Spojené státy pošlou Ukrajině další systém protivzdušné obrany Patriot, informuje agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké představitele. Tento krok již podle nich schválil prezident Joe Biden a Washington tak reaguje na naléhavé volání Kyjeva po posílení protivzdušné obrany země, která se v poslední době brání hlavně intenzivním ruským úderům v severovýchodní charkovské oblasti.
Prodejci zbraní a střeliva zřejmě budou muset hlásit policii podezřelé nákupy dříve než od roku 2026, kdy začne platit nový zbraňový zákon. Policie má získat širší možnosti pro zajištění zbraní. Počítá s tím vládní novela platného zákona, kterou v úterý Sněmovna v prvním kole podpořila. Před dalším schvalováním normu projedná sněmovní výbor pro bezpečnost. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o zkrácení lhůty na projednávání nežádal, i když vláda chtěla novelu prosadit původně ve zrychleném režimu, což zablokovaly ANO a SPD
Ukrajinská armáda zasáhla pozice pro odpalování raket v Rusku, čímž pomohla snížit počet ruských vzdušných úderů na město Charkov. Agentuře Reuters to v úterý v Berlíně řekl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V německé metropoli se zúčastnil mezinárodního jednání o rekonstrukci válkou poničené země. Charkov se nachází na severovýchodě země nedaleko hranic s Ruskem a invazní síly v poslední době zintenzivnily údery na město i Charkovskou oblast, kde také obnovily ofenzivu.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který při ruské invazi na Ukrajinu pravidelně nevybíravě útočí na Ukrajinu a Západ, se nejnověji na svém kanálu Telegram hrubě pustil do německého kancléře Olafa Scholze. Prohlásil, že „sráč“ Scholz potřebuje „prostě pokleknout a činit pokání před Ukrajinci“ za to, že lhal o jejich „nevyhnutelném vítězství.“ Medveděv reagoval na nedávný rozhovor německého kancléře ohledně použití západních zbraní
V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Jeho styl boje je nákladný na materiál i lidské životy. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.
Postup ruské armády u Charkova je u konce, uvedl v pátek Bílý dům. Je nepravděpodobné, že by v této oblasti ruská ofenziva postupovala dál. Trajektorii bojů prý změnil příchod amerických zbraní na Ukrajinu, uvedl podle deníku The Hill mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Na tomto hodnocení se podle mluvčího Bílého domu shodli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden, když se setkali ve Francii u příležitosti 80. výročí Dne D.
Slovenský premiér Robert Fico využil volby do Evropského parlamentu (EP) ke kritice západních zemí za to, že souhlasily, aby Ukrajina používala jejich zbraně k útokům na Rusko. V příspěvku na sociální síti Fico tvrdil, že velké demokracie si nepřejí mír, ale eskalaci napětí s Ruskem. Předseda slovenské vlády, který se zotavuje ze střelných poranění po atentátu z poloviny května, uvedl, že volil v nemocnici.
Francie převede na Ukrajinu stíhačky Mirage-2000 a vycvičí ukrajinské piloty v rámci nové vojenské spolupráce s Kyjevem v boji proti ruské invazi, oznámil ve čtvrtek prezident Emmanuel Macron, v době, kdy do Francie přicestoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O vyslání francouzské armády na Ukrajinu, o kterém hovoří už více než dva měsíce, ale Macron nezmínil. Uvedl ale, že nechá vicvičit celou ukrajinskou brigádu vojáků.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. "Je to velmi významná změna v naší zahraniční politice," zdůraznil dnes na síti Telegram Dmitrij Medveděv, místopředseda Bezpečnosti rady Ruska.
Ukrajina má právo se před ruskými útoky bránit údery na ruské území, a to i s použitím německých a dalších spojenci dodaných zbraní. Dnes to v projevu k poslancům Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zákonodárce zároveň ujistil, že jeho vláda bere vážně rizika, která s takovým krokem souvisí, a že nepřipustí zatažení země do války s Ruskem.
Ukrajinské armádě se daří útočit a likvidovat ruské pozice na okupovaném poloostrově Krym. Opatrně přichází první dobré zprávy související s dodávkami amerických zbraní, které Bílý dům v dubnu schválil a začal posílat do Evropy. Podle prestižního magazínu The Economist se Ukrajincům podařilo z Krymu vytvořit "smrtonosná past" pro kremelské jednotky. Daří se jim útočit jak na přístavy, vojenské základny a letiště, tak na důležité dopravní tepny, protivzdušnou obranu a loďstvo.
Americký raketový systém HIMARS zpustošil a zničil ruské pozice v Bělgorodské oblasti. Ukrajinci zaútočili americkou zbraní v okolí Bělgorodu jen krátce poté, co Spojené státy povolily použití jejich zbraní za hranicemi Ruské federace. Podle zpravodajského portálu Independent se jim podařilo zničit ruský systém protivzdušné obrany S-300 nebo S-400. O útoku v Bělgorodské oblasti informoval telegramový účet Spy Dossier s tím, že k útoku mělo dojít 1. nebo 2. června.
Německo nevylučuje, že Ukrajina nad ruským územím nasadí jím dodané systémy Patriot k ničení letounů nesoucích rakety. V televizi ARD to v neděli řekl Christian Freuding, šéf pracovní skupiny pro koordinaci pomoci pro Ukrajinu na německém ministerstvu obrany. Německo před několika dny povolilo Ukrajině, aby zbraně, které jí dodává, používala proti cílům na území Ruska. Toto dlouho očekávané rozhodnutí přišlo krátce poté, co podobné povolení zaznělo i ze Spojených států.
Izraelská armáda oznámila, že pomocí systému protiraketové obrany Arrow (Šíp) sestřelila raketu země-země odpálenou směrem na Izrael z oblasti Rudého moře. Před sestřelením v nejjižnějším izraelském městě Ejlat zazněly výstražné sirény. Informuje o tom agentura Reuters. Žádné informace o případných škodách či obětech armáda bezprostředně nesdělila. Neuvedla ani to, kdo raketu odpálil.
Izrael v posledních dnech čelí novým raketovým útokům, a to jak z území Libanonu, tak i z Jemenu a Rudého moře. Své útoky stupňují jak hnutí Hizballáh, tak jemenští Hútiové a využívají k tomu i nové rakety dodané Íránem. Informuje například i24 News či Ynet. Hnutí Hizballáh uvedlo, že na Izrael vypálilo pět raket Burkan a zranilo několik lidí. Izraelské úřady přiznaly, že dvě rakety zasáhly nejsevernější město Izraele Kyrjat Šmona a poničily infrastrukturu, odmítly ale, že by rakety někoho zranily.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. Uvedl to v pátek po neformálním setkání aliančních ministrů v Praze. Stoltenberg očekává, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajin
Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z dnešního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden podle AP a webu Politico částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruské území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.
Podpora Ukrajiny v obraně proti ruské invazi zůstává prioritou, Evropa se musí zároveň věnovat posílení vlastní bezpečnosti a suverenity, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz v braniborském Mesebergu. Oba státníci se na zámku Mesebergu sešli k jednání německo-francouzské ministerské rady. "Ukrajina je naší prioritou," řekl Macron. "Od počátku války zastáváme s Německem stejné pozice a jednáme společně," uvedl.
V pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS) společně s evropskými lídry oznámil, že do české muniční iniciativy už přispělo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO) přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Setkání v Praze se zúčastnila premiérka Dánska Mette Frederiksenová, předseda vlády Nizozemska Mark Rutte, předsedkyně vlády Lotyšska Evika Silinová a polský prezident Andrzej Duda. Pracovní večeře se zúčastnil také ukrajinský premiér Denys Šmyhal
Společnost Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada koupí za 1,96 miliardy dolarů (44,4 miliardy Kč) divizi sportovního vybavení Kinetic Group americké firmy Vista Outdoor, oznámil americký podnik v tiskové zprávě. Firmy o transakci jednaly od loňska, Vista nabídku přijala až díky tomu, že CSG v pondělí nabízenou částku zvýšila o 50 milionů dolarů. Vista Outdoor patří mezi přední výrobce malorážové munice na světě, zahrnuje značky jako Remington, Federal, CCI nebo Speer.
Ukrajina by moderní západní rakety měla používat nejen ke své obraně , ale i proti cílům na ruském území. Zrušení současných restrikcí podpořili zákonodárci 24 států NATO a generální tajemník Jens Stoltenberg. Ale například Itálie je ostře proti. Ukrajina u některých zbraní především raket dlouhého doletu slíbila spojencům, že je nepoužije proti cílům v Rusku v obavách z možné eskalace. Premiér Petr Fila označil využití západních zbraní proti cílům v Rusku za logické.
Izraelské tanky v úterý vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters s odkazem na svědky z místa. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila, podle Reuters vydá prohlášení k situaci v oblasti později. Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Rafáhu před třemi týdny navzdory tomu, že ji od toho odrazovalo mezinárodní společenství kvůli velkému počtu civilistů v této oblasti. Armáda dosud tvrdila, že nejde o rozsáhlou akci, nýbrž o operace v okrajových částech oblasti.
Polsko koupí americké střely dlouhého dosahu vzduch-země JASSM-ER, které mají podle výrobce dolet 1000 km. Hodnota této smlouvy o nákupu nové výzbroje pro polské bitevní letouny, kterou dnes podepíší zástupci polské a americké vlády, bude 735 milionů dolarů (16,7 miliardy korun). Televize TVN24 na svých internetových stránkách uvádí, že střely JASSM-ER mají oproti těm využívaným v letounech F-16 v současnosti trojnásobný dosah.
Pozadí britské vojenské pomoci Ukrajině popisuje list The Sunday Times. Důležité „kolečko válečné mašinérie“ se nachází v německém městě Stuttgart, kde se od prvních dnů války domlouvá logistika západní pomoci Ukrajině. Velká Británie je podle deníku velmi aktivní při získávání systémů a výzbroje ze sovětské éry. Londýn je pro Kyjev skupuje po celém světě. Tato práce byla přísně tajná, píše The Sunday Times. „Mnoho z nich se kupuje skrytě,“ uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů listu
Nejmodernější ruské tanky T-90M trpí tzv. "syndromem otáčivé věže", který je způsobený jakýmkoliv menším poškozením a okamžitě vyřadí válečné vozidlo z boje. Hojně rozšířené ruské tanky T-90M, jenž mají celou řadu problémů, jsou podle prezidenta Vladimira Putina "nejlepším, nejmodernějším a nejvyspělejším tankem na světě". Největším problémem těchto tanků je jejich věž, která se po sebemenším poškození začne nekontrolovatelně točit, stane se neovladatelnou a neschopnou boje.
Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech na cíle na ruském území, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí systému varování před mezikontinentálními balistickými střelami. S odkazem na analýzu Institutu pro studium války (ISW) to dnes píše agentura DPA. Podle ní se k úderu ruská armáda ani jiné úřady zatím nevyjádřily. Ruský senátor Dmitrij Rogozin to však označil za krok ke třetí světové válce.
Německý kancléř Olaf Scholz se ostře ohradil proti návrhům na sestřelování ruských raket či dronů z území států NATO, které sousedí s Ukrajinou. Podobné návrhy v posledních dnech zaznívají ze strany Ukrajiny, některých německých politiků i expertů. Scholz označil návrhy za nebezpečné a varoval před „nepředvídatelnou“ reakcí ruského vůdce Vladimira Putina, píše deník Bild. Myšlenka návrhu na vytvoření zóny částečně chráněné zeměmi NATO spočívá v pokrytí územního pásu kolem západních hranic Ukrajiny.
Skupina Colt CZ Group SE (Colt CZ) dokončila akvizici českého výrobce munice Sellier & Bellot. Podnik získala od společnosti CBC Europe S.à r.l. (CBC) za 350 milionů dolarů (téměř osm miliard korun) a prostřednictvím nové emise kmenových akcií. V součtu tak celková cena činí 703 milionů dolarů (16 miliard korun), po odečtení čistého dluhu Sellier & Bellot. Zástupci Colt CZ to dnes sdělili v tiskové zprávě.
Operace známá jako „česká muniční iniciativa“ je pouze jednou z cest, jakými může Ukrajina získat nedostatkové dělostřelecké granáty v době, kdy Rusko otevírá u Charkova novou severní frontu. A zatímco na dodání prvních ze slíbených stovek tisíc granátů se podle předchozích vyjádření teprve čeká, ukrajinský ministr obrany Rostem Umerov naznačil, že by Ukrajina ráda získala západní investory pro výrobu munice přímo v tamních fabrikách.
