Francie pomůže Španělům s odmítnutou lodí s migranty. Část jich přijme
Francie pomůže Španělsku s migranty z lodi Aquarius, kteří mají v neděli dorazit do španělské Valencie. Oznámil to v sobotu francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.
Francie pomůže Španělsku s migranty z lodi Aquarius, kteří mají v neděli dorazit do španělské Valencie. Oznámil to v sobotu francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.
Ženy z vesnice poblíž Barcelony si odhlasovaly zrušení místního zákazu, který znemožňoval pobývat na veřejných koupalištích takzvaně „nahoře bez“. Hlasování se zúčastnily pouze ženy starší šestnácti let a jeho výsledek je závazný. Informaci přinesl web BBC.
Pátek opravdu nebyl pro Evropskou unii šťastný den. Právě toho dne začala platit Trumpova cla na evropskou ocel a hliník, v Itálii nastoupila euroskeptická vláda a ve Španělsku byl v sedmém roce vlády odvolán premiér Mariano Rajoy.
Ve Španělsku se konaly dvě důležité slavnostní přísahy. Nejprve v Madridu složil před králem Felipem VI. přísahu jako sedmý premiér demokratického Španělska Pedro Sánchez, kterého jako prvního v historii země vyneslo do úřadu vyslovení nedůvěry předchozí vládě. Krátce po něm složila v Barceloně přísahu nová katalánská vláda, čímž skončila po sedmi měsících přímá správa španělské centrální vlády nad touto autonomní oblastí.
Španělští poslanci poprvé od pádu diktatury v roce 1975 vyslovili nedůvěru vládě. Šéfa lidovců Mariana Rajoye, který byl premiérem od prosince 2011, vystřídá v čele kabinetu lídr socialistů Pedro Sánchez. Ten byl v schváleném návrhu na vyslovení nedůvěry vládě uveden jako nový premiér. Podle španělských médií se jeho ceremoniál převzetí úřadu u krále Felipeho VI. uskuteční asi v sobotu.
Novým katalánským premiérem se stal separatistický poslanec Quim Torra, kterého zvolil parlament tohoto autonomního španělského regionu. Pětapadesátiletý právník a nakladatel Torra byl v druhém kole zvolen prostou většinou; sobotním kolem, kdy byla potřeba absolutní většina, neprošel. Pokud by Torra neuspěl, čekaly by region další předčasné volby.
Separatistická teroristická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) oznámila své rozpuštění. Španělská média zveřejnila dopis ze 16. dubna adresovaný institucím, v němž ETA oznamuje zrušení všech svých struktur. Zdroje blízké organizaci tento krok avizovaly již před dvěma týdny, dopis je však prvním vyjádřením členů ETA. Zatímco nemilitantní baskičtí separatisté rozhodnutí vítají, příbuzní obětí žádají objasnění stovek dosud nevysvětlených případů vražd a útoků.
Separatistická teroristická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) oznámila své rozpuštění. Španělská média ve středu zveřejnila dopis ze 16. dubna adresovaný institucím, v němž ETA oznamuje zrušení všech svých struktur.
Tisíce lidí vyšly v sobotu odpoledne již potřetí za sebou do ulic španělského města Pamplona, aby protestovaly proti čtvrtečnímu rozhodnutí oblastního soudu, který poslal na devět let do vězení pětici mužů. Odsoudil je za sexuální zneužití osmnáctileté dívky při předloňských slavnostech v Pamploně. Podle kritiků verdiktu šlo ale o jasné znásilnění, a trest měl být tedy mnohem vyšší.
Separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) přiznala, že páchala zlo a požádala oběti o odpuštění. Komuniké organizace v pátek zveřejnil baskický deník Gara. ETA, která usilovala o vytvoření nezávislého Baskicka z částí nynějšího Španělska a Francie, během svého boje připravila o život přes 820 lidí. Organizace ve čtvrtek prostřednictvím baskických médií informovala, že počátkem května oznámí své konečné rozpuštění. Španělská vláda uvedla, že organizaci ETA porazil právní řád „zbraněmi demokracie“.
Ve Španělsku se rozhořel skandál kolem falešných vysokoškolských titulů mezi politiky, týká se i zástupců vládnoucí Lidové strany (PP) premiéra Mariana Rajoye. Podle agentury AFP byla dnes donucena upustit od svého magisterského titulu premiérka autonomního regionu Madrid Cristina Cifuentesová a jeho neoprávněné užívání vzápětí přiznal i mluvčí PP Pablo Casado.
Do ulic Barcelony vyšly v neděli statisíce lidí, kteří demonstrují za propuštění separatistických katalánských politiků Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta. Informovala o tom španělská média, která s odvoláním na policii odhadla počet demonstrantů na 300 000 až 350 000.
Bývalý šéf katalánské regionální vlády Carles Puigdemont v pátek odpoledne opustil vazební věznici v severoněmeckém Neumünsteru. Politik vyšel z věznice nedlouho poté, co v pátek jeho okamžité propuštění nařídily úřady spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko.
Po šokujícím zadržení katalánského prezidenta Carlese Puigdemonta v Německu minulou neděli se v Katalánsku, nejbohatší provincii Španělského království, opět vyhrotila situace. Novinkou bylo, že tentokrát při demonstracích po násilí nesahala už jen policie, ale ojediněle i demonstranti.
Německý soud ve čtvrtek odmítl vydat Španělsku katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta na základě jeho obžaloby ze vzpoury. Připustil ale jeho vydání kvůli údajné zpronevěře, informovala agentura AFP. Rozhodl zároveň o podmínečném propuštění katalánského separatistického vůdce z vazby, napsala agentura DPA.
Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont poprvé od svého zadržení v Německu veřejně komentoval svou situaci. Na Twitteru v sobotu uvedl, že se nehodlá vzdát a neuhne před údajně nezákonným jednáním těch, kteří u volebních uren prohráli. Puigdemont byl zadržen minulou neděli na severu Německa, když se snažil vrátit z Finska do Belgie, kde pobývá v exilu. Španělsko na katalánské expremiéra vydalo zatykač kvůli údajné vzpouře.
Říká se tomu nacionalismus bohatých, vzniká zpravidla tak, když je centrum v chudší části státu, odčerpává z bohaté periferie výrazně víc, než do ní posléze pošle, a když centrum ještě navíc místo projevů vděčnosti dává bohatým najevo, že kulturně, civilizačně, historicky leží kdesi pod ním.
Španělský vyšetřující soudce Pablo Llarena v pátek obžaloval ze vzpoury 13 katalánských politiků kvůli jejich snahám o nezávislost Katalánska. Podle místních médií je mezi nimi i uprchlý katalánský expremiér Carles Puigdemont, kandidát na nového premiéra regionu Jordi Turull či bývala šéfka regionálního parlamentu Carme Forcadellová. Dvanáct dalších katalánských politiků je v téže kauze obžalováno z méně závažných trestných činů.
Italská společnost Atlantia a španělská stavební firma ACS se dohodly na společném převzetí španělského provozovatele placených silnic Abertis za 18 miliard eur (458 miliard Kč). Končí tak několikaměsíční bitva o firmu Abertis mezi oběma společnostmi. Dohoda také zmírňuje obavy španělských politiků, že kontrolu nad Abertisem získá zahraniční společnost.
Federalismus podle švýcarského vzoru je myšlenka, která by mohla přesvědčit většinu Katalánců. V rozhovoru se švýcarskou veřejnoprávní televizí RTS to řekl vůdce katalánských separatistů, katalánský expremiér Carles Puigdemont, který pobývá v belgickém exilu.
Katalánský parlament odmítl návrh radikálních separatistů, kteří chtěli potvrdit říjnovou deklaraci nezávislosti, kvůli níž převzala správu nad Katalánskem španělská vláda. První řádné zasedání po prosincových volbách začalo zejména kvůli tahanicím o tento návrh o více než hodinu později. Separatisté nakonec ve čtvrtek schválili rezoluci, která potvrzuje legitimitu kandidatury uprchlého expremiéra Carlese Puigdemonta, avšak o vyhlášení nezávislosti se nezmiňuje.
Důchodci v několika desítkách měst celého Španělska ve čtvrtek demonstrovali proti nízké valorizaci starobních penzí. V Madridu se u sídla parlamentu sešlo asi 4000 lidí, jimž se podařilo prorazit policejní zátarasy a dostat se až ke vchodu do Kongresu poslanců. Informoval o tom deník El País.
Někdejší katalánský premiér Carles Puigdemont je přesvědčen, že šance na jeho znovuzvolení pohasly. Španělská média citovala jeho zprávy adresované jednomu z exministrů, v nichž píše, že „je po všem“ a separatisté jej „obětovali“. Puigdemont, který oficiálně zůstává jediným kandidátem na katalánského premiéra, v reakci na jejich zveřejnění uvedl, že dal najevo pochybnost, ale kandidaturu nevzdává. Jeho plánovanou úterní volbu kvůli možným právním dopadům předseda parlamentu odložil na neurčito.
Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont může opětovně obdržet tuto funkci, pokud bude při podání přísahy osobně přítomný a pokud mu to povolí soud. Jak o tom v sobotu informovala agentura Reuters, rozhodl o tom španělský ústavní soud. Podle agentury AFP tím soud fakticky přerušil proces jmenování Puigdemonta regionálním premiérem.
Ještě před rokem byl Jordi Solé katalánským státním tajemníkem pro EU a zahraniční vztahy. Mezitím se stal poslancem Evropského parlamentu za stranu Republikánská levice Katalánska (ERC).
Mimořádné volby před Vánocemi nepřinesly rozuzlení, v Katalánsku je opět těsná politická většina pro nezávislost. Madrid o tom nechce ani slyšet.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont v pondělí poprvé po téměř třech měsících opustil Belgii, kam uprchl koncem října před hrozbou vazby ve Španělsku. Informoval o tom deník El País. V souvislosti s Puigdemontovou cestou do Dánska požádala španělskáprokuratura soudce španělského nejvyššího soudu, aby aktivoval eurozatykač vydaný na Puigdemonta začátkem listopadu kvůli jeho snahám o nezávislost Katalánska.
Český pracovní trh je téměř vyčerpaný. Experti dokonce mluví o stavu plné zaměstnanosti, který by mohl být brzdou tuzemské ekonomiky. Pracovní agentury na situaci zareagovaly a začaly do Česka přivážet kvalifikované pracovníky do výroby ze Španělska a Itálie. Ti sice mají, například oproti Ukrajincům, vyšší požadavky, třeba na kvalitu ubytování, zato ale nepotřebují pro práci v Česku vízum.
Španělská policie v úterý zahájila stahování sil, které rozmístila v Katalánsku v souvislosti s nepovoleným říjnovým referendem o nezávislosti regionu. Policisté, jejichž počet odhadl deník El País na 10 000, tam zůstali až do prosincových předčasných voleb do katalánského regionálního parlamentu.