Sociální demokraté vymýšlí, jak by se v rámci vlády zviditelnili vůči hnutí ANO, které jim přebírá tradiční levicová témata. Inspirací jim je nejnověji spekulace, že se nová finská vláda chystá zavést čtyřdenní pracovní den. Vrcholní představitelé ČSSD proto na sociálních sítích otevírají debatu, zda by se taková změna neměla prosazovat také v České republice. Podle ekonomů by to však k vedlo k poškození českého hospodářství.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek či poslanec Václav Votava, kteří jsou členy koaliční ČSSD, vyloučili podporu bývalé ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové (ANO) při volbě veřejné ochránkyně práv ve Sněmovně. Oba považují její reakci na kauzu jejích článků z minulého režimu za nedostatečnou, uvedli na twitteru. Naopak poslanec hnutí ANO Milan Feranec uvedl, že Válkovou podpoří, protože zná její schopnosti a výsledky práce.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce do několika měsíců připravit důchodovou novelu s reformou penzí. Návrh by mohl podle ní v ideálním případě už upravit technické rozdělení nynějšího veřejného systému na dva pilíře - nultý se základním solidárním důchodem a první se zásluhovou částí důchodu. Maláčová to řekla na tiskové konferenci po jednání komise pro spravedlivé důchody. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že by to znamenalo nárůst daní o 300 mld. ročně, s čímž nesouhlasí.
Sociální demokraté chtějí i přes protest hnutí ANO zavést bankovní daň. Se zdaněním nesouhlasí hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem a jeho ministryní financí Alenou Schillerovou. Socialisté však chtějí nový příjem do státní kasy zavést hlavně kvůli vyšším výdajům na důchody nebo na rodičovský příspěvek. Podle expertů by se však zdanění dotklo klientů, kterým by se zdražily služby. Babiš zdanění bank dlouhodobě odmítá, mimo jiné i proto, že firma Agrofert, kterou dočasně převedl do svěřenského fondu, má u bank napůjčováno více než 30 miliard korun.
Jako velkou nespravedlnost vnímala část rodičů vládní návrh hnutí ANO a sociální demokracie, která navyšovala rodičovský příspěvek pouze některým.
Kolem premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše (ANO) vřou ve stejný moment dvě citlivé kauzy. V dotační kauze Čapí hnízdo je znovu obviněn a podle finálního auditu Evropské komise velmi pravděpodobně ve střetu zájmů. Zatímco někteří zástupci koaliční ČSSD, ač spolupráci ve vládě nezpochybňují, nesměle vyzývají k výměně premiéra, vedení ANO však za svým předsedou stojí. Vyplývá to z odpovědí členů předsednictva ANO pro Echo24.
Sociální demokracie, která je koaličním partnerem hnutí ANO v menšinové vládě, je pod tlakem kvůli zveřejnění auditů o střetu zájmů Andreje Babiše. V minulosti totiž přední představitelé strany mluvili o tom, že potvrzení střetu zájmů premiéra je nepřekročitelnou hranicí. ČSSD však na zveřejnění auditů netlačí a požaduje, aby se zveřejnily až po jednání vlády, které se však odehraje až příští pondělí. Odchodu z vlády se také zdráhá.
Ve Sportce ve středečním losování padla druhá nejvyšší výhra v historii této hry. Sázející ze Středočeského kraje vyhrál 250,9 milionu korun. Oznámil to mluvčí Sazky Václav Friedmann. Nejvyšší výhra ve Sportce je necelých 400 milionů korun, padla v listopadu 2013. Rekordní výhra 2,46 miliardy korun v Česku padla ve hře Eurojackpot v květnu 2015.
V osobní útoky a hádky se zvrhla debata okolo vyššího rodičovského příspěvku na příští rok.
Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard (za ČSSD) začátkem října oznámil, že v krajských volbách nebude příští rok obhajovat funkci. Důvodem jsou vnitrostranické spory jak v samotné plzeňské buňce sociální demokracie, tak Bernadovy dlouhodobé výhrady vůči účasti ČSSD ve vládě s hnutím ANO.
Daň z církevních restitucí měla údajně státní kase přinést až 380 milionů ročně. Návrh zákona prošel Poslaneckou sněmovnou, ale narazil u Ústavního soudu (ÚS), který rozhodl, že je v rozporu se základními principy právního státu. První místopředseda vládní ČSSD Roman Onderka v pořadu Partie na Primě uvedl, že to byla chyba a že rozhodnutí ÚS plně respektuje. Jeho strana přitom zdanění církví podpořila, sám Onderka se hlasování zdržel.
České předsednictví v Evropské unii v druhé polovině roku 2022 by mělo stát zhruba 1,24 miliardy korun. Na dnešním zasedání to schválila vláda. Podle informací ČTK pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené.
Kabinet Andreje Babiše se po dvou letech vládnutí snaží úpornou snahou zvednout daně. Přesto, že předchozí sliby hovořily o opaku a zdanění mělo v některých oblastech klesnout, se od nového roku zvednou ceny u tabákových výrobků nebo lihu.
Počet nemocenských v červenci prudce vzrostl v porovnání s loňským prvním měsícem. Vliv na to může mít i znovuzavedení proplácení prvních tří dnů v nemoci, které zavedla vláda Andreje Babiše na popud sociální demokracie. Před navýšením nemocenské varovaly opoziční strany spolu s podnikateli, kteří se obávají, že za zavedení proplácení nemocenské zaplatí firmy navíc až 5 miliard korun.
Pokud by ČSSD předložila návrh na zavedení bankovní daně jako poslanecký, porušila by tím koaliční smlouvu. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to v neděli uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že by pak neviděla jinou cestu než dohodu mezi ANO a ČSSD vypovědět. ANO zavedení daně pro banky odmítá, předložení novely poslanci ČSSD před týdnem připustila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Zdanit banky a peníze dát důchodcům. Tak chce postupovat sociální demokracie, která pracuje na návrhu, jak zatížit banky sektorovou daní.
Hnutí ANO v září mírně posílilo a vyhrálo by podle modelu agentury Median volby se ziskem 31 procent hlasů. Mírně oslabili v porovnání se srpnem druzí Piráti, s 13,5procentní podporou ale udrželi malý náskok před ODS. Ostatní strany si o něco polepšily kromě TOP 09, které zůstal srpnový zisk, a SPD, která si pohoršila o procentní bod. Ve Sněmovně by zůstalo devět uskupení. Výsledky srpnového průzkumu v pondělí Median poskytl ČTK.
Politicky i společensky citlivé téma státního zastupitelství se může stát příštím sporem vládní koalice. ANO a ČSSD mají o novele státního zastupitelství, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti pod vedením Marie Benešové (za ANO), jednat na koaliční radě už tuto středu. V podobě, v níž novela je, se totiž nelíbí ČSSD a pokud se s ANO nedohodne, novelu nepodpoří. Současný návrh je dle ČSSD cestou, jak vyměnit státní zastupitelství během dvou let, což dle sociálistů není „příspěvek ke stabilitě“.
Bývalý první místopředseda ČSSD Jiří Zimola uvažuje, že založí vlastní politické uskupení, se kterým by mohl jít do nadcházejících krajských voleb.
Tajemník chomutovské ČSSD Petr Troníček pobouřil uživatele sociální sítě Facebook svým rázným komentářem na adresu klimatické švédské aktivistky Grety Thunbergové. Přirovnal ji k někdejšímu nacistickému vůdci Josephu Goebbelsovi a dodal, že by „potřebovala přes držku“.
Česko patří v EU ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. V nabídce jeslí, školek či dalších zařízení pro chlapce a děvčata do tří let je ČR v osmadvacítce druhá nejhorší. V zajištění míst pro děti od tří let do nástupu do školy je pak desátá od konce. Vyplývá to z poslední evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti.
Otálením s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a před dvěma lety Andreje Babiše (ANO) z funkce ministra financí porušil prezident Miloš Zeman ústavu. Shodli se na tom ústavní právníci Jan Kysela, Jan Wintr a Jan Kudrna při sněmovním semináři nazvaném Klíčové aspekty ústavní žaloby na prezidenta. Zeman čelil výtkám také například za udržování úřednické vlády Jiřího Rusnoka a první Babišovy vlády bez důvěry v demisi.
V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Podle plánů ministerstva práce by se na ně měly změnit nynější dětské skupiny. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat 5000 korun měsíčně. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu minimální mzdy, nyní je to 4450 korun. Návrh na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Poslanec Jaroslav Foldyna i šéf krajské ústecké ČSSD Miroslav Andrt přestáli hlasování o vyloučeni ze strany. Na jednání předsednictva sociální demokracie se nenašlo pro jejich vyloučení dost hlasů. Na zasedání byla většina přítomných pro vyloučení obou politiků, nicméně nešlo o požadovanou nadpoloviční většinu všech členů předsednictva. Foldyna to řekl novinářům.
Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček by považoval zastavení stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) ze strany prezidenta Miloše Zemana ze nepřiměřený zásah do fungování justice a rovnosti před zákonem. Hamáček to v pátek napsal ČTK v textové zprávě. Zeman ve čtvrtek řekl, že zamýšlí zastavit případné stíhání premiéra v případu Čapího hnízda, kdyby bylo obnoveno. Dle Babiše je Zemanovo vyjádření o abolici „zbytečné“ a jen vyvolává vášně.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun.
Zařazení téma zdravotnictví na jednání koaliční rady považuje premiér Andrej Babiš (ANO) ze strany ČSSD za vtip, nebo dokonce drzost. Novinářům to řekl po pondělním jednání vlády. ANO se podle něj na večerní jednání koalice těší a na schůzce srovná činnost současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a jednoho z jeho předchůdců Svatopluka Němečka (ČSSD), který zasedal v koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL pod premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).
Příští spor v koalici se může týkat novely zákona o státním zastupitelství
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pátek uklidňoval situaci v Muzeu umění Olomouc (MUO). Oznámil, že zruší výběrové řízení na ředitele Muzea umění v Olomouci (MUO), jež vypsal v červenci před svým odchodem z funkce ministrův předchůdce a spolustraník Antonín Staněk. Zaorálek také oznámil, že ředitelem MUO jmenuje Ondřeje Zatloukala, dosud pověřeného vedením instituce. Jeho zástupcem se stane odvolaný ředitel Michal Soukup. Vedení MUO to uvítalo.
Sociální dávky tvoří více než 40 procent výdajů státního rozpočtu, který dosáhl v srpnu schodku 15,4 miliard korun. Vysoké výdaje děsí i ministerstvo práce a proto už od února chystá změnu, která by postihla třetinu z jedenácti sociálních dávek. Zatímco navýšení podpory se chystá u rodičovské a příspěvku na živobytí, tak příspěvek a doplatek na bydlení se má sloučit. Kromě úspory peněz má dojít tímto krokem také k tomu, aby se zabránilo obchodníkům s chudobou vydělávat na nejchudších zájemcích o bydlení.
