Tag: Velká Británie

Články k tagu

Vědci: Nákaza se na podzim může vrátit, skutečná karanténa by měla trvat rok

Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula věří, že epidemie koronaviru začne v tuzemsku polevovat už po měsíci, budou-li Češi dodržovat zásadní omezení v rámci nouzového stavu, Britové to možná budou mít složitější. Alespoň podle studie vědců z Královské univerzity v Londýně. Ti doporučují, aby nějaká podoba karantény trvala až 18 měsíců, tedy do podzimu roku 2021. V analýze rovněž varovali, že nákaza se po jarním zvládnutí nejhorší situace může vrátit na podzim.

Británie chce koronavirus přelstít. Plán je nakazit 60 % lidí

Reakci zemí na koronavirus lze rozdělit do tří kategorií. První jsou země, které to berou vážně a zavádí drastická opatření, druhou, stále se zmenšující, jsou země, které hrozbu vážně neberou a nedělají nic. A pak je tu Velká Británie, která koronavirus považuje za velké nebezpečí, ale rozhodla se nedělat nic. Jejím cílem je naopak nakazit co nejvíce lidí. Chce totiž nemoc přechytračit.

Skála sváru

Dvě hory, které se tyčí nad úzkým průlivem, se dřív jmenovaly Herkulovy sloupy. Začátkem osmého století však zdejší zeměpis přepsala arabsko-berberská invaze z Afriky. Po slavném vojevůdci Táriku ibn Zijádovi, který se tu vylodil na evropském kontinentě, dostala jedna z nich jméno Džebel al-Tárik, Tárikova hora. Zkomolením z toho časem vznikl Gibraltar.

Začíná válka o „tetičku“

Postavení veřejnoprávní televize není velkým tématem jen v České republice. Spor o ekonomku Hanu Lipovskou, která kdysi vyjádřila pochybnosti nad tím, jestli jsou veřejnoprávní média nutná, a tudíž byla shledána částí politické reprezentace nedostatečně způsobilou k tomu, aby zasedla v Radě České televize, je jen slabý odvar toho, co se chystá v Británii. Konzervativní vláda otevřeně kritizuje rozhlasovou a televizní společnost British Broadcasting Corporation (BBC) a naznačuje velké změny, možná i zrušení koncesionářských poplatků, což by znamenalo mediální revoluci. Vzhledem k tomu, že BBC je prvním veřejnoprávním médiem na světě (založena byla v roce 1922) a je inspirací nejen pro Českou televizi a Český rozhlas, stojí za to se na celou problematiku podívat obšírně.

Ztroskotají vyjednávání EU–Británie na kusu mramoru?

Po zhruba měsíci, kdy o brexitu nebylo příliš slyšet, se hádky kolem něj rozjíždějí nanovo a nabírají na intenzitě. Odchod Británie z EU sice formálně proběhl, ale do konce roku se Spojené království zavázalo následovat unijní pravidla a pro běžného občana se nic nemění. Klíčová jsou jednání o budoucích vztazích mezi Británií a Unií. Ta se právě začínají rozbíhat.

V jiném světě

Kdybyste před deseti lety vstoupili do univerzitního kampusu londýnské King’s College London (KCL), uvítala by vás obligátní Wall of Fame (Zeď slávy). Shlíželi by na vás slavní absolventi a absolventky – spisovatelka Virginia Woolfová, básník John Keats, nobelista Peter Higgs a další. Teď vás vítá Wall of Bame (Black, Asian and minority ethnic). Z fotografií na vás shlíží 22 mladých lidí původem z etnických minorit, kteří vám přiblíží své názory na svět.

Líbánky Borise Johnsona skončily

Období „líbánek“ Borise Johnsona definitivně skončilo. Když se v červenci stal premiérem, dokázal senzačně sjednotit rozhádanou stranu, znovu vyjednat rozvodovou dohodu a v prosinci vyhrát drtivě volby. Konzervativci a brexitáři za ním pevně stáli, neboť byl jedinou nadějí, jak zařídit brexit a porazit radikálního levičáka Jeremyho Corbyna. Jenže brexit proběhl a do Británie se po třech letech vrátila normální politika. Johnsonovi podporovatelé pomalu zjišťují, že není dokonalý.

Letadlo z New Yorku do Londýna díky bouři překonalo rekord

Aerolinky British Airways dnes díky silnému větru orkánu Ciara patrně překonaly rekord v nejkratším letu komerčního podzvukového letadla mezi New Yorkem a Londýnem. Stroj, který místy letěl rychlostí přes 1300 kilometrů za hodinu, cestující na letiště Heathrow dopravil za čtyři hodiny a 56 minut. Informoval o tom server Flightradar24. Orkán, který od rána bičuje britské pobřeží a leteckou dopravu spíše komplikuje, dopomohl k rekordnímu času i dalším dvěma letům, uvádí server.

Silou, Borisi, silou

Britský premiér Boris Johnson má za sebou událostmi a emocemi nabitý týden. Předvedl v něm, že je lídr s velkým politickým talentem a odvahou k překvapivým krokům. Nastavil v něm mantinely pro budoucí vztahy Spojeného království s oběma klíčovými partnery, USA a EU. Oběma vyslal jasný vzkaz, že Británie bude v těch vztazích sebevědomým a silným, nikoli podvolujícím se partnerem. Jak měl Donald Trump své heslo: Let's make America great again, Donald Trump jede podle modelu Global Britain. Silná, nezávislá Británie jako klíčový hráč volného obchodu mezi Evropou a Amerikou.

Britský pragmatismus a zdrženlivost vítězí nad strachem a hysterií

Velká Británie opustila Evropskou unii. Optimisticky a sebevědomě v očekávání nových šancí. Nikoliv ve strachu a úzkosti, jak mnozí tamní přesvědčení remaineři a evropští zastánci čím dál hlubší integrace a pokoření pro ty, kdo se jí nechtějí účastnit, očekávali. V Londýně se v pátek v noci netruchlilo, ale slavilo. Hodně je to ovlivněno osobností premiéra Borise Johnsona. Ten je sice celou svou kariéru bytostný oportunista, v lepší budoucnost Velké Británie mimo Evropskou unii ale věří dlouhé roky. Jestli je něco skutečný Johnsonův politický projekt, je to suverénní Británie mimo Evropskou unii. Osud mu dal šanci tu operaci dotáhnout. A Britové mu k tomu v posledních prosincových volbách dali silný mandát.

Britové jdou do světa

V Británii se traduje novinový titulek, nejspíš bohužel apokryfní: „Mlha v kanále La Manche, kontinent odříznut.“ Dobře to ukazuje, proč brexit, ke kterému minulý pátek o půlnoci formálně došlo, byl možná nevyhnutelný. Británie se nikdy nepovažovala tak úplně za součást Evropy, ale hleděla víc do světa. Z historky také vyplývá britská víra, že kontinent potřebuje víc ji než ona kontinent. Existuje ještě jedna poučka týkající se britské zahraniční politiky, poprvé formulována lordem Palmerstonem, premiérem v polovině 19. století: „Británie nemá stálé spojence či nepřátele, ale pouze stálé zájmy.“ I když nemůžeme říct, že by se Británie stávala nepřítelem Evropské unie, zůstává členem NATO a hodlá udržovat s ní co nejlepší vztahy, úvodník magazínu The Spectator to formuloval, že „Evropská unie ztratila člena, ale získala přítele“, je nepochybné, že zájmy Spojeného království a Evropské unie se rozcházejí, což může mít nedozírné následky na geopolitiku Evropy.

Královský střet civilizací

Na to, že šlo o přelomovou událost, prošla světovými médii téměř bez povšimnutí. Ve čtvrtek 9. ledna zákon o brexitu lehce proplul Dolní sněmovnou a byl odeslán do Sněmovny lordů, kde je schválení již jen pouhá formalita. Přestože o osud brexitu zuřila poslední tři roky nemilosrdná bitva, kdy každý dějový zlom v sáze byl sledován pod drobnohledem, prohlasování dohody se odbylo oznamovacími zprávami. Po prosincovém drtivém vítězství Borise Johnsona je jasné, že je dobojováno. I protestující eurohujeři před Westminsterským palácem pomalu balí své náčiní. Britové si však našli jinou krizi, která poutá pozornost celého národa, plní stránky novin a je komentována ze všech stran. Jde samozřejmě o „megxit“, ohlášený odchod vévodkyně Meghan a prince Harryho z královské rodiny.

Královna svolila. Harry a Meghan se vzdají všech příjmu ze státního rozpočtu

Britská královna Alžběta II. souhlasila s tím, aby se její vnuk, princ Harry, vzdal společně se svou manželkou Meghan rolí předních členů královské rodiny a dělili svůj čas v mezi Velkou Británii a Kanadu. Pár se na oplátku vzdá všech příjmů ze státního rozpočtu. "Harry a Meghan dali jasně najevo, že nechtějí být ve svých nových životech závislí na veřejných financích," uvedla Alžběta II v prohlášení.

„Nenasytně konzumoval a bylo mu líto, že nebyl koňak.“ Británie měla plán, kdyby se Jelcin upil

Britská diplomacie vypracovala mimořádný plán pro případ, že by někdejší ruský prezident Boris Jelcin zemřel ve funkci. Důvodem byly jeho problémy se srdcem i láska k alkoholu. Podle agentury AFP to vyplývá z v pondělí odtajněných dokumentů britského Národního archivu. V pondělí je to přesně 20 let, co v poslední den roku 1999 osmašedesátiletý Jelcin rezignoval a předal své pravomoci tehdy ještě ne příliš známému premiérovi, sedmačtyřicetiletému Vladimiru Putinovi, který následně v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách.

Konec thatcherismu

Když v deset hodin britského času byl publikován exit poll, který přisuzoval konzervativcům obří většinu 86 hlasů, labouristé to shazovali tím, že jde pořád ještě jenom o průzkum a je potřeba počkat na opravdové výsledky. Pak chvilku po jedenácté večer přišel šok. Okrsek Blyth Valley, který vysílal labouristu do Londýna nepřetržitě od roku 1935, senzačně zvolil konzervativce. Bylo jasné, že levici čeká perná noc.