Británie má v posledních čtyřech letech dvě stálé kauzy, antisemitismus v Labouristické straně a brexit. Od roku 2015, kdy se lídrem Labour Party stal Jeremy Corbyn, se na veřejnost dostávají kauzy o antisemitském chování předních představitelů, šikaně Židů a dalších znepokojujících událostech. Podle mnohých je antisemitou sám Corbyn. Zhruba ve stejnou dobu začíná zápas o budoucnost Británie v EU. O obě témata se zajímal americko-izraelský spisovatel Tuvia Tenenbom.
Nebyly by to moderní volby, kdyby nepřišlo na témata dezinformací, fake news a ruského ovlivňování.
Britská veřejnost se tak musí naučit žít s myšlenkou, že jeden z nejvýše postavených členů královské rodiny je možná násilník a zločinec. V pečlivě budované imagi královské rodiny se tak vyskytla velká skulina.
Britská základní škola ve městě Devon k sobě přitáhla značnou pozornost, když se na veřejnost dostala zpráva, že se žáci 6. ročníku učí ve třídě, která má přes 60 dětí. Pro tolik žáků klasická třída nestačí, takže musí sedět v přednáškovém sále. Upozornila na to mimo jiné i britská BBC. Ředitel krok hájí jako opatření pro budoucnost.
Britský filozof a politolog Roger Scruton v pátek z rukou předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) obdrží ocenění za činnost v tzv. podzemní univerzitě, která fungovala v komunistickém Československu v době normalizace.
Když selhal pokus britského premiéra Borise Johnsona protlačit brexitovou smlouvu parlamentem tak, aby stihl odchod z EU 31. října, mohl ukázat na obvyklé viníky, labouristy, liberální demokraty, skotské nacionalisty, rebelující konzervativce, ale i na skupinu, jež doposud patřila mezi ceněné spojence. Proti Johnsonovi hlasovalo i deset poslanců za severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP). Ti podporovali menšinovou vládu Theresy Mayové, podporu zachovali i Johnsonovi. Kdyby jejich přízeň vydržela, jejich deset hlasů byl dostatečný počet pro otočení výsledku. Důvodem pro jejich zběhnutí od Johnsona je pocit DUP, že jeho smlouva narušuje vazby Británie na Severní Irsko.
Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byl rozpuštěn britský parlament. Na svém twitteru o tom ve středu hodinu po půlnoci informovala Dolní sněmovna, volená komora zákonodárného sboru.
Britské všeobecné volby jsou něco jako fotbalová Premier League. Ať už fandíme komukoli, čistě jako spektákl je to nejpůsobivější klání Evropy. Vojenská terminologie je na denním pořádku, mluví se o obsazování území, o cílených úderech, o pozemní kampani. I kandidáti jsou jaksi kvalitnější.
Vietnamská policie zadržela dalších osm lidí v souvislosti s nálezem 39 mrtvých, která byla objevena koncem října v kamionu na jihovýchodě Anglie.
Britská vláda dnes s okamžitou platností rozhodla o zastavení těžby plynu z břidlic na svém území. Vyhověla tak stížnostem ochránců životního prostředí, kteří poukazovali na to, že metoda těžby frakováním zvyšuje riziko vzniku zemětřesení. Kabinet premiéra Borise Johnsona přitom dříve naznačoval, že právě podpora těžby z břidlic by pro Británii mohla být cestou, jak snížit závislost na dovozu plynu, jímž topí až 80 procent britských domácností, uvedla agentura AP.
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dnes schválili návrh zákona o uspořádání předčasných voleb, které mají ukončit brexitový pat. Uskuteční se 12. prosince. Návrh zákona musí schválit ještě Sněmovna lordů, její souhlas se ale dá podle britských médií považovat jen za formalitu.
Většinu z 39 mrtvých lidí objevených v kamionu na jihovýchodě Anglie pravděpodobně tvoří Vietnamci. Konstatují to zahraniční agentury, které se odvolávají na informace z venkovské oblasti, z níž oběti podle všeho pocházejí. Úřady to ale zatím nepotvrzují.
Boris Johnson oznámil, že britskému parlamentu navrhne uspořádat 12. prosince předčasné volby. Premiér to uvedl v rozhovoru s reportérkou stanice BBC. Souhlas s konáním voleb je podle něj podmínkou pro to, aby poslanci měli více času na debatu o prováděcím zákoně o brexitu. Vedení Dolní sněmovny večer ohlásilo, že debata a hlasování o nejnovějším návrhu ministerského předsedy se uskuteční v pondělí 28. října.
Britská vláda pozastaví projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě a musí zrychlit přípravy na variantu brexitu bez dohody. Prohlásil to premiér Boris Johnson poté, co dnes dolní komora parlamentu odmítla vládní harmonogram pro schvalování zmíněného zákona. Zároveň řekl, že Británie "tak nebo onak" opustí Evropskou unii na základě dohody, kterou minulý týden uzavřel se zbytkem společenství.
Nejnenáviděnější politik současné Británie je zřejmě sir Oliver Letwin. Tento exkonzervativec, vyhozený ze strany poté, co sabotoval vyjednávací pozici Borise Johnsona, když hlasoval pro zákon zakazující brexit bez dohody (Bennův zákon), má za sebou politickou kariéru skládající se z jednoho průšvihu za druhým.
Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow zablokoval nový pokus vlády předložit v pondělí poslancům ke schválení dohodu o brexitu. Vláda podle něj navrhovala v zásadě stejné usnesení jako v sobotu, přičemž se nezměnily vnější okolnosti, nové projednávání této otázky by tudíž porušovalo procedurální pravidla. Podle Bercowa nicméně kabinet premiéra Borise Johnsona může předložit zákon o ratifikaci podmínek odchodu z Evropské unie.
Desítky příkladů ukazují, jak průmyslové dotace pokřivují tržní prostředí a obecně pomáhají přežít podnikům spoléhajícím jen na exploataci laciné pracovní síly.
Supersobota v Británii, která údajně měla být historická, historická není. Většina Dolní sněmovny si odepřela možnost hlasovat o dohodě, kterou s EU o brexitu vyjednal premiér Boris Johnson. Další hlasování snad bude už v pondělí. Pro pozorovatele mimo Británii jsou to technikálie v procesu, jejž nemají čas dopodrobna sledovat. Ale pozornost si zaslouží několikasettisícová demonstrace příznivců členství v EU, která ve stejnou dobu zaplnila centrum Londýna.
Dolní komora britského parlamentu na sobotním mimořádném zasedání neschválila návrh dohody o brexitu. Vláda premiéra Borise Johnsona utrpěla další parlamentní porážku a nyní bude zřejmě nucena dojednat se zbytkem Evropské unie další odklad britského odchodu z bloku. Strategie vlády nebyla po dění v Dolní sněmovně zcela jasná, když premiér prohlásil, že o odsunutí termínu brexitu vyjednávat nebude a že příští týden bude pokračovat ve snaze ratifikovat svou dohodu.
Někde v Londýně dost možná Theresa Mayová mlátí hlavou o stůl. Slavně vyjednaná „nová“ brexitová dohoda je totiž v mnoha ohledech identická s tou, kterou třikrát předložila parlamentu – a ten ji třikrát odmítl.
Středa 4. září může vejít do dějin jako den, kdy britská opozice prokaučovala úplně všechno. Nejdřív protlačila Dolní sněmovnou zákon zakazující brexit bez dohody, takzvaný Bennův zákon, a pak odmítla nabídku premiéra Borise Johnsona na předčasné volby. Opozice si tak mohla gratulovat, jak převezla nenáviděného lídra konzervativců. Zabránili mu splnit slib, že Británie odejde z EU 31. října, ať se děje, co se děje. Nyní již stačí vydržet do konce října a teprve pak vyvolat volby.
Boris Johnson znovu dokázal, proč je politický génius i matlák zároveň. Je to skvělý politik pro volební kampaň, úctyhodný rétor, který se nebojí dělat si legraci z kohokoliv, i ze sebe. Schopnost vyhrávat předvedl, když dvakrát zvítězil v levicovém Londýně a při vedení kampaně pro brexit. Zároveň ho však provází pověst chaotika, jenž když se dostane k moci, není ji schopen vykonávat efektivně.
Británie předala Evropské komisi dlouho očekávaný písemný návrh na změny v brexitové dohodě. Týkají se takzvané irské pojistky, která je součástí textu. Londýn podle agentury Reuters navrhuje odstranění tohoto problematického bodu, kvůli němuž dohoda opakovaně neprošla dolní komorou britského parlamentu.
Británie chce učinit kompromis a do Bruselu posílá konstruktivní a rozumné návrhy na řešení problému kolem hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Na sjezdu své Konzervativní strany to ve středu prohlásil britský premiér Boris Johnson, který slíbil, že na irské hranici ani poblíž ní za žádných okolností nevzniknou kontroly. Ministerský předseda doufá, že zbytek EU také učiní ústupky, neboť Británie podle něj z unie na konci října vystoupí „ať se stane cokoli“.
Konzervativci britského premiéra Borise Johnsona by nyní ve volbách porazili opoziční labouristy o 12 procentních bodů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Opinium, který v neděli zveřejnil nedělník The Observer. Třetí liberální demokraté těží z podpory zastánců setrvání v Evropské unii.
Britská média podporující vládní konzervativce se dnes pohoršují nad úterním bezprecedentním rozhodnutím nejvyššího soudu, který vynucenou přestávku v zasedání britského parlamentu označil za nezákonnou a od počátku neplatnou. Tážou se, kdo vlastně vládne Spojenému království, a některá tvrdí, že cílem verdiktu je překazit brexit. Ostatní listy naopak zdůrazňují chaos v kabinetu a píší o ponížení ministerského předsedy Borise Johnsona, jenž byl nucen zkrátit pracovní pobyt v New Yorku.
Nejvyšší soud Spojeného království dnes rozhodl, že pětitýdenní přestávka v zasedání britského parlamentu, kterou si vynutil premiér Boris Johnson, je nezákonná. Rozhodnutí o ukončení zasedání ve druhém zářijovém týdnu a zahájení nového zasedání 14. října bylo od počátku neplatné, uvedla předsedkyně soudu Brenda Haleová. Parlament podle ní může nyní podniknout kroky k tomu, aby se opět sešel. Podle britských médií je verdikt další velkou porážkou Johnsona před plánovaným odchodem Británie z Evropské unie. Termín brexitu je 31. října, tedy za 37 dní.
Britský ministr pro brexit Stephen Barclay ujistil, že práva českých občanů žijících v Británii zůstanou zachována v nynější podobě i po odchodu země z Evropské unie. Po schůzce s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) zároveň vyzval Čechy, aby neváhali s registrací u britských úřadů, která je nutná pro uznání toho, že v zemi trvale žijí.
Bývalý dlouholetý vůdce evropských liberálů Guy Verhofstadt promluvil na stranické konferenci britských liberálních demokratů. V probrexitovém tisku to přirozeně vyvolalo pozdvižení. Verhofstadt je asi největší kritik brexitu na kontinentě, na rozdíl od ostatních předních politiků, kteří se alespoň tváří, že rozhodnutí Britů respektují, Verhofstadt ho tepe při každé příležitosti. Jeho vystoupení na konferenci liberálních demokratů ale není překvapivé.
Předseda britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn by v případě vítězství své strany ve volbách usiloval v Bruselu o měkčí brexitovou dohodu. Dokument by pak předložil Britům v referendu, v němž by měli možnost vyslovit se také pro možné další setrvání země v Evropské unii. Corbyn to ve středu napsal v deníku The Guardian.
