Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších šest dní, počítáno od středy 23. října. Situaci v oblasti poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se na tom dnes v černomořském letovisku Soči domluvil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Americký prezident Donald Trump v dopisu z 9. října adresovaném svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi napsal, že chce dospět k „dobré dohodě o Sýrii“ a vzkázal mu, ať není „tvrďák“.
Česká politická scéna, alespoň tedy její zahraničněpolitická podmnožina, je ve varu.
Jednotky syrských vládních vojsk se přesouvají na Kurdy ovládaný sever země, kde mají "čelit turecké agresi vůči syrskému území".
Představitelé sněmovních stran odsuzují tureckou ofenzivu proti syrským Kurdům. Vojenskou operaci, kterou Ankara obhajuje vytvořením bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii, označují čeští politici za zradu a za porušení mezinárodního práva.
Dobrého na ofenzivě Turecka není nic, dokonce i kdybychom vzali do úvahy obavy Turecka z kurdských povstalců, s nimiž s různou intenzitou válčí a potýká se doma.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan oznámil, že turecká armáda zahájila operaci proti kurdským silám na severu Sýrie. Informoval o tom prezident na svém twitterovém účtu. Kurdové po zahájení ofenzivy tvrdí, že místní civilisté kvůli náletům panikaří a požádali USA o zřízení bezletové zóny.
Silný muž v čele státu je lepší než rozhádané politické strany a parlamentní žvanírna. Takové hodnocení politiky pomohlo mnohému šikovnému populistovi do čela státu, který pak řídil řadu volebních období, pokud nezesílil natolik, aby demokracii přímo zrušil. Nikdo z těch, kdo silné muže podporují, si obvykle nepoloží otázku, co se stane, až jejich lídr zestárne. Odpověď na ni přinesly volby v patnáctimilionovém Istanbulu a je jednoduchá.
Opakované volby starosty Istanbulu v neděli vyhrál Ekrem Imamoglu z opoziční Lidové republikánské strany (CHP), který zvítězil i v anulovaných březnových volbách. Vyplývá to z takřka konečných výsledků hlasování. Protikandidát Binali Yildirim z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana již Imamogluovi pogratuloval, napsala agentura Reuters.
Turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana požádá ústřední volební komisi o zopakování místních voleb v Istanbulu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místopředsedu strany. Istanbulskou radnici ve volbách koncem března podle zatím neoficiálních výsledků získal kandidát opoziční Lidové republikánské strany (CHP). AKP svůj výjimečný požadavek zdůvodňuje volebními nesrovnalostmi.
Hlavní část přesunu z Atatürkova letiště v Istanbulu na nové letiště na předměstí Arnavutköy v evropské části města je dokončena. V sobotu ráno odletěl ze starého letiště poslední let a z nového letiště po zhruba dvanáctihodinové přestávce způsobené stěhováním odletěl první spoj. Poslední komerční let ze starého letiště se uskutečnil v 02:44 místního času (01:44 SELČ) a byl to let do Singapuru.
Mýtus o silném vůdci získal v posledních letech mimořádnou oblibu, a proto lidé v mnoha zemích včetně Česka zvolili autoritářské populisty. Teď ve stejných zemích čekají na chvíli, kdy začne druhé dějství tradičního dramatu, ve kterém proběhne vůdcovo selhání a konec. Druhé dějství zřejmě nastalo po komunálních volbách v Turecku, při kterých propadl i v jiných zemích uctívaný a chválený Recep Erdoğan.
Řecký premiér Alexis Tsipras uvedl, že turecké stíhačky obtěžovaly jeho vrtulník, jímž cestoval na odlehlý ostrov v Egejském moři, aby se zde zúčastnil oslav dne řecké nezávislosti. Turecká strana incident popřela. Podle agentury AP Tsipras uvedl, že při příletu na řecký ostrov ostrov Agathonisi ve východním Egejském moři byl jeho stroj „uvítán“ tureckými stíhačkami, které narušily řecký vzdušný prostor.
Turecké ministerstvo zahraničí v oficiálním prohlášení ostře odsoudilo výroky prezidenta Miloše Zemana, že Turecko je faktickým spojencem teroristického uskupení Islámský stát (IS). Podle turecké diplomacie byla Zemanova vyjádření lživá a urážlivá. Informovala o tom místní média. Zeman si však za svými výroky stojí. Podle něj jsou o spolupráci Turecka a IS důkazy. Řekl to na závěr návštěvy Karlovarského kraje.
Turecký prezident Reccep Tayip Erdogan ukazuje video, které živě vysílal na sociální sítě útočník na mešity na Novém Zélandu, svým stoupencům na shromážděních v rámci kampaně. Novozélandský ministr zahraničí ho varoval, že tím může způsobit vážné škody, píše server Deutsche Welle. Ministr zahraničí Winston Peters řekl na pondělní tiskové konferenci, že Erdoganovo rozhodnutí promítat záběry z teroristického útoku na mešity ve městě Christchurch může ohrozit občany Nového Zélandu.
V prosinci 2018 se starosta městské části Köln-Ehrenfeld, sociální demokrat Josef Wirges, setkal s představiteli náboženské organizace DiTiB, aby s nimi trochu urovnal vztahy po mediální kalamitě ze září téhož roku. Šlo o dojem, který po sobě zanechal turecký prezident Erdogan při slavnostním otevření velké kolínské mešity. Účast na akci tehdy postupně odvolali všichni pozvaní politici z německé strany a výsledkem byla velká Erdoganova ego-show, tedy žánr, který v Ankaře zvládají na jedničku s hvězdičkou.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pozval svůj americký protějšek Donalda Trumpa, aby příští rok přijel na návštěvu Turecka. Zpráva, kterou vydal v pondělí večer Bílý dům a potvrdil tak informace turecké strany, přichází několik dní po oznámení o stažení amerických vojsk ze Sýrie. "Žádné konkrétní přípravy nejsou v plánu, ale prezident Trump je možnosti setkání do budoucna otevřen," upřesnil mluvčí Bílého domu Hogan Gidley.
Z Turecka letos přichází do Evropské unie výrazně více migrantů než loni. Informoval o tom německý nedělník Welt am Sonntag s odvoláním na interní zprávu Evropské komise (EK). Od ledna do poloviny září jich bylo 38.687, meziročně o 43 procent více. Většina, přesněji 36.423 lidí, utekla z Turecka do Řecka, zhruba třetina z tohoto počtu tak učinila po souši. Mezi dalšími přijímacími zeměmi figurují Itálie (1965 lidí), Bulharsko (239 lidí) a Kypr (71 lidí). Asi 4500 lidí, tedy 45 procent těch, kteří se do EU dostali přes pevninu, je podle zprávy turecké národnosti, uvádí agentura DPA.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu zakončil svou třídenní státní návštěvu Německa. Na závěr svého programu v Kolíně nad Rýnem slavnostně otevřel jednu z největších evropských mešit.Návštěvu tureckého prezidenta provázely protesty, v pátek přišlo na berlínské Postupimské náměstí asi 1500 lidí. Další lidé protestovali během soboty, poblíž mešity v sobotu protestovalo asi 2000. Její bezprostřední okolí policie z bezpečnostních důvodů vyklidila.
Německá kancléřka Angela Merkelová se podle informací magazínu Spiegel nezúčastní státní večeře, kterou v pátek pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pořádá německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Jestli jde o politické gesto, není podle magazínu zřejmé. Jasné ale je, že na státní večeři budou chybět i další politici. Merkelová se s Erdoganem v Berlíně i tak setká hned dvakrát.
V porýnské metropoli se právě za týden, 29. září, otevírá veliká mešita (Zentralmoschee Köln), jejíž základní kámen byl položen již roku 2009. Duchovní péči v ní bude zajišťovat DiTiB, německá pobočka tureckého státního náboženského úřadu Diyanet. Většina muslimů v Severním Porýní – Vestfálsku jsou Turci.
Mezi Spojenými státy a Tureckem hoří spor o zadrženého amerického občana a křesťanského pastora Andrewa Brunsona, kterého Turecko obviňuje ze „špionáže a vazeb na teroristy“.
Turecko prudce zvýšilo cla na dovoz některého amerického zboží, včetně osobních aut, alkoholu či tabáku. Vyplývá to z oznámení zveřejněném v úředním věstníku. Nová cla zřejmě dále posílí nepřátelství mezi oběma zeměmi, které přispělo ke spuštění měnové krize v Turecku.
Spojené státy kvůli sporům o amerického pastora zadržovaného v Turecku Ankaru rozčilily a znechutily. Řekl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi oběma zeměmi se v poslední době prudce zhoršily, což se odrazilo mimo jiné i v mohutném propadu kurzu turecké liry a tureckých akcií.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. U oceli tak bude clo činit 50 procent a u hliníku 20 procent. Trump o tom informoval na svém twitterovém účtu. Turecko-americké vztahy se v poslední době zhoršily kvůli sporům ohledně politiky vůči Sýrii a kvůli tomu, že Ankara zadržuje amerického pastora Andrewa Brunsona.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí složil v parlamentu přísahu na své další funkční období. V zemi také oficiálně začal platit prezidentský systém, který voliči těsnou většinou schválili v loňském referendu. Prezident rovněž oznámil složení své nové vlády, která podle nové ústavy už nepotřebuje premiéra. Jedním z ministrů se stal i Erdoganův zeť.
Turecko vydalo dekret, na jehož základě bylo propuštěno více než 18 000 státních zaměstnanců, hlavně policisté a vojáci. Podle médií jde o poslední mimořádné opatření přijeté v rámci výjimečného stavu, který byl v Turecku obnovován od pokusu o státní převrat v roce 2016. Prezident Recep Tayyip Erdogan po červnovém vítězství ve volbách oznámil, že Turecko už výjimečný stav potřebovat nebude. Podle tureckých médií má být zrušen v pondělí.
Fotbalista Deniz Naki hnal v neděli 7. ledna 2018 večer svoje silné auto po dálnici, když na něj zleva dotáhlo černé kupé. I přes hluk motoru bylo slyšet, jak zarachotily výstřely. Dvě kulky provrtaly jeho SUV. Naki prudce zabrzdil a útočníci ujeli neznámo kam. Osmadvacetiletý profesionál tušil, čím si tento pokus o vraždu vysloužil. Rodilý Kurd je odpůrcem tureckého prezidenta Erdoğana a politiku turecké vlády otevřeně kritizoval v médiích. Podobné věci se kritikům Ankary stávají.
Svět funguje jinak, než jsme si dosud mysleli. To musí uznat všichni, kdo věřili, že opozice porazí v prezidentských volbách dosavadního vládce Turecka jménem Recep Tayyip Erdoğan. Není pochyb, že přes zprávy o nepořádcích na východě země proběhly volby v zásadě regulérním způsobem.
V Německu v neděli hlasovaly v tureckých prezidentských volbách pro stávající hlavu státu a vítěze voleb Recepa Tayyipa Erdogana téměř dvě třetiny tamních Turků. V noci slavili v ulicích německých měst, uvedla agentura DPA. Bývalý šéf německých Zelených Cem Özdemir na adresu oslavujících Erdoganových stoupenců v Německu řekl, že dávají najevo odmítání liberální demokracie. Ještě lépe dopadl Erdogan v Rakousku, kde pro něj hlasovalo na 72 % voličů.
