Předseda britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn by v případě vítězství své strany ve volbách usiloval v Bruselu o měkčí brexitovou dohodu. Dokument by pak předložil Britům v referendu, v němž by měli možnost vyslovit se také pro možné další setrvání země v Evropské unii. Corbyn to ve středu napsal v deníku The Guardian.
Výrazné zdražení elektřiny, problémy s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značné komplikace v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Takové dopady by mohli pocítit Britové při brexitu bez dohody, uvádí analýza, kterou ve středu zveřejnila britská vláda. Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější „opodstatněné“ předpoklady úřadů.
Poznáte zemi? Parlament schválil dobře míněné, ale nepromyšlené změny ústavy, které následně zcela rozhodily rovnováhu mezi legislativou, exekutivou a hlavou státu. Řeč není o České republice, ale o Spojeném království. Legislativní změny, které tam proběhly od roku 2011, jsou klíčové k pochopení dnešního naprostého zablokování britské politické scény a zuřící politické totální války.
Dolní komora britského parlamentu v pondělí schválila usnesení, kterým se dožaduje zveřejnění všech plánů současné vlády ke scénáři brexitu bez dohody. Poslanci dále žádají publikaci komunikace mezi vládními pracovníky, která se týká rozhodnutí přerušit na několik nadcházejících týdnů zasedání parlamentu. Podle agentury Reuters je krok Dolní sněmovny pro vládu závazný.
V Británii vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem Evropské unie další odklad brexitu. Opatření v pondělí prošlo poslední fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila britská královna Alžběta II. Oznámil to předseda horní komory britského parlamentu lord Fowler. Naproti tomu šéf dolní komory oznámil, že ke konci října rezignuje.
Část britských poslanců, včetně nedávno vyloučených konzervativců, chce odklad brexitu za každou cenu, a pokud o něj nepožádá premiér Boris Johnson, budou ho bránit u soudu.
Řešení sporu mezi Evropskou unií a Británií kolem takzvané irské pojistky je podle Andreje Babiše stále možné nalézt. Český premiér to ve čtvrtek řekl novinářům v Budapešti, kde se účastnil mimo jiné konference o demografii. V rámci Evropské unie podle něj vládne solidarita, v okamžiku nepříznivého vývoje ale Babiš podle svých slov hodlá „tvrdě bojovat za české zájmy“.
Britská vláda ustoupila od odporu k zákonu, který má zabránit neřízenému odchodu z Evropské unie. V noci na čtvrtek o tom informovala britská agentura PA s tím, že se vláda shodla s opozicí na tom, že v horní komoře parlamentu, Sněmovně lordů, nebude návrh blokován a že bude schválen do pátečního odpoledne.
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu ve středu v závěrečném, třetím čtení schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisovi Johnsonovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem.
Kritici brexitové strategie britské vlády hodlají po ohlášeném přerušení zasedání parlamentu zmobilizovat své síly už příští týden, tedy ihned po návratu britských zákonodárců z letních prázdnin. Budou ale mít jen několik dní na to prosadit zákon proti brexitu bez dohody, případně se pokusit vládu premiéra Borise Johnsona svrhnout. Ministerský předseda a jeho tým navíc podle médií zvažují i řadu dalších úhybných manévrů, aby Británie mohla 31. října odejít z Evropské unie případně i bez brexitové dohody.
„To, že nám přejí smrt,“ shrnula lakonicky Katharine Birbalsinghová, co je na práci ředitelky Komunitní školy Michaela v Londýně nejtěžší. Drobná snědá žena už pět let provozuje „nejpřísnější školu v Británii“, jak tento vzdělávací ústav překřtila britská média. Nikoho sice nenutí, aby k nim chodil, v okolí jsou nejméně čtyři další školy, to byla námitka odborů proti vzniku další, přesto existence Michaely uprostřed britského systému provokuje.
Úvaha o zákazu osobních aut, kterou formuloval výbor britské Dolní sněmovny pro vědu a technologie, působí jako zpráva z rubriky bizárů.
Část britských poslanců z výboru pro vědu a technologie v čele s šéfem tohoto výboru Normanem Lambem (Liberální demokraté) chce zakázat osobní vlastnictví automobilů.
V příštích 30 dnech nelze najít novou brexitovou dohodu, která by se výrazně lišila od té stávající. Její základní pilíře včetně tzv. irské pojistky jsou nepostradatelné, protože toto kontroverzní opatření garantuje stabilitu v Irsku a celistvost jednotného trhu Evropské unie. S tímto vzkazem dnes francouzský prezident Emmanuel Macron přijal v Paříži britského premiéra Borise Johnsona. Ten prohlásil, že unijní trh lze ochránit i bez současné irské pojistky obsažené v návrhu brexitové dohody.
Britští úředníci prokázali, že neztrácejí smysl pro humor ani tváří v tvář nejtěžší politické krizi jejich životů. Plán pro případ odchodu z EU bez dohody nese kódové označení operace Yellowhammer, což je anglický název strnada obecného. Ten je znám svým typickým zpěvem, který v angličtině zní jako „a little bit of bread and no cheese“ (trochu chleba a žádný sýr), což dobře ilustruje očekávání britských plánovačů. V neděli list Sunday Times publikoval analýzu dopadů „no deal“ brexitu a následného spuštění Yellowhammeru, které nasvědčuje, že by chybělo mnohem více než jen chleba a sýr.
Británie bude v případě odchodu z Evropské unie bez dohody čelit nedostatku paliva, potravin a léků. Vyplývá to z vládní analýzy dopadů brexitu bez dohody, kterou získal list The Sunday Times. Přístavy budou přetížené a hranice s Irskem se vrátí ke klasickému "tvrdému" režimu. Podle předpovědi sestavené předsednictvem vlády nebude možná až 85 procent dopravců zajišťujících svými nákladními automobily obchodní kontakt s Evropou připraveno na francouzské celní kontroly.
Britský premiér Boris Johnson se profiluje jako hardliner ve vnitřní bezpečnosti. Chystá zásadní změny v tamějších věznicích a v boji s kriminalitou. Mezi jeho plány patří navýšení počtu míst pro trestance o 10 tisíc, což by mělo státní kasu přijít na 2,5 miliardy liber (bezmála 70 miliard korun), přísnější pravidla pro propouštění těch, kteří se dopustili těžkých zločinů, nebo více policejních pravomocí.
Námořní síly íránských revolučních gard zadržely v Perském zálivu zahraniční tanker pašující ropu do arabských států, oznámila íránská státní televize. Velitel revolučních gard řekl, že tanker převážel 700 000 litrů ropy a na jeho palubě bylo zadrženo sedm námořníků různých neupřesněných národností. Tanker, jehož vlastník nebyl uveden, byl podle velitele gard zadržen už 31. července, informovaly zahraniční tiskové agentury.
Spojené státy tlačí v době nejasností kolem brexitu na Velkou Británii, aby nezaváděla digitální daň na velké technologické firmy. Pokud by k zavedení daně došlo, může se Británie rozloučit s obchodní dohodou s USA, napsal britský The Telegraph. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že jde o daň zaměřenou proti americkým firmám a nechal prošetřit, zda zavedení daně není diskriminační.
Na britské královské rodině můžeme sledovat tempo, s jakým se vyvíjí, respektive degeneruje, naše civilizace.
Britští konzervativci utrpěli první volební porážku po nástupu nového premiéra Borise Johnsona.
Zatímco Konfederace britského průmyslu (CBI) varovala, že na brexit bez dohody není přichystána ani Británie, ani Evropská unie, nový britský ministr zahraničí Dominic Raab prohlásil, že pokud chce EU dohodu, musí změnit svůj tvrdohlavý postoj.
V posledním týdnu proběhly dvě změny. Scruton je zpátky a Brokenshire jedním škrtem pera nového premiéra skončil. Konec dobrý, všechno dobré. Je čas bilancovat.
Za krvavou lázeň, vládní masakr či historickou čistku označují dnešní vydání britských listů rekonstrukci kabinetu, ke které ve středu po svém jmenování do funkce premiéra přistoupil Boris Johnson.
Novým britským premiérem se ve středu odpoledne stal Boris Johnson, kterého vedením vlády pověřila královna Alžběta II. Johnson ve funkci nahradil Theresu Mayovou.
Novým vůdcem britské Konzervativní strany se stal bývalý londýnský starosta a zastánce tvrdého brexitu Boris Johnson. V čele strany i země nahradí odstupující premiérku Theresu Mayovou. O novém lídrovi rozhodovali členové strany v korespondenčním hlasování. Johnson dnes zopakoval slib, že Británie odejde z Evropské unie k 31. říjnu. Svůj kabinet chce bývalý ministr zahraničí, který v čele vlády oficiálně stane ve středu, sestavit v příštích dnech.
Frank Zapata, který je známý jako „létající voják“, překvapil naposledy návštěvníky na slavnostní francouzské vojenské přehlídce k výročí dobytí Bastily, když vysoko ve vzduchu poletoval se zbraní v ruce na svém futuristickém vznášedle Flyboard Air.
Britský ministr financí Philip Hammond ve středu podá demisi. V televizi BBC prohlásil, že tak učiní před tím, než ho odvolá pravděpodobný příští premiér Boris Johnson.
Britský parlament dnes zkomplikoval budoucí vládě prosazení odchodu z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Zákonodárci se obávali, že nový premiér se je pokusí obejít, což nyní výrazně ztížili, když rozhodli, že jejich schůze potrvá až do konce října. Opatření může být nepříjemné především pro Borise Johnsona, který je považován za favorita klání o funkci lídra vládní Konzervativní strany, a tím zároveň o premiérské křeslo.
