Týmu odborníků se podařilo po dvouletém výzkumu získat mitochondriální DNA spisovatelky Boženy Němcové, mohlo by to pomoci při vyjasnění jejího původu. V sobotu to oznámil člen týmu a ředitel Muzea Boženy Němcové v České Skalici Milan Horký.
Čeští vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR vyvinuli novou metodu, která umí určit polohu nejlehčích atomů v těch nejmenších krystalech. Jako první na světě dosáhli takové přesnosti, že mohou v nanokrystalech najít i atomy vodíku. Spolehlivost metody popsali ve vědecké práci, která vyjde tento pátek v prestižním časopise Science. Potvrdil to fyzik Lukáš Palatinus. Svým výzkumem, který trval sedm let, podle něj pomohli rozvoji krystalografie.
Akademický sněm ve čtvrtek zvolil předsedkyní Akademie věd jednašedesátiletou bioložku Evu Zažímalovou. Sněmu to oznámil předseda volební komise Antonín Fejfar. Vedení největší výzkumné instituce v ČR by se měla ujmout 25. března příštího roku. Volbu musí ještě schválit vláda a do funkce ji jmenuje prezident republiky. Bude teprve druhou ženou, která stane v čele této instituce.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes na bilanční schůzce nenavrhl vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL) výměnu žádného lidoveckého ministra. Při dnešní tiskové konferenci také oznámil, že Bělobrádek se do sněmovních voleb má soustředit na dokončení zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací a novou metodiku hodnocení výzkumných organizací.
Dnešní Měsíc v úplňku bude svojí velikostí a jasností rekordní od roku 1948. Pouhým okem to ale podle odborníků vidět nebude, lidem se zato může noc zdát jasnější. Pokud však měsíc vyfotografují a porovnají se snímky běžných úplňků, tak rozdíl ve velikosti uvidí.
Mizející lodě, ztracená letadla, nevysvětlitelné nehody – tzv. Bermudský trojúhelník byl odjakživa oblíbeným tématem spisovatelů, ale i vědců, kteří chtějí na jeho tajemství přijít. Američtí vědci nyní podle serveru The Telegraph prý na záhadu přišli – mohou za to unikátní šestihranné mraky.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum topologických vlastností hmoty a jejích změn. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) má patrně další důkaz o tom, že na Jupiterově měsíci Europa je voda. Záběry pořízené díky Hubbleovu teleskopu odhalily možné vodní gejzíry, informovala dnes NASA na svých internetovéch stránkách.
Robot nesmí ublížit člověku, musí ho poslouchat a musí chránit sám sebe před poškozením. Takové zákony robotiky nastavil už před sedmdesáti lety otec sci-fi literatury Isaac Asimov. Britský normalizační ústav nyní vydal poněkud konkrétnější a aktuálnější etický kodex, který se zabývá soužitím lidí a robotů, píše britský The Guardian. Kodex počítá také s tím, že se roboti mohou chovat jako lidé, a to se všemi lidskými chybami.
Do plného provozu v pátek vstoupily laboratoře vědeckého centra CEITEC VUT v Brně. Rozšířily areál kampusu brněnské techniky pod Palackého vrchem. Vědci se tam zaměří zvláště na pokročilé materiály a nanotechnologie. Kvůli tomu některé laboratorní prostory vynikají vysokou mírou čistoty. Přístrojové vybavení je srovnatelné s předními světovými univerzitami, řekli novinářům zástupci centra.
Zastánci konspiračních teorií, které zpochybňují okolnosti teroristických útoků z 11. září 2001 na Spojené státy, jsou obvykle označováni za bláznivé teoretiky. Nyní však 15 let od tragédie čtveřice fyziků v respektovaném žurnálu Europhysics News Evropské fyzikální společnosti (EPS) zpochybnila oficiální výsledky vyšetřování pádu budov Světového obchodního střediska (WTC) v New Yorku.
Shromáždění, které uděluje Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii, vyzvalo dnes k rezignaci dva své členy kvůli aféře kolem italského transplantačního chirurga. Ten čelí obvinění z falšování lékařských záznamů a neúmyslného zabití dvou svých pacientů. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Na nových lécích na obezitu, cukrovku či rakovinu pracují vědci Ústavu organické chemie a biochemie, jehož ředitelem byl objevitel antivirotik používaných při léčbě HIV/AIDS, žloutenky B či oparů Antonín Holý.
Jako národ, mezi jehož nejmilovanější hlášky patří, že „nejhorší srážka v životě je srážka s blbcem“, bychom asi o blbosti měli něco vědět. Jak už v minulosti nejeden člověk postřehl, obliba tohoto výroku zjevně není dána jen mimořádně vtipnou formulací.
Zpráva o zákeřném parazitovi uhnízděném v mozku, který z vás udělá zcela jiného člověka, než jakým jste dosud byl, způsobila před časem poprask. Škůdce jménem Toxoplasma gondii přenášejí kočky.
Profesor Miroslav Bárta už léta vede výzkum v archeologickém nalezišti Abúsír v Egyptě a zkoumá vzestupy a pády nejen říše faraonů, ale i dalších společností.
Tuzemské vědě hrozí, že přijde o pověst vznešené disciplíny zaměřené pouze na odhalování pravdy a na zlepšení dovedností zdejší populace. Rozhodnou o tom výsledky dvou kontrol. První z nich podniká ministerstvo financí na Masarykově univerzitě v Brně, druhou ministerstvo spravedlnosti na pražské ČVUT.
V laboratořích Cambridge ukázala před několika týdny Zuzana Holubcová světu, co se děje v ženském vajíčku před umělým oplodněním.
V podpoře vědy stát selhal a bude na nás, abychom to napravili. Tato věta shrnuje důvěrný dokument vicepremiéra Pavla Bělobrádka, kterým vládě navrhuje, jak financovat výzkum v letech 2016–18. „Stávající systém podpory výzkumu je dlouhodobě neudržitelný a neřiditelný,“ zní jeden z citátů kritické zprávy.
Najít desítky miliard na provoz, anebo nechat zavřít. Tak stojí otázka, co podniknout s padesáti novými vědeckými supercentry, vystavěnými v uplynulých sedmi letech za evropské dotace. Rozhodnutí bude na vládě, přitom obě varianty prosazuje jeden z vicepremiérů. Miliardy žádá Pavel Bělobrádek, na zrušení nepotřebných ústavů trvá Andrej Babiš.
