Pražská policie zasahuje v centru města poté, co dostala hlášení o muži se zbraní mířícím směrem na Staré Město. Informaci sdělila redakci mluvčí policie Kristýna Zelinková. Policisté mimo jiné vyslali zásahovou jednotku na nedalekou Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
Když před měsícem americká vláda povolila Ukrajině používat dodané rakety k zásahům hluboko v ruském území, v některých kruzích zavládla panika. Ruský prezident Vladimir Putin hřímal o údajné západní eskalaci. Varoval Velkou Británii, jež rovněž zrušila omezení na využívání dodaných zbraní, že se může stát cílem. Moskva vypálila na Ukrajinu balistickou raketu středního doletu Orešnik, schopnou nést jaderné hlavice. Bylo to solidní třesení atomovými zbraněmi. Obavu z následků vyjádřil před pár dny i nastupující americký prezident Donald Trump v interview pro magazín Time. „Je šílené, co se děje. Je to šílené (...)."
Ukrajina má už svou vlastní laserovou zbraň, jmenuje se Trojzubec. Současně zdokonaluje projekt mateřského dronu, který nese další drony. Řekl to podle agentury Interfax-Ukrajina plukovník Vadym Sucharevskyj, velitel bezpilotních systémových sil (SBS) ukrajinské armády. "Můžeme konstatovat, že Ukrajina je dnes, pokud se nepletu, pátou zemí, která může říci, že má laser. Dnes můžeme tímto laserem sestřelovat letadla ve výšce nad 2 km," řekl Sucharevskyj
Kash Patel, který je kandidátem zvoleného prezidenta Donalda Trumpa do čela FBI, požaduje vyšetření toho, co se stalo s americkými dolary převedenými Volodymyru Zelenskému a Ukrajině. Případ se týká peněz, které USA dávají Ukrajině od začátku války jako příspěvek na zbraně a vojenský materiál.
Jeden z nejvýraznějších modernizačních projektů české armády se začíná zadrhávat. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v polovině roku potvrdila záměr pořídit pro vojáky nejméně 77 nejmodernějších německých tanků Leopard 2A8 za odhadovanou částku 52 miliard korun. Podepsání smlouvy se ale zpozdilo a náčelník generálního štábu Karel Řehka se měl dokonce v listopadu pokusit celý projekt zablokovat.
Velké armádní zakázky nabírají zpoždění. Oproti původnímu plánu se zpožďuje převzetí izraelských mobilních radarů MADR nebo francouzských houfnic Caesar. Komplikace se objevily i při výrobě 155 mm střeliva, které má do našich Caesarů dodat jediný český výrobce dělostřelecké munice STV Group.
Prodejci zbraní a střeliva dostanou na přelomu roku zákonnou povinnost hlásit policii podezřelé nákupy tohoto zboží. Počítá s tím novela zbraňového zákona, kterou ve středu schválil Senát. Navzdory doporučení svého ústavně-právního výboru v předloze neupřesnil, jaké zbraně by mohla policie zajistit jejich držiteli při upozornění na jeho podezřelé chování.
Téměř už tři roky probíhající válka na Ukrajině rozhýbala západní země k debatě o financování zbrojního průmyslu. Evropská unie si uvědomila, že čelí novým bezpečnostním výzvám a měla by přistoupit k zásadní změně v přístupu k obraně. Nově jmenovaný evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius odhalil ambiciózní plány na navýšení obranného rozpočtu EU.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dočkal na jednání OBSE otočených zad řady představitelů včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského. Na následující tiskové konferenci hájil ruskou agresi na Ukrajině tím, že Kreml neměl na výběr. „Nechceme na nikoho útočit. Jsou to Spojené státy, kdo nás teď napadl pomocí ukrajinských rukou a vede proti nám válku skrze jednotky ukrajinských neonacistů,“ uvedl Lavrov ve čtvrtek. Už jeho samotné vystoupení na jednání OBSE vyvolalo silnou kritiku.
Kanada ve čtvrtek po čtyřech letech zakázala další střelné zbraně, jedná se o celkem 324 typů. Ty podle ministra pro veřejnou bezpečnost Dominica LeBlanca patří na bojiště, ne do rukou lovců nebo sportovních střelců. Ottawa také oznámila, že spolupracuje s vládou v Kyjevě a zjišťuje, jak by mohla nově zakázané zbraně Ukrajině darovat a podpořit tak její boj proti ruské invazi.
Ruská loď v Baltském moři vystřelila na vrtulník německé armády signální střelu. S odkazem na své zdroje v Bruselu, kde končí dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO, to uvedla agentura DPA. Vrtulník byl podle ní nad Baltem na monitorovací misi.
Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy Kč). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí po dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva a sejde se tam s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajině, která se přes dva a tři čtvrtě roku brání ruské vojenské agresi, Německo podle kancléře ještě v prosinci poskytne vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy korun). Informuje o tom agentura DPA. „Chci tady na místě dát jasně najevo, že Německo zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě,“ řekl Scholz.
Za poslední dva roky Rusko několikanásobně zvýšilo výrobu vysoce přesných zbraňových systémů. Máme potřebné schopnosti, abychom poskytli ruskému ministerstvu obrany komplex Orešnik v požadovaném množství, řekl generální ředitel Roskosmosu Jurij Borisov. Systém Orešnik zahrnuje mezikontinentální balistické rakety středního dosahu schopné nést jaderné hlavice. Rusko raketu Orešnik poprvé použilo v boji letos 21. listopadu k útoku na vojensko-průmyslový komplex Južmaž ve městě Dnipro.
Delegace vedená ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem navštívila Jižní Koreu s cílem vyjednat nákup zbraní. Jižní Korea však tuto žádost zamítla. Podle jihokorejské televize SBS mělo jít o obchodní transakci, nikoli žádost o bezplatnou pomoc. Ukrajina projevila zájem o protivzdušné systémy Cheongung, další obranné technologie, tanky, dělostřelectvo a munici. Rustem Umerov se během návštěvy setkal s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem a ministrem obrany Kim Jong-hjunem.
Německo nabídlo Polsku, že na jeho území na začátku příštího roku až na šest měsíců rozmístí systémy protivzdušné obrany Patriot. Podle agentury Reuters to oznámilo německé ministerstvo obrany. Němečtí vojáci se systémy protivzdušné obrany byli na jihovýchodě Polska už loni od ledna do listopadu. „Budeme tak chránit logistické centrum v Polsku, které má klíčový význam pro dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu,“ uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová vyzývá k opatrnosti na vánočních trzích. Stupeň ohrožení terorismem je v Německu nadále vysoký, i když úřady nemají poznatky o konkrétním nebezpečí, řekla ministryně v rozhovoru s médii skupiny RND. V roce 2016 se vánoční trh v Berlíně stal terčem útoku islamistického teroristy. Zahynulo při tom 13 lidí včetně jedné Češky. Vzhledem k vysokému stupni ohrožení "máme nadále důvod být velmi obezřetní a důsledně jednat v zájmu naší bezpečnosti", uvedla Faeserová v rozhovoru.
Evropa v současné situaci není připravena na válku. A to v době, kdy jedna na kontinentě probíhá. Výzvy k rychlejšímu vyzbrojování a nutnosti příprav na možný konflikt v minulých dnech přišly z několika stran. A to jak od politiků, tak od vysoce postavených vojáků NATO. O nutnosti rychlejšího a efektivnějšího zbrojení mluví například francouzský admirál Pierre Vandier. V minulých dnech zase nizozemský admirál Rob Bauer hovořil o nutnosti firem připravovat se na možný válečný konflikt.
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo údajné úlomky amerických střel ATACMS, které podle Moskvy Ukrajinci vypálili na letiště v Kurské oblasti a na postavení protivzdušné obrany. Ministerstvo současně varovalo, že chystá odvetu. Když v listopadu Ukrajinci poprvé vystřelili na Rusko západní střely dlouhého doletu, reagoval Kreml tak, že vystřelil na ukrajinskou zbrojní továrnu novou hypersonickou balistickou střelu Orešnik. „Ministerstvo obrany Ruské federace situaci monitoruje a připravují se reakce,“ stojí ve zprávě.
Německé ministerstvo obrany slíbilo Ukrajině do konce roku dodat 400 obrněných vozidel odolných proti minám kategorie MRAP (Mine Resistant Ambush Protected) od flensburského výrobce FFG. Podle německého deníku Bild, který odkazuje na tajnou zprávu, ale zatím dodalo pouhých 26 kusů, tedy jen necelých 7 procent. Německá vláda vyčlenila na financování dodávky vozidel MRAP pro Ukrajině 315 milionů eur, což vychází na 676 tisíc eur za jedno vozidlo.
Historicky největší česká investice ve Spojených státech. Miliardový nákup Strnadovy Czechoslovak Group (CSG) mnohokrát převyšuje i pořízení Coltu, které před třemi lety realizovala Česká zbrojovka Reného Holečka. S prodejem munční divize americké společnosti Vista Outdoor v pondělí souhlasili na ostře sledované valné hromadě akcionáři. Strnadova skupina CSG se na převzetí Kinetic Group předběžně dohodla s vedením Visty Outdoor už před rokem.
Obavy z nastupující administrativy Donalda Trumpa může nečekaně mít i stíhačka F-35. Jeden z nejdražších vojenských projektů v historii čelí kritice dlouhodobě. Donald Trump stíhačku Lockheed Martin kritizoval už v době prvního mandátu a tázal se, zda by firma Boeing nevyrobila stíhačku 5. generace levněji. Nyní se ke kritice ceny a spolehlivosti F-35 připojil i Elon Musk, když uvedl, že umí "trochu ode všeho a pořádně nic". Reagoval tak na částečně odtajněnou zprávu z dílny ministerstva obrany,
Raketa Orešnik (Líska), kterou Rusko ve čtvrtek zaútočilo na ukrajinské město Dnipro, jde do sériové výroby. V pátek to podle agentury TASS oznámil ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého má země již nyní zásobu těchto střel. Šéf Kremlu zdůraznil, že raketu podobného typu žádná jiná země nemá a že ji nelze sestřelit. Rusko raketu středního doletu proti Ukrajině nasadilo v odvetě za to, že ruské síly zaútočily americkými raketami ATACMS a britskými střelami Storm Shadow na ruské území.
Rusko ve čtvrtek zaútočilo na Dnipro raketou, jejíž let od startu z Astrachaňské oblasti na pobřeží Kaspického moře trval až do dopadu 15 minut. Raketa byla vyzbrojena šesti bojovými hlavicemi, jejichž rychlost v koncové fázi více než jedenáctkrát překračovala rychlost zvuku. Každá z hlavic byla vybavena šesti kusy submunice. Uvedla to dnes na sociální síti ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Maďarsko plánuje nasadit nový systém protivzdušné obrany v severovýchodní části země. Důvodem je podle ministra obrany Kristófa Szalay-Bobrovniczkého rostoucí hrozba eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. „Nebezpečí eskalace války je větší než kdy dříve,“ uvedl ministr ve videu na svém Facebooku. Se zprávou přišel mimo jiné server U.S. News. Rozhodnutí o posílení obrany padlo po zasedání Obranné rady, které svolal premiér Viktor Orbán.
Předměstí ukrajinského Dnipra čelilo ve čtvrtek ráno bezprecedentnímu raketovému útoku z Ruska. Nejdřív se spekulovalo o tom, že Rusové použili mezikontinentální balistickou raketu RS-26 Ruběž. Moskva k útoku dlouho mlčela. Večer pak ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Událost vyvolala rozruch nejen mezi vojenskými experty, ale i na diplomatické úrovni.
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě, tvrdil Putin. Zároveň varoval, že Moskva by tyto prostředky mohla použít proti zemím, které Ukrajincům dovolí, aby dodávané střely vypouštěli na Rusko.
Rusko odpálilo na Ukrajinu mezikontinentální raketu. Podle ukrajinského letectva mířila na město Dnipro na východě země. Informuje o tom agentura AP. Podle serveru BBC News je to ve válce, která trvá už třetím rokem, poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo. AP poznamenává, že zatím není není jasné, o jaký druh rakety přesně šlo. Není ani zřejmé, jestli střela odpálená z ruské Astrachaňské oblasti způsobila nějaké škody.
Ukrajina poprvé odpálila britské střely dlouhého doletu Storm Shadow na ruské území, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaný zdroj. Tato zpráva přichází den poté, co Ukrajina poprvé americké rakety ATACMS na území Ruska. Informují i Reuters nebo The Telegraph. Mluvčí britského premiéra Keira Starmera odmítl komentovat nasazení střel či jakékoliv operační záležitosti. Británie dříve povolila Ukrajině používat střely Storm Shadow pouze na jejím území.
Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Krok přichází v návaznosti na nedávné rozhodnutí Bílého domu, které Ukrajině umožňuje na ruském území použít střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci. Rozhodnutí přišlo po měsících, během nichž Kyjev v této věci naléhal na Washington.
