Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další období ve funkci. Do Ankary kvůli tomu přijely přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg, kteří by se měli odpoledne účastnit ceremonie v prezidentském paláci. Českou republiku má zastupovat velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, má také v sobotu oznámit složení své nové vlády.
Turecká lira dnes pokračuje v poklesu a ráno se dostala na další rekordní minimum vůči dolaru. Trh tím reaguje na volební vítězství dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Lira zahájila obchodování na 20,05 liry, poblíž pátečního minima, které pak prorazila a spadla na 20,065 liry za dolar. Lira od začátku roku oslabila zhruba o sedm procent a za posledních deset let ztratila více než 90 procent své hodnoty. Turecká ekonomika je v sevření cyklů mezi růstem a poklesem, potýká se s obrovskou inflací a s měnovou krizí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle všeho zvítězil v dnešních prezidentských volbách. Po sečtení zhruba 99 procent odevzdaných hlasů si připsal zhruba 52,1 procenta hlasů. Jeho vyzývatel Kemal Kiliçdaroglu dostal podle průběžných výsledků 47,9 procenta hlasů, informovala státní agentura Anadolu. Erdogan už poděkoval voličům za odevzdané hlasy a řekl, že mu Turci svěřili odpovědnost vládnout zemi dalších pět let.
V Turecku dnes voliči rozhodují o tom, zda tuto zemi s 85 miliony obyvatel povede dál prezident Recep Tayyip Erdogan, či ho vystřídá lídr opozice Kemal Kiliçdaroglu. Očekává se opět vítězství devětašedesátiletého Erdogana, který zemi vládne už dvacet let. Hlasování podle místních médií postupuje rychleji než v prvním kole před dvěma týdny, kdy se volil i parlament, a dříve by měly být známy i výsledky. O nich smí turecká média informovat až po 20:00 SELČ, ústřední volební komise je ale nejspíš znovu umožní publikovat dříve.
Ve druhém kole prezidentských voleb v Turecku má podle některých analytiků větší šanci vyhrát prezident Recep Tayyip Erdogan. Třetí v pořadí, kandidát pravicové až pravicové aliance Sinan Ogan, který získal pět procent hlasů, uvedl, že o podpoře ve druhém kole rozhodnou jeho voliči. I on ale kritizoval údajné manipulace s volebními výsledky ve prospěch Erdogana, stejně jako to tvrdí zástupci opozičních stran kolem Kemala Kiliçdaroglua.
O příštím tureckém prezidentovi se zřejmě rozhodne až v druhém kole voleb. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu v první kole voleb sice stále s náskokem vede, po sečtení zhruba 90 procent okrsků ale jeho zisk klesl pod 50 procent. Výsledek pod 50 procenty Erdoganovi přisuzuje i agentura ANKA, kterou citují opoziční média. Druhým je podle obou agentur kandidát opozice Kemal Kiliçdaroglu.
Jeden ze čtyř kandidátů na tureckého prezidenta Muharrem Ince ohlásil, že se své kandidatury vzdal. Učinil tak krátce před nedělními prezidentskými a parlamentními volbami. Incemu poslední průzkumy přisuzovaly méně než pět procent hlasů, a neměl tak reálnou šanci na vítězství. Politik patřil podle agentury AFP k odpůrcům nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Část turecké opozice mu vyčítala, že jeho kandidatura drobí před klíčovými volbami hlasy odpůrců současné hlavy státu.
Turecká tajná služba zabila lídra teroristické organizace Islámský stát (IS), tvrdí to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl abú Husajn Husajní Kurajší zabit v sobotu na severu Sýrie poblíž tureckých hranic. Informovala o tom agentura Reuters. „(Turecká tajná služba) MIT sledovala abú Husajna Kurajšího dlouho, tento člověk byl zneškodněn včera v Sýrii,“ řekl v neděli v turecké televizi Erdogan, který za dva týdny obhajuje prezidentský mandát ve volbách.
Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi se zřejmě během rozhovoru v televizi Ülke TV udělalo nevolno. Živé vysílání bylo přerušeno, ale kamera předtím zachytila znepokojeného moderátora, jak říká „Ale ne, ale ne“ a vyzývá, ať štáb přepne na reklamu. Rozhovor byl odvysílán v úterý večer. Bombový útok letištěm otřásl 26. srpna 2021, když se američtí vojáci pokoušeli pomoci Američanům a Afgháncům uprchnout ze země zmítané chaosem.
Šest opozičních stran v Turecku se shodlo na společném kandidátovi do nadcházejících prezidentských voleb. Bude jím Kemal Kiliçdaroglu, šéf hlavní opoziční Lidové republikánské strany (CHP). Informovala o tom Reuters. Volby hlavy státu, jež se budou spolu s parlamentními volbami konat zřejmě 14. května, jsou považovány za zkoušku pro prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je u moci již 20 let. Průzkumy předpovídají těsný volební souboj, opoziční aliance v nich má momentálně mírně navrch.
Recep Tayyip Erdoğan, kvazidiktátor v čele Turecka, se na nadcházející volby připravil velmi důkladně. Rozdává peníze i sliby, jak jen může, a zejména zajistil, že proti němu nebude moci nastoupit nejpopulárnější opoziční politik, primátor Istanbulu Ekrem İmamoğlu. Imamoglu totiž na adresu členů městské volební komise prohlásil, že jsou „pitomci“, a byl promptně obžalován z jejich „urážky“, za kterou také u soudu vyfasoval dva a půl roku a zákaz působení v politice.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas se začleněním Finska do NATO zvlášť, bez ohledu na Švédsko, s nímž má Turecko stále napjatější vztahy mimo jiné kvůli údajnému poskytování švédského útočiště kurdským radikálům. Obě severské země přitom podaly přihlášku do aliance současně loni v červnu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Jakékoli rozšíření NATO musí schválit všichni jeho členové.
Rusko vyzvalo Turecko, aby projevilo zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly v Sýrii, a zabránilo tak zvýšení napětí. Podle ruských tiskových agentur to uvedl zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Sýrii Alexandra Lavrentijev. Turecko v neděli provedlo nálety na cíle v severním Iráku a Sýrii proti kurdským milicím YPG a Straně kurdských pracujících (PKK), prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii.
Turecká vládní strana se chystá tento týden předložit v parlamentu návrh dvou ústavních změn, z nichž jedna má podle jejího šéfa a prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana posílit rodinu a druhá zaručit ženám právo zakrývat si na veřejnosti vlasy šátkem podle muslimského způsobu oblékání. Někteří ale mají obavy, že úprava týkající se rodiny může omezit práva sexuálních menšin, ivedl opoziční server Duvar. Erdogan navrhovanou změnu článku o rodině háj, prý ochrání institut rodiny před "perverzními trendy".
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podal žalobu za pomluvu na německého politika Wolfganga Kubického, který ho nazval „malou krysou z kanalizace“. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německého advokáta Mustafu Kaplana, který Erdogana v Německu zastupuje. Kubicki, který je místopředsedou Spolkového sněmu a členem vládních liberálních svobodných demokratů (FDP), se žaloby neobává.
Ruskem anektovaný Krymský poloostrov by se měl podle mezinárodního práva vrátit Ukrajině, uvedl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podporu Ukrajině vyjádřily a návrat okupovaného Krymu v úterý podpořily i desítky dalších představitelů zemí a mezinárodních institucí na summitu Krymské platformy, která usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení okupace poloostrova, který Rusko anektovalo v roce 2014.
Rusko a Ukrajina sbližují stanoviska v druhořadých otázkách, ale v hlavních politických problémech „přešlapují na místě“, postěžoval si vedoucí ruské delegace na jednáních s ukrajinskými vyjednávači, poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom uvedl, že Ukrajina je ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků, a to i zříct se členství v NATO a uznat ruštinu za druhý státní jazyk. To ale popřel ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Ze začátku století bylo Turecko rychle se rozvíjejícím státem, který aspiroval na členství v nejvyšších politických a hospodářských kruzích světa. Po dvou desetiletích vlády Recepa Tayyipa Erdoğana je vše ohroženo. Dokáže se země ještě vzpamatovat z jeho vládnutí, i kdyby se jej v příštích volbách úspěšně zbavila? Italskou liru si ještě pamětníci vybavují coby jednu z inflačních měn. V devadesátých letech byla její hodnota natolik nízko, že se vydávaly (a běžně používaly) i stotisícové bankovky.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal naočkovat už třetí dávkou vakcíny proti koronaviru. Stalo se to dokonce už v březnu, ale vyplynulo to až v těchto dnech. Přitom turečtí občané nemají kvůli nedostatku vakcín zatím nárok ani na dávku první. Informuje například server Arab News. Turecký prezident Erdogan si nechal podat třetí dávku vakcíny na koronavirus, sám to přiznal tento týden, i když k vakcinaci došlo už v březnu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan znovu útočí na francouzskou domácí politiku. Návrh zákona proti „separatismu“ ve Francii popsal jako „stětí francouzské demokracie gilotinou“. Současně ve svém projevu uvedl, že pokud zákon v této podobě projde, způsobí znepokojení milionů muslimů. Přijetí tohoto zákona „je otevřeně v rozporu s lidskými právy, svobodou náboženského vyznání a evropskými hodnotami,“ řekl turecký prezident během projevu ve středu v Ankaře.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že jeho země je odhodlaná napravit vztahy s Evropskou unií. Erdogan to řekl na obědě s velvyslanci členských zemí EU, uvedla agentura AP. Podle prezidenta se země nevzdala cíle vstoupit EU. Podle něj by vstup Turecka mohl být pro EU náhradou za odchod Británie. Erdogan tvrdí, že se Turecko snaží zlepšit vztahy EU, tuto snahu ale údajně kazí některé členské země.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dorazil ve čtvrtek do ázerbájdžánské metropole Baku, kde se připojil k oslavám rozhodujícího vítězství země v bojích o Náhorní Karabach, které Ázerbájdžán vedl s Arménií. Ázerbájdžán je blízkým spojencem Turecka. Erdogan prohlásil, že boj spojeneckého Ázerbájdžánu proti Arménii neskončil vítězstvím v nedávné šestitýdenní válce.
Turecko musí reagovat na globální politické změny a hledat nové spojence, například Rusko. V rozhovoru s italským serverem InsideOver to říká kontradmirál Cemem Gürdeniz, stratég současné expanze Erdoganova Turecka, která má revidovat postavení země dané výsledky první světové války a definovat jeho novou roli na měnící se geopolitické šachovnici. Gürdeniz, autor doktríny nazvané Mavi Vatan (Modrá vlast) nevěří, že bude příliš dlouho možná koexistence Turecka se Severoatlantickou aliancí.
Když roku 537 vešel byzantský císař Justinián do čerstvě rekonstruovaného chrámu Boží moudrosti, byl prý natolik unesen dojmem, že vykřikl: „Šalamoune, překonal jsem tě!“ Biblickému králi Šalamounovi se připisuje stavba jeruzalémského Chrámu, takže překonaná laťka byla hodně vysoká. Antika byla velkých staveb plná, ale většina z nich dávno skončila v troskách. Rozhlodal je zub času a lidský nezájem (nebo naopak moc velký zájem: část římských památek včetně Kolosea byla rozebrána na stavební materiál). Přidávalo se působení přírodních sil.
Není jen koronavirus. Od konce února u hraničního plotu Turecka s Řeckem vytrvávaly desetitisíce běženců, kteří se tudy - za benevolentního přihlížení Ankary - pokoušeli dostat dál do Evropy. Orgány EU začaly rychle hledat dialog s Tureckem, aby byla obnovena dohoda o zadržování migrace přes Turecko, jejíž vypovězení prezidentem Erdoğanem stálo u vzniku současné krize. A podporovaly Řecko, jež se tentokrát snaží nepustit přes hranici ani jednoho ilegálního běžence.
Bohužel Erdogan v posledních zhruba pěti letech jako kdyby ztratil politický cit. Už to není onen úspěšný, zářivý politik, oslavovaný i na Západě. Pouští se do riskantních her, které se mu, jak lze studovat na případu Sýrie, mohou šeredně vymknout z rukou.
Korona nekorona, v pondělí večer měli v Bruselu překvapivou návštěvu – tureckého prezidenta Recepa T. Erdoğana.
Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších šest dní, počítáno od středy 23. října. Situaci v oblasti poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se na tom dnes v černomořském letovisku Soči domluvil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Americký prezident Donald Trump v dopisu z 9. října adresovaném svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi napsal, že chce dospět k „dobré dohodě o Sýrii“ a vzkázal mu, ať není „tvrďák“.
Česká politická scéna, alespoň tedy její zahraničněpolitická podmnožina, je ve varu.
