Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil vyšetřování možného zneužívání evropských zemědělských fondů na Slovensku. Šetření přitom souvisí s informacemi, které se na světlo dostaly díky práci zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka. Informaci serveru Politico.eu dnes potvrdilo tiskové oddělení úřadu. Mluvčí Evropské komise vývoj nechtěli komentovat právě s odkazem na šetření, které nyní OLAF provádí.
Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (ANO) je ve střetu zájmů už tím, že se jako majitel zemědělského koncernu Úsovsko stal ministrem zemědělství. Teď se navíc dostává do střetu zájmů kvůli odchodu ředitelky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavy Maradové. Její úřad totiž provádí úpravy zemědělských polností, na kterých ministrova firma hospodaří a na které pobírá dotace. Během úprav se řeší i „půda bez vlastníka“, na kterou jdou ročně na dotacích dvě miliardy.
V ČR se po vlně oživení zájmu o mlékomaty na přelomu desetiletí pohybuje dlouhodobě jejich počet mezi 150 a 180, loni jich však bylo na konci roku celkem 185. ČTK to sdělili zástupci Státní veterinární správy (SVS). Před rokem 2010 bylo mlékomatů zhruba 50. Podle veterinářů se jejich počet zvětšuje nebo zmenšuje podle aktuální ceny mléka, tedy zda se vyplácí jejich provoz. Jak ČTK řekl mluvčí SVS Petr Vorlíček, do tohoto počtu se nepočítají například vývody z cisteren s mlékem, kdy si lidé po vhození drobných peněz čepují mléko sami.
Není to jen mzda, jsou tam i náklady, například na cestu do Bruselu. Tak vysvětluje bývalá moderátorka Mirka Čejková, že si jako mediální poradkyně ministra zemědělství vydělá 181 tisíc korun měsíčně. Dalším důvodem pro vysokou odměnu má být i to, že prací pro ministra stráví 14 hodin denně.
Vláda se vrátí k projednávání dvoumiliardového odškodnění zemědělců za loňské sucho a k finanční kompenzaci pro pěstitele ovoce a lesní školkaře za jarní mrazy za 208 milionů korun. Sucho podle materiálu, který má ČTK k dispozici, způsobilo loni škody až za 7,7 miliardy korun, nejvíce postiženy byly obiloviny, olejniny, trvalé travní porosty a kukuřice. U brambor a cukrovky byla ztráta až pět miliard korun.
Říká se, že chybami se člověk učí, ale lidstvo je nepoučitelné. Jednou z myšlenek, které si už mnohokrát v praxi vyzkoušelo, a nikdy se to nepovedlo, je iluze, že se statky dokáže srovnatelně nebo lépe hospodařit někdo jiný než jejich majitel. Teď se tento návod s mnoha úspěchy na kontě rozhodli otestovat pro změnu v Jihoafrické republice.
Austrálie nabízí pomoc bílým farmářům, kteří podle ministra pro imigraci Petera Duttona čelí perzekuci ze strany vlády Jihoafrické republiky. Ten chce například urychlit vyřizování víz pro ty, kteří o ně zažádají z humanitárních důvodů. Reagoval na kontroverzní zákon umožňující vyvlastnění půdy bílých farmářů. Jihoafrická vláda však nařčení odmítá, informuje server BBC.
Zisk českého zemědělství loni meziročně klesl o 5,4 procenta na 21,3 miliardy korun. I tak byl ale třetí nejvyšší od začátku tisíciletí, uvedl ve čtvrtek na tiskové konferenci místopředseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Nejvyšší zisk zemědělství vykázalo v předloňském roce a v roce 2014. Loňské výsledky jsou předběžné, v následujících měsících je bude úřad upřesňovat. Za poklesem stojí podle ministerstva zemědělství především sucho.
K tuzemským zemědělcům míří z Bruselu každoročně 30 miliard korun. O tuto částku mohou přijít, pokud stát neprokáže, že peníze rozděluje podle právních předpisů. Tak zní hlavní důvod, proč vzbudila poprask zpráva Českého rozhlasu, podle níž koncern Agrofert hospodaří na sedmnácti stech hektarech půdy, na kterou nemá vlastnické právo ani nájemní smlouvu.
Vítězem osmého ročníku soutěže Vinařství roku 2017 pořádané Svazem vinařů ČR se dnes stalo vinařství VÍNO J. STÁVEK. Vyhrálo i v kategorii malých vinařství. V kategorii střední vinařství uspělo Vinařství Trpělka a Oulehla a mezi velkými firmami CHÂTEAU VALTICE - Vinné sklepy Valtice.
Česká republika odmítá zavedení dotačního limitu evropských přímých zemědělských dotací po roce 2020 pro velké farmy. Nesouhlasí také se zaváděním snižování platby podle velikosti podniku. Uvádí to materiál ministerstva zemědělství, který schválila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobný názor měl předchozí kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Vyplývá to z dnešního zjištění ČTK.
Příští rok by se měla změnit legislativa o vztahu zemědělců k půdě a měla by být přijata novela zákona o významné tržní síle. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Prioritou v oboru ale podle něj bude vyjednávání o evropské zemědělské politice.
Prezident Miloš Zeman přijal v pondělí na zámku v Lánech kandidáty na ministra školství Roberta Plagu a ministra zemědělství Jiřího Milka. Hrad o tom informoval na twitteru. Na schůzku s prezidentem dorazil jako poslední z uvažovaných nováčků v kabinetu kandidát na ministra kultury Ilja Šmíd.
Pravděpodobný nový ministr zemědělství Jiří Milek podniká podobně jako Andrej Babiš v zemědělství a potravinářství. Stejně jako Babišův Agrofert čerpá i koncern Úsovsko, jehož spolumajitelem Milka je, zemědělské dotace v řádu stovek milionů z Evropské unie. Je to přitom právě rezort zemědělství, který má rozdělování unijních dotací do zemědělství pod palcem.
Zemědělci a potravináři by měli v příštím roce dostat v národních zemědělských dotacích 2,05 miliardy korun. Největší část peněž - 600 milionů korun, plánuje ministerstvo zemědělství dát do fondu na tlumení nákaz. Část programů, které byly v loňských národních dotacích, například na podporu středních odborných škol, ministerstvo převedlo do jiného dotačního systému. Výši plánovaných dotací uvádí úřad v materiálu, který ve středu probere vláda.
Ministrem zemědělství v menšinové vládě Andreje Babiše by měl být spolumajitel koncernu Úsovsko Jiří Milek. V roce 2013 za ANO neúspěšně kandidoval do sněmovny. V zemědělství a potravinářství se však jedná o známé jméno. V roce 2014 získal cenu byl Zemědělec roku.
Holding Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy, které nevlastní. Na většinu pozemků navíc pobírá dotace. Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů situaci nepopřel, ale holding se podle něj snaží situaci narovnat. Podle oslovených právníků holding zřejmě spáchal trestný čin.
Zástupci členských zemí Evropské unie v pondělí po diskusi takzvaného smírčího výboru souhlasili s návrhem Evropské komise na pětileté prodloužení licenci herbicidu glyfosát. Ta by jinak skončila k 15. prosinci. O výsledku jednání výboru informovala Evropská komise. Glyfosát byl předmětem dlouhých debat nejen politiků, ale také odborníků na zemědělství.
Zatímco ve většině zemí Evropy dominují zemědělství drobné farmy, podniky u nás jsou na evropské poměry obrovské kolosy à la Babišův Agrofert. A převaha velkých firem není zdaleka jen doménou zemědělství, ale i vývozu, který táhne českou ekonomiku.
Ceny průmyslových výrobců v Česku v říjnu zpomalily meziroční růst na 1,1 procenta ze zářijových 1,7 procenta. Zpomalil i růst cen v zemědělství a za tržní služby, ve stavebnictví se ceny zvyšovaly stejným tempem jako v září. Čísla ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Současně oznámil, že ceny zahraničního obchodu po šesti měsících meziměsíčně stouply, když u vývozu se v září zvýšily o 0,1 procenta a u dovozu o 0,3 procenta.
Produkce masa ve 3. čtvrtletí meziročně klesla o 2,8 procenta na 107 205 tun. Nižší byla výroba vepřového a hovězího, produkce drůbežího mírně stoupla. Nákup mléka se zvýšil o 8,7 procenta na 731,1 milionu litrů, jeho ceny byly vzhledem k nízké úrovni v loňském třetím čtvrtletí o 38,4 procenta vyšší. Informoval o tom v pondělí Český statistický úřad.
Světová produkce vína se v letošním roce sníží o 8,2 procenta na 246,7 milionu hektolitrů. Odhadla to v úterý Mezinárodní organizace vinné révy a vína (OIV). Pokud se předpoklad naplní, bude to nejslabší výsledek od roku 1961. Na vině jsou především mrazy a sucha v zemích Evropské unie, kde se čeká pokles produkce o 15 procent.
Sadaři si letos stěžují na nízkou úrodu jablek, oproti loňsku by jich mohlo být podle odhadů až o 20 procent méně. To vede k tomu, že jablka jsou drahá. Česko nebylo nikdy v produkci jablek zcela soběstačné, v posledních letech je ale situace podstatně horší. Na vině je především přetlak polských jablek, která dříve putovala na ruský trh. To už ale kvůli „ruskému embargu“ není možné.
V Evropské unii v neděli po zhruba 50 letech končí výrobní kvóty na cukr. Evropská komise předpokládá, že začne růst domácí produkce cukru i jeho vývoz. Důsledkem by měl být také pokles dovozu. Česká Agrární komora doufá v to, že se nesníží výměra polí s cukrovkou. V ČR se vyrábí stejně cukru jako v době kolem sametové revoluce. Velkým českým cukrovarům loni rostly zisky díky vysoké ceně komodity.
Máslo bude stát sedmdesát korun! Proto musíme naplnit mrazáky, dokud je čtvrtkilová kostka k mání za 55 korun. Tak funguje mechanismus, kterým se výroky mlékařů stávají sebenaplňujícím proroctvím. Hysterie zdvihající ceny másla je ovšem zbytečná.
V České republice zavládla „máslová hysterie“, protože cena za kostku másla je na svém historickém maximu. Na vině je přitom několik faktorů od nedostatku mléčného tuku, přes renesanci másla, po vyšší cenu za mléko. Cenu ale můžou uměle zvyšovat i zákazníci, kteří začali máslo ve velkém skupovat.
Podnikatel a populista Andrej Babiš nepřestane aktivně zasahovat do života společnosti, i kdyby neuspěl v nadcházejících volbách. Kdo chce pochopit jeho roli a význam, ten ať se rozhlédne po české a moravské krajině.
Ceny, které dostávají pekaři od obchodních řetězců za rohlíky, jsou podle předsedy Svazu pekařů a cukrářů ČR Jaromíra Dřízala dlouhodobě podhodnocené. Shoduje se tak s Pavlem Filipem ze Svazu průmyslových mlýnů, podle kterého někteří pekaři dodávají do obchodů rohlíky i za 70 haléřů za kus, podle Dřízala za 90 haléřů. Zákazník pak rohlík koupí za zhruba dvě koruny.
Prezident Miloš Zeman se po delší době objevil na veřejnosti – zahájil agrosalon Země živitelka v Českých Budějovicích. Zkritizoval přitom Evropskou unii za dotace na snižování výroby. „Je to zvěrstvo,“ řekl. Bylo vidět, že prezident pohubl, což potvrdilo dřívější oznámení Hradu, že u Miloše Zemana „došlo ke snížení hmotnosti a stabilizaci dlouhodobé hladiny cukru“.
Veterináři zjistili bakterie salmonely v chovu nosnic v Pohořelicích na Brněnsku. Začali tam vybíjet zhruba 65.000 slepic. Chov patří firmě AG Maiwald se sídlem v Litomyšli. Bakterie byly ve třech menších ze čtyř hal. Ve čtvrté, kde je 69.000 nosnic, se nákaza nepotvrdila. ČTK to ve středu sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Vejce z tohoto chovu stahuje ze své sítě obchodní řetězec Lidl.
