Moskevští právníci žalují západní firmy, které odešly z Ruska. Podle nich podniky, které tak učinily poté, co Moskva 24. února napadla Ukrajinu, porušily práva ruských spotřebitelů. Společnost Chernyshov, Lukoyanov & Partners už v dubnu podala žalobu na Apple a Netflix a nyní hodlá „potrestat“ i další podniky. Agentuře Reuters to sdělil seniorní partner firmy Konstantin Lukojanov.
V době, kdy je člověk veden ke konzumaci chmurných a zneklidňujících zpráv, docela ocení možnost přijít na jiné myšlenky. Film amerického režiséra Richarda Linklatera Apollo 10 1/2: Dítě kosmického věku je vhodný přesně k tomu účelu, milé a přitom nikoli lepkavě vlezlé a emotivních reakcí se dožadující dílo. Linklater je pozoruhodný tvůrce, jeho filmografie je velice pestrá – od intelektuální romantické trilogie Před úsvitem, Před soumrakem, Před půlnocí přes generační filmy (Flákači, Omámení a zmatení) po filmy pro děti (Škola rocku).
Každá doba má své oblíbené floskule, prefabrikovaná spojení, jimiž člověk může vyvolat dojem, že něco říká, aniž by něco řekl či se obtěžoval myšlením, případně dá najevo, že je v kontaktu s „duchem doby“. Floskule také pomáhá udělat prefabrikát z jevu, který se její pomocí popisuje – z člověka, z díla, z čehokoli. Učiní ho přístupným a srozumitelným vnímání člověka uvyklého se ve floskulích vyjadřovat, dá mu ujištění, že nebude konfrontován se zneklidňující osobitostí, napomůže, aby popisované strávil bez větších zádrhelů.
Letošní Zlatý glóbus za nejlepší filmové drama si odnesl western Síla psa režisérky Jane Campionové. Ocenění se letos v Los Angeles udílejí bez obvyklé pompy a hollywoodského pozlátka, běžně v televizi vysílaný ceremoniál se kvůli kontroverzím okolo Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu (HFPA), která ocenění uděluje, proměnil v sérii příspěvků na sociálních sítích.
Vždycky jsem obdivoval zaujetí našich buditelských přírodovědců, kteří dbali o to, aby značně evokativní české jméno měly i ty živočišné druhy, na nichž hned tak nespočine pohled českého oka. Všichni ti rypouši sloní, outloňové váhaví, ptakopyskové podivní, ďasové mořští... Anebo olihně. Takové působivé slovo, asociující jakousi přilnavou slizkost těla hlavonožcova. Jako kdyby na mě sáhla oliheň. Brrr.
Hráčka on-line her Lydia Elleryová, která se na sociálních sítích prezentuje pod přezdívkou Squid Game, přichází o práci kvůli stejnojmennému populárnímu seriálu z dílny streamovací služby Netflix. Elleryová se přitom slovní spojení, do češtiny překládané jako Hra na oliheň, používá už přes deset let. Po úspěchu seriálu však dle svých slov čelí šikaně. „Cítím obrovskou vlnu nenávisti na svou osobu a několik společností už stáhlo pracovní nabídky, které mi od nich předtím přišly,“ uvedla Elleryová pro BBC.
Existuje úzká vrstva umělců a celebrit, na které si strážci dobrých mravů nepřijdou, jsou příliš velcí, slavní, bohatí, aby byli „zrušeni“ kvůli nějakému ideologickému přešlapu. Společnosti, jež šíří jejich práci, se nenechají připravit o příjmy, které jim to přináší. Takových tvůrců není moc, americký stand-up komik Dave Chappelle mezi ně patří. Projde mu, co by jiné dost možná stálo kariéru. Potvrzuje to i jeho nový komediální speciál The Closer.
Netflix představil nový animovaný film ze světa My Little Pony. V poníkovském světě Equisterii ale nastává chaos, protože všechny tři druhy, které něm žijí, tedy poníci, jednorožci a pegasové, žijí ve strachu a vzájemné nedůvěře. Pokroková a odvážná hrdinka poníků se tak spojí s jedním z jednorožců, aby se pokusila všechny druhy usmířit. Jejich hlavním nepřítelem je pak poník Sprout, který se nápadně podobá Donaldu Trumpovi.
Americká univerzitní půda je v posledních letech značně horká, pro mnohé pozorovatele zpoza oceánu představuje místo, odkud se šíří ty nejpodivnější a nejnebezpečnější novoty, diktatura afektů, specifická forma nemyšlení. Šestidílná minisérie Netflixu Vedoucí katedry je pokus tohle prostředí nějak přiblížit, dotknout se těch nejaktuálnějších debat. Autorkám Amandě Peetové a Annie Wymanové se to podařilo tak napůl, respektive se jim to podařilo v rámci mezí, jež si stanovily nebo pro ně jsou jaksi inherentní.
Dá se čekat, že s postupně odcházející (doufejme) pandemií bude publikum vystavováno značnému množství koronavirového „artu“, to by taky bylo, aby se tahle nečekaná a nějakým způsobem skutečně mimořádná zkušenost – navíc globálně sdílená – nedočkala mnohého zpracování. A zdá se, že se už objevilo první pandemické mistrovské dílo. Je za něj označován komediální speciál Bo Burnham: Uvnitř, streamovaný na Netflixu.
Streamovací gigant Netflix se distancuje od Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu (HFPA), která uděluje prestižní filmová a televizní ocenění Zlaté glóby. HFPA ve čtvrtek přijala sérii reforem s cílem potlačit kritiku, podle které v jejích řadách chybí porotci tmavé pleti. Ředitel Netflixu Ted Sarandos ale v dopise pro HFPA označil tyto změny za nedostatečné. Informuje o tom server Insider. Zlaté glóby jsou považovány za druhé nejprestižnější ocenění v Hollywoodu po cenách americké filmové akademie, takzvaných Oscarech.
Americká internetová televize Netflix testuje funkci, která u diváka ověří, zda sdílí domácnost s majitelem účtu. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž by to mohlo vést k zátahu proti sdílení hesel. Zhruba třetina uživatelů Netflixu se o své heslo podělí nejméně s jedním dalším člověkem, vyplývá z průzkumu společnosti Magid. O situaci informoval také například Guradian či Daily Mail.
Má se za to, že žánrovým filmům a seriálům pomáhá, když v závěru připraví pro diváka nějaký veliký zvrat. Nemyslím tím obvyklý zvrat ve smyslu vrah je někdo jiný, než jsme si mysleli, jde o něco jiného, než jsme si mysleli. Ale ten skutečně veliký zvrat, kdy se divák po konfrontaci s ním vzmůže jen na bezmocné a udivené WTF.
Pandemické uzavírky lidi naučily ledačemu – třeba využívání streamovacích služeb, především Netflixu. V době vynucené nečinnosti doma lidem nabídly zabíjet čas mnoha a mnoha hodinami audiovizuální zábavy. Jejich zrychlený nástup, kombinovaný s uzavřením kin, může působit jako revoluční událost, která důkladně změní svět filmu a televize, způsob, jakým se audiovizuální díla k lidem dostávají, i obchod s nimi. Bude ta změna skutečně tak zásadní?
Severská televizní tvorba, především tamní krimi, představuje pro část publika i kritické obce jakýsi „zlatý standard“. No, asi bych tím nadšením trochu šetřil. Nějaké kvality ale skandinávská televizní tvorba jistě má. Výstižně je ilustruje švédská minisérie Chalífát z nabídky streamovací služby Netflix. Napínavý příběh na téma, které bylo před pandemií považováno za velice aktuální, až žhavé: islamistický terorismus a především tzv. Islámský stát. Podáno je docela vtahujícím způsobem a s realizační jistotou. Navíc způsobem, který není nijak relativizující, nevysvětluje terorismus jako nutný důsledek útlaku muslimských menšin v Evropě, vlastně ho nevysvětluje vůbec.
Epidemie koronaviru zasazuje drtivou ránu světové ekonomice a mnoho firem a podnikatelů již řeší existenční problémy
Film Manželská historie režiséra Noaha Baumbacha patří za oceánem k těm vůbec nejlépe recenzovaným filmům letošního roku, dá se předpokládat, že bude aspoň v nějaké míře úspěšný i na Oscarech (a streamovací společnost Netflix díky tomu získá další „zářez“). I zdejší obecenstvo i publicistika ho přijaly spíš vřele, jeden z přemýšlivějších kritiků mladší generace připustil, že větší část toho snímku proplakal.
Americká společnost Netflix po protestech Polska změní v dokumentárním filmu Ďábel od vedle mapy, v nichž byly nacistické vyhlazovací tábory zakresleny v současných polských hranicích. Informovala o tom agentura Reuters. Polský premiér Mateusz Morawiecki (PiS) před několika dny vedení Netflixu upozornil, že mapa je chybná.
Populární web Topserialy, který nabízel zdarma řadu seriálů, ukončil svou činnost. Organizaci The Alliance for Creativity and Entertainment (ACE), která zastupuje řadu velkých televizních a zábavních společností, se totiž podařilo vynutit ukončení streamovacích služeb, na jejichž videa web odkazoval.
Velkou vlnu nespokojenosti mezi filmaři vyvolala nová funkce Netflixu, která uživatelům umožňuje upravení rychlosti sledování. Kritizují hlavně to, že funkce znehodnocuje cizí výtvory. Informace přinesl server BBC News.
Americká placená internetová televize Netflix oficiálně spustila české uživatelské rozhraní s českými titulky i dabingem.
Doba má prý tep a je na něm prý dobré držet prst. Pokud by jeden dnes měl takové spády, je tu snadná pomoc – pustit si na Netflixu tzv. komediální speciál Davea Chapella, jedné z největších hvězd amerického stand-upu. Umělcův comeback je v médiích za oceánem intenzivně diskutovaný, v recenzích a komentářích pokrokářských autorů je cítit zvláštní druh zuřivosti – té, která je vyhrazena renegátům, těm nejhorším zástupcům lidského druhu.
Streamovací společnosti, které uživatelům umožňují dívat se přes internet na filmy a seriály, svět kinematografie rychle dost možná nenávratně mění – nejenom jeho zákulisí, ale i produkty, obsah. Nejvýraznějším tahounem téhle revoluce je firma Netflix, která se velice rychle stala dominantní silou audiovize – od jednoduchých záznamů vystoupení stand up komiků po velkofilmy za stamiliony dolarů. Jako všechny jiné revoluce bude mít i tahle svoje oběti: kina a vůbec film v tradičním slova smyslu, možná se k těm „padlým“ nakonec zařadí i Netflix samotný. Obchodní a distribuční model, s nímž ta firma přišla, ale pravděpodobně přežije. V tom ohledu budou dalekosáhlé výsledky „revoluce“ trvalé.
Audiovizuální internetové platformy jako YouTube, Facebook či Netflix budou muset mít ve své nabídce nejméně 30 procent evropské tvorby. Novelu směrnice v úterý na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili poslanci Evropského parlamentu. Provozovatelé serverů pro sdílení videí rovněž budou muset od roku 2020 povinně odstraňovat obsah, který podněcuje k násilí a nenávisti.
Internetové televizi Netflix se v posledním loňském čtvrtletí podařilo získat o téměř dva miliony předplatitelů více, než se očekávalo, a ztrojnásobit čistý zisk meziročně na 186 milionů dolarů (3,86 miliardy Kč). Tržní kapitalizace firmy díky tomu poprvé překročila 100 miliard dolarů a její akcie v reakci na výsledky vyskočily o devět procent.
Slavný televizní moderátor David Letterman se po téměř třech letech vrací na televizní obrazovky s novou talk show. Sedmdesátiletý komik totiž v příštím týdnu na platformě Netflix rozjede nový krátký pořad, ve kterém bude zpovídat šest osobností, které on sám považuje za fascinující. Prvním hostem má být bývalý americký prezident Barack Obama. O nové show informuje například deník LA Times.
To je globální expanze Netflixu. Není důležité, že internetová videotéka dorazila k divákům zatím bez českých titulků. Podstatné je, že Netflix pokryl 190 zemí. Před týdnem jich bylo 60.
