Matka v prostém národním kroji drží v náručí malé dítě, jež saje z jejího odhaleného prsu. V pozadí se v oblaku, z nějž vycházejí paprsky či zář, vznáší jiná matka, sama Bohorodička s malým Ježíškem. Na druhé straně výjevu je umístěné trojvrší s dvojramenným křížem.
Podobně jako jiné projekty v Praze, musela i pamětní deska za generála Sergeje Vojcechovského ustoupit podnikatelským zájmům. Na domě v Konviktské ulici, ze kterého byl československý legionář odvlečen do gulagu na Sibiř, ji zatrhl majitel a italský podnikatel Francesco Pinelli. Náhradní umístění na sousedním domě se podle informací deník Echo24.cz zase nezamlouvá Národnímu památkovému ústavu. Poslední nadějí je magistrát, který má rozhodující slovo.
Deset let stál Jiří (George) Theiner v čele slavného časopisu Index on Censorship, do kterého přispívali autoři jako Salman Rushdie, Umberto Eco, Milan Kundera…
Kdybych měl napsat jedno jméno, které nejlépe charakterizuje bloudění, hledání a nalézání intelektuála 20. století, napsal bych Arthur Koestler. Jeden z nejzajímavějších a nejpodnětnějších dobrodruhů – myšlenkových i praktických – minulého století, vynikající spisovatel a esejista je přitom v této zemi jen málo znám.
Nestává se často, aby v malé české obci poseděl u koblih, bábovky a bílé kávy nositel Nobelovy ceny za literaturu. Navíc v té době možná nejslavnější a nejváženější evropský spisovatel. Tou obcí byla Proseč, dvoutisícové městečko u Chrudimi. A tím váženým hostem byl Thomas Mann.
Více jak sedmdesát let od konce druhé světové války žádají stále stovky lidí ročně o odškodnění za způsobenou újmu. Pokud úřady jejich nárok uznají, mohou získat jednorázový příspěvek či příplatek k důchodu. Měsíčně jde až o několik tisíc korun. Pro lidi zasažené válkou jde již o jedinou možnosti finanční náhrady, které se mohou domáhat.
Nejvyšší soud Ruské federace ve čtvrtek potvrdil trest pro ruského blogera Vladimira Luzgina, který poukázal na sovětskou účast při německé invazi do Polska z roku 1939. Soud jinými slovy konstatoval, že Sověti Polsko na začátku druhé světové války nenapadli. Na verdikt soudu upozornil ruský list Novaja Gazeta a také slovenský server Sme.sk.
Po výroku Babiše, že tábor v Letech na Písecku nebyl koncentračním táborem, se na něj sesypala vlna kritiky nejen od politiků, ale také ze strany historiků a odborníků na holokaust. Ti tvrdí, že povahu koncentračního tábora v Letech nelze zpochybňovat a že Babiš opačným tvrzením pouze poukázal na svoji nevzdělanost. Historikové se shodují na tom, že je pro Česko ostudné, když na takovém místě stojí vepřín.
Rudolf Krzák měl štěstí. Z německého obklíčení se dostal na poslední chvíli, když pro něj v listopadu 1944 přiletělo britské letadlo. Během letu z italských hor až do Florencie půlka těla československého důstojníka téměř povlávala v mrazivém podzimním vzduchu.
