Bezpečnostní složky po celé Evropě se připravují na hrozby dalších teroristických útoků v právě začínajícím svatém muslimském měsíci ramadánu. Islámský stát (IS) totiž vyzval své stoupence, aby „vedli válku proti nevěřícím na Západě“ novými metodami, píše The Telegraph.
Britská policie zatkla již 14. osobu v souvislosti s pondělním sebevražedným útokem v Manchesteru. Zároveň provedla zátah v domě na jihu města. Podle agentury Reuters jde o 25letého muže, který byl zadržen „pro podezření z trestných činů porušujících protiteroristický zákon“.
Britská policie v souvislosti s pondělním islamistickým teroristickým útokem v Manchesteru dosud zadržela sedm lidí, jako poslední skončil ve vazbě blíže neupřesněný muž, který byl dopaden ve středoanglickém Nuneatonu. Deník The Independent dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že při raziích bezpečnostní jednotky našly také výbušniny, které mohly posloužit k dalším atentátům.
Podle britské premiérky Theresy Mayové je možné, že do pondělního teroristického útoku v Manchesteru byla zapletena větší skupina osob. Hrozba dalšího teroristického útoku je tak bezprostřední. Británie proto zvýšila stupeň ohrožení terorismem v zemi na kritický, tedy nejvyšší možný. Mayová se tak vyjádřila po úterním zasedání vládního výboru COBRA, který se zabývá mimořádnými situacemi.
V posledních letech se Evropa začíná učit, jak žít s ramadánem, svatým měsícem muslimů. Evropské země se snaží vycházet vstříc početné muslimské menšině, která během svátku dodržuje přísná náboženská pravidla.
Vedení amsterodamské policie zvažuje, že dovolí policistkám zahalit hlavu do muslimského šátku. Pokud se šéfové tamní policie tak rozhodnou, bude to znamenat zrušení zákazu náboženských symbolů, který nyní platí. Píše o tom server Politico s odkazem na místní média.
Více než 300 migrantů bylo na jihu Švédska evakuováno kvůli třem předpokládaným žhářským útokům, které byly podle švédských úřadů patrně namířeny proti uprchlíkům. Informovala o tom agentura AP.
Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos včera poslal ostrý vzkaz zemím, které zatím nepřijaly žádného nebo skoro žádného ze sto šedesáti tisíc migrantů určených dle kvót k přerozdělení do členských států.
Britské úřady ve středu obvinily tři ženy, včetně matky s dcerou, z přípravy teroristického útoku. Obviněné zatkla policie při protiteroristickém zátahu koncem dubna na různých místech v zemi. Oznámila to londýnská policie. U ve čtvrtek stanou udem 20letá Khawla Barghouthiová ze severozápadního Londýna, 21letá Rizlaine Boularová z centrálního části města a její matka, 43letá Mina Dichová, který bydlí na jihozápadě britské metropole.
Vítěz francouzských prezidentských voleb Emmanuel Macron je podle německé kancléřky Angely Merkelové nositelem naděje pro miliony Francouzů i mnoho lidí v Německu a v Evropě. Merkelová nepochybuje o tom, že se jí s devětatřicetiletým politikem bude dobře spolupracovat.
Prezident Miloš Zeman v pondělí zaslal telegram Emmanuelu Macronovi a pogratuloval mu ke zvolení prezidentem Francie. Zároveň ho pozval na státní návštěvu České republiky. ČTK to sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman napsal Macronovi, že ho těší výborné vztahy Francie s Českem a rozvíjející se spolupráce v politice, ekonomice i kultuře. Macron se úřadu ujme týden po nedělním vítězství.
Francouzská policie v úterý zatkla v rámci protiteroristické operace pět lidí. Zabavila přitom také množství „těžkých zbraní“, upozornil na svém webu list Le Parisien. Podezřelé osoby policisté pozatýkali ve městech Villeneuve-d‘Ascq, Roanne a Rouen na severu a západě země. V Rouenu byly také nalezeny zbraně.
Devatenáctiletý britský mladík se ve čtvrtek u soudu v Londýně přiznal, že loni plánoval spáchat teroristický útok, jehož terčem měl být mimo jiné koncert Eltona Johna v londýnském Hyde Parku. Informoval o tom dnes britský tisk.
Švýcarští voliči pravděpodobně budou znovu hlasovat o tom, zda má země stanovit kvóty na přistěhovalce ze zemí Evropské unie. Vláda ve středu navrhla uspořádat referendum, v němž by voliči hlasovali buď pro, nebo proti takovému opatření. Švýcaři už v roce 2014 těsnou většinou 50,3 procenta podpořili omezení imigrace z EU.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen, který je známý vstřícným postojem k migrantům, a o kterém nebylo od dob jeho zvolení slyšet, rozpoutal nyní bouři na sociálních sítích svým výrokem o solidaritě s muslimskými ženami. Prezident se nechal slyšet, že k zahalování možná časem vyzve v Rakousku všechny ženy. Píše o tom rakouský web deníku Der Standard.
Německo loni zaznamenalo 995 trestných činů proti azylovým ubytovnám, což je oproti roku 2015 jen mírný pokles. V zemi zároveň podle ministra vnitra Thomase de Maiziéra stoupl počet trestných činů, za kterými stojí cizinci.
Pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) povede do zářijových spolkových voleb nová dvojice lídrů. Pro místopředsedu strany Alexandera Gaulanda a čelnou kandidátku zemské organizace AfD v Bádensko-Württembersku Alici Weidelovou se v tajné volbě vyslovilo 67,7 procenta delegátů víkendového sjezdu AfD v Kolíně. Ti v bouřlivé atmosféře vnitřních rozporů a protestních nátlakových akcí levice v okolí místa konání sjezdu přijali také předvolební program AfD.
Do Německa možná během posledních dvou let s přílivem uprchlíků vstoupily i tisícovky někdejších bojovníků afghánského fundamentalistického hnutí Taliban. Informuje o tom v sobotu ve svém čerstvém vydání německý zpravodajský magazín Der Spiegel s odvoláním na německý imigrační úřad.
Zřejmě při teroristickém útoku na pařížské třídě Champs-Élysées ve čtvrtek večer byl zastřelen policista a další dva zraněni. Po přestřelce policie útočníka zastřelila. Podle neoficiálních policejních zpráv do Paříže údajně druhý útočník dorazil vlakem z Belgie. Původně média informovala o tom, že i další policista na následky zranění zemřel, to ale ministerstvo vnitra později popřelo. K útoku se přihlásil Islámský stát.
Takřka v celém Německu přibylo od roku 2015 násilné trestné činnosti, z jejíhož páchání jsou podezřelí hlavně přistěhovalci. S odvoláním na statistiky kriminality a odpovědi spolkových zemí to napsal server listu Die Zeit. Přitom média i některé úřady podobné údaje donedávna odmítaly. Podle Die Zeit se nejvíce deliktů dopouštějí mladí muži a relativně častěji Afričané než Asiaté.
Předseda bavorské organizace pravicové protiemigrantské strany Alternativa pro Německo (AfD) se dostal do hledáčku německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který plní funkce kontrarozvědky. Petr Bystroň, syn českých exulantů, podle BfV opakovaně vyjádřuje sympatie krajně pravicovému hnutí, informovala agentura DPA.
Walter Laqueur, vynikající americký politolog se středoevropskými kořeny (narodil se v roce 1921 ve slezské Vratislavi), vydal v roce 2006 knihu s provokujícím názvem Poslední dny Evropy... (česky vydalo v překladu Petrušky Šustrové NLN). Bez pověr a iluzí tam popisuje cestu, na niž západní Evropa nastoupila a o níž nikdo neví, kam starý kontinent dovede.
Ortodoxní židovka Sára Luisa Chalimová byla minulý týden v Paříži brutálně zavražděna. Do jejího bytu ve třetím patře se dostal oknem soused, jenž pocházel z Mali a vyznával muslimskou víru. Do Francie přišel před dvaceti lety jako malé dítě. Ženu pobodal, snažil se ji ubít k smrti a když viděl, že se ještě hýbe, vyhodil ji z okna, píše server The Jerusalem Post. Podle výpovědi jiného souseda údajně křičel „Alláhu akbar!“.
Muslimka a právnička Zana Ramadaniová (33), bývalá aktivistka hnutí Femen, napsala bestseller. Ve své knize vystupuje proti falešné toleranci, konzervativnímu islámu, machismu muslimských mužů a proti muslimským matkám, které selhávají při výchově. Její kniha e jmenuje Zahalená hrozba - moc muslimských žen a bludařství tolerance Němců («Die verschleierte Gefahr – die Macht der muslimischen Mütter und der Toleranzwahn der Deutschen).
Uzbek podezřelý ze spáchání pátečního atentátu ve Stockholmu podle švédské policie projevoval sympatii vůči extremistickým organizacím, včetně takzvaného Islámského státu. V neděli to na tiskové konferenci uvedl zástupce policie. Muž v roce 2014 žádal ve Švédsku o povolení k pobytu, kterou ale úřady zamítly. Proto měl být ze země deportován a kvůli tomu ho úřady hledaly.
Zhruba 267 500 syrských uprchlíků v Německu má v současnosti právo na to, aby požádali o spojení svých rodin. Podle bulvárního deníku Bild tento počet uvádí interní dokument německé vlády, který se zabývá následky migrační krize. Více než čtvrt milionu uprchlíků by tak mohlo do Německa z válkou sužované Sýrie či okolních zemí přivézt své rodinné příslušníky.
Turecké úřady brání v odjezdu ze země desítkám nizozemských občanů tureckého původu, kteří navštívili příbuzné v Turecku a kteří se netajili kritikou vůči tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Mnozí z nich jsou podezřelí z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije ve Spojených státech a kterého turecká vláda viní ze zosnování loňského pokusu o převrat.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker odmítl žádost rakouského kancléře Christiana Kerna o výjimku z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka. Informovala o tom dnes agentura APA, která má k dispozici Junckerovu odpověď na příslušný Kernův dopis z minulého týdne. Rakousko musí dostát svým závazkům, napsal Juncker v dopise adresovaném Kernovi.
Středeční teroristický útok u budovy britského parlamentu v Londýně má čtvrtou oběť. S odvoláním na metropolitní policii o tom dnes informoval britský tisk. Svým zraněním v nemocnici podlehl 75letý muž. Muž utrpěl zranění na Westminsterském mostě, kde útočník ve středu najel do lidí na chodníku svým vozem. Příbuzní zesnulého byli informováni a dostává se jim podpory od zvlášť vyškoleného policisty, uvedla policie.
