Kulaté výročí pádu komunismu v bývalém Československu připomene víc akcí, než se každoročně ve výroční den začátku sametové revoluce koná. Vláda na oslavy tohoto a ještě dalších dvou výročí, která připadají na letošní rok, vyčlenila 55 milionů korun. Jednou ze stěžejních akcí bude otevření nové stálé expozice Národního muzea věnované českým a slovenským dějinám 20. století.
Vládní kampaň HateFree Culture, která je přes všechny politické změny posledních let kupodivu dál součástí Agentury pro sociální začleňování, se v těchto pohnutých listopadových dnech připojila ke všem těm, kdo mají potřebu zaujmout stanovisko k 30. výročí Listopadu. Představitelé kampaně s pomocí několika známých tváří, jako je Martha Issová, upozorňují, co že se v posledních letech nestalo: státní symboly, „zejména pak barvy české vlajky, tedy trikolora“, jsou zneužívány některými zájmovými skupinami „k vyčleňování některých skupin obyvatel“.
Přípravy oslav výročí sedmnáctého listopadu přinesly jednu drobnou kontroverzi, lidé, kteří pod hlavičkou „Děkujeme, že můžeme“ (v Česku se často projevuje sklon pojmenovávat ledacos vskutku kreativně) vyzvali studenty výtvarných škol, aby vytvořili plakáty s výroční tematikou, které pak měly být vyvěšené v centru Prahy.
Pád komunismu byl nejdůležitější událostí moderních českých dějin a rok 1989 přinesl svobodu, demokracii, suverenitu a volný trh. Všechny tyto hodnoty ale nyní ohrožují nové ideologie spojené s ochranou klimatu nebo s genderem, řekl v pondělí na konferenci k 30. výročí pádu železné opony bývalý český prezident Václav Klaus. Podle něj je obtížné proti novým ideologiím bojovat, protože nemají jednotící jméno.
Na začátku toho dění byl též projev, který můžeme interpretovat sadomasochisticky, tedy sexuálně, což věda o Listopadu dosud zanedbává. Dříve, než bude pozdě, se proto s tímto výkladem seznámíme, což v neděli po Dušičkách snad nebude na škodu.
Pryč jsou časy, kdy nejvyšší čeští představitelé slavili kulaté výročí sametové revoluce na Hradě po boku světových státníků. Tehdejší prezident Václav Havel například při desátém výročí na Hradě přivítal George Bushe a Michaila Gorbačova či Margaret Thatcherovou. Stát sám o sobě letos ani žádnou velkou oslavu na 17. listopad nepřipravuje, pouze formou dotací podpoří většinou občanské akce. Také prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem upřednostní před Prahou oslavy na Slovensku.
Osmadvacátého října se bude v pražském Karlíně konat velký koncert pro Paměť národa. Tato organizace po léta zaznamenávala životní příběhy odpůrců obou totalit, hnědé i rudé. Vyzpovídaní hrdinové už často nežijí nebo mohou brzy odejít, nahrát a pro rádio zpracovat jejich vzpomínky byla a je skvělá práce.
V dubnu 1989 přijíždí do Moskvy první muž československých komunistů, generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.
Patnáct zakládajících členů někdejšího Občanského fóra a hnutí Verejnosti proti násiliu vyzvalo Správu Pražského hradu, aby 17. listopadu zrušila kontroly u vstupu do hradního areálu. Odstranění překážek by lidem umožnilo, aby si svobodně připomněli poselství 30 let starých událostí, uvádí zakladatelé ve výzvě. Pro Echo24 však mluvčí Hradu Jiří Ovčáček uvedl, že není žádný důvod kontroly rušit. A to ani 17. listopadu.
Jaká je generace, která se narodila a dospěla ve svobodě, chce zjistit sociologický průzkum Univerzity Karlovy s názvem „Generace svobody“.
Úvodní akord 17. listopadu letos vytvořila noční a ranní květinová akce u odpadkového koše. Andrej Babiš nejprve rafinovaně vyřešil problém, co se 17. listopadem. Správně pochopil, že na denní návštěvu Národní třídy není právě vhodná situace, proto se na pamětním místě, tedy před Kaňkovým domem, zjevil už v noci. Rychle položil na chodník květinu s kouskem textu Modlitby pro Martu (autorská práva byla jistě ošetřena), natočil krátké video a odletěl, jak řekl, do Švýcarska za synem. Další dějství znáte.
Protestů proti premiéru Babišovi se účastnily desítky tisíc lidí, přesto většina Čechů jeho vládu podporuje nebo aspoň snáší. Mají k tomu stejný důvod, jako byl ten, který je v roce 1989 motivoval ke svržení komunistického režimu.
Sobotní akce vyjadřující nesouhlas účastníků s Andrejem Babišem jsou podle premiéra protestem proti tisíckrát opakovaným lžím, uvedl to v neděli pro server iRozhlas. Kvůli nespokojenosti s politickou situaci v Česku vedeném vládou Andreje Babiše protestovaly během včerejších akcí spojených s připomínkou a oslavou výročí 17. listopadu tisíce lidí po celé republice. Největší protestní akce pak byla uspořádána především jako reakce na aktuální události týkající se premiérova trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo a údajného únosu jeho syna.
Letošnímu 17. listopadu se v Praze dominoval duch protestních akcí, lidé vyjadřovali svůj nesouhlas zejména s premiérem Andrejem Babišem. K napjaté atmosféře přispěla především politická krize související s novými skutečnostmi v kauze Čapího hnízda. Došlo však i na tradiční vzpomínkové akce a kladení věnců, byť zčásti za bouřlivé atmosféry - slavnostní setkání na Národní třídě si ani letos nenechala ujít řada politiků. I letos se oslavy 17. listopadu obešly bez prezidenta Miloše Zemana, který na Národní třídu květiny pouze poslal. Návštěvníci hlavního dějiště událostí z roku 1989 se nepotkali ani s premiérem – kytici u pamětní desky položil již krátce po půlnoci.
Vystoupení premiéra Andreje Babiše na Národní třídě publikované na jeho Facebooku poslouží jako geniální zkratka toho, co je v této politické krizi podstatné a na co se omylem upíná pozornost.
Tisíce lidí se vydaly v sobotu odpoledne z Hradčan od Pražského hradu přes Karlův most směrem na Staroměstské náměstí. Průvod procházející Nerudou ulicí se zdá nekonečný, komentovali akci někteří přihlížející. Demonstranti požadovali demisi trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše (ANO). K vidění byly české vlajky i vlajky EU, další lidé nesli transparenty, například s nápisem „Odstup, satane!“, a skandovali „Demisi, demisi!“ Akci pořádal spolek Milion chvilek pro demokracii. Shromáždění na Staroměstském náměstí skončilo kolem 17:30 zpěvem české hymny, lidé nad hlavami drželi rozsvícené mobilní telefony.
Část opozičních politiků chápe vyhození květin premiéra Andreje Babiše (ANO) či prezidenta Miloše Zemana od památníku na Národní třídě. Považují to za důkaz nespokojenosti lidí. Další ale postup demonstrantů tvrdě kritizují. Poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) vyhození květin označila za primitivismus, lidovecký poslanec Marian Jurečka za zhovadilost, podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka to bylo neuctivé a neslušné. Hrad mluví o „fašistické lůze utržené ze řetězu“.
Napjatá, vyhrocená atmosféra od sobotního rána provází pietní akty politiků u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Na předsedu ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka, který přišel spolu s dalšími představiteli strany, desítky lidí hlasitě pískaly, amerického velvyslance Stephena Kinga naopak odměnili potleskem. Květiny, které Hamáček k památníku položil, se chystali lidé vyhodit do koše, ale nakonec na pietním místě zůstaly.
Češi vnímají 17. listopad podle své dnešní situace. Nespokojení a zklamaní lidé často považují revoluci za naplánované spiknutí mocných, pro jiné jsou osobnosti listopadu naopak hrdinové. Myslí si to ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk. Historik v rozhovoru pro Echo24 objasnil, že pád režimu byl nevyhnutelný. Důvodem byla mezinárodní situace a vnitřní ekonomické a ekologické problémy. „Byla to jen otázka času a vhodné konstelace,“ řekl. Vaněk byl v roce 1989 jedním z účastníků ekologických demonstrací v Teplicích, které předcházely Sametové revoluci, o nichž deník Echo24 již dříve psal. „V Praze Teplice podcenili,“ upozornil Vaněk.
Jeden by se měl vždycky mít na pozoru před spikleneckými teoriemi, které provázejí všechny významné dějinné události. Jsou spojeny i se sametovou revolucí v listopadu 1989. Nejpopulárnější je ta, že šlo o plánovaný a připravovaný převrat uvnitř komunistické moci. Podobné události se samozřejmě vždycky vydají směrem, který lze těžko uřídit – a konečně historici takový scénář odmítají. To ale nevylučuje, že prozíravá a informovaná část komunistického establishmentu byla na změnu připravená.
Máme před sebou další 17. listopad a vypadá to, že bude ještě trochu vzrušenější, než jsme si v posledních letech zvykli. Předehrou může být už dnešní demonstrace svolaná na Václavské náměstí. Kdo tam přijde, dostaví se jistě i v sobotu na Národní, kdy svůj anitibabišovský protest spojí s protestem antizemanovským. 17. listopad se tak z památečního dne „boje za svobodu a demokracii“ stal dnem znechucení ze dvou reprezentantů lidu, zvolených přitom svobodně a demokraticky.
Sedmnáctý listopad to má mezi českými svátky nejtěžší. Hrozí mu nezájem, jakým veřejnost historicky významné dny častuje.
Češi si v pátek na mnoha místech země připomněli výročí událostí spojených se 17. listopadem. Nejvíce akcí se konalo v Praze. Tisíce lidí dorazily na Václavské náměstí a zejména k památníku na Národní třídu. K němu už od rána přicházeli i politici, aby položili květiny nebo zapálili svíčku.
Na Národní třídě se od rána střídali politici, aby uctili památku 17. listopadu. S věnci a svíčkami dorazili k památníku zástupci většiny hlavních politických stran, ale také bývalý prezident Václav Klaus nebo herec Marek Daniel, který v roli Tondy Blaníka předvedl jeden ze svých satirických výstupů.
Ve střední Evropě přituhuje, a pokud by to mělo být někde vidět, tak na oslavách sedmnáctého listopadu v Praze.
Důchodce Jindřich Frühauf, který čelil obžalobě z výtržnictví při projevu prezidenta Miloše Zemana, popřel, že k pódiu se státníkem hodil dvě vajíčka. Své stíhání označil při výpovědi u soudu za hysterickou mašinérii několika úředníků. Na akci ho podle něj zadrželi policisté v civilu, kteří po něm chtěli, aby označil skutečné vrhače vajec z řad demonstrantů, což odmítl.
Lidé včetně politiků si po celý dnešní den připomínali na řadě míst Česka události, které v listopadu 1939 vyústily v uzavření českých vysokých škol a v roce 1989 v pád komunismu. Nejvíce akcí se konalo tradičně v Praze a jejich tématem byla nejen připomínka výročí 17. listopadu. Zazněla i kritika prezidenta Miloše Zemana nebo návrhu skupiny poslanců na obnovu trestnosti veřejného hanobení prezidenta. Hlasitě slyšet ale byli i Zemanovi příznivci. Sám prezident se oficiálních oslav nezúčastnil a zůstal na zámku v Lánech.
Pamětní deska připomínající události z listopadu roku 1989 je od středy na jiném místě, než byli lidé po více než čtvrtstoletí zvyklí. Majitel domu na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice se rozhodl uzavřít podloubí, ve kterém deska s prsty vztyčenými do vítězného „V“ byla umístěna. Nově je osazena na fasádě domu. Právě podloubí ale bylo kritickým místem, kde bylo mnoho studentů 17. listopadu 1989 zbito tehdejší policií.
Tolik názorových sporů nezaplavilo veřejný prostor snad nikdy. V jedné věci se přesto shodnou – a to v obavách, že demokracie je u nás vážně ohrožena. Ohrožení demokracie a svobody bylo důvodem, proč se o státním svátku zaplnilo Staroměstské náměstí v Praze.
Policie navrhla obžalovat muže, který předloni 17. listopadu údajně házel na pražském Albertově vejce směrem k pódiu, na němž měl projev prezident Miloš Zeman. Za výtržnictví hrozí muži až dva roky vězení. Uvedl to mluvčí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 Ondřej Šťastný.
