Zhruba 267 500 syrských uprchlíků v Německu má v současnosti právo na to, aby požádali o spojení svých rodin. Podle bulvárního deníku Bild tento počet uvádí interní dokument německé vlády, který se zabývá následky migrační krize. Více než čtvrt milionu uprchlíků by tak mohlo do Německa z válkou sužované Sýrie či okolních zemí přivézt své rodinné příslušníky.
Turecké úřady brání v odjezdu ze země desítkám nizozemských občanů tureckého původu, kteří navštívili příbuzné v Turecku a kteří se netajili kritikou vůči tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Mnozí z nich jsou podezřelí z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije ve Spojených státech a kterého turecká vláda viní ze zosnování loňského pokusu o převrat.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker odmítl žádost rakouského kancléře Christiana Kerna o výjimku z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka. Informovala o tom dnes agentura APA, která má k dispozici Junckerovu odpověď na příslušný Kernův dopis z minulého týdne. Rakousko musí dostát svým závazkům, napsal Juncker v dopise adresovaném Kernovi.
Středeční teroristický útok u budovy britského parlamentu v Londýně má čtvrtou oběť. S odvoláním na metropolitní policii o tom dnes informoval britský tisk. Svým zraněním v nemocnici podlehl 75letý muž. Muž utrpěl zranění na Westminsterském mostě, kde útočník ve středu najel do lidí na chodníku svým vozem. Příbuzní zesnulého byli informováni a dostává se jim podpory od zvlášť vyškoleného policisty, uvedla policie.
Hesenské ministerstvo vnitra zakázalo muslimský radikální spolek v Kasselu, jehož vedoucí imám v kázáních podněcoval nenávist a vybízel k zabíjení jinověrců. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na sdělení ministerstva.
Turecko po dubnovém referendu o změnách ústavy přehodnotí své politické vztahy s Evropskou unií a to včetně migrační dohody uzavřené před rokem. V rozhovoru poskytnutém stanici CNN Türk to ve čtvrtek řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara si podle něj ale navzdory neshodám udrží hospodářské vztahy s evropskou osmadvacítkou. Turecko má v poslední době napjaté vztahy s řadou členských zemí EU, naposledy se mezi ně zařadilo Bulharsko.
Německé dráhy spustily novou kampaň, ve které se chtějí zaměřit na soužití Němců s muslimy. Ve videu zveřejněném na facebookových stránkách, se tak objevuje německý student se zahalenou muslimkou. Mladík nejdřív na studentku podezíravě kouká, později ale veškeré předsudky ztratí, když dívka předvede znalosti z anatomie.
Pařížské letiště Orly zveřejnilo kompletní záběry, na kterých je vidět, jak útočník Ziyed Ben Belgacem skočí na členku vojenské hlídky. Útočník ji chytil zezadu pod krkem, zápasil s ní, aby získal její zbraň. Poté, co vojačku zadržoval a pokusil se neúspěšně střílet, byl hlídkou zastřelen. K incidentu, který trval několik málo minut, došlo v sobotu 18. března v ranních hodinách.
Evropská unie obelhala Turecko, když jako součást loňské migrační dohody přislíbila zrušení víz pro turecké občany. V Budapešti to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož bruselští byrokraté ohrožují bezpečnost starého kontinentu.
Středeční parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která ve 150členném parlamentu bude mít 33 křesel. Vyplývá to z takřka konečných výsledků po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.
Nizozemci od rána hlasují v parlamentních volbách, které jsou vnímány jako barometr nálad proti imigrantům a establishmentu. Volební místnosti se uzavřou ve 21:00 SEČ. Poténizozemské televize zveřejní odhady výsledků; oficiální výsledky budou k dispozici průběžně během noci. Volební účast by podle průzkumu agentury Ipsos mohla být vyšší než před pěti lety, kdy k urnám přišlo bezmála 75 procent voličů.
V Nizozemí v úterý vrcholí kampaň před středečními parlamentními volbami. Mezi favority patří Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, vystupující proti Evropské unii i muslimům. Nizozemský premiér Mark Rutte proto v pondělí voliče vyzval, aby pomohli zastavit dominový efekt "nesprávného populismu" ve světě. Předvolební dění výrazně ovlivnila diplomatická roztržka mezi Haagem a Ankarou a tvrdé potyčky policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu.
Nizozemsko-turecké vztahy dospěly o víkendu k otevřené roztržce na nejvyšší úrovni, k vyhoštění členky turecké vlády, tvrdým potyčkám policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu i k symbolickému stržení nizozemské vlajky z konzulátu v Istanbulu. Paříž vyzvala ke zmírnění napětí a Kodaň reagovala doporučením odložit březnovou návštěvu tureckého premiéra v Dánsku.
Islámští teroristé, kteří zaútočili před rokem v Bruselu, před atentátem pobývali v bytě na předměstí. Pro odběr energií se přihlásili na jméno belgického šampiona a stříbrného medailisty z olympijských her z Ria, plavce Peitera Timmerse. Zjistilo se to v minulých týdnech, kdy rodina obdržela poslední výzvu před exekucí za nezaplacené účty, informoval o víkendu list De Standaard.
Jeden rok po uzavření takzvané balkánské trasy, po níž do střední a západní Evropy proudily statisíce migrantů a uprchlíků, varuje rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil před bezstarostností. Počet žadatelů o azyl je stále vysoký.
Anglický Manchester je už město plné samých mešit a tyčících se minaretů. Myslí si to alespoň novinářka ruské televize NTV, která natáčela reportáž o muslimech ve Velké Británii. V tendenční reportáži kladla také důraz na velký prostor, který Britové nechávají věřícím islámu na modlení. Uživatelé Twitteru a Facebooku na reportáž ihned zareagovali a z ruské novinářky si udělali legraci, píše server Moscow Times.
Paul Wilders (62) je o devět let starší než jeho bratr Geert Wilders, nizozemský poslanec a šéf Strany pro svobodu (PVV), která je před parlamentním volbami v Nizozemí už dlouhé měsíce na čele popularity polických stran a při hlasování by podle průzkumů získala v dolní komoře Generálních stavů v Haagu nejvíce křesel. V některých prognózách z uplynulých dvou týdnů ale začala ztrácet a umístila by se až na druhé příčce za Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho.
Zákaz zahalování obličeje na vybraných veřejných místech přináší návrh zákona, který v úterý přijala vláda největší německé spolkové země Bavorsko. Opatření směřuje hlavně proti nošení islámských burek (oděv zahalující celé tělo ženy) a nikábů (závoj zakrývající obličej s výjimkou očí). Informovala o tom agentura DPA.
Německý soud ve čtvrtek přiznal odškodné ženě, kterou nepřijali na místo učitelky v berlínské základní škole kvůli muslimskému šátku, který nosí. Kvůli diskriminaci bude zřizovatel vzdělávacího zařízení muset odmítnuté žadatelce o práci vyplatit dva měsíční platy, tedy 8680 eur (235 000 korun), informovala agentura DPA.
Jednou z kuriozit evropské reakce na zvolení Donalda Trumpa je, že konečně stanul v Bílém domě někdo, kdo naplňuje letitou evropskou karikaturu amerického prezidenta.
Rakouská vládní koalice se dohodla na zákazu závojů, které zahalují celý obličej, jako jsou například burky. Zákaz má platit na veřejných prostranstvích, mezi něž spadají i soudy nebo školy. Zákon obsáhne také obecný zákaz nošení šátků a dalších náboženských symbolů pro státní zaměstnance.
Někteří muslimští studenti střední školy v německém městě Gelsenkirchen protestovali minulý týden proti vzpomínkové akci, které se škola zúčastnila při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu. Akce se tito studenti nezúčastnili, naopak kritizovali Izrael a volali po svobodné Palestině. Přestože jsou židovské organizace přesvědčené, že by se tito studenti výuce o holocaustu neměli vyhýbat, ředitel školy považuje kritiku za přínosnou, neboť „poskytuje základ pro diskuzi“.
Po islamistickém teroru ve Francii to bublá v celé západní Evropě. Specifická je situace v Německu.
