Podíl Spojených států na nedělním ukrajinském útoku na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli čtyři lidé, bude mít následky, uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva již dříve uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS, ze zodpovědnosti obvinila Washington. Předvolala si rovněž americkou velvyslankyni v Rusku.
Při ukrajinském vzdušném útoku bylo v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabito nejméně pět lidí a na 120 lidí bylo zraněno. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že Ukrajina při útoku odpálila pět řízených střel dlouhého doletu ATACMS, z nichž čtyři byly sestřeleny a pátá explodovala ve vzduchu. Resort obrany následně ze zodpovědnosti za útok obvinil primárně Spojené státy
Týdny po rozhodnutí, které Ukrajině umožnilo používat zbraně dodávané Spojenými státy k omezeným úderům na ruské území, se Ukrajincům do určité míry daří zastavovat nový postup Rusů podél severovýchodní fronty. Vojenští velitelé nicméně volají po zrušení omezení pro střely dlouhého doletu, píše agentura AP. Zhoršující se situace na bojišti přiměla USA k tomu, aby povolily Ukrajině používat k obraně Charkova dělostřelecké a raketové systémy dodané Západem.
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele. Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov.
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele. Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov.
Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích. Ruské vzdušné síly "poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti," píše TASS.
Uherskobrodská Česká zbrojovka v uplynulých dnech uvedla na trh třetí generaci útočných pušek CZ BREN, které jsou v současností hlavní pěchotní zbraní české armády. Nová verze má být odolnější a uživatelský přívětivější, přičemž v těchto ohledech její vývojáři vycházeli i z poznatků získaných z nasazení jejích předchůdkyň v bojích na Ukrajině. Odolnost zbraně Česká zbrojovka vyzdvihuje i ve své tiskové zprávě.
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje ve středu návštěvu Severní Koreje. Na sociálních sítích se objevily záběry prázdného Pchjongjangu, který je vyzdobený Putinovými portréty a ruskými vlajkami. Návštěva měla předehru. Putin v článku pro severokorejská média poděkoval KLDR za podporu ve válce proti Ukrajině. Informovala o tom ve středu agentura Reuters. Západní země se domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici, kterou ruská armáda používá při bojích na Ukrajině.
Ruské ozbrojené síly umístily na Krymu nejméně jednu baterii nového systému protivzdušné obrany S-500. Řekl šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. „Ruský systém protivzdušné obrany je posilován,“ uvedl Budanov. "To je zcela zřejmé a pochopitelné. Objevily se nejnovější prvky S-500. V zásadě půjde o jejich experimentální aplikaci, ale už se tam objevily (na Krymu),“ oznámil podle serveru deníku Kyiv Independent v tomto týdnu.
Ukrajina si možná ponechá některé ze stíhaček F-16, které obdrží od západních spojenců, na základnách v zahraničí, aby je ochránila před ruskými údery. Řekl to velitel ukrajinského letectva Serhij Holubcov v rozhovoru pro radio Svobodná evropa. Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko se zavázaly poskytnout Ukrajině více než 60 stíhaček F-16, které jí pomohou odrazit ruské útoky. Většina ale nebude dodána tento rok. Letos se počítá spíše jen s malým počtem letounů.
Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák přirovnal k vlastizradě postup jednoho ze svých předchůdců v úřadu Jaroslava Nadě, který za bývalé vlády prosadil darování vyřazených slovenských vojenských stíhaček Ukrajině bránící se ruské agresi. V této souvislosti před novináři Kaliňák oznámil podání trestního oznámení. Jeho úřad předtím tvrdil, že bývalá vláda neměla kompetence se stíhaček sovětské konstrukce MiG-29 zbavit.
Spojené státy pošlou Ukrajině další systém protivzdušné obrany Patriot, informuje agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké představitele. Tento krok již podle nich schválil prezident Joe Biden a Washington tak reaguje na naléhavé volání Kyjeva po posílení protivzdušné obrany země, která se v poslední době brání hlavně intenzivním ruským úderům v severovýchodní charkovské oblasti.
Prodejci zbraní a střeliva zřejmě budou muset hlásit policii podezřelé nákupy dříve než od roku 2026, kdy začne platit nový zbraňový zákon. Policie má získat širší možnosti pro zajištění zbraní. Počítá s tím vládní novela platného zákona, kterou v úterý Sněmovna v prvním kole podpořila. Před dalším schvalováním normu projedná sněmovní výbor pro bezpečnost. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o zkrácení lhůty na projednávání nežádal, i když vláda chtěla novelu prosadit původně ve zrychleném režimu, což zablokovaly ANO a SPD
Ukrajinská armáda zasáhla pozice pro odpalování raket v Rusku, čímž pomohla snížit počet ruských vzdušných úderů na město Charkov. Agentuře Reuters to v úterý v Berlíně řekl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V německé metropoli se zúčastnil mezinárodního jednání o rekonstrukci válkou poničené země. Charkov se nachází na severovýchodě země nedaleko hranic s Ruskem a invazní síly v poslední době zintenzivnily údery na město i Charkovskou oblast, kde také obnovily ofenzivu.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který při ruské invazi na Ukrajinu pravidelně nevybíravě útočí na Ukrajinu a Západ, se nejnověji na svém kanálu Telegram hrubě pustil do německého kancléře Olafa Scholze. Prohlásil, že „sráč“ Scholz potřebuje „prostě pokleknout a činit pokání před Ukrajinci“ za to, že lhal o jejich „nevyhnutelném vítězství.“ Medveděv reagoval na nedávný rozhovor německého kancléře ohledně použití západních zbraní
V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Jeho styl boje je nákladný na materiál i lidské životy. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.
Postup ruské armády u Charkova je u konce, uvedl v pátek Bílý dům. Je nepravděpodobné, že by v této oblasti ruská ofenziva postupovala dál. Trajektorii bojů prý změnil příchod amerických zbraní na Ukrajinu, uvedl podle deníku The Hill mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Na tomto hodnocení se podle mluvčího Bílého domu shodli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden, když se setkali ve Francii u příležitosti 80. výročí Dne D.
Slovenský premiér Robert Fico využil volby do Evropského parlamentu (EP) ke kritice západních zemí za to, že souhlasily, aby Ukrajina používala jejich zbraně k útokům na Rusko. V příspěvku na sociální síti Fico tvrdil, že velké demokracie si nepřejí mír, ale eskalaci napětí s Ruskem. Předseda slovenské vlády, který se zotavuje ze střelných poranění po atentátu z poloviny května, uvedl, že volil v nemocnici.
Francie převede na Ukrajinu stíhačky Mirage-2000 a vycvičí ukrajinské piloty v rámci nové vojenské spolupráce s Kyjevem v boji proti ruské invazi, oznámil ve čtvrtek prezident Emmanuel Macron, v době, kdy do Francie přicestoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O vyslání francouzské armády na Ukrajinu, o kterém hovoří už více než dva měsíce, ale Macron nezmínil. Uvedl ale, že nechá vicvičit celou ukrajinskou brigádu vojáků.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. "Je to velmi významná změna v naší zahraniční politice," zdůraznil dnes na síti Telegram Dmitrij Medveděv, místopředseda Bezpečnosti rady Ruska.
Ukrajina má právo se před ruskými útoky bránit údery na ruské území, a to i s použitím německých a dalších spojenci dodaných zbraní. Dnes to v projevu k poslancům Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zákonodárce zároveň ujistil, že jeho vláda bere vážně rizika, která s takovým krokem souvisí, a že nepřipustí zatažení země do války s Ruskem.
Ukrajinské armádě se daří útočit a likvidovat ruské pozice na okupovaném poloostrově Krym. Opatrně přichází první dobré zprávy související s dodávkami amerických zbraní, které Bílý dům v dubnu schválil a začal posílat do Evropy. Podle prestižního magazínu The Economist se Ukrajincům podařilo z Krymu vytvořit "smrtonosná past" pro kremelské jednotky. Daří se jim útočit jak na přístavy, vojenské základny a letiště, tak na důležité dopravní tepny, protivzdušnou obranu a loďstvo.
Americký raketový systém HIMARS zpustošil a zničil ruské pozice v Bělgorodské oblasti. Ukrajinci zaútočili americkou zbraní v okolí Bělgorodu jen krátce poté, co Spojené státy povolily použití jejich zbraní za hranicemi Ruské federace. Podle zpravodajského portálu Independent se jim podařilo zničit ruský systém protivzdušné obrany S-300 nebo S-400. O útoku v Bělgorodské oblasti informoval telegramový účet Spy Dossier s tím, že k útoku mělo dojít 1. nebo 2. června.
Německo nevylučuje, že Ukrajina nad ruským územím nasadí jím dodané systémy Patriot k ničení letounů nesoucích rakety. V televizi ARD to v neděli řekl Christian Freuding, šéf pracovní skupiny pro koordinaci pomoci pro Ukrajinu na německém ministerstvu obrany. Německo před několika dny povolilo Ukrajině, aby zbraně, které jí dodává, používala proti cílům na území Ruska. Toto dlouho očekávané rozhodnutí přišlo krátce poté, co podobné povolení zaznělo i ze Spojených států.
Izraelská armáda oznámila, že pomocí systému protiraketové obrany Arrow (Šíp) sestřelila raketu země-země odpálenou směrem na Izrael z oblasti Rudého moře. Před sestřelením v nejjižnějším izraelském městě Ejlat zazněly výstražné sirény. Informuje o tom agentura Reuters. Žádné informace o případných škodách či obětech armáda bezprostředně nesdělila. Neuvedla ani to, kdo raketu odpálil.
Izrael v posledních dnech čelí novým raketovým útokům, a to jak z území Libanonu, tak i z Jemenu a Rudého moře. Své útoky stupňují jak hnutí Hizballáh, tak jemenští Hútiové a využívají k tomu i nové rakety dodané Íránem. Informuje například i24 News či Ynet. Hnutí Hizballáh uvedlo, že na Izrael vypálilo pět raket Burkan a zranilo několik lidí. Izraelské úřady přiznaly, že dvě rakety zasáhly nejsevernější město Izraele Kyrjat Šmona a poničily infrastrukturu, odmítly ale, že by rakety někoho zranily.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. Uvedl to v pátek po neformálním setkání aliančních ministrů v Praze. Stoltenberg očekává, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajin
Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z dnešního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden podle AP a webu Politico částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruské území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.
Podpora Ukrajiny v obraně proti ruské invazi zůstává prioritou, Evropa se musí zároveň věnovat posílení vlastní bezpečnosti a suverenity, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz v braniborském Mesebergu. Oba státníci se na zámku Mesebergu sešli k jednání německo-francouzské ministerské rady. "Ukrajina je naší prioritou," řekl Macron. "Od počátku války zastáváme s Německem stejné pozice a jednáme společně," uvedl.
V pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS) společně s evropskými lídry oznámil, že do české muniční iniciativy už přispělo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO) přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Setkání v Praze se zúčastnila premiérka Dánska Mette Frederiksenová, předseda vlády Nizozemska Mark Rutte, předsedkyně vlády Lotyšska Evika Silinová a polský prezident Andrzej Duda. Pracovní večeře se zúčastnil také ukrajinský premiér Denys Šmyhal
