Česko-slovenskou hranici kvůli přílivu nelegálních migrantů střeží už několik měsíců čeští policisté i vojáci. Na hranice byl jako člen armádních aktivních záloh povolán i europoslanec z KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který po návratu poskytl redakci rozhovor. Během nasazení se setkal i s Afghánci, kteří se vydávali za Syřany.Během každé služby ztotožňovali desítky lidí.
Italská středopravicová vláda premiérky Giorgie Meloniové chystá zasadit tvrdý úder nevládním organizacím, které přivážejí po moři do země tisíce migrantů. Na stole je podle italských médií několik možných opatření od vysokých pokud po zadržení lodí a jejich konfiskace. "Určitě budou nová opatření," řekla Meloniová. Brusel připravuje nouzový plán.
V přístavu jihofrancouzského města Toulon dnes zakotvila humanitární loď Ocean Viking s 230 migranty na palubě, informovala agentura AFP. Plavidlo od konce října neúspěšně žádalo italské úřady o povolení k vylodění. Nakonec mu ho ve čtvrtek udělila francouzská vláda, ale až poté, co ostře zkritizovala odmítavý postoj Itálie a pozastavila plán na přijetí 3500 žadatelů o azyl z Itálie, na němž se s Římem dohodla v létě.
Kontroly na česko-slovenských hranicích podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní kvůli migrantům zrušit nelze, čekací doby dopravců by se ale mohly zkrátit. Ministr to v pondělí řekl novinářům v souvislosti s noční blokádou jednoho z hraničních přechodů slovenskými autodopravci.
Kvůli stupňujícím se útokům na ukrajinská města a především na elektrárny a teplárny se s příchodem zimy očekává další uprchlická vlna z Ukrajiny. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek očekává, že v souvislosti se zničenou infrastrukturou a zimou by mohlo do Česka přijít přinejmenším několik desítek tisíc dalších uprchlíků. Pokud dojde k otevření druhé, severní fronty, mohlo by podle něj jít i o 100 tisíc lidí.
Příchod zimy a následky ruského ostřelování mohou na Ukrajině zvednout další uprchlickou vlnu mířící do Evropské unie, upozorňují na to lidskoprávní organizace i Kyjev. Uprchlická krize bude jedním z témat společného jednání české a ukrajinské vlády, které se má uskutečnit na konci října, jak potvrdil po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Rakousko od čtvrtka zahájí kontroly na hranicích se Slovenskem. Informoval o tom dnes mluvčí rakouského ministerstva vnitra. Podle Vídně jde o reakci na krok České republiky, která v pondělí ohlásila dočasné kontroly na hranicích se Slovenskem kvůli nelegální migraci. Kontroly, které zavádí Rakousko, mají rovněž platit od půlnoci ze středy na čtvrtek, tedy od stejného okamžiku jako na hranicích mezi Českem a Slovenskem.
V posledních týdnech se v Evropě, včetně českých pohraničních obcí a měst a nakonec i Prahy, znovu objevují živoucí připomínky toho, že nedaleko od Evropy je jedna rozvrácená země, v níž život hraničí s peklem. Jmenuje se Sýrie. Od léta i na českých hranicích zaznamenává policie relativně vysoký přírůstek, za posledního čtvrt roku jich zadržela deset tisíc. Nejvíc mezi nimi bylo Syřanů, většinou putují dál do Evropy. V těchto hodinách se v Turecku, tedy zatím daleko, údajně zformovaly desítky tisíc Syřanů do karavany světla, s níž pěšky chtějí projít do Řecka (a dál do Evropy).
Migrační situace v Evropě se zhoršila, primárně proto, že Turecko otevřelo stavidla. Řekl to ministr vnitra Vít Rakušan v rozhovoru pro deník Právo. Dodal, že Česká republika je logická cesta, přes kterou se migranti dostávají dál na Západ. Česko podle něj zareagovalo dostatečně včas, například stažením některých policistů ze Severní Makedonie nebo posílením Správy uprchlických zařízení. Situace je ale podle Rakušana vážná.
Napětí na tzv. balkánské trase se stupňuje. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó je jižní hranice Maďarska „prakticky v obležení kvůli nelegální migraci“. Agresivita a útoky migrantů prudce rostou. V sousední Vojvodině došlo u maďarských hranic počátkem července k přestřelce mezi Pákistánci a Afghánci. Zůstal jeden mrtvý a několik zraněných. Srbská police u nich zabavila automatické pušky a řadu dalších zbraních. Maďarsko zahájilo nábor do nového zvláštního pluku pohraničních myslivců.
Spojené státy poskytnou organizacím v Česku 10,2 milionu dolarů (248 mil. Kč) na podporu lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajinu. Částka je součástí balíčku humanitární pomoci ve výši zhruba 368 milionů dolarů (téměř 10 mld. Kč), který oznámil minulý týden americký ministr zahraničí Antony Blinken, uvedlo v pondělí v tiskové zprávě velvyslanectví USA v Praze. Peníze podle chargé d‘affaires americké ambasády Michaela Dodmana mají vyjádřit solidaritu USA s ČR a lidmi z Ukrajiny.
Na 2000 afrických migrantů vyzbrojených holemi se dnes brutálním a organizovaným způsobem pokusilo dostat z marockého území do španělské enklávy Melilla. Překonat dvojitou bariéru a šestimetrový plot se podařilo asi 130 z nich, navzdory rozsáhlé přítomnosti španělské i marocké policie. Marocké ministerstvo vnitra uvedlo, že nejméně pět migrantů na hranicích zemřelo, byli ušlapáni, spadli nebo se udusili. Podle deníku El País utrpělo zranění přinejmenším dalších 76 migrantů a 140 marockých policistů.
Asi málokdo zpochybňuje přijímání válečných uprchlíků. Země střední a východní Evropy ukázaly, že jsou ochotné se postarat o statisíce až miliony před válkou prchajících Ukrajinců. Děsivé události tak na čas přehlušily obviňování z rasismu, pokrytectví a bezcitnosti. Jak válka pokračuje, začínají se znovu objevovat srovnání v chování k Ukrajincům s běženci z Blízkého východu. Podtextem je podezření, že Ukrajinci jsou přijímáni lépe, jelikož mají světlou barvu kůže.
Pražský magistrát uzavře k 15. červnu centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Důvodem je přetíženost hlavního města a chybějící systém přesunu do jiných, méně vytížených krajů. Centrum bude uzavřeno na dobu neurčitou, a to dokud vláda nepředstaví systém přerozdělování uprchlíků, nebo se nevyrovná zátěž mezi kraji. Po středečním jednání magistrátního krizového štábu to oznámil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ČTK zjišťuje.
V pražských Malešicích vznikne od 31. května další stanové městečko pro uprchlíky z Ukrajiny. Shodl se na tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s pražským primátorem Zdeňkem Hřib (Piráti). Městečko v Malešicích by mělo mít kapacitu 150 lidí. Praha se potýká s velkým náporem uprchlíků a nedostatkem míst. „Doufám, že se potvrdí trend, že bude počet ukrajinských uprchlíků dál ubývat,“ řekl na briefingu po úterním jednání s hejtmany o migrační situaci ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Stanový tábor, ve kterém je v pražské Troji ubytovaná část uprchlíků z Ukrajiny, poškodila v noci na sobotu silná bouřka. Hasičům se ještě v noci však podařilo provoz tábora plně obnovit, informoval ráno jejich mluvčí Martin Kavka. Kvůli silnému větru vyjížděli hasiči v Praze od pátečního večera k 75 zásahům. Ve stanovém městečku mezi Povltavskou ulicí a městským okruhem je od minulého víkendu ubytovaná část Ukrajinců čekajících na ověření totožnosti. Má kapacitu pro 150 lidí.
Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi potrvá do konce června. Sněmovna dnes dala vládě Petra Fialy (ODS) souhlas s jeho prodloužením o dalších 30 dnů. Hlasování předcházela skoro šestihodinová debata poslanců. Dolní komora schválila pokračování nouzového stavu zejména hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozice žádost kabinetu až na jednoho z poslanců ANO nepodpořili. O prodloužení stavu nouze ještě musí rozhodnout vláda.
Česko dostane z fondů EU 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Sdělila to mluvčí Evropské komise, podle níž kromě ČR získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí. Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, velká většina z nich našla útočiště v zemích EU.
Poslanci projednají ve čtvrtek ve sněmovně prodloužení nouzového stavu o další měsíc kvůli zvládání uprchlické krize. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání vlády řekl, že to bude naposledy. Pak by měl situaci vyřešit „vylepšený“ lex Ukrajina. Nová verze zákona o pobytu uprchlíků v ČR výslovně odmítne třeba udělení dočasné ochrany pro občany EU. Kvůli kontrolám uprchlíků pak zkrátí dobu, do kdy musejí nahlásit změnu pobytu z 15 na 3 dny.
Vláda schválila žádost o prodloužení nouzového stavu, vyhlášeného kvůli migrační vlně z Ukrajiny, o 30 dnů. Novinářům to po dnešním mimořádném jednání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vládní návrh nyní posoudí Sněmovna. Předsedkyně dolní parlamentní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ČTK sdělila, že mimořádnou schůzi k vládní žádosti svolá na čtvrtečních 15:00. Bez prodloužení by nouzový stav skončil 31. května.
Na hlavním nádraží v Praze zůstávají i po otevření stanového městečka v Troji stovky romských uprchlíků. Podle některých odhadů jich může být až 500. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pondělí informoval, že kapacita stanového městečka je téměř zaplněna. Dočasný azyl při čekání na ověření totožnosti zde našlo už 142 převážně romských uprchlíků, z toho 101 dětí. Stanové městečko v Troji, které o víkendu postavili pražští hasiči, mělo pomoci odlehčit hlavnímu vlakovému nádraží.
V Česku se podle odhadů z regionů aktuálně nachází přes 200 000 uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu OVT ČT ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Zemi tak patrně opustilo zhruba 140 000 osob, protože dosud vydala přibližně 342 300 víz dočasné ochrany. Přesný přehled Česko zatím postrádá kvůli tomu, že není hraniční zemí schengenského prostoru. Rakušan také prohlásil, že chce omezit „sociální turistiku“ lidí, kteří se na cestu do ČR vydávají jen kvůli čerpání měsíčního příspěvku ve výši pět tisíc korun.
Pokud vláda do úterý příštího týdne nezahájí práce na vytvoření systému rozdělení uprchlíků do krajů, Praha uzavře své asistenční centrum ve Vysočanech (KACP). Po jednání magistrátního krizového štábu to ve čtvrtek řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). V Praze již nejsou ubytovací kapacity a podle primátora je v ní čtyřikrát víc uprchlíků na obyvatele, než v některých jiných krajích. Kvůli přeplněnosti již v Troji muselo vzniknout stanové městečko. Hřib před několika dny odeslal dopis premiéru Petru Fialovi (ODS), v němž apeloval na nalezení řešení.
Vláda musí vytvořit systém a začít rozdělovat ukrajinské uprchlíky rovnoměrně do všech krajů. Hlavnímu městu jinak hrozí kolaps a bude muset kvůli přetíženosti zavřít své centrum pro uprchlíky. V úterý to sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Premiéru Petru Fialovi (ODS) proto odeslal dopis, ve kterém jej vyzývá k vyřešení situace.
Chcete zdravotní péči, tak zaplaťte. Roky trvající a přehlížená praxe, kdy si lékaři říkají o nezákonné poplatky pacientům, se nevyhýbá ani lidem prchajícím před válkou. Jedna z ukrajinských uprchlic si tak například vyslechla, že za registraci sebe a svého dítěte u praktika musí zaplatit tři tisíce korun. Vízum o dočasné ochraně jim přitom oběma zaručuje stejná práva, jako českým pacientům. Jedno podezření na takovou praxi pak řeší už i VZP.
Pražský magistrát žádá od státní Správy uprchlických zařízení pomoc s ubytováváním skupin romských uprchlíků z Ukrajiny. Město pro ně nemá dostatek vhodných ubytovacích kapacit. Město zároveň rozšíří pracoviště takzvaného sekundárního ubytování pro uprchlíky, kteří se museli vystěhovat z dosavadního bydlení, řekl v úterý primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Asistenční centrum pro Prahu a střední Čechy ve Vysočanech odbavilo v pondělí 874 uprchlíků.
Lidé, jimž se o víkendu podařilo uprchnout ze zdevastovaného Mariupolu, popisují týdny strádání a bombardování. Nedovedete si představit, čím jsme si prošli – byl to teror, řekla agentuře Reuters Natalija Usmanovová poté, co ji o víkendu evakuovali z úkrytu v železárnách a ocelárnách Azovstal. Další žena, které se povedlo dostat z poničeného města jiným způsobem, agentuře AP řekla, že nad hutním areálem viděla rakety a mračna kouře.
Do Česka utíkají před válkou také ukrajinští Romové, podle odhadů jich mohly přijít až dva tisíce. Mají ovšem problém najít ubytování. Část z nich má navíc kromě ukrajinského také maďarský pas a nemohou tak u nás získat status uprchlíka. Správa uprchlických zařízení zatím vyčlenila pro uprchlíky se specifickými potřebami dvě zařízení, ve Vyšních Lhotách na Frýdeckomístecku a také v Bělé pod Bezdězem. Brzy se však budou zřejmě opět stěhovat. V některých obcích je ale ubytovat nechtějí.
Kvůli ruské invazi uteklo do ČR před válkou už 300 tisíc Ukrajinců, kteří u nás našli dočasnou ochranu. Češi od začátku vyjadřují napadené zemi nebývalou podporu, což dobře ilustrují rekordní částky, které se podařilo ve sbírkách na humanitární pomoc nebo vojenský materiál vybrat. Jak se proměnilo vnímání uprchlíků a kolik procent lidí se staví na stranu Ruska? Sociolog Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM, která jako jedna z mála sleduje dopady války na českou společnost, okomentoval pro Echo24 předběžná data výzkumu. Ten má STEM zveřejnit příští týden.
Jihovýchod Ukrajiny se stal obětí masivního ostřelování a taktiky spálené země ze strany ruských vojáků a vojáků separatistických republik na Donbase. Zatímco v Mariupolu stále probíhají boje, několika tisícům lidí nezbylo nic jiného než odejít ze zničeného města do Ruska. V jiné cestě jim bránily okupační síly. Příběhy několika Ukrajinců, kterým se podařilo z filtračních „humanitárních“ táborů v Rusku dostat, popsalo své zážitky pro CNN. Situace v Mariupolu je už několik týdnů kritická.
