Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil Světové zdravotnické organizaci (WHO) pozastavením plateb z amerických fondů, což zdůvodnil tím, že tato agentura OSN situaci kolem šíření koronaviru nezvládla.
Měla to být hlavní politická událost letošního roku. Americké prezidentské volby nejdříve oficiálně odstartovaly začátkem února primárkami v Iowě a New Hampshire. Nastalo pár překvapení, někteří kandidáti byli předčasně odepsaní, někteří se odepsali sami. Rychle vyšlo najevo, že vyzývatelem Donalda Trumpa bude někdo z dvojice bývalý viceprezident Joe Biden a senátor Bernie Sanders. Po takzvaném superúterý 3. března, kdy se volilo ve čtrnácti státech najednou, to vypadalo, že nakonec v demokratických primárkách zvítězí Biden. Pak však udeřil plnou silou koronavirus. Nyní je jasné, že hlavním Trumpovým protivníkem není nikdo z demokratů, ale zákeřná nemoc.
USA se aktuálně potýká s rozsáhlou pandemií koronaviru. Nakažených je více než 120 tisíc lidí a již více než 2 tisíce lidí onemocnění Covid-19 podlehlo. S radou, jak zlepšit současný stav, přispěchal český premiér Andrej Babiš (ANO). Ten americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na Twitteru napsal, aby se vydal „českou cestou“, tedy aby Američané začali na veřejnosti nosit roušky.
Virus se šíří geometrickou řadou, prohlásil minulý týden o koronavirové pandemii izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Jeden člověk nakazí dva lidi. Každý z nich nakazí další dva. Čtyři infikují osm, osm infikuje šestnáct, šestnáct nakazí dvaatřicet, dvaatřicet nakazí čtyřiašedesát, čtyřiašedesát infikuje sto dvacet osm a tak dále.“ Podle této logiky by se ale během chvíle každý Izraelec stal nositelem viru, namítá vědec Dan Yamin z univerzity v Tel Avivu. Úmrtnost nebude zdaleka tak vysoká, jak se obáváme, už proto, že se lidé chovají jako lidé, řekl v rozhovoru pro deník Haarec.
Válka v Afghánistánu trvá již osmnáct let. Stala se symbolem nekonečného konfliktu, kdy ani jeden protivník není natolik silný, aby toho druhého porazil, zároveň ztráty, alespoň na straně Spojených států a jejich spojenců, nejsou tak neúnosné, aby budily velké protesty. Nicméně válka trvá již déle než americké angažmá ve Vietnamu. Stejně jako na Dálném východě USA nebyly schopny zlikvidovat Vietkong, tak se nyní nedaří potlačit Tálibán. Z Vietnamu se nakonec Američané stáhli. Zdá se, že nyní se schyluje k podobnému kroku v Afghánistánu.
Nákaza koronaviru se nevyhýbá ani světovým politickým špičkám. Například Írán, který je jednou z nejhůře napadených zemí, hlásí desítky nakažených politiků, z nichž již několik zemřelo. V potenciálním riziku se objevil také americký prezident Donald Trump či italský premiér Giuseppe Conte.
S nástupem komunismu v Americe to asi nebude tak horké. Přinejmenším v politice, jak ukázalo tzv. superúterý prezidentských primárek Demokratické strany.
Miliardář Michael Bloomberg ve středu oznámil, že končí své snahy o zisk demokratické nominace do listopadových prezidentských voleb v USA. S odkazem na vyjádření štábu jeho kampaně to uvedla agentura Reuters. V dalších bojích se přitom chystá podpořit bývalého viceprezidenta Joea Bidena.
Není na světě asi nestabilnějšího regionu, než je Blízký východ. Na začátku ledna světovou krizi vyvolalo zabití íránského generála Kasíma Sulejmáního Američany. Ke konci měsíce Donald Trump představil plán na řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Stále trvá syrská válka, novým hráčem se stal turecký prezident Erdoğan a Evropa nervózně vyhlíží další migrační krizi. Mezi lidi povolané o těchto problémech mluvit patří bývalý izraelský zpravodajský důstojník a nynější expert na Blízký východ Shmuel Bar.
V zásadě nelze a priori vyloučit, že se socialista Bernie Sanders, který je na nejlepší cestě získat nominaci Demokratické strany, stane americkým prezidentem.
Německo, Francie a další evropské země se snaží prosadit rychlou globální daňovou reformu, která by zajistila spravedlivější zdanění velkých digitálních společností, jako je Google, Apple, Amazon či Facebook.
Americký prezident Donald Trump vyzval Rusko, aby přestalo podporovat zvěrstva syrského režimu prezidenta Bašára Asada. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení Bílého domu.
Byl to týden úspěchů Donalda Trumpa. Pokud nastoupené trendy vydrží, v listopadu prezidentský úřad hravě obhájí. Nejdřív 3. února proběhly dlouho očekávané „Iowa caucuses“, což se dá přeložit jako iowské výbory. Šlo o první volby, které mají časem vygenerovat demokratického kandidáta na prezidenta. Caucuses se od primárek liší svým provedením. Zatímco primárky probíhají jako normální volby, lístek se hází do urny za plentou, v caucuses je vše veřejné. Voliči se v okrsku sejdou na domluveném místě, nejčastěji v tělocvičně nebo místním kostele. Následuje debata, po které si lidé stoupnou do rohu místnosti podle toho, jakého kandidáta podporují. Ti kandidáti, kteří získají méně než 15 %, jsou prohlášení za „neživotaschopné“ a jejich podporovatelé mohou v druhém kole hlasovat pro někoho jiného. Už tak složitý proces dokázala Demokratická strana naprosto zazdít.
Spojené státy během operace v Jemenu zabily vůdce tamní odnože teroristické sítě Al-Káida, Kásima Rimího. Informoval o tom americký prezident Donald Trump, který tím potvrdil předchozí spekulace o vůdcově smrti.
Prezident Trump v úterý pronesl v Kongresu tradiční projev o stavu Unie. Když domluvil, demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová text jeho projevu, do kterého po celou dobu projevu koukala jako do menu ve špatné restauraci, před objektivy kamer roztrhala. V infantilním gestu přetekla frustrace, jež je zcela pochopitelná. Trump je nahoře a demokraté jsou dole.
Dramatické okolnosti provázely tradiční každoroční projev amerického prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu o stavu Spojených států.
Spojené státy prožívají nejlepší ekonomický rozkvět v historii. Na úvod projevu o stavu unie to před oběma komorami Kongresu prohlásil americký prezident Donald Trump.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell odmítl mírový plán pro Blízký východ, který minulý týden představil prezident Spojených států Donald Trump. V prohlášení označil za nepřijatelný zejména americký návrh, aby Izrael v podstatě anektoval židovské osady na okupovaném palestinském území na Západním břehu Jordánu. Podle Borrela je navíc nezbytné, aby řešení izraelsko-palestinského konfliktu vzešlo z jednání, kterého se budou účastnit obě strany. Izrael označil Borrellovy výroky za politováníhodné.
Prezident Donald Trump čelí všeobecnému výsměchu. Minulý týden publikoval svůj plán pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu, který byl okamžitě odsouzen jako nereálný. Pobavení vyvolal fakt, že hlavním autorem plánu je Trumpův zeť Jared Kushner. Ten na otázku, proč je expert na řešení složitého blízkovýchodního konfliktu, odpověděl, že o tématu si přečetl 25 knih. Plán celkem nepokrytě straní Izraeli, dává mu právo na řadu území dnes přisuzovaných Palestincům. Výměnou by měli dostat prázdnou oblast v Negevské poušti. Palestinci plán okamžitě odmítli. Přesto Trump možná na něco kápl a odsuzovat plán předem k neúspěchu není moudré.
Americký prezident Donald Trump ve svém mírovém plánu pro Blízký východ navrhuje dvoustátní řešení, tedy vytvoření nezávislé Palestiny po boku Izraele. Informovala o tom agentura Reuters. Jeruzalém podle vyjádření Trumpa zůstane nerozděleným hlavním městem Izraele.
Americký prezident Donald Trump začal používat cla, tarify a sankce k prosazování amerických ekonomických a politických zájmů tak, jak to na Západě nikdo nedělal dlouhé roky. Je to hlavní pilíř jeho politiky Let’s Make America Great Again. Ta je reakcí na to, jak za předchozích prezidentů ztrácely Spojené státy přirozené instinkty hlavní globální mocnosti a nejsilnější ekonomiky světa. Především svoji pasivitou tolerovaly vztahy, které pro ně byly nevýhodné. Jak v obchodě s Čínou, tak s Evropou. Vyznavač transakční politiky zájmů Trump řekl dost. A začal podle toho jednat. Zatím všichni, kdo se stali terčem jeho tlaku, ustupují. Vědí, že Amerika je ve vzájemném vztahu tím silnějším a oni můžou ztratit víc.
Zdálo by se, že američtí demokraté budou mít jasnou cestu k prezidentským volbám v roce 2020. Prezident Trump dělí lid na příznivce a ty, kteří ho považují za skvrnu na národní cti, a od těch druhých lze často slyšet, že budou volit kohokoli, kdo ho porazí. Jenže tři týdny před prvními primárkami není jisté, jestli budou schopni takového kandidáta dodat.
Pokud asi Česká republika schválí tvrdou digitální daň proti internetovým gigantům, musí čelit clům na symbolické produkty. Tak by vypadal scénář, pokud by ministryně financí Alena Schillerová protlačila svůj návrh, aby na společnosti jako Google nebo Facebook padla sedmiprocentní daň. Tuzemští podnikatelé navíc varují, že by sankce Českou republiku ohrozily v konkurenceschopnosti, ve ztrátě trhů a menším přínosu zahraničních investic.
Americký prezident Donald Trump v úterý opět pohrozil Evropské unii zavedením dodatečných cel na dovoz evropských automobilů do Spojených států.
Za účasti významných představitelů ekonomiky a politiky z celého světa dnes ve švýcarském horském letovisku Davos začalo 50. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). V popředí diskusí bude zejména problematika změn klimatu, kvůli níž do alpského střediska míří také stovky ekologických aktivistů. Ti po světových lídrech požadují, aby přijali opatření ke zmírnění dopadů globálního oteplování, a volají také po klimatické spravedlnosti.
Bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Flynn vezme zpět své pod přísahou učiněné doznání, že lhal někdejšímu zvláštnímu vyšetřovateli Robertu Muellerovi o svých kontaktech s Rusy před prezidentskými volbami v roce 2016.
Americký miliardář Michael Bloomberg už za svou kampaň v cestě za nominací na prezidentské volby v USA utratil přes 200 milionů dolarů (přes 4,5 miliardy Kč). Tím téměř vyrovnal útraty, které za kampaň v demokratických primárkách utratili všichni ostatní kandidáti dohromady, píše americký deník New York Post. Bloomberg přitom svou kandidaturu oznámil teprve před zhruba sedmi týdny. Podle amerických médií zvolil neobvyklou volební strategii.
Tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA mohou v některých záležitostech spolupracovat s Íránem, je neuvěřitelné vzhledem k tomu, že šéf Bílého domu uvalil na islámskou republiku nové sankce.
Žijeme v éře twitterové diplomacie, což po Donaldu Trumpovi pochopila i řada jiných. Včetně nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího (což je ironické vzhledem k tomu, že tamní režim periodicky blokuje přístup na tuto sociální síť). A tak když Trump poslední loňský prosincový den pohrozil Íránu nespecifikovanými následky za útok na americkou ambasádu v Bagdádu, odpověděl mu na Nový rok Chameneí tweetem, v němž mimo jiné napsal „Nemůžeš nic dělat“ (anglicky; angličtina sice nerozlišuje vykání a tykání, ale výsměšný tón velí přeložit ho tykáním).
Světové politice neustále dominuje zabití generála íránských milicí Kuds Kásima Solejmáního americkým dronem u letiště v Bagdádu.
