Pracovní síla v Česku předloni podražila. Náklady firem na jednoho zaměstnance v roce 2016 stouply o 3,6 procenta na 38 257 korun měsíčně. Zůstávají nadále podobně nízké jako třeba na Slovensku, oproti Německu jsou třetinové. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a Eurostatu. Roční náklady práce na jednoho zaměstnance v Česku dosáhly 459 089 korun, hodinové činily 263,67 Kč.
Nařízení, kterým minulá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) k začátku minulého roku zvedla minimální mzdy řidičů linkových autobusů, se měnit nebude. Peníze na mzdy zajistí kraje. V pátek ráno to na twitteru napsal premiér Andrej Babiš po jednání s předsedkyní Asociací krajů Janou Vildumetzovou (ANO) a šéfem Odborového svazu dopravy Lubošem Pomajbíkem.
Růst důchodů, nemocenské i minimální mzdy jsou důsledkem loňského předvolebního nadělování, říká v rozhovoru pro Echo24 ekonomický expert ODS a poslanec Jan Skopeček. „Státní rozpočet, respektive veřejné finance kvůli tomu z roku na rok nezbankrotují. Prohlubujeme tím ale jejich strukturální potíže,“ uvedl Skopeček.
Starostové, primátoři a hejtmani si od příštího roku finančně polepší. V pondělí vstupuje v platnost novela, která odstraňuje nerovnováhu v jejich odměňování. Starostové dosud měli stejné peníze a k nim dostávali bonusy podle velikosti obce, kterou vedou. Vznikaly tím velké rozdíly, které u nejmenších a největších obcí činily až desetitisíce korun měsíčně.
Český pracovní trh je téměř vyčerpaný. Experti dokonce mluví o stavu plné zaměstnanosti, který by mohl být brzdou tuzemské ekonomiky. Pracovní agentury na situaci zareagovaly a začaly do Česka přivážet kvalifikované pracovníky do výroby ze Španělska a Itálie. Ti sice mají, například oproti Ukrajincům, vyšší požadavky, třeba na kvalitu ubytování, zato ale nepotřebují pro práci v Česku vízum.
Jednou z nejvýznamnějších novinek v oblasti daní bude příští rok zvýšení daňového zvýhodnění pro první dítě a snížení výdajových paušálů pro všechny podnikatele. Začít by měla také třetí a čtvrtá fáze elektronické evidence tržeb, ale podle MF se spuštění těchto fází kvůli nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu zřejmě opozdí. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí a vyjádření odborníků.
Od Nového roku se zvýší minimální mzda z 11 000 korun 12 200, tedy na 40,5 procenta průměrné hrubé mzdy. Vládní „nadělování“ tak pokračuje. V listopadu dostali přidáno z nařízení předchozí vlády deset procent zaměstnanci ve veřejné správě a členové bezpečnostních sborů i vojáci. Učitelům v regionálním školství zvýšil kabinet Bohuslava Sobotky platy o 15 procent.
Česko je mezi zeměmi EU na sedmém místě žebříčku vzestupu ceny práce. Částka, kterou firmy zaplatí za hodinu práce průměrného zaměstnance se ve třetí čtvrtině roku meziročně zvedla o 6,6 procenta.
O čtyři až šest procent zvýší mzdy zaměstnancům v příštím roce některé jihočeské firmy jako Robert Bosch, Madeta nebo Viscofan CZ. Další firmy o platech ještě jednají s odbory. Řekli to zástupci firem.
Růst české ekonomiky by měl příští rok zpomalit na 3,3 procenta z letošních očekávaných 4,4 procenta. Zároveň díky posilování koruny klesne průměrná inflace na 2,3 z letošních 2,5 procenta. Zároveň ještě mírně klesne nezaměstnanost a mzdy si udrží vysoké tempo růstu. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.
Čím dál víc se diskutuje o tom, že se v současném stavu ekonomiky dostáváme na hranu svých možností a potřebovali bychom zapracovat na postupu do vyššího vývojového stadia.
Bohatý člověk má podle Čechů čistý měsíční příjem minimálně 50 000 korun. Vyplývá to z průzkumu sázkové společnosti Sazka, jehož výsledky dnes zveřejnila na tiskové konferenci. Výsledky jsou stejné jako v posledním podobném průzkumu před osmi lety. Majetek bohatého člověka by měl mít hodnotu aspoň deset milionů korun.
Na v pondělí zveřejněné výsledky o vzestupu platů ve třetím čtvrtletí letoška reagovali někteří ekonomové varováním, že potenciál růstu se vyčerpává, protože produktivita roste pomaleji než příjmy. Jenže právě v poměru cena-výkon máme stále obří rezervy.
Průměrná mzda v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,8 procenta na 29 050 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1840 korun víc než před rokem. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o 4,2 procenta. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Slovenská nezaměstnanost od rozdělení země trvale převyšuje tu českou, což se odráží ve vyšších mzdách v ČR. Zatímco průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v letech 1994 až 2016 dosáhla 6,4 procenta, na Slovensku ve stejném období činila 14 procent. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu a Statistického úřadu SR.
Na první pohled to vypadá pozoruhodně. Platy ve financích jsou vůbec nejvyšší ze všech oborů v Česku. Je to asi ta poslední branže, kde si člověk umí představit odboráře vyhrožující podle abstraktní vyšší kolektivní smlouvy stávkovou pohotovostí.
Stabilizační příspěvek, nebo Babišovo volebné? Napajedelská Fatra z koncernu Agrofert, který je známý všeobecně nízkými mzdami, poslala v poslední předvolební výplatě svým dělníkům jednorázový příspěvek 10 tisíc korun. Ozývají se hlasy, že tento příspěvek nesouvisí pouze se situací na trhu práce, ale má mezi dělníky v souvislosti s nadcházejícími volbami do parlamentu navodit atmosféru „šéf se o nás stará“.
Ženy v Evropské unii vydělávají na hodinu méně než muži, rozdíl činí v průměru 16,3 procenta a týká se všech členských států osmadvacítky. Češky jsou na tom s platem nižším o 22,5 procenta kromě Estonek nejhůře. Naopak nejmenším rozdílem v ohodnocení práce mužů a žen se může pochlubit Itálie, kde ženy pobírají jen o 5,5 procenta menší mzdu než muži. Vyplývá to ze zveřejněné studie evropského statistického úřadu Eurostat.
Odboráři Škody Auto budou při nadcházejícím kolektivním vyjednávání požadovat dvouciferný růst mezd. Odboráři k tomu mají v rukou například koncem roku končící dohody o flexikontech, tedy směnách navíc a o organizaci práce do sedmnácti a osmnácti směn týdně, kdy zaměstnanci chodí navíc ještě na páteční noční směnu a na sobotní ranní směnu.
Odbory budou ve firmách požadovat pro příští rok růst mezd o osm až deset procent. V Praze na odborářském shromáždění to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Zaměstnavatelé skokové přidávání odmítají. Poukazují na to, že se výdělky zvedají. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák označil jednání odborářů za „předvolební nátlak“.
Starostové a primátoři si od příštího roku polepší zhruba o 8,5 procenta. Podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, budou vydělávat od 36 500 korun do téměř 95 000 korun. Hejtmani a pražský primátor budou dostávat průměrně o téměř 16 procent víc, přijdou si na 109 500 až 120 500 korun.
Platy učitelů se od začátku listopadu zvýší o 15 procent, platy ostatních zaměstnanců ve státní správě o deset procent. Dohodnuté zvýšení i jeho termín odpovídá požadavkům odborů. Na zvýšení prostředků pro vysoké školy se koalice zatím nedohodla. Odbory zůstávají ve stávkové pohotovosti do schválení růstu platů.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) zvýšil v novém návrhu rozpočtu příjmy o 21 miliard korun proti červnovému návrhu. Ministerstvo totiž zvýšilo odhad růstu ekonomiky v roce 2018 z 2,9 procenta na 3,1 procenta. Stále ale kvůli platům chybí zhruba osm miliard korun, uvedl v neděli Pilný v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Scházející peníze by měla ministerstva najít v nespotřebovaných výdajích. V pátek ale podle Pilného resorty uvedly, že nemohou poskytnout nic.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) předpokládá, že se v pondělí koalice dohodne na navýšení mezd ve veřejném sektoru. S účastí na pondělním koaličním jednání o rozpočtu počítá i předseda ANO Andrej Babiš. Jednání se uskuteční ve Strakově akademii ráno před pravidelným zasedáním vlády.
Včerejšek přinesl dvě důležité zprávy, které spolu přímo souvisí.
Průměrná mzda v Česku v letošním 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,6 procenta na 29 346 korun. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2074 korun. Reálně, bez zahrnutí inflace, se jejich měsíční výdělek zvýšil o 5,3 procenta. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad.
Letos od listopadu by si mohli polepšit učitelé a úředníci samospráv, od ledna pak lékaři, sestry a zbývající pracovníci veřejného sektoru. Platové tarify by se mohly zvednout buď všem stejně o čtyři procenta, o 12 procent kantorům a o sedm procent ostatním, nebo o 15 procent učitelům a o deset procent ostatním. Počítá s tím návrh nařízení, který vláda zveřejnila na svém webu.
Lidé dostanou možnost žádat až o tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Volno uzákoní novela o nemocenském pojištění, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. O prezidentově podpisu informoval Hrad. Z nemocenského pojištění budou lidé dostávat ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) bude v nejbližším období jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) o nárocích na zvýšení platů ve veřejné sféře. Pedagogům na pátečním protestu proti podfinancování školství v Betlémské kapli řekl, že nároky všech profesí na zvýšení mezd v příštím roce nemůže pokrýt.
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel dnes podpořil návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na reformu směrnice o vysílání pracovníků do jiných členských zemí EU. Evropa musí být spravedlivější pro všechny, řekl Gabriel po setkání s Macronem v Paříži. Francouzský prezident už minulý týden o změnách směrnice jednal v s představiteli Česka, Slovenska, Rakouska, Rumunska a Bulharska.
