V souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem zatím česká policie zahájila úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu ve 14 případech. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce uvedl policejní prezident Martin Vondrášek. V České televizi dále řekl, že centrála proti terorismu zahájila úkony k případu úmrtí českého občana při útoku hnutí Hamás na Izrael. Na věci spolupracuje s izraelskými kolegy.
Vedoucí pracovníci BBC připustili, že kvůli chybnému informování o válce v Izraeli může být ohrožena komunita britských Židů. Odmítli také, že by stanice byla antisemitskou organizací a vysvětlovali, proč BBC neoznačuje Hamás za teroristickou organizaci. Vedení zpravodajství BBC bylo také konfrontováno v otázce informování o výbuchu v nemocnici v Al-Ahlí 14. října. Informuje server The Jewish Chronicle.
Od říjnového útoku radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael, při němž ozbrojenci zavraždili přes 1400 lidí, v Německu zesílil antisemitismus. Agentuře Reuters to v úterý řekl šéf německého think-tanku, podle nějž jsou Němci až příliš ochotní ignorovat své vlastní zločiny z minulosti a kritizovat Izrael.
Arabská ulice je termín dobře známý geopolitickým myslitelům. Označuje projevy veřejného mínění na Blízkém východě. Upozorňuje se tak na skutečnost, že tamější vlády, i když z velké části autokratické, jsou nuceny brát zřetel na názory svých občanů. Ti sice neprojevují svoji vůli ve volbách, ale občasnými protesty a nepokoji, kterým autokrati pak musejí vyhovět, aby si udrželi moc. Letošní novinkou je, že síla arabské ulice dorazila i do Evropy. Města s velkou muslimskou menšinou, jako je Berlín, Paříž nebo Londýn, zažila velké demonstrace proti izraelským operacím v Pásmu Gazy, které jsou odpovědí na teroristické řádění Hamásu.
Ve Francii stoupá počet fyzických a verbálních útoků proti židům. Někteří francouzští občané s židovským původem se bojí chodit ven a policie od vypuknutí konfliktu v Izraeli eviduje přes 800 antisemitských činů. Na předměstí Paříže nastříkala dvojice z Moldavska na zdi různých objektů 15 Davidových hvězd. Policie je zadržela a hrozí jim deportace. O sílící vlně antisemitismu informuje například France24. Jen v okolí Paříže police zaznamenala přes 50 projevů antisemitismu, které prošetřovala.
Státní zástupce zrušil stíhání pětatřicetiletého cizince, kterého policisté kvůli vyvěšení plakátu s protižidovským textem v občerstvení s kebabem v centru Plzně obvinili z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Podle něj v jednání muže, i když jde v dobovém kontextu o specifickou „výzdobu“ provozovny, nelze shledat ani žádný trestný čin podle trestního zákoníku. Na webu to v pátek uvedla náměstkyně okresního státního zástupce Ivana Hostašová.
„7. října to nebyl útok jenom na Izraelce, na izraelský stát a společnost, to byl útok na lidskost, to byl útok na naši civilizaci,“ uvedl premiér Petr Fiala, když se ve středu účastnil na Staroměstském náměstí shromáždění na podporu Izraele. Také zdůraznil, že Česko musí na půdě OSN či EU vést i boj za interpretaci událostí. Shromáždění se účastnily stovky lidí, někteří měli izraelské vlajky či podobizny unesených. Projev premiéra před demonstranty přinášíme v plném znění.
V židovské části vídeňského Ústředního hřbitova v předvečer Památky zesnulých hořelo u obřadní síně a někdo nasprejoval hákové kříže na hřbitovní zdi. Oznámil to dnes na platformě X šéf židovské obce v Rakousku Oskar Deutsch. Útok odsoudil rakouský kancléř Karl Nehammer s tím, že pro antisemitismus není v Rakousku místo. Podle Deutsche hořelo v předsálí obřadní síně u čtvrté brány hřbitova. „Vnější zdi byly posprejovány hákovými kříži. Lidé k úhoně nepřišli,“ napsal Deutsch.
Nestává se často, aby člověk v televizi sledoval zpravodajství z místa, které hraje nějakou roli v jeho mimopracovním životě, a dozvěděl se tak, že v něm nějakým, třeba okrajovým způsobem zarezonovaly aktuálně probíhající dějiny. Nedávno se mi to přihodilo, pocity to navodilo rozporné a hořké. V televizním zpravodajství a diskusích na sociálních sítích se probírala hospoda U Hrocha. V dobách, kdy redakce našeho periodika sídlila nedaleko na Malostranském náměstí, jsem tam býval relativně častým hostem. Nejsem si jistý, jestli návštěvu v dohledné době zopakuji.
Nové je, že bojové linie už nevedou jenom písečnými cestami Blízkého východu, ale jsou namalovány na náměstích a ulicích evropských měst. Kde se to zase tady vzalo? Jak to, že tady v Evropě opět máme antisemitismus? A to antisemitismus ne někde ve skrytu temných doupat, ale na náměstích, při mnohatisícových manifestacích, na fotbalových stadionech, ve výzvách na sociálních sítích, kde se to maskuje útlocitnými výlevy nad utrpením nevinných Palestinců, kteří jsou oběťmi židovského útlaku, bezohlednosti, ba vraždění. Volají Svobodná Palestina! a myslí tím konec Izraele.
Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na údajné pokusy Západu rozdělit ruskou společnost svolal poradu se svými nejbližšími spolupracovníky, informoval Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Agentura TASS dala jednání do souvislosti s nepokoji v ruské Machačkale, kde v neděli zastavil provoz místního letiště násilný protiizraelský protest. Federální kriminální ústředna, Vyšetřovací výbor Ruské federace, incident označila za „pogrom“, jehož účastníci kladli „ozbrojený odpor“ pořádkovým silám.
Po nedělním protiizraelském protestu, který zastavil provoz na letišti v Machačkale na jihu Ruska, zadržela policie 60 lidí. Devět policistů utrpělo zranění, dva z nich skončili v nemocnici. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruskou agenturu RIA Novosti. Stovky protestujících v neděli večer vtrhly na letištní plochu vzdušného přístavu v hlavním městě převážně muslimské republiky Dagestán, kde krátce předtím přistálo letadlo z Izraele, které pak mělo pokračovat do Moskvy.
Výčepní v pražské pivnici U Hrocha na Malé Straně odmítl obsloužit českého žida a Izraelce s doprovodem a vyhodil je z podniku s argumentem, že došlo pivo a nemá dostatek místa. Odkazoval i na nedalekou demonstraci. Odmítnutí zákazníci a svědek konfliktu naznačují, že ze strany personálu podniku šlo o projev antisemitismu, hospoda se nadále brání tím, že je neobsloužila kvůli nedostatku místa. O incidentu informovala CNN Prima News, která přinesla také video z incidentu.
Nejznámější debatní pravidla související s Hitlerem jsou dvě. Jedno deskriptivní: s trváním jakékoli stupidní debaty se pravděpodobnost, že někdo vytáhne Hitlera, blíží jedné. A jedno normativní: Ten, kdo v nějaké stupidní debatě jako první použije přirovnání k Hitlerovi, prohrává. Ale co naplat, každý zkušený mediální pracovník ví, že Hitler táhne. Takže pojďme na to.
Policie je dnes organizovaná lépe než před sto lety a Židů je také v Evropě o hodně méně než před sto lety, takže následky nejsou tak drastické, ale stejně je potřeba si to přiznat: toto jsou přesně ty poměry, které kdysi vedly k pogromům. Na berlínskou synagogu dopadly před několika dny Molotovovy koktejly. Hotel Cortés v Barceloně, vlastněný Židem Haimem Tsuffem, byl obsazen propalestinským davem, který sundal všechny vlajky (včetně té posvátné evropské) a nahradil je palestinskými.
Protesty na podporu Palestinců v Německu provázejí i násilnosti, útoky na policisty či vandalismus. Zdroje agrese je podle německého deníku Bild potřeba hledat i na internetu. Ukazuje to na živém vysílání skupiny influencerů na TikToku, kteří podle deníku vyzývají mladé muslimy k násilným protestům či bojkotu údajně židovských produktů, jako je Coca-Cola. Mladé tiktokové celebrity mají obrovský dosah, živé vysílání, v kterém mělo zaznívat, že slovy se nic nevyřeší a je třeba „rozbíjet obchody a věci“, sledovalo podle Bildu padesát tisíc lidí.
Stovka propalestinských protestujících se v sobotu vrhla na hotel v centru Barcelony. Důvodem má být podle místních médií izraelský původ jeho majitele. Desítky lidí měly podle policie proniknout dovnitř hotelu, další pak podle videí z incidentu strhávali vlajky zemí na balkonech a nahrazovali je těmi palestinskými. Protestující a aktivisté tak měli hotel blokovat zhruba hodinu, uvádí místní média s tím, že šlo o devadesát až sto protestujících a aktivistů z různých hnutí, kteří byli součástí většího protestu v ulicích Barcelony.
K protiizraelskému incidentu došlo v noci na sobotu v rakouské metropoli. Neznámí mladí muži strhli z hlavní vídeňské synagogy Stadttempel izraelskou vlajku. Skupina si incident natáčela na video, které se následně objevilo na sociálních sítích. Kromě strhávání izraelské vlajky je na videu zachycená i mladá žena, směrem k synagoze naznačuje střelbu samopalem. O incidentu informoval deník Kurier. Od sobotního útoku má být synagoga v centru Vídně nově monitorována 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Po útoku teroristického Hamásu na Izrael se ve světě rozjely demonstrace na jeho podporu. Vlna podpory teroristů a antisemitismu se nevyhnula ani akademickému prostředí. Vyučující na Stanfordu dokonce vyzval židovské studenty, aby se identifikovali a šli se postavit do kouta. Fakulta ho suspendovala, ale nejednalo se o ojedinělý incident a ve Spojených státech se rozjíždí debata, co se mají vlastně studenti na univerzitách naučit.
Noční propalestinské shromáždění v Berlíně opět doprovázely násilnosti, dav zapálil několik aut, útočil na policii a skandoval antisemitská hesla. Policie dnes na síti X uvedla, že zraněno bylo několik policistů a také kolemjdoucích. Vyhrocené propalestinské demonstrace prožil Berlín už v noci na středu, kdy dvojice neznámých útočníků hodila zápalné lahve na židovské komunitní středisko se synagogou.
Po úterním výbuchu v nemocnici centru Gazy se v Německu konala řada propalestinských demonstrací, kde některé akce přerostly v násilnosti, které si pouze v Berlíně vyžádaly přes 20 zraněných policistů. V německé metropoli došlo také k žhářskému útoku na židovský objekt se synagogou. Kancléř Olaf Scholz ohlásil další posílení bezpečnosti židovských institucí. Někteří migranti otevřeně oslavují barbarské teroristické činy v Izraeli a nebojí se schvalovat útoky Hamásu, tvrdí němečtí bezpečnostní experti podle deníku Bild. Insideři varují před nebezpečím teroristického útoku v souvislosti se situací na Blízkém východě. "Máme obrovský problém. Do Německa jsme vpustili statisíce lidí s antisemitským pohledem na svět, kteří s touto nelidskou ideologií vyrostli," tvrdí etnoložka Susanne Schröterová.
V souvislosti s probíhající válkou mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás se v posledních dnech po celém světě uskutečnily proti-izraelské demonstrace, na kterých mnohdy dochází k antisemitským projevům. Na šíření nesnášenlivosti vůči Židům pohlíží zvlášť nervózně veřejnost i státní instituce v Německu - a to vzhledem k nacistické minulosti i kvůli místní velké muslimské komunitě. Před vlnou protižidovského násilí varoval Stephan Kramer, šéf durynské větve německé civilní rozvědky.
Bavorský vicepremiér Hubert Aiwanger čelí kritice za antisemitský leták, který podle deníku Süddeutsche Zeitung vyrobil na střední škole. Aiwanger to však odmítá a pohrozil žalobou, píše agentura DPA. Leták označil za nechutný bavorský premiér Markus Söder, který vyzval k prošetření záležitosti, která se týká jeho koaličního partnera. Podle deníku Aiwanger, který je v současnosti šéfem pravicové strany Svobodní voliči (FW), sepsal v 17 letech leták ke smyšlené soutěži „o největšího zrádce národa“.
Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) na svém pondělním zasedání kritizovala Francii za rasovou diskriminaci, policejní násilí, nelidské životní podmínky migrantů nebo útoky proti nim. Informovala o tom agentura AFP. Všech 193 členských států OSN se musí pravidelně zodpovídat z míry dodržování lidských práv na svém území. Ostatní země té hodnocené dávají doporučení. Francouzskou delegaci vedla ministryně pro rovnost žen a mužů a rozmanitost Isabelle Romeová.
Většina světových celebrit inklinuje spíše k levici, v americkém kontextu k Demokratické straně. Dobře je to vidět například na Oscarech, které se každý rok proměňují v agitku za zrovna ta nejmódnější politická témata. Když tedy nějaká celebrita projeví trochu pravicové názory, republikáni po ní ihned skočí, celí nadšení, že někdo slavný je má rád. Často to však končí rozpačitě. Třeba jako nyní v případě Kanyeho Westa.
Generální ředitelka německé prestižní přehlídky výtvarného umění documenta Sabine Schormannová se vzdala funkce poté, co letošní ročník výstavy v hesenském Kasselu provázel skandál kolem díla s antisemitskými motivy. O odchodu Schormannové informuje DPA. Kontroverzní velkoformátová malba s názvem People‘s Justice byla z přehlídky stažena jen několik dnů po jejím zahájení. Nicméně už několik měsíců před tím zaznívaly výtky ohledně antisemitismu na adresu autorů banneru, indonéského kolektivu Taring Padi
Skupina 23 izraelských vědců, lékařů a akademiků nevydržela útoky na svobodu v Kanadě a v pátek odeslala otevřený dopis kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, aby vyjádřila „hluboké znepokojení“ nad tím, jakým způsobem ministerský předseda označuje demonstranty protestující proti koronavirovým nařízením.
Nový rakouský ministr vnitra Gerhard Karner odmítl obvinění z antisemitismu, které vůči němu v pondělí vznesla skupina prominentních umělců a zástupců židovských studentů. Podle ní by měl ministr odstoupit. Kritici v posledních dnech odsuzují také Karnerův postoj k muzeu věnovanému bývalému fašistickému kancléři Engelbertu Dollfussov. Židovští studenti, zástupci obětí holokaustu, umělci a vědci v otevřeném dopise uvedli, že Karnerův výrok má „zjevný“ antisemitský podtext.
V roce 2002 byl v Pákistánu unesen zpravodaj Wall Street Journal Daniel Pearl. Ve videu, které s ním únosci natočili, Pearl na pokyn únosců vypovídá, že je Žid, že jeho matka je ze sionistické rodiny, že navštěvoval Izrael. K jeho vraždě se přiznal Chálid Šajch Muhammad, jeden z předních bojovníků al-Káidy a stratég útoků z 11. září, který padl do rukou Američanů. „Svou požehnanou pravou rukou jsem uřízl hlavu amerického Žida Daniela Pearla ve městě Karáčí v Pákistánu.
Francie se nezúčastní konference o rasismu, kterou pořádá OSN v září v New Yorku u příležitosti 20. výročí přijetí durbanské deklarace a akčního programu k potírání rasismu ve světě. Oznámil to podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron. Má výhrady k prohlášením, která v minulosti na konferenci zazněla a která považuje za antisemitská. Bojkot konference již dříve ohlásily také Spojené státy, Británie, Izrael, Kanada nebo Česká republika.
