Ministerstvo financí zhoršilo proti červencové prognóze odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok. Nově letos čeká růst o 2,4 procenta a příští rok o 2,2 procenta. Vyplývá to z materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které ministerstvo zveřejnilo na internetu. V červencové prognóze úřad počítal letos s růstem o 2,5 procenta a příští rok o 2,3 procenta. Loni ekonomika stoupla o tři procenta.
Vláda Andreje Babiše musí kvůli obřím výdajům shánět další a další peníze do státní kasy. Ministerstvo financí tak v rámci novely daňového řádu připravilo podnikatelům nepříjemnost v podobě prodloužené lhůty pro vrácení odpočtu daně z přidané hodnoty. Ta se má nově navýšit o patnáct dní z nynějších třiceti. Stát si tak na přelomu roku 2020 až 2021 přijde na částku okolo 13 miliard korun. Kritici upozorňují, že se firmám mohou vyskytnout ekonomické problémy.
Chyby při čerpání peněz z fondů Evropské unie vyčíslilo ministerstvo financí od vstupu Česka do EU v květnu 2004 na 38,4 miliardy korun. V kohezní politice, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, byly provedeny finanční opravy za 36,4 miliardy korun a u Společné zemědělské politiky za dvě miliardy korun. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Během posledních týdnu si ministři docházeli ke správkyni pokladny Aleně Schillerové (za ANO) žádat o navýšení svých rozpočtů. Zatím si vyjednaly zvýšení výdajů o 17,5 miliardy korun proti červnovému návrhu státního rozpočtu.
Ministerstvo práce by mělo mít příští rok na výdaje o 5,9 miliardy korun více, než mu v návrhu rozpočtu vyčlenilo ministerstvo financí. Dohodly se na tom dnes ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO). Jednání se podle nich povede ještě o penězích na informační systémy. Maláčová původně chtěla o 11,7 miliardy navíc.
Návrh ministryně financí Aleny Schillerové zavést alternativu ke stravenkám se setkal se silnou nevolí ze strany odborů. Kritika se ale poté stočila na odborového předáka Josefa Středulu, na kterého zaútočil jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Středula pro deník Echo24 uvedl, že šéfka státní kasy by nejdřív měla přijít s konkrétním návrhem a poté ho řádně projednat se sociálními partnery. Schillerová však plánuje novelu zákona představit až v příštím roce.
Ministerstvo financí zvažuje změnu ve vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu, po roce 2021 by podle ní žadatelé mohli čerpat na projekty peníze pouze zpětně. Nyní příjemce dotace nejdřív obdrží z národních peněz zálohu, kterou utratí a vyúčtuje. Až poté žádost o proplacení odesílá ministerstvo do Bruselu, evropské peníze pak putují do státního rozpočtu. O záměru informuje server iRozhlas.cz. Kritizují ho podle něj neziskové organizace i resorty, které peníze rozdělují, tedy ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se ve čtvrtek vypravil za ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), aby dle svých slov bojoval za rozpočet, který zajistí bezpečnost a umožní bojovat proti nelegální migraci. Vyjednal nakonec pouhých 253 milionů z požadovaných 1,5 miliardy. Jen o několik hodin dříve přitom ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) vylobboval 5 miliard pro SFDI. Schillerová však tvrdí, že rozhoduje především argumentace jednotlivých ministrů.
Ministerstvo financí připravuje novelu zákona o daních z příjmů, která zavede stravenkový paušál. Zaměstnanec by dostával peníze na stravu přímo. Paušál bude alternativou k současnému režimu se stravenkami, který zůstane zachován, příspěvek od zaměstnavatele bude i nadále osvobozen od daní i pojistných. Na podporu stravování tak dosáhne i čtvrtina zaměstnanců, tedy asi milion lidí, kteří dosud stravenky nedostávají. Ministerstvo financí to v úterý uvedlo v tiskové zprávě.
O konci superhrubé mzdy mluví vládní hnutí ANO už od roku 2013. Další pokus na její zrušení budou mít poslanci zřejmě na podzim, kdy chce vláda představit daňovou reformu. Ta kromě zrušení superhrubé mzdy bude obsahovat i devatenáctiprocentní daň z hrubého platu. Podobnou daňovou reformu navrhuje i opoziční ODS, která existenci superhrubé mzdy dlouhodobě kritizuje.
Skoro desetimiliardový schodek na konci července je jedním z nejhorších výsledků od ekonomické krize. Špatné plnění státního rozpočtu poznamenává fakt, že vypadl skoro dvacetimiliardový příjem z rozpočtu Evropské unie k programovému období let 2007 až 2013. V minulém roce přitom ve stejném období hospodařil stát s přebytkovým rozpočtem více než šestnácti miliard korun.
Senátní komise, která projednává návrhy auditů ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) má nadále smůlu. Ministerstva financí, pro místní rozvoj i zemědělství totiž nadále komisi neposkytnou audity, na které připravují odpověď. A to i přesto, že Evropská komise nezakázala vládě poskytnout horní komoře vyžádané auditní zprávy. Senátoři se tak proti postupu vládě ohrazují a uvádějí, že drzost vládních představitelů překračuje všechny meze.
Sociální demokracie hledá další peníze, kterým by napumpovala svá ministerstva na příští rok.
Státní dluh v prvním pololetí stoupl o 90,6 miliardy na 1,713 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla snaha získat peníze za výhodných podmínek na plánované splátky státních dluhopisů v letošním roce, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160.800 korun.
Sněmovní daňový balíček vyvolal u řady ekonomů a opozičních poslanců tvrdou kritiku. Stát totiž vyšší daní chce postihnout tabák, líh či hazard. Větší přísun peněz si stát slibuje i od vyššího poplatku za vklad do katastru nemovitostí, zdanění plynu u domácích kotelen či dluhopisů. Největší emoce však vyvolalo zdanění technických rezerv u pojišťoven, které si odkládaly peníze na horší časy. Podle poslanec ODS a ekonomického experta strany Jana Skopečka dojde ke snížení stability na finančním sektoru. „To nikdo normálně ekonomicky uvažující nemůže považovat za zdravé a bezpečné,“ řekl pro Echo24 Skopeček.
Pokud projde legislativním procesem novela daňového řádu, kterou připravuje ministerstvo financí, nebude už možné se s daňovým přiznáním beztrestně opozdit ani později zaplatit daň. Doposud se mohli plátci daně spolehnout na pětidenní pardon za pozdní podání daňového přiznání i zaplacení daně, novela to ale navrhuje zrušit.
Kromě slovních přestřelek a vulgarit se poslanci při vyslovování o nedůvěře vládě přeli také o důchody.
Opavská společnost FAU uspěla u soudu se čtyřmi z pěti žalob proti rozhodnutí finanční správy a celníků, uvedl server Neovlivní.cz. Pátou žalobu soud zamítl s tím, že se firma má domáhat svého požadavku přímo na Celní správě. Společnost FAU, která obchodovala s minerálními oleji, v důsledku kroků státních úřadů skončila v konkurzu.
Krize v oblasti sociálních služeb nadále přetrvává, i když se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dohodly na dofinancování. Kraje požadovaly po vládě dvě miliardy korun, které nutně potřebují k udržení provozu jednotlivých zařízení. Maláčová s Schillerovou poskytly pouze jednu miliardu s tím, že zbytek bude záviset na čerpání financí z evropských fondů. Podle krajů se však problém nevyřešil a nadále hrozí odchod až deseti tisíc pracovníků.
Po kolapsu Lehman Brothers v září 2008 už každý ví, že banku nikdo nenechá padnout.
České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie.
Snížení úroků, které za pozdní zaplacení daní platí daňoví poplatníci, a současně snížení úroků, které platí berňák za neoprávněné exekuční vymáhání.
Hospodaření státu za celý rok zřejmě skončí ve schodku, schválený 40miliardový schodek bude i přes květnové výsledky dodržen, řekla ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po jednání vlády. Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 50,9 miliardy korun z dubnových 29,7 miliardy korun. Opozice nárůst schodku kritizuje.
Podfinancovaný sektor sociálních služeb je v kritickém stavu. Mohou za to vládní škrty, které nedovolí krajům získat z rozpočtu více než 15 miliard. Na potřeby související s provozem a platy však potřebují zařízení minimálně další dvě miliardy. Další peníze odmítá poskytnou ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která problém vidí u ministerstva práce a sociálních věcí. Šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) slibuje, že se potřebné dvě miliardy ušetří v rámci všech ministerstev. Pokud se peníze nenajdou, hrozí propuštění 10 tisíc pracovníků.
Premiér Andrej Babiš dříve vyhlašoval, že „učitelé na tom musí být stejně jako právníci nebo doktoři. Finančně i společensky“. Nyní se však zdá, že se rozhodl na pedagozích šetřit. Ministryně financí Alena Schillerová totiž navrhla, že učitelé dostanou na příští rok přidáno o 10 procent místo slibovaných 15 procent. Krititka se však na šéfku financí strhla jak ze strany odborů, tak od zástupců zaměstnavatelů. Pedagogická komora v reakci na návrh Schillerové začala shánět podporu pro případnou stávku.
Povinnost EET by v případě hudebních festivalů mohla vést ke zvyšování cen vstupenek, omezení programu či festivalových služeb a v krajním případě až k likvidaci festivalů. Obává se toho festivalová asociace FESTAS. Ta s ministerstvem financí o výjimce z EET jednala, resort ale oponuje, že relevantní důvody pro vyjmutí z povinnosti neexistují.
Prodejci burčáku, vánočních stromků a kaprů či velikonočních pomlázek výjimku z EET zřejmě nedostanou. Vyjmout je z povinnosti EET chtějí opoziční poslanci, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na dotaz deníku Echo24 ale uvedla, že na návrhy nekývne. Novela EET, která zavádí povinnost elektronické evidence pro další profese, míří do třetího čtení ve sněmovně.
Zájem o loterii s názvem Účtenkovka stále klesá. Do osmnáctého slosování, které se uskutečnilo v březnu, se přihlásilo zatím nejméně lidí od vzniku státní loterie. Vloni se ministerstvo financí snažilo propagovat Účtenkovku na sociálních sítích premiéra Andreje Babiše či Aleny Schillerové. Podobnou kampaň plánuje resort financí i letos.
Oproti loňsku byly zajišťovací příkazy vydány finanční správou na méně společností. Od začátku roku je správa použila proti třiatřiceti firmám. Kontroverzní zajišťováky, které se staly pro mnoho firem likvidační, si velmi oblíbila finanční správa za působení generálního ředitele Martina Janečka. Toho nahradila na konci minulého roku Tatjana Richterová, která prohlásila, že zajišťovací příkazy budou vydávány obezřetněji než v minulosti.
Nadresortní skupina vedená ministryní financí Alenou Schillerovou chystá pro podnikatele velkou změnu. Do budoucna počítá s tím, že by finanční správa uveřejňovala informace o hospodaření firem. Důvodem má být, že společnosti dostatečně neuvádějí své účetní závěrky ve veřejném obchodním rejstříku. Hospodářská komora namítá, že se řada firem obává uveřejnit svá citlivá data před konkurencí.
