivo z obnovitelných zdrojů neexistuje zatím náhrada.
Peněženky českých zákazníků musely v posledních týdnech nutně pocítit markantní nárůst cen zeleniny. Brambory zdražily o dvě třetiny, zelenina v průměru bezmála o polovinu. Hlavní příčinou je především sucho. Cena brambor i ostatní zeleniny půjde výrazně dolů až s dozráním domácí produkce v průběhu konce jara a léta, shodují se na tom odborníci. Nedostatek brambor však trápí Českou republiku každou zimu. Zemědělcům v ČR se z ekonomického hlediska vyplatí pěstovat spíše řepku a obilí než zeleninu, ta představuje vyšší riziko.
Brambory zdražily o dvě třetiny, zelenina v průměru bezmála o polovinu. Zemědělci to vysvětlují loňským suchem, které se podepsalo na úrodě. Na takovém vysvětlení nehraje jedna věc. V sousedním Rakousku a Německu, které postihlo úplně stejné sucho, zdražily brambory i zelenina jen mírně a to znamená, že je tam laciněji než v Česku.
Zelenina na tuzemském trhu výrazně zdražila a její ceny byly v únoru podle Českého statistického úřadu meziročně vyšší bezmála o 80 procent. Výrazný cenový růst podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petra Hanky souvisí s loňskou špatnou úrodou zeleniny v Česku i Evropě, kterou zavinilo suché a teplé počasí. Vysokou cenovou úroveň by měla korigovat zelenina z nové sklizně, která bude do obchodů postupně posílána od jarních měsíců.
Ministerstvo zemědělství se zatím kvůli nedostatku úředních veterinářů nechystá povolit detašovaná pracoviště jatek pro skot na farmách. Myšlenkou se však zabývalo, sdělil mnluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO chce jednat o problémech s počty veterinářů s poslanci.
Česko zruší mimořádná veterinární opatření vůči dovozu polského hovězího masa 25. března, pokud Polsko do té doby Praze i Evropské komisi zaručí, že skutečně přijímá všechna opatření, která v souvislosti s kauzou slíbilo provést. V Bruselu to novinářům řekl český ministr zemědělství Miroslav Toman po jednání s polským protějškem Janem Krzysztofem Ardanowským a eurokomisařem pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisem Andriukaitisem.
Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zrychlil na 2,7 procenta z lednových 2,5 procenta. Výraznější byl růst cen naposledy v říjnu roku 2017. Na zrychlení inflace se podílelo hlavně zdražení potravin a ke zvyšování cen přispěly také náklady na bydlení. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně ceny také vzrostly, a to o 0,2 procenta.
Potraviny vyráběné v Polsku jsou bezpečné a Češi je rádi kupují, přesvědčoval polský ministr zemědělství Jan Krzyszof Ardanowski v rozhovoru, který ve středu otiskl list Gazeta Polska. V interview, ze kterého citují i další polská média, naznačil, že za snahami vytlačit polské potraviny z českého trhu mohou být zájmy českých firem, a nepřímo poukázal na to, že majitelem jednoho z největších koncernů je český premiér Andrej Babiš.
S nápadem, jak využít chátrající a často nevyužité volné plochy na hřbitovech, přišli v Berlíně provozovatelé městského „zahradnického“ projektu. Plánují tam pěstovat zeleninu. Začínají na Hřbitově sv. Jakuba ve čtvrti Neukölln. Výměnou za údržbu a renovaci hřbitova chtějí provozovat na jeho nevyužívaných plochách komunitní zahrady. Do budoucna plánují pro opuštěné plochy hřbitovů i řadu dalších využití.
Rapidní růst zaznamenaly v loňském roce ceny některých klíčových potravin. V případě cibule šlo o nárůst takřka stoprocentní. U brambor a hlávkového zelí šlo přibližně o padesátiprocentní zdražení. Ukazují to ceny v obchodech a také data Českého statistického úřadu. Hlavním viníkem je především nebývale suché počasí, které vloni postihlo celou Evropu. Podle Jiřího Felčárka z Agrární komory ČR hrozí, že českým producentům brzy dojdou zásoby, které budou jen těžko nahraditelné dovozem. Proto jde cena prudce nahoru.
Ministerstvo zemědělství zmírňuje plošný zákaz, který by zamezil používání herbicidních látek s účinnou látkou glyfosát. Testy přitom objevily tuto látku například v pečivu, pivu, ale také v dámských tamponech. Zemědělský resort i z tohoto důvodu v polovině září rozhodl, že se od nového roku bude jeho aplikace omezovat. Po velkém tlaku zemědělců však stát ustoupil a zákaz se bude vztahovat na dosoušení před sklizní u obilovin a řepky.
Společnost Intersnack, která vyrábí brambůrky, snacky, křupky, slané pečivo a oříšky pod značkami Bohemia, Canto, Pom-Bär a Chio, v příštím roce zdraží v průměru o sedm procent napříč sortimentem. Firma to oznámila na tiskové konferenci. Důvodem je zvýšení cen brambor a osobních nákladů.
Zhruba 800 zakázek v hodnotě skoro 8 miliard korun. Tolik státních zakázek mohla získala společnost Agrofert, se kterou je stále spojený předseda vlády Andrej Babiš. Čísla vyplývají z databáze, kterou si o holdingu vypracovali Piráti z veřejného registru smluv. Zaměřili se přitom na začátek platnosti zákona o střetu zájmů z loňského února. Podle informací deníku Echo24 v pátek Piráti pošlou databázi Evropské komisi.
Obilí se letos v Česku sklidilo o 7,9 procenta méně než loni, zemědělci svezli z polí 6,861 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který v pondělí podle stavu k 15. září zveřejnil Český statistický úřad. Nižší sklizeň očekávají statistici také u brambor o 19,1 procenta a cukrovky o čtvrtinu. Pokles odhadují také u slunečnice, máku a hrachu. Úroda řepky se naopak meziročně zvýší o 20,7 procenta na 1,383 milionu tun.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však úplně rušit slevové akce. Řekl to na dnešním Žofínském fóru. Podle něj však bude ještě záležet na diskusi s obchodními řetězci, konkrétní výsledky by se mohly objevit na začátku příštího roku. Ministerstvem financí a zemědělství také zjišťují, zda řetězce více nepodporují dovozové potraviny na úkor tuzemských a zda nemůže jít o dumping nebo nepovolenou exportní podporu.
Ministerstvo zemědělství od 1. ledna 2019 výrazně omezí používání herbicidu glyfosát na tuzemských polích. Zemědělci už jej nebudou moci plošně používat například k urychlení dozrávání či vysušování některých plodin. Postup resortu zemědělství však kritizují zemědělci, kterých se to týká. Podle nich s nimi ministerstvo zemědělství tento krok nekonzultovalo. Zemědělcům mohou od příštího roku vzrůst náklady na sklizeň, protože si ji nebudou moci plošně usnadňovat aplikací herbicidu. Omezení glyfosátu nebylo ani tématem jednání vlády.
Obchodní řetězec Ahold skončil s prodejem herbicidu Roundu, který obsahuje glyfosát. Zástupci Globusu uvedli, že ho nahradí alternativními přípravky, jakmile to bude možné. Například Hornbach ho neprodává už dva roky. Naopak Agrární komora ČR uvedla, že je proti plošnému zákazu používání přípravku proti plevelům, s omezením pro výrobu na potravinářské účely souhlasí. O přesné definici omezení používání chce jednat s ministerstvem zemědělství. Úřad v tomto týdnu uvedl, že od ledna zakáže využívání herbicidu glyfosát na urychlení dozrávání a vysušování plodin, nebude také možná právě jeho plošná aplikace.
Zkráceně řečeno tuzemské zemědělství závisí na domácím počasí, evropských dotacích a globálních trzích. Poslední roky nám ukazují, jak nejisté začíná být evropské počasí a vlastně i evropské dotace v situaci, kdy se o svůj podíl zmenšený brexitem hlásí náklady na bezpečnost či ochranu hranic. Ale jaké jsou výhledy světového potravinového trhu? Máloco na tuto otázku odpoví tak výstižně jako úroda rýže v Číně.
Letošní sucho způsobilo českým zemědělcům škody za 11 až 12 miliard korun. Odškodnění, které stát zemědělcům vyplatí, by se mělo pohybovat mezi dvěma až třemi miliardami korun. Novinářům to ve Zlíně řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Na sčítání škod podle něj ministerstvo nadále pracuje, a to ve spolupráci s vědeckým týmem InterSucho.
V Praze meziročně přibyly dva hektary vinic, nyní jich je 14,6 hektaru, vyplývá z dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Nové vinice zřídil soukromník Zdeněk Zilvar, který založil vinice v Troji nad Elektrotechnickým zkušebním ústavem. Už nyní provozuje obchod s víny z Toskánka, Wachau a Mosely, do budoucna by do obchodu chtěl zařadit právě i vína z Prahy. Největší vinice v Praze jsou v Troji, kde je 9,1 hektaru, největší samotnou vinicí je Salabka se skoro čtyřmi hektary.
Téma unijních dotací pro zemědělce nabralo na významu poté, co do exekutivy vstoupili premiér a podnikatel Andrej Babiš a později na několik měsíců jako šéf resortu zemědělství Jiří Milek. Tito dva zástupci zemědělských a potravinářských holdingů totiž zastupují velké hráče, stejně jako Agrární komora či Zemědělský svaz. Ty společně s českou vládou odmítají zastropení zemědělských dotací z EU, opačný názor ale mají méně viditelní zástupci malých a středních zemědělců. Ke slovu se dostali v úterý před europoslanci ve Štrasburku.
Herbicidní přípravek s látkou glyfosát se v zemědělství používá ve velkém množství. Přípravek hojně využívaný k hubení plevele se v současné době aplikuje na obilí, řepku či slunečnici. Testy však objevily tuto látku například v pečivu, pivu ale také v dámských tamponech. Diskuze o používání Roundupu se rozvířila poté, co společnost Monsanto ve Spojených státech čelí velkému množství soudních sporů.
