Tag: věda

Články k tagu

Objev českých vědců: běžný virus snižuje inteligenci, ve stáří ho má prý každý

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) zjistili, že jeden z velmi běžných virů snižuje inteligenci nakažených lidí. Protilátky na cytomegalovirus měla více než polovina testovaných. U starších lidí se podle vedoucího týmu Jaroslava Flegra vyskytuje virus ještě častěji. Studii zveřejnil na konci března prestižní vědecký časopis Scientific Reports.

ŘSD chce informace o kolonách a dopravních zácpách. Očipuje 150 tisíc aut

Na českých silnicích se objeví několik desítek tisíc očipovaných aut, díky kterým bude možné sledovat dopravní situaci. Data budou k dispozici ostatním řidičům a pomohou jim najít lepší trasu. Za systém stát zaplatí 267 milionů korun, přičemž se bude jednat o pětiletý provoz. Podle místopředsedy sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřeje Polanského jde především o zkvalitnění služby, které si řidič může už nyní najít.

Svět čeká boj o vodu. Pomůže krizi vyřešit nový vynález?

Nedostatek vody je jedním globálních problému, který se do budoucna bude jenom zhoršovat. Kontaminovanou vodu pije více jak čtvrtina planety, problém se přitom netýká jenom rozvojových zemí. Nedostatek čisté vody se může objevit i v oblastech postižených přírodními katastrofami. Vědci z univerzity v texaském Austinu vyrobili zařízení, které dokáže vyčistit znečištěnou i slanou vodu. Vynález přefiltruje jakýkoliv znečištěný vodní zdroj, je přitom levný, přenosný a k fungování mu stačí pouze přímý sluneční svit.

De Beers přichází s aplikací, která zajistí etický původ diamantů

Přední světový producent diamantů De Beers vytvořil aplikaci, která pomůže drobným těžařům diamantů v Sieře Leone potvrdit, že jejich diamanty jsou legální a vytěžené etickým způsobem. Počin je další snahou odvětví očistit svůj obraz a zrušit tzv. krvavé diamanty, které se používají k financování konfliktů a kriminality v chudých afrických zemích, jako Sierra Leone a Libérie, uvedla agentura Reuters.

Nová metoda boje s rakovinou. Úspěch si připsali i čeští vědci

Tým složený z českých a amerických vědců našel novou metodu, jak bojovat s rakovinou. Spočívá v tom, že se rakovinným buňkám odebere aminokyselina glutamin, která jim slouží jako palivo. Výsledky jsou tak slibné, že další výzkum podpořil zahraniční investor částkou zhruba 800 milionů korun. Na výzkumu se podílí Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR a Univerzita Johnse Hopkinse v Baltimoru v USA. Klinické testy mají začít příští rok.

Británie se loučila s Hawkingem. Bude uložen ve Westminsterském opatství

Pět stovek pozvaných smutečních hostů se v sobotu sešlo v kostele Panny Marie v Cambridge na pohřbu britského fyzika Stephena Hawkinga, který zemřel 14. března ve věku 76 let. Jedním ze smutečních řečníků byl i herec Eddie Redmayne, který Hawkinga ztvárnil v biografickém filmu Teorie všeho z roku 2014, informovala agentura AP. S věhlasným vědcem se přišly před kostel rozloučit také stovky lidí.

Mimozemšťan z Atacamy je ve skutečnosti chilské dítě se zmutovanými geny

Když byla před patnácti lety objevena v opuštěném městě v chilské poušti, vzbudila mumie miniaturních velikostí fantazie o jejím původu. Patnácticentimetrová postavička měla natolik netradičně rostlou kostru, že ji někteří lidé začali považovat za důkaz mimozemského života. Vědci nyní díky genetickým testům zjistili, že pravda je mnohem tragičtější. Jednalo se o dívku, která trpěla genetickými poruchami.

Analýza z Vyškova má pomoci při vyšetřování útoku na Skripala

Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově se podílí na zjišťování toho, kdo a čím útočil ve Velké Británii na bývalého ruského agenta v britských službách Sergeje Skripala a jeho dceru. Uvedla to Česká televize (ČT). Centrum vypracovalo primární analýzu pro ostatní členy NATO, velení aliance v Bruselu ji centrum předložilo ve středu.

Zemřel Stephen Hawking, nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina

Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, ve středu ve věku 76 let zemřel. Oznámila to Hawkingova rodina. Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.

Genderová ideologie nemá vědecké opodstatnění

Videa s ním mají na YouTube přes sto padesát milionů zhlédnutí. V New York Times se o něm zmiňují jako o nejvlivnějším intelektuálovi Západu. Přednáškové sály po celém světě má beznadějně vyprodané a jeho kniha 12 pravidel pro život: protilátka k chaosu je nejprodávanější knihou na Amazonu (dokonce i před bestsellerem Fire and Fury ze zákulisí Trumpova Bílého domu).

Převratný výzkum: Stres může změnit DNA spermií, tvrdí vědci

Je známo, že zásadním faktorem pro správný vývoj nenarozeného dítěte je zdravotní a psychický stav matky. Pozor by si ale měli dát také nastávající otcové. Jejich nezdravý životní styl může mít závažné následky – stres, kterému jsou mnozí z nich vystaveni, může změnit DNA jejich spermatu. Děti takových mužů jsou vystaveny většímu riziku vzniku závažných duševních onemocnění. Na každoroční konferenci Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) to řekli vědci z univerzity v Marylandu.

Vesmírný Roadster zničí radiace. Musk plánuje další mise

Raketa Falcon Heavy technologické společnosti Space X vyslala do vesmíru automobil Tesla Roadster. Zpět na Zemi už se vůz nikdy nevrátí. Podle zakladatele společnosti Elona Muska mělo červené auto bloudit vesmírem „miliardu let“. Někteří vědci však namítají, že nepříznivé podmínky ve vesmíru Roadster do roka vážně poškodí a zanedlouho z něj zůstane jen kovová kostra. Mise však byla úspěšná a Space X plánuje již řadu dalších.

Překvapení na ostrovech: Prastarý obyvatel Británie měl tmavou pleť, zjistili vědci

Tmavá pleť, kudrnaté vlasy, modré oči – tak vypadal podle nových zjištění britských vědců jeden z prvních moderních obyvatel Britských ostrovů. Důkazy k nečekaným závěrům přinesla rozsáhlá analýza DNA muže z Cheddaru. Aktuální výzkum poukazuje na to, že geny pro světlou pokožku se v evropské populaci rozšířily výrazně později, než se vědci doposud domnívali. O výsledcích výzkumu informovaly servery The Telegraph a The Guardian.

Hodiny posledního soudu ukazují za dvě minuty půlnoc, tvrdí američtí vědci

Svět se během uplynulého roku opět přiblížil riziku apokalypsy, kterému je nejblíže od roku 1953. Podle amerických jaderných vědců se ručičky na pomyslných hodinách posledního soudu (Doomsday Clock) posunuly o 30 vteřin a ukazují dvě minuty do půlnoci. Budoucnost planety podle nich ohrožují severokorejské jaderné pokusy či neodpovědná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších vůdců.

Čínané naklonovali opice, další v pořadí mohou prý být lidé

Čínští vědci naklonovali opice a otevřeli tím cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Vyplývá to z jejich článku, který ve středu zveřejnil odborný časopis Cell (Buňka). Badatelé z Šanghaje použili stejnou metodu, jakou kdysi Britové naklonovali ovečku Dolly. Poprvé se jim však podařilo naklonovat primáty. Objev podle nich poslouží pouze lékařským účelům.

Modrá, nikoliv rudá planeta. Podle vědců se voda z Marsu nikam neodpařila

Modrá planeta s klidnou vodou, s kopcovitými pohořími a nadýchanými mraky, takhle nějak mohl vypadat podle některých studií Mars před 3,5 miliardami lety. Vědci již nějakou dobu předpokládají, že nejbližší planetou protékala voda, to hlavně kvůli rozlehlým údolím, které mohly být vytesány jen velkými řekami. Spekuluje se však, zda voda na Marsu nezůstala. Píše Telegraph.

Vesmírná nákladní loď Dragon společnosti SpaceX dorazila k ISS

Nákladní loď Dragon americké společnosti SpaceX v neděli po dvoudenním letu úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Dopravila tam zásoby, zařízení, vědecký materiál, ale také vánoční dárky pro posádku orbitálního komplexu. Zatím je jen tříčlenná, ale už v úterý ji doplní další tři členové, kteří dnes odletěli z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.

Babiš řídí vědu a výzkum. Akademici se obávají personálních čistek

Designovaný premiér Andrej Babiš převzal vedení agendy vědy a výzkumu. V minulé vládě přitom post předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace zastával místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). V reakci na Babišův krok vyslovila akademická obec přání, aby premiér zajistil kontinuitu činnosti současné Rady a aby případné personální změny probíhaly transparentně a ve spolupráci s představiteli Akademie věd a vysokých škol.