Koalice se shodla na digitální dani pro Facebook či Google. USA považují daň za diskriminační
Koaliční rada se ve středu shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně.
Koaliční rada se ve středu shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně.
Německo, Francie a další evropské země se snaží prosadit rychlou globální daňovou reformu, která by zajistila spravedlivější zdanění velkých digitálních společností, jako je Google, Apple, Amazon či Facebook.
Na lince Washington–Paříž se právě rozjíždí první fronta velkého daňového střetu příštích let. Dřív nebo později musel přijít. Dlouhé roky už doutnal pod povrchem. Byl součástí globálního virtuálního kapitalismu posledního desetiletí. Ostře nasvítil, jak je byznys a obchod čím dál víc globální. Ale daně, které jsou vedle monopolu na násilí hlavní rolí a funkcí státu, zůstávají lokální. Události posledních týdnů ukazují, že ještě dlouho zůstanou.
Velmi naivně se tady chovají především opoziční Piráti, kteří stále volají po celoevropském řešení. Při své digitální gramotnosti jistě vědí, že je nemožné.
Zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, dnes schválila vláda. Informoval o tom její tiskový odbor. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon by mohl začít platit během příštího roku. Musí ho ještě schválit Parlament a podepsat prezident.
Evropský soudní dvůr se během minulého měsíce dvakrát vyjádřil k otázce ochrany osobních práv na internetu a na první pohled ta rozhodnutí nejsou příliš konzistentní. První případ se týkal tzv. práva být zapomenut, tedy prakticky práva žádat po vyhledávači Google, aby nezobrazoval odkazy na určité informace o vás (tzv. delisting).
Americký gigant Google tvrdí, že se jeho technikům podařilo sestrojit ultrarychlý kvantový počítač, který by mohl miliardkrát překonat nejrychlejší superpočítač světa.
erální prokurátoři z téměř všech států USA v čele s Texasem začali vyšetřovat firmu Google, kterou podezírají z porušování antimonopolních pravidel. Oznámení přichází po páteční zprávě skupiny států, která kvůli dominantnímu postavení na trhu začala vyšetřovat firmu Facebook. Vyšetřování mají zvýšit tlak na technologické giganty, jejichž chování už je pečlivě zkoumáno na federální úrovni i v Kongresu.
Z Facebooku a Googlu se už před nějakou dobou staly nejmocnější monopoly na světě.
Tak konečně i na českých sociálních sítích se zprava doleva rozšířilo poznání, že Facebook cenzuruje ideově nevhodné příspěvky a že už to začal provádět v takovém rozsahu, abychom to mohli označit za společenský problém. Stalo se na příkladu známého anglického raubíře a ovšem antiislamisty Tommyho Robinsona. V posledních dnech stačilo napsat na svůj účet toto jméno a Facebook zablokoval účet, byť zpravidla jen na 24 hodin, což ale pro některé uživatele se závislostí musí být citlivý trest. Robinson vede válku s islámem, což je u nás odtažité téma, přesto lidé nějak chápou, že sociální sítě nehrají otevřeně.
Spojené státy tlačí v době nejasností kolem brexitu na Velkou Británii, aby nezaváděla digitální daň na velké technologické firmy. Pokud by k zavedení daně došlo, může se Británie rozloučit s obchodní dohodou s USA, napsal britský The Telegraph. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že jde o daň zaměřenou proti americkým firmám a nechal prošetřit, zda zavedení daně není diskriminační.
Další vývojáři se rozhodli vyjít vstříc poptávce a nabídnout českým internetovým uživatelům možnost, jak monitorovat, zda jimi vybrané produkty pocházejí z holdingu Agrofert vlastněného svěřenským fondem premiéra Andreje Babiše. Po aplikaci Bez Andreje, která už v minulém roce překročila hranici sta tisíc uživatelů, se v internetovém obchodu prohlížeče Google Chrome objevilo rozšíření nazvané #sorryjako: Nakupujte bez Babiše.
Omezení aplikací typu Google Maps nebo Gmail by bylo pro čínskou firmu Huawei velkou ranou, řekl v pondělí bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Ondřej Malý. Reagoval tak na zprávu agentury Reuters, že americká společnost Google chystá omezit firmu Huawei v používání svého operačního systému Android. Podle prezidenta Výboru Nezávislého ICT průmyslu Jakuba Rejzka se Google nejspíš obává sankcí ze strany americké vlády. Ceny mobilních telefonů v ČR to podle něj nezmění.
Americká společnost Google se chystá omezit čínské firmě Huawei používání svého operačního systému Android, uvedla to v noci na pondělí agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj. O tom, jakých služeb by se to mělo týkat, se ve firmě Google podle Reuters stále diskutuje.
Vládní koalice Babišova hnutí ANO a sociálních demokratů se dohodla, že zavede novou digitální daň. Sazbou sedm procent by měl být zdaněny tržby digitálních firem, jejichž globální obrat přesahuje 750 milionů eur (asi 19,2 miliardy korun) ročně.
Americký internetový gigant Google dostal již třetí pokutu od Evropské komise za zneužívání svého postavení na trhu. Google má zaplatit 1,49 miliardy eur (38,2 miliardy Kč) kvůli omezování konkurentů na trhu s internetovou reklamou, oznámila Evropská komise.
"Za větší problém než fake news považuji informační monopol Facebooku a Googlu. A částečně technologicky Amazonu a Appelu," řekl v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu zakladatel a šéfredaktor deníku Echo24 Dalibor Balšínek. Nabízejí svým klientům takové ceny, že klasická média, bez výjimky všechny, jim v tom nejsou schopny konkurovat. Problematiku fake news považuje Dalibor Balšínek za "naprosto přehnanou".
Americká společnost Google zažívá v Evropě perné časy. Na jednání v Bruselu dali zástupci členských zemí rumunskému předsednictví mandát vyjednávat s europarlamentem o směrnici upravující ochranu autorských práv. Firmy jako Google či Facebook nejsou tedy daleko od momentu, kdy budou muset začít platit vydavatelům za obsah. Americké firmy ale chtějí za pomoci lobbování v jednotlivých státech EU včetně ČR dopad směrnice zmírnit. Prosazení povinných výjimek požaduje v Česku Svaz průmyslu a dopravy, který má údajně podporu i Ministerstva průmyslu a obchodu.
Americký internetový gigant Google v roce 2017 přes dceřinou společnost v Nizozemsku převedl 19,9 miliardy eur (510 miliard Kč) na Bermudy, a to v rámci legálního mechanismu, kterým si firma snižuje daňovou zátěž. Vyplývá to podle agentur AFP a Reuters z dokumentů předložených nizozemské obchodní komoře. Převedená částka je o zhruba čtyři miliardy eur vyšší než v předchozím roce.
Rakousko hodlá zavést vlastní daň z digitálních služeb, které by podléhaly příjmy velkých internetových firem, jako je například Google, Facebook nebo Amazon. Prohlásil to v sobotu kancléř Sebastian Kurz. Evropské unii se zatím nepodařilo najít kompromis ohledně nových pravidel pro zdanění digitálních služeb.
Americký technologický gigant Google oznámil, že na podporu nadcházejících voleb do Evropského parlamentu (EP) zavede sadu opatření ve snaze zprůhlednit politickou reklamu v Evropské unii. Krok kopíruje nedávné iniciativy Facebooku a Twitteru. Média však poukazují mimo jiné na velmi úzkou definici Googlu pro politickou reklamu. Podobně jako Facebook bude i provozovatel nejpoužívanějšího internetového vyhledávače zobrazovat, kdo za politickou reklamu platí, a vytvoří speciální knihovnu těchto reklamních sdělení s dodatečnými informacemi o reklamních kampaních a jejich autorech.
Progresivistický miliardář stylizující se do role filantropa progresivní levice. Republikánský prezident Spojených států, považovaný za nejúspěšnější exemplář antiestablishmentového populismu. Český miliardář, který postavil svůj obchodní model na sázce, že celý průmysl obnovitelných zdrojů, na nějž Evropská unie naskočila, se dřív nebo později ukáže jako slepé rameno dějin a přijde návrat ke klasickým zdrojům energie.
Srbský prezident Aleksandar Vučić hodlá v rámci případné dohody s Kosovem usilovat o záruku, že se Srbsko v roce 2025 stane členem Evropské unie. Vučić to ve čtvrtek řekl v rozhovoru s agenturou Reuters. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008.
Evropský parlament v prvém čtení schválil kontroverzní směrnici, která má majitelům autorských práv dát nárok na podíl z využití jejich děl internetovými giganty, jako je Google či Facebook. „Je to dobrý signál pro náš tvůrčí průmysl v Evropě, prohlásil parlamentní zpravodaj Axel Voss poté, co poslanci přijali jeho návrh v poměru 438 ku 226 hlasům.
Zítra se ve Štrasburku začne projednávat směrnice, která rozhodne, jak bude v příštích letech vypadat obchod s informacemi v Evropě. Reaguje na situaci, za níž se dnes většina mediálního provozu přesunula na internet. Online reklamu, která celý ten internetový prostor, v němž je všechno včetně informací a služeb zadarmo, zaplňuje, ovládli technologičtí dominátoři Google a Facebook. Ve většině evropských zemích – stejně jako ve Spojených státech – u nich končí 80 až 90 procent všech útrat za internetovou reklamu. Facebook loni dosáhl tržeb 40 miliard dolarů (888 miliard korun), Google 110 miliard dolarů (2220 miliard korun). To všechno jsou příjmy z internetové reklamy, ve které dominují a staly se monopoly, protože jsou svým inzerentům schopny nabídnout o jejich potenciálních zákaznících a terčích reklamy nesrovnatelně víc nesrovnatelně detailnějších informací než kdokoliv jiný.
V Evropě se rozjíždí klíčový souboj, jak bude v příštích letech vypadat obchod s informacemi. Politici si konečně po letech nevědomí, následovaných neschopností, připouští, že jim technologické monopoly Google, Facebook a spol. přerostly přes hlavu.
Americký prezident Donald Trump v úterních tweetech kritizoval vyhledávač Google za falšování výběru zpráv. Trump na média opakovaně útočí a označil je za nepřátele lidu, proti čemuž se ohradil i Senát. Kalifornské sídlo firmy Google zatím na Trumpovo obvinění nereagovalo.
Zástupci Facebooku, Twitteru, Googlu, Microsoftu nebo Snapchatu na tajné schůzce probírali strategii proti dezinformacím v souvislosti s podzimními volbami do Kongresu USA. O události informuje server BuzzFeed News, který disponuje emailem od šéfa bezpečnostní politiky Facebooku Nathaniela Gleichera, který ostatní společnosti na schůzku pozval.
Velké internetové společnosti – Google, Apple, Facebook, YouTube a další – se počátkem týdne rozhodly zakročit proti společnosti Infowars známého veterána konspiračních teorií Alexe Jonese. Byly zrušeny jeho facebookové stránky a kanál na YouTube, Jonesovy podcasty byly staženy z nabídky služby Spotify a podobně.
Technologický gigant Google zaplatil podle účetní uzávěrky tuzemské pobočky v Česku za rok 2017 daně jen 8,2 miliony korun. Upozornil na to server Borovan.cz, který současně uvedl, že se roční výnosy Google z Česka přitom odhaduje na 4 až 6 miliard korun, ty se však registrují v irské pobočce.