Amerika zahájila tažení proti technologickým gigantům
Má to být poslední splněný předvolební slib Donalda Trumpa.
Má to být poslední splněný předvolební slib Donalda Trumpa.
Americké ministerstvo spravedlnosti a s ním 11 států americké unie podaly antimonopolní žalobu na internetovou firmu Google. Viní ji z porušování zákona o zneužití tržní síly za účelem omezení konkurence, uvedla dnes agentura Reuters.
Necelý měsíc zbývá do prezidentských voleb v USA. Střípkem do mozaiky tohoto jedinečného dramatu byla zpráva z 1. října, podle níž Facebook odstranil 216 reklamních příspěvků zadaných volebním štábem Donalda Trumpa (protože byly lživé... která politická kampaň není zavádějící?). V jistém slova smyslu dobře Trumpovi tak.
Videoherní developer Epic Games v jeden den zažaloval jak Apple, tak Google. Pokud uspěje, může to změnit fungování obou firem.
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) ve svých pokynech konstatoval, že takzvané cookie walls, tedy zákaz přístupu uživateli na webovou stránku, pokud cookies nepovolí, jsou od května nezákonné. Fungují totiž na principu souhlasu uživatelů se zpracováním jejich osobních údajů, což podle EDPB není platný souhlas. Technologický server The Verge změnu označil za pokus „napravit otřesnou politiku ohledně cookies“.
Technologický gigant Google podpořil americké černošské obchodníky zasažené následky koronakrize.
Ostrým útokům ze strany zákonodárců přes pět hodin ve středu čelili šéfové společností Amazon, Apple, Google a Facebook při slyšení v právním podvýboru Sněmovny reprezentantů pro antimonopolní záležitosti.
„Nebuď zlý“ je neoficiální motto Googlu. Když v roce 2004 firma vstupovala na burzu, její zakladatelé Sergey Brin a Larry Page tvrdili, že heslo je zavazuje k objektivitě a vyhýbání se střetu zájmů a zaujatosti. Vznešené a krásné ideály, nutné zejména pro firmu, jejíž vyhledávač je nejpoužívanější na světě, tedy má moc třídit a určovat, jaké informace se dostanou k většině lidí. Jenže zvlášť v posledních letech lze o této názorové neutralitě úspěšně pochybovat.
Čínská firma Huawei, kterou Američané považují za bezpečností riziko kvůli zneužívání informací v jejich sítích, je jednou z hlavních linií střetu mezi Washingtonem a Pekingem. A Donald Trump se velmi intenzivně snaží, aby se Evropa v tomto střetu postavila na jeho stranu a stejně jako Spojené státy americké se od Huawei co nejvíc odstřihla. Přinejmenším aby společnost nepustila do budování 5G sítí, na které se zrovna teď řada evropských zemí včetně Česka chystá vypsat výběrové řízení. Pro politiky to není jednoduché rozhodování. Huawei je totiž firma schopná nabízet zařízení do svých sítí až o několik desítek procent levněji než její západní konkurenti.
V pátek 26. června se přes videokonferenci spojili právníci Ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických a špičky tamního antimonopolního úřadu s vedením společnosti Alphabet. Ta je majitelem Googlu, nejmocnějšího technologického gigantu současnosti. Probírali sérii antimonopolních žalob, které chtějí USA proti Googlu spustit kvůli zneužívání monopolního postavení na trhu s digitální reklamou. Na té loni Google od zákazníků po celém světě inkasoval 161 miliard dolarů (3,7 bilionu korun). Částku na úrovni dvou třetin ročního výkonu celé české ekonomiky. Čistý zisk Googlu dosáhl 34 miliard dolarů (884 miliard korun).
Český nákupní portál a srovnávač cen Heureka.cz zažaloval americký Google. Po technologické firmě požaduje 394 857 000 korun jako náhradu ušlého zisku, podle Heureky totiž Google ve výsledcích hledání zvýhodňoval svou službu Nákupy Google a český srovnávač na tom ztrácel. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě, kterou má deník Echo24 k dispozici.
V úterý se začala šířit zpráva, že Google vyhodil ze své platformy pro poskytování reklamy dva relativně malé, ale poměrně známé konzervativní weby The Federalist a Zero Hedge.
Koaliční rada se ve středu shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně.
Německo, Francie a další evropské země se snaží prosadit rychlou globální daňovou reformu, která by zajistila spravedlivější zdanění velkých digitálních společností, jako je Google, Apple, Amazon či Facebook.
Na lince Washington–Paříž se právě rozjíždí první fronta velkého daňového střetu příštích let. Dřív nebo později musel přijít. Dlouhé roky už doutnal pod povrchem. Byl součástí globálního virtuálního kapitalismu posledního desetiletí. Ostře nasvítil, jak je byznys a obchod čím dál víc globální. Ale daně, které jsou vedle monopolu na násilí hlavní rolí a funkcí státu, zůstávají lokální. Události posledních týdnů ukazují, že ještě dlouho zůstanou.
Velmi naivně se tady chovají především opoziční Piráti, kteří stále volají po celoevropském řešení. Při své digitální gramotnosti jistě vědí, že je nemožné.
Zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, dnes schválila vláda. Informoval o tom její tiskový odbor. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon by mohl začít platit během příštího roku. Musí ho ještě schválit Parlament a podepsat prezident.
Evropský soudní dvůr se během minulého měsíce dvakrát vyjádřil k otázce ochrany osobních práv na internetu a na první pohled ta rozhodnutí nejsou příliš konzistentní. První případ se týkal tzv. práva být zapomenut, tedy prakticky práva žádat po vyhledávači Google, aby nezobrazoval odkazy na určité informace o vás (tzv. delisting).
Americký gigant Google tvrdí, že se jeho technikům podařilo sestrojit ultrarychlý kvantový počítač, který by mohl miliardkrát překonat nejrychlejší superpočítač světa.
erální prokurátoři z téměř všech států USA v čele s Texasem začali vyšetřovat firmu Google, kterou podezírají z porušování antimonopolních pravidel. Oznámení přichází po páteční zprávě skupiny států, která kvůli dominantnímu postavení na trhu začala vyšetřovat firmu Facebook. Vyšetřování mají zvýšit tlak na technologické giganty, jejichž chování už je pečlivě zkoumáno na federální úrovni i v Kongresu.
Z Facebooku a Googlu se už před nějakou dobou staly nejmocnější monopoly na světě.
Tak konečně i na českých sociálních sítích se zprava doleva rozšířilo poznání, že Facebook cenzuruje ideově nevhodné příspěvky a že už to začal provádět v takovém rozsahu, abychom to mohli označit za společenský problém. Stalo se na příkladu známého anglického raubíře a ovšem antiislamisty Tommyho Robinsona. V posledních dnech stačilo napsat na svůj účet toto jméno a Facebook zablokoval účet, byť zpravidla jen na 24 hodin, což ale pro některé uživatele se závislostí musí být citlivý trest. Robinson vede válku s islámem, což je u nás odtažité téma, přesto lidé nějak chápou, že sociální sítě nehrají otevřeně.
Spojené státy tlačí v době nejasností kolem brexitu na Velkou Británii, aby nezaváděla digitální daň na velké technologické firmy. Pokud by k zavedení daně došlo, může se Británie rozloučit s obchodní dohodou s USA, napsal britský The Telegraph. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že jde o daň zaměřenou proti americkým firmám a nechal prošetřit, zda zavedení daně není diskriminační.
Další vývojáři se rozhodli vyjít vstříc poptávce a nabídnout českým internetovým uživatelům možnost, jak monitorovat, zda jimi vybrané produkty pocházejí z holdingu Agrofert vlastněného svěřenským fondem premiéra Andreje Babiše. Po aplikaci Bez Andreje, která už v minulém roce překročila hranici sta tisíc uživatelů, se v internetovém obchodu prohlížeče Google Chrome objevilo rozšíření nazvané #sorryjako: Nakupujte bez Babiše.
Omezení aplikací typu Google Maps nebo Gmail by bylo pro čínskou firmu Huawei velkou ranou, řekl v pondělí bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Ondřej Malý. Reagoval tak na zprávu agentury Reuters, že americká společnost Google chystá omezit firmu Huawei v používání svého operačního systému Android. Podle prezidenta Výboru Nezávislého ICT průmyslu Jakuba Rejzka se Google nejspíš obává sankcí ze strany americké vlády. Ceny mobilních telefonů v ČR to podle něj nezmění.
Americká společnost Google se chystá omezit čínské firmě Huawei používání svého operačního systému Android, uvedla to v noci na pondělí agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj. O tom, jakých služeb by se to mělo týkat, se ve firmě Google podle Reuters stále diskutuje.
Vládní koalice Babišova hnutí ANO a sociálních demokratů se dohodla, že zavede novou digitální daň. Sazbou sedm procent by měl být zdaněny tržby digitálních firem, jejichž globální obrat přesahuje 750 milionů eur (asi 19,2 miliardy korun) ročně.
Americký internetový gigant Google dostal již třetí pokutu od Evropské komise za zneužívání svého postavení na trhu. Google má zaplatit 1,49 miliardy eur (38,2 miliardy Kč) kvůli omezování konkurentů na trhu s internetovou reklamou, oznámila Evropská komise.
"Za větší problém než fake news považuji informační monopol Facebooku a Googlu. A částečně technologicky Amazonu a Appelu," řekl v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu zakladatel a šéfredaktor deníku Echo24 Dalibor Balšínek. Nabízejí svým klientům takové ceny, že klasická média, bez výjimky všechny, jim v tom nejsou schopny konkurovat. Problematiku fake news považuje Dalibor Balšínek za "naprosto přehnanou".
Americká společnost Google zažívá v Evropě perné časy. Na jednání v Bruselu dali zástupci členských zemí rumunskému předsednictví mandát vyjednávat s europarlamentem o směrnici upravující ochranu autorských práv. Firmy jako Google či Facebook nejsou tedy daleko od momentu, kdy budou muset začít platit vydavatelům za obsah. Americké firmy ale chtějí za pomoci lobbování v jednotlivých státech EU včetně ČR dopad směrnice zmírnit. Prosazení povinných výjimek požaduje v Česku Svaz průmyslu a dopravy, který má údajně podporu i Ministerstva průmyslu a obchodu.