Kolektivní odmítnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie umožnit letadlu šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova přeletět do Srbska nezbytně vyžaduje tvrdou reakci, a to společnou Ruska a Srbska, uvedl místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov.
Rusko bude Srbsku dál dodávat zemní plyn. Srbský prezident Aleksandar Vučić v neděli oznámil, že se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem telefonicky dohodl tříletou smlouvu o jeho dodávkách. Desetiletá smlouva o dodávkách plynu, kterou má Srbsko uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom, vyprší 31. května. Informovala o tom agentura Reuters.
Většina západních zemí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. Rusko v odvetě uzavřelo své nebe pro letadla z 36 zemí. Ruští turisté však našli možnost, jak se dostat do letovisek a měst v západní Evropě. Využívají k tomu Srbsko, které tradičně s Ruskem udržuje silné vazby a jehož letadla mohou do Ruska stále létat, upozornila agentura Bloomberg. Kapacita míst mezi Srbskem a Ruskem v prvním týdnu tohoto měsíce stoupla ve srovnání s obdobím před invazí přibližně o 50 procent.
Srbský prezident Aleksandar Vučič se zastal svého krajanského tenisty Novaka Djokoviče a označil situaci kolem prvního hráče světa, kterému v Austrálii zrušili vízum a deportovali, za „orwellovskou hru“ a „hon na čarodějice“, uvedl australský web news.com.au. Neúčast Djokoviče na Australian Open bude podle vedení ATP Tour ztrátou pro tenis. Vízum neočkovaný sportovec dostal původně na základě výjimky z povinného očkování proti koronaviru, kterou však úřady po jeho příletu zpochybnily.
Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a velmi reálné nebezpečí návratu ke konfliktu. Podle britského listu The Guardian na to upozorňuje ve své zprávě pro OSN vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt. Bývalý německý ministr zemědělství, který do úřadu vysokého představitele pro Bosnu nastoupil v srpnu, mimo jiné varuje před naplněním záměru bosenských Srbů vytvořit vlastní armádu.
Dvě kanceláře kosovského ministerstva vnitra se v noci na sobotu staly terčem útoku na severu Kosova, kde tamní Srbové šestým dnem protestují v rámci sporu mezi Prištinou a Bělehradem o vydávání registračních značek aut. Uvedl to kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla. Nad jedním z hraničních přechodu podle srbské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice RTS v sobotu demonstrativně proletěly letouny srbské armády, která je od čtvrtka ve stavu pohotovosti.
Kolik jste zaznamenali v médiích připomenutí, že minulou sobotu to bylo dvacet šest let, kdy skončila největší vojenská operace v Evropě od konce druhé světové války? Žádné, že? Byla to blesková akce, operace Bouře, v níž Chorvatsko znovunabylo kontrolu nad svým územím. Poraženým nebyla jen takzvaná Republika Srbská Krajina, která se etablovala na téměř třetině chorvatského území. Poraženým nebyl jen Slobodan Milošević, bez něhož by tato entita neexistovala, ale který ji zároveň tehdy nechal napospas osudu.
Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) dnes s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest vězení za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a za další zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny, nebo nový proces.
Prezident Miloš Zeman se v úterý při příležitosti návštěvy srbského prezidenta Aleksandara Vučiće v Praze omluvil za bombardování tehdejší Jugoslávie z roku 1999. Hlava státu požádala Srby o odpuštění. Zeman přitom v době provedení takzvané operace Spojenecká síla zastával funkci českého premiéra a s bombardováním vyslovil souhlas. Česko podle Miloše Zemana tehdy hledalo spojence, spolu s kterým by bombardování odmítlo, ale neúspěšně.
Prezident Miloš Zeman uvítal na Pražském hradě s vojenskými poctami srbského prezidenta Aleksandara Vučiče. Jde o první oficiální prezidentskou návštěvu od začátku pandemie. Mluvili o bilaterálních vztazích, rozšiřování Evropské unie na západní Balkán nebo o pandemii koronaviru. Součástí přijetí na Hradě bylo i předání státních vyznamenání Vučičovi i Zemanovi. Zeman Vučičovi udělil Řád bílého lva za "zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky“.
Nejdřív Maďarsko, nyní Srbsko. Zatímco se Česká republika potýká s nedostatkem vakcín, premiér Andrej Babiš (ANO) odletěl do zmíněných zemí „okoukat“, jak se tam očkuje. Srbsko je podle předsedy vlády na druhém místě v počtu očkovaných po Velké Británii, zde hraje ovšem důležitý fakt – očkuje se tam vakcínami, které mají ke schválení Evropskou unii ještě daleko. Evropská léková agentura (EMA) již dříve potvrdila redakci Echo24.cz, že od výrobce ruského Sputniku V neobdržela žádnou žádost o registraci.
Slzný plyn nasadila srbská policie proti demonstrantům, kteří se v pátek večer pokusili proniknout do budovy parlamentu v Bělehradě. Už čtvrtou noc za sebou protestovali demonstranti v metropoli proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče. Demonstrace se konaly navzdory rozhodnutí krizového štábu, že v metropoli zavede zákaz veřejného shromažďování více než deseti osob kvůli zhoršující se epidemiologické situaci. Jejich účastníci protestovali i proti způsobu, jakým vláda postupuje v boji proti koronaviru.
Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8 tisíc lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN ale všechny šokoval. Vojáci pod velením generála Ratka Mladiče vstoupili do Srebrenice 11. července 1995.
Miloš Zeman se po delší době vypravil do zahraničí a okamžitě způsobil poprask. Již po výstupu z letadla přivítal srbského prezidenta Aleksandra Vučiče slovy, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. Hned druhý den na to navázal výbušnými slovy o tom, že by Česko mohlo odvolat uznání nejmladšího evropského státu, což chce probrat s ústavními činiteli. Politici jej však upozorňují, že zahraniční politiku určuje vláda. „Pana prezidenta bychom měli přestat pouštět ven. Co cesta, to ostuda,“ uvedl Miroslav Kalousek (TOP 09).
Slova prezidenta Miloše Zemana o možném odvolání uznání Kosova coby samostatného státu souzní s názorem jeho předchůdce Václava Klause. Dle exprezidenta prokázal Zeman „statečný postoj“ a měl by být za svůj čin oceněn. Kritickým postojem ke Kosovu a především názorem přestat uznávat Kosovo současný prezident rozvířil mezi politiky emoce. Kritizuje jej třeba expremiér Mirek Topolánek, za jehož vlády bylo samostatné Kosovo uznáno. Podle něj se tak Zeman Srbům omlouvá za bombardování Bělehradu v rámci operace NATO, jehož se účastnila i ČR. „Miloši, to bombardování Bělehradu tím nenapravíš. Děláš-li hlupáka ze sebe, nás z toho prosím vynechej,“ dodal Topolánek na Twitteru.
Kosovo podle diplomatických zdrojů údajně odvolalo po slovech prezidenta Miloše Zemana svou účast na čtvrtečním summitu premiérů visegrádské čtyřky (V4 – ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a zemí západního Balkánu v Praze. Zeman se proti zemi několikrát vymezil při své nynější návštěvě Srbska. Následně prohlásil, že bude chtít s českými ústavními činiteli projednat, zda by bylo možné, aby ČR odvolala uznání Kosova samostatným státem.
Prezident Miloš Zeman bude chtít s českými ústavními činiteli projednat, zda by bylo možné, aby Česká republika odvolala uznání Kosova samostatným státem. Zeman to uvedl na tiskové konferenci po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, kde naznačil, že on takovou možnost podporuje. Zároveň český prezident ke Kosovu dodal, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států.
S Kosovem máme korektní vztahy, stejně jako se Srbskem, uvedl v reakci na výrok prezidenta Miloše Zemana ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Připomněl, že Česká republika uznala Kosovo a je mezi zhruba stovkou zemí, které tak učinily.
Český prezident Miloš Zeman v úterý v Bělehradu řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nikoli Kosovo. Informovala o tom agentura AP. Zemanův mluvčí výrok nepotvrdil ani nepopřel a pouze uvedl, že prezidentův postoj ke Kosovu je kritický. Zeman přiletěl do Srbska na třídenní návštěvu a jeho srbský protějšek Aleksandar Vučić ho přivítal hned na letišti.
Kosovská policie v pátek večer zatkla osm českých fotbalových fanoušků, kteří přijeli do Prištiny na sobotní zápas kvalifikace mistrovství Evropy.
Srbsko pokračuje v úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Ministr zahraničí Ivica Dačić v pátek ve veřejnoprávní televizní stanici RTS řekl, že příští týden oznámí patnáctý stát, který uznání zruší. Tento postup Priština ostře kritizuje a loni kvůli němu zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží. Západ na Bělehrad naléhá, aby od této diplomatické aktivity upustil v zájmu obnovení dialogu s albánským vedením Kosova.
Nizozemský nejvyšší soud v pátek podpořil rozsudek soudů nižší instance, podle něhož nizozemský stát nese část viny na masakru ve Srebrenici v roce 1995.
Soud OSN v Haagu ve středu v odvolacím řízení uložil bývalému vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi doživotní trest vězení za genocidu spáchanou během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Zvýšil tak prvoinstanční trest vynesený v roce 2016, který Karadžičovi vyměřil 40 let odnětí svobody.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ostře slovně zaútočil na opoziční předáky, kteří rozněcují protesty proti němu a vládě. Ve chvíli, kdy o nich mluvil jako o fašistech, chuligánech a zlodějích, demonstrovalo několik tisíc lidí před sídlem hlavy státu, kde Vučić pořádal tiskovou konferenci. Spontánní občanské protesty se zejména v Bělehradě, ale i v dalších srbských městech konají od začátku prosince a účastní se jich tisíce lidí. Začaly po incidentu z konce listopadu, kdy byl ve městě Kruševac brutálně napaden levicový předák Borko Stefanović.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že Evropská unie zvýší dynamiku přístupových rozhovorů se Srbskem. Podle něj je začlenění celého Balkánu do unie v zájmu Česka. Řekl to po jednání se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou. Srbská premiérka poděkovala Česku za podporu při jednání o vstupu do EU.
Kosovo o deset procent zvýšilo dovozní cla na srbské zboží. Podle Prištiny je to reakce na úsilí Bělehradu zabránit uznání nezávislosti Kosova dalšími státy. Zvýšení cel se týká "všech srbských výrobků s výjimkou těch s mezinárodní značkou", byť vyrobených v Srbsku, uvedla kosovská vláda v komuniké.
Kosovo se po deseti letech nezávislosti přiblížilo k založení vlastní armády. Kosovští poslanci drtivou většinou hlasovali pro zákony, které by lehce vyzbrojeným Kosovským bezpečnostním silám (KSF) měly umožnit přeměnu v plnohodnotnou národní armádu. Srbský ministr obrany Aleksandar Vulin hlasování označil za skandální a armádu za ohrožení pro Srbsko i mír v regionu, informuje Deutsche Welle.
Srbský prezident Aleksandar Vučić hodlá v rámci případné dohody s Kosovem usilovat o záruku, že se Srbsko v roce 2025 stane členem Evropské unie. Vučić to ve čtvrtek řekl v rozhovoru s agenturou Reuters. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008.
Důchody se od ledna zvednou v průměru o 597 korun, tedy o 4,7 procenta. Všichni lidé, kteří pobírají starobní, invalidní a pozůstalostní penzi, k tomu dostanou ale ještě 300 korun měsíčně. Průměrný důchod se tak zvedne téměř o 900 korun. Vyplývá to z podkladů k vládnímu nařízení o zvyšování penzí, které na svém webu zveřejnila vláda. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácela v červnu 2,4 milionu starobních, 421 900 invalidních a 68.100 pozůstalostních penzí. Nějaký důchod tak pobírá 2,9 milionu lidí.
