Britský státní tajemník pro brexit David Frost rezignoval, uvádí bulvární list Mail on Sunday. Podle něj Frost nesouhlasil se současnou vládní politikou. Podle listu Mail on Sunday podal Frost rezignaci už před týdnem, ale premiér Boris Johnson ho požádal, aby v úřadu zůstal do ledna. Vláda tuto informaci zatím nijak nekomentovala.
V posledních týdnech se na různých hromadných akcích v USA začal rozmáhat takový nešvar – lidé začali skandovat „Fuck Joe Biden“. Tam, kde se spontánně shromažďují spíš voliči republikánů, takže hlavně na sportovních akcích. Když už se to má stát, nepřekvapí, že se to stalo na závodě automobilů NASCAR v Alabamě. Může se vám to nezamlouvat, ale není tak těžké to pochopit. V posledních čtyřech letech se kdeco stalo vehiklem boje proti Donaldu Trumpovi.
Krizi na britském trhu s pohonnými hmotami, které na čerpacích stanicích docházejí kvůli nedostatku řidičů cisteren, chce Londýn řešit zavedením dočasných víz pro řidiče ze zahraničí. Podle serveru BBC vláda zvažuje, že vydá až 5000 dočasných víz, aby přilákala zahraniční pracovníky. Asociace silničních dopravců RHA přitom odhaduje, že v Británii nyní chybí až 100 000 řidičů nákladních aut, což podle ní může vést i k výpadkům zásobování potravinami a dalším zbožím.
Diplomatická megaroztržka mezi Francií a anglosférou (Austrálií, USA, Británií) je jednou z těch příležitostí, kdy si člověk s pokorou uvědomí, že na země se staletou tradicí vysoké kultury prostě nemáme. Ta rafinovaná proradnost! Ta šťavnatost urážek! Západní diplomaté kdysi poučovali postkomunistické země, že chtějí-li vstoupit do moderního světa, musí se povznést nad staré křivdy a spory. Ale možná jen neměly tak kvalitní staré křivdy jako Francouzi a Anglosasové
Optimisté očekávali, že zcela bezprecedentní koronavirové vypnutí ekonomiky by mohlo být jen propastí, po níž se svět vrátí tam, kde se zastavil. Jako když člověk usne, ráno se probudí a začne tam, kde večer skončil. Nestalo se. Společnost se výrazně proměnila. Dopad a hloubku těch změn uvidíme až z delšího odstupu. Něco z něj ale už zažíváme. A není to příjemné.
Britská Federace pro potraviny a nápoje (FDF), která sdružuje tamější zemědělce a další výrobce, vydala varování, podle kterého se mají spotřebitelé na ostrovech připravit na permanentně poloprázdné regály v obchodech. To nebude znamenat, že lidé nebudou mít co jíst, ale časy, kdy všeho bylo dostatek, už jsou pryč, myslí si šéf federace Ian Wright. Na vině je podle něj odchod Spojeného království z Evropské unie a také koronavirová pandemie. Píše o tom web televize Sky News.
Lídři Evropské unie v sobotu na okraj summitu ekonomicky vyspělých zemí skupiny G7 v anglickém Cornwallu apelovali na britského ministerského předsedu Borise Johnsona, aby dodržoval brexitovou dohodu, kterou s EU podepsal. Johnson reagoval, že Británie udělá „cokoli“, aby ochránila svoji územní celistvost v hrozícím obchodním sporu s Bruselem a varoval, že by Londýn mohl jednostranně pozastavit severoirský protokol, který je součástí pobrexitové dohody.
Francie pohrozila britskému korunnímu území Jersey v Lamanšském průlivu odříznutím od elektřiny kvůli sporu o rybaření francouzských lodí v britských vodách. Paříž tvrdí, že místní úřady zavedly nové podmínky pro udělování licencí, jež odporují obchodní dohodě mezi Británií a EU. Francouzská ministryně pro rybolov Annick Girardinová v úterý v Národním shromáždění prohlásila, že je "znechucena" zjištěním, že úřady na Jersey, 23 kilometrů od francouzské pevniny, jednostranně zavedly nové podmínky pro udílení licencí na rybaření .
Hořící autobus, zápalné bomby, nepokoje v ulicích Severního Irska. To jsou záběry, na které si Británie za posledních zhruba dvacet let již odvykla. Nyní se však vrací. Při nepokojích v posledních dnech bylo zraněno přes padesát policistů. Británie se začíná pomalu obávat, jestli se nevrací období sektářského násilí. To naposledy trvalo od šedesátých let do roku 1998, zemřelo při něm přes tři a půl tisíce lidí a desítky tisíc byly zraněny.
Severní Irsko se už několik dní potýká s útoky na policisty, zapalování aut v ulicích a házení zápalných bomb. V noci na čtvrtek neznámí pachatelé podpálili v Belfastu městský autobus. Podobné incidenty zažívají obyvatelé Belfastu, Derry (Londonderry) a jejich okolí. O situaci se má ve čtvrtek radit vláda Severního Irska, uvedla BBC. Pozadí těchto nepokojů není zcela jasné, například agentura AFP ale připomíná „kontext zvýšeného napětí“ v souvislosti s odchodem Británie z Evropské unie.
Když 24. prosince Británie a Evropská unie slavnostně ohlásily, že dospěly ke shodě a odvrátily brexit bez dohody, bylo to považováno za vánoční zázrak. Po celý rok se zdálo, že rozhovory jsou neodvratně zablokované. Britský parlament objemný svazek ratifikoval již 30. prosince. Europarlament schvalovací proces teprve čeká. Do té doby smlouva platí provizorně. O tom, co se v Dohodě o obchodu a spolupráci vlastně skrývá, jaké jsou důsledky pro EU, Británii a Česko, diskutovali europoslanec za ODS Jan Zahradil, jeho kolega za Piráty Mikuláš Peksa, ekonom Lukáš Kovanda a britský velvyslanec v Praze Nick Archer.
Vzhledem k brexitu a uzavřené obchodní dohodě by se v EU mělo přestat mluvit "lámanou angličtinou". Alespoň si to myslí francouzský ministr pro záležitosti EU Clément Beaune. Vyzval k jazykové rozmanitosti, aby si politici zvykli mluvit svými jazyky. Informoval o tom server Politico.
Čeští zákazníci si od 15. ledna v kamenných prodejnách britského řetězce Marks & Spencer nenakoupí potraviny. Společnost obchody dočasně uzavře. Členům svého věrnostního klubu to firma v úterý oznámila v SMS zprávě. Zákazníky vyzvala, aby si v obchodech dokoupila zásoby suchých potravin a další potraviny Marks & Spencer zatím nakupovali v on-line supermarketu Rohlik.cz. I zde se ovšem řetězec omlouvá za dočasnou nedostupnost některých produktů.
Británie definitivně ukončila svazek s Evropskou unií. O půlnoci skončilo přechodné období, v němž se země nacházela od odchodu z EU 31. ledna loňského roku. Zároveň začala v pátek provizorně platit dohoda o budoucích vztazích, kterou Londýn a Brusel uzavřely na Štědrý den. Britové schválili odchod své země z Evropské unie v referendu v červnu 2016. Pro brexit se tehdy vyslovilo 51,9 procenta hlasujících, proti jich bylo 48,1 procenta
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel v Bruselu podepsali dohodu, která upravuje vztahy Evropské unie s Británií od příštího roku. Dokument bude nyní letecky doručen do Londýna, kde jej podepíše premiér Boris Johnson. Británie opustila EU letos na konci ledna.
Nastal vánoční zázrak. Na Štědrý den se EU a Velká Británie shodly na dohodě o svém budoucím vztahu po konci brexitového přechodného období.
Dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británií o podobě dalších vztahů je podle Svazu průmyslu a dopravy pozitivní zpráva, končí nejistota. Jisté překážky v obchodu ale vzniknou, uvedl svaz v dnešní tiskové zprávě. Obchod podle svazu vesměs nebude zatížen celními poplatky a kvótami, firmy budou mít na obou stranách srovnatelné podmínky bez nekalé konkurence.
Rybáři členských zemí Evropské unie se budou muset do poloviny roku 2026 vzdát čtvrtiny svých dosavadních úlovků v britských vodách. Vyplývá to z dohody o budoucích vztazích, kterou dnes dojednali zástupci Bruselu a Londýna, informovala agentura AFP. Otázka rybolovných práv byla při rozhovorech jednou z nejvíce sporných.
Za historickou označila německá kancléřka Angela Merkelová dohodu o budoucích vztazích, kterou se podařilo uzavřít Evropské unii s Británií. Výsledek jednání přivítal rovněž irský premiér Micheál Martin či předseda italské vlády Giuseppe Conte. Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že s Británií dál povede dialog o Gibraltaru. „Touto dohodou vytváříme základy pro novou kapitolu v našich vztazích,“ uvedla Merkelová.
Evropská unie a Británie se dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období po brexitu. Oznámil to dnes úřad britského premiéra Borise Johnsona. „Dohoda je hotová,“ uvedl úřad a dosažení dohody označil za „skvělou novinu“. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je dohoda vyvážená a spravedlivá.
Británie působí jako student, který měl půl roku na vytvoření závěrečné práce, ale píše ji až o víkendu před uzávěrkou. Celý rok probíhala jednání mezi Británií a Evropskou unií ohledně obchodní dohody, kterou se mají řídit vzájemné vztahy, až vyprší 31. prosince přechodné období.
Velká Británie a EU se dohodly na způsobu implementace dohody o brexitu, zejména na režimu na hranicích mezi Irskem a Severním Irskem. Británie vypustí ze zákona o vnitřním trhu ustanovení, která Brusel označil za porušení dohody o Brexitu. Dál probíhají jednání o obchodních vztazích. Informují o tom světové agentury.
Zdá se to jako návrat do minulosti. Na pár dnů jako hlavní téma britských médií zmizela světová pandemie a vrátil se starý dobrý brexit. To, že se v hierarchii britských problémů posunul během roku na poslední místo, neznamená, že by proces odcházení Spojeného království z EU byl ukončen. I když Británie Unii formálně opustila, stále probíhají negociace ohledně obchodní dohody: teprve ona má opravdu určit, jaký bude vztah mezi ostrovním královstvím a kontinentem.
Brexit je zpět! Vypadalo to, že jsme se ho zbavili navždy, že vše už je vyřešeno, nebo že ho zabil covid-19. Jenže jak už se psalo po 31. lednu, kdy Británie formálně opustila EU, nic se nezměnilo. Monarchie vstoupila do přechodného období, ve kterém je čas vyjednat novou obchodní dohodu s kontinentem. Pak přišel koronavirus a s ním spojené ekonomické těžkosti. Nastala otázka, jestli si Británie může dovolit dva hospodářské otřesy za sebou. Navíc vyjednávání se zpomalilo, evropský šéfvyjednávač Michel Barnier onemocněl koronavirem. Šířily se spekulace, že přechodné období bude muset být prodlouženo, a tím pádem reálný brexit odložen. Pak však britská vláda vzkázala, že to je nepřípustné. V půli května rozhovory o obchodní dohodě ztroskotaly.
Dvě hory, které se tyčí nad úzkým průlivem, se dřív jmenovaly Herkulovy sloupy. Začátkem osmého století však zdejší zeměpis přepsala arabsko-berberská invaze z Afriky. Po slavném vojevůdci Táriku ibn Zijádovi, který se tu vylodil na evropském kontinentě, dostala jedna z nich jméno Džebel al-Tárik, Tárikova hora. Zkomolením z toho časem vznikl Gibraltar.
V Británii se traduje novinový titulek, nejspíš bohužel apokryfní: „Mlha v kanále La Manche, kontinent odříznut.“ Dobře to ukazuje, proč brexit, ke kterému minulý pátek o půlnoci formálně došlo, byl možná nevyhnutelný. Británie se nikdy nepovažovala tak úplně za součást Evropy, ale hleděla víc do světa. Z historky také vyplývá britská víra, že kontinent potřebuje víc ji než ona kontinent. Existuje ještě jedna poučka týkající se britské zahraniční politiky, poprvé formulována lordem Palmerstonem, premiérem v polovině 19. století: „Británie nemá stálé spojence či nepřátele, ale pouze stálé zájmy.“ I když nemůžeme říct, že by se Británie stávala nepřítelem Evropské unie, zůstává členem NATO a hodlá udržovat s ní co nejlepší vztahy, úvodník magazínu The Spectator to formuloval, že „Evropská unie ztratila člena, ale získala přítele“, je nepochybné, že zájmy Spojeného království a Evropské unie se rozcházejí, což může mít nedozírné následky na geopolitiku Evropy.
Když britští konzervativci 12. prosince drtivě vyhráli volby a jasně vyplynulo, že brexit se stal nevyhnutelným, jeho zarputilí kontinentální odpůrci se škodolibě utěšovali jedním faktem.
Po tomto pátku máme jasno ve dvou věcech. Po vítězství konzervativce Borise Johnsona odchází Velká Británie jasně a bez všech dalších podivných spekulací o zvrácení brexitu z Evropské unie. Odchod to bude rychlý a Johnson bude se silným mandátem od voličů tvrdým vyjednavačem. Stejný den nad ránem se Evropská unie na summitu v Bruselu i hlasem Andreje Babiše dohodla, že se stane zeleným pionýrem uhlíkově neutrální ekonomiky.
Staronový britský premiér Boris Johnson přislíbil Britům návrat sebedůvěry. Prohlásil to během sobotní návštěvy severovýchodu Anglie, která byla dosud baštou opozičních labouristů, ale ve čtvrtečních parlamentních volbách podpořila Johnsonovy konzervativce. Labouristický lídr Jeremy Corbyn nadále čelí kritice a výzvám, aby po volebním debaklu své strany okamžitě odstoupil. Ten ale rychlý odchod odmítá.
Británie má v posledních čtyřech letech dvě stálé kauzy, antisemitismus v Labouristické straně a brexit. Od roku 2015, kdy se lídrem Labour Party stal Jeremy Corbyn, se na veřejnost dostávají kauzy o antisemitském chování předních představitelů, šikaně Židů a dalších znepokojujících událostech. Podle mnohých je antisemitou sám Corbyn. Zhruba ve stejnou dobu začíná zápas o budoucnost Británie v EU. O obě témata se zajímal americko-izraelský spisovatel Tuvia Tenenbom.
