Francouzský parlament dnes s konečnou platností přijal zákon o bioetice, který mimo jiné umožní asistovanou reprodukci i svobodným ženám či lesbickým párům. Francouzská vláda počítá s tím, že norma vstoupí v platnost na konci léta, a první děti tak mohou být za nových podmínek počaty ještě do konce letošního roku. Poslanci Národního shromáždění zákon schválili 326 hlasy ku 115, 42 se jich zdrželo hlasování.
„Myslíte, že to za to stojí?“ reagovala tichým hlasem pětadevadesátiletá žena na nápad britského designéra a obchodníka znovu uvést na trh její návrhy nábytku. Psal se rok 1973 a původem irská designérka a architektka Eileen Grayová (1878–1976) žila po odchodu z veřejného života dekády v ústraní a profesním zapomnění. Jak ukázal čas, za námahu to opravdu stálo.
Německá kancléřka Angela Merkelová přivezla na summit do Bruselu společný německo-francouzský návrh na uspořádání summitu Evropské unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Přestože šlo o společný dokument, od začátku bylo jasné, kdo má na pozvednutí úrovně vztahů s Ruskem zájem. Mluvila německá kancléřka, francouzský prezident mlčel. V tomto případě dělá Paříž Berlínu jen sparingpartnera.
Kandidáty hlásící se k multikulturnímu pojetí společnosti by volil každý pátý francouzský volič – a to hovoříme o národě, který ve skutečnosti už dost multikulturní je.
Ve 13 regionech pevninské Francie a dvou zámořských územích dnes lidé hlasovali v prvním kole místních voleb. Na 48 milionů Francouzů tak mělo právo vybrat činitele, kteří budou příštích šest let rozhodovat o záležitostech, jež se dotýkají jejich každodenního života, jako je veřejná doprava, školství, či územní plánování. Podle projekcí tří agentur pro výzkum veřejného mínění ovládli dnešní hlasování republikáni. Národní pravice Marine Le Penové zůstala za očekáváními.
Ve 13 regionech pevninské Francie a dvou zámořských územích se dnes konají místní volby. Na 48 milionů Francouzů tak může vybírat činitele, kteří budou příštích šest let rozhodovat o záležitostech, jež se dotýkají jejich každodenního života, jako je veřejná doprava, školství, či územní plánování. Podle analytiků se čeká velmi nízká účast voličů a značný úspěch pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové a také republikánské pravice.
Ve věku 58 let v úterý ve Švýcarsku zemřel při asistované sebevraždě Francouz Alain Cocq, který trpěl nevyléčitelnou nemocí a který loni držel dvě protestní hladovky. Chtěl jimi upozornit na to, že ve Francii nemá možnost sám rozhodnout o důstojném konci svého života. „Chci vás tímto informovat, že jsem důstojně zemřel při asistované sebevraždě ve Švýcarsku,“ napsal Cocq v otevřeném dopise adresovaném francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, vládě a poslancům.
Ve Francii a přímo z tábora prezidenta Emmanuela Macrona se objevila první snaha skutečně postihovat i tak nelegální činnost progresivistických aktivistických organizací, jako jsou v Americe Sleeping Giants nebo ve Francii L214. Ty buď přímo nebo pomocí anonymů útočí na inzerenty, kteří zadávají reklamy v médiích, která tato sdružení považují za „krajně pravicová“ nebo publikují pro ně nepohodlné názory.
Americká internetová společnost Google ve Francii zaplatí pokutu 220 milionů eur (5,6 miliardy Kč) za to, že při prodeji reklamy upřednostňovala své vlastní produkty před klientskými, a zneužívala tak svého postavení na trhu on-line reklamy. Americký gigant zároveň souhlasil, že dosavadní praxi změní, oznámil v pondělí francouzský úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Předsedkyně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová je mezi voliči stále více reflektována jako hlavní kandidát celé francouzské pravice pro prezidentské volby v příštím roce, zvláště, když se republikáni stále nedohodli na společném kandidátovi. Šéfka RN je také stále více přijatelná i pro státní úředníky. Všechny průzkumy z posledních týdnů také ukazují pokračující nárůst preferencí pro Le Penovou a podle aktuálního šetření by těsně zvítězila v první kole.
Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve čtvrtek ráno tvrdě zkritizoval středeční výpadek telefonního operátora Orange, kvůli kterému bylo velmi těžké se dovolat na tísňové linky. O život přišel nejméně jeden člověk, rodině muže s akutními srdečními obtížemi se opakovaně nepodařilo zavolat rychlou záchrannou službu. Ve Francii ve středu večer a v noci po několik hodin nefungovaly linky na hasiče, policii a záchranáře, píší francouzská média.
Francie pozastavila operace svých vojenských jednotek v Mali, kde francouzští vojáci pomáhají tamním ozbrojeným silám ve válce proti islámským radikálům. S odkazem na sdělení francouzského ministerstva obrany o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Rozhodnutí souvisí s politickou nestabilitou v západoafrické zemi, kde armáda koncem května provedla za poslední rok už druhý převrat. Zpráva se týká také České republiky, v Mali totiž působí několik desítek českých vojáků.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Francie stáhne své vojáky z Mali, pokud politická nestabilita v této africké zemi povede k větší islamistické radikalizaci. Informuje o tom dnes BBC. Armáda v Mali tento týden po devíti měsících provedla druhý převrat kvůli neshodám ohledně složení nové vlády. V Mali působí i čeští vojáci. Francie má v africké oblasti Sahel, která je přední linií ve válce proti islámským radikálům, kolem 5100 vojáků.
Na předměstí francouzského Nantes dnes dopoledne vešel muž na policejní komisařství a pobodal policistku. Přibližně čtyřicetiletá žena má četná zranění, zejména na nohou a na rukou. Motiv činu zatím není jasný. Policie muže odpoledne zadržela na základě informací od svědků útoku. Muž byl při policejním zátahu postřelen, později svým zraněním podlehl.
S blížícím se začátkem Mistrovství Evropy ve fotbale, zveřejnila tento týden francouzská reprezentace svou hymnu pro letošní ročník. Autorem skladby „Écris mon nom en bleu“ (Napiš mé jméno modře) je rapper Youssoupha, populární v migrantském francouzském prostředí. Je známý svými kontroverzními texty, kdy například vulgárně zpívá, že znásilní tu "děvku Marine Le Penovou", nebo když nabádal k vyhrožování smrtí komentátorovi listu Le Figaro a televize CNews Ériku Zemmourovi.
Role vražd v politice se pravděpodobně zatím dost podceňovala. V době, kdy Amerika napjatě očekávala výrok poroty nad policistou Derekem Chauvinem, Francie se soustředila na svůj vlastní případ. Totiž rozsudek odvolacího soudu nad vrahem Sary Halimiové. Vražda se odehrála skoro přesně čtyři roky před konečným verdiktem. Francouzský občan malijského původu Kobili Traoré 7. dubna 2017 vnikl přes balkon do bytu pětašedesátileté Sary Halimiové, týral ji a nakonec vyhodil z okna.
Poté, co v posledních týdnech rozhýbaly dění ve Francii otevřený dopis bývalých důstojníků armády a poté i dopis aktivních vojáků prezidentu Emmanuelu Macronovi a vládní garnituře, aby zabránili zániku francouzské civilizace, se ozvali i bývalí policisté. Necelá stovka z nich vyzvala vládnoucí politiky, aby „udělali vše pro to, aby se ukončila extrémně vážná situace, kterou Francie prochází z pohledu bezpečnosti a veřejného pořádku“.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan znovu útočí na francouzskou domácí politiku. Návrh zákona proti „separatismu“ ve Francii popsal jako „stětí francouzské demokracie gilotinou“. Současně ve svém projevu uvedl, že pokud zákon v této podobě projde, způsobí znepokojení milionů muslimů. Přijetí tohoto zákona „je otevřeně v rozporu s lidskými právy, svobodou náboženského vyznání a evropskými hodnotami,“ řekl turecký prezident během projevu ve středu v Ankaře.
Akutní krize čínského koronaviru sebrala pozornost krizím chronickým. Migrační, dluhové, integrační. Neznamená to, že se vyřešily. Jen se odsunuly pod povrch. Tam dál bují. Naplno zase propuknou, až se vyčerpá pozornost krize aktuální. To je český pohled. Ne všude v Evropě je stejný. I přes krizi akutní tam vyhřezávají projevy těch chronických, dlouho neřešených.
Bývalý brexitový vyjednavač a možný kandidát na francouzského prezidenta Michel Barnier navrhuje na tři až pět let zastavit imigraci do Francie ze zemí mimo EU. Země by tak podle něj získala čas na přehodnocení a úpravu imigračních pravidel. Současnou imigraci považuje za hrozbu pro Francii. Píše o tom například Politico či The Independent.
Koncem dubna rozvířil ve Francii debatu otevřený dopis víc než 1200 většinou penzionovaných generálů, vysokých důstojníků a dalších vojáků, nazvaný Za návrat cti našich vládců, který vyzývá politické vedení země, aby začalo konat a zabránilo zániku francouzské civilizace, jinak by mohla převzít moc armáda, které to velí její povinnost. V opačném případě povede narůstající chaos ve Francii k občanské válce s tisícovkami obětí. (Viz Francie na hraně, Týdeník Echo č. 18/2021 – pozn. red.)
Francouzský ministr školství Jean-Michel Blanquer zakázal ve školách používání inkluzivního jazyka zejména s ohledem na to, že je překážkou správného osvojení francouzštiny, uvedl server franceinfo.fr. Inkluzivní jazyk tlačila do vzdělávacího systému progresivistická levice. Blanquet svůj názor na inkluzivní jazyk popsal minulý týden v rozhovoru pro list Le Journal du Dimanche a velmi rychle konal. Ve středu zákaz oznámil v oběžníku adresovaným rektorům, ředitelům škol jakožto i zaměstnancům ministerstva školství mládeže a sportu.
Britský premiér Boris Johnson nařídil vyslat k ostrovu Jersey v Lamanšském průlivu dvojici vojenských hlídkových plavidel kvůli sporu o práva francouzských rybářů lovit v britských vodách. Londýn zapojil své námořnictvo po varování rozvědky, že se desítky francouzských rybářů se svými čluny chystají zablokovat přístav St Helier, napsal list The Times. Francie ve středu ostrovu Jersey pohrozila odříznutím od elektřiny, pokud se spor o rybolovná práva nevyřeší.
Pandemie čínského koronaviru, která přinesla bezprecedentní omezení svobody, odvrátila pozornost od jiných potíží. Jenže ony nezmizely. Bují pod povrchem ještě nebezpečněji, než kdyby se projevovaly a byly objektem veřejné debaty. Minulý týden se dvě desítky francouzských generálů ve výslužbě a další tisícovka vojáků nižších šarží obrátily na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s výzvou, aby jeho vláda důrazně zasáhla proti islamizaci země. Pokud to neudělá, měla by moc v zemi, která podle nich pod současným prezidentem nedokáže islamizaci čelit, převzít armáda.
Francie pohrozila britskému korunnímu území Jersey v Lamanšském průlivu odříznutím od elektřiny kvůli sporu o rybaření francouzských lodí v britských vodách. Paříž tvrdí, že místní úřady zavedly nové podmínky pro udělování licencí, jež odporují obchodní dohodě mezi Británií a EU. Francouzská ministryně pro rybolov Annick Girardinová v úterý v Národním shromáždění prohlásila, že je "znechucena" zjištěním, že úřady na Jersey, 23 kilometrů od francouzské pevniny, jednostranně zavedly nové podmínky pro udílení licencí na rybaření .
„Dej si pozor, prezidente, nebo to vezmeme do ruky sami!“ Tak by se dal vyložit text výzvy, který podepsalo přes tisíc bývalých vojáků francouzské armády, včetně dvacítky penzionovaných generálů. I načasování bylo symbolické, text totiž spatřil světlo světa 21. dubna 2021. Právě šedesát let předtím se armádní jednotky dislokované v Alžírsku vzbouřily proti pařížské vládě.
Tisíce lidí se v sobotu po celé Francii zapojily do tradičních prvomájových demonstrací, jejichž požadavkem byla sociální spravedlnost a zrušení vládního plánu na snížení dávek v nezaměstnanosti. V Paříži se odborářského protestu účastnili mimo jiné pracovníci ze sektorů obzvláště zasažených pandemií covidu-19 a členové hnutí takzvaných Žlutých vest, které před třemi lety spustilo mohutnou vlnu protivládních demonstrací. V tureckém Istanbulu byly při protestech zatčeny desítky osob.
Většina Francouzů podporuje platformu generálů a dalších, převážně vysloužilých důstojníků, aby vláda konečně učinila zásadní kroky k záchraně země, v opačném případě nevylučují, že by armáda převzala moc v zemi. Podle průzkumu společnosti Harris Interactive na reprezentativním vzorku 1613 Francouzů, je to 58 procent dotázaných obyvatel. Příklon francouzské společnosti k radikálnějšímu řešení problémů ukazuje i další aktuální průzkum, podle kterého je šéfka národní pravice Marine Le Penová přijatelná pro stále více lidí.
„Zachraňte hodnoty civilizace nebo nastoupí naši aktivní kamarádi.“ Ve Francii rozvířil debatu v posledních dnech otevřený dopis dvou desítek generálů ve výslužbě a tisícovky důstojníků a dalších vojáků adresovaný prezidentovi a vládě. V textu, který jako první minulý týden otiskl pravicový týdeník Valeurs Actuelles, varují před islamismes a zničení francouzské civilizace a důrazně žádají vedení státu, aby už konečně začalo důsledně uplatňovat právo na celém území republiky.
Ve věku 78 let zemřel francouzský herec Yves Rénier. V celosvětovou známost vešel jako komisař Moulin ve stejnojmenné sérii televizních kriminálek. Agentuře AFP to oznámila jeho manželka. Yves Rénier zemřel v noci z pátku na sobotu na infarkt ve svém domě v Neuilly-sur-Seine na západě Paříže. Herec se těšil obrovské popularitě díky své roli vyšetřovatele v kožené bundě a neortodoxním metodám. Kriminální seriál Komisař Moulin byl vysílaný s přestávkou od roku 1976 až do roku 2008 na stanici TF1.
