Islám podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) patří k Německu. Čtyři miliony muslimů přispívají k úspěšnosti spolkové republiky. Merkelová to v neděli řekla v předvolební televizní debatě se svým vyzyvatelem Martinem Schulzem ze sociální demokracie. Obhajovala také svou migrační politiku.
Násilí, které propuklo v pátek v barmském Arakanském státě současně s koordinovanými útoky muslimských povstalců na policejní stanoviště, si už vyžádalo na sto mrtvých. Úřady z oblasti evakuovaly kolem 4000 nemuslimských vesničanů a tisíce příslušníků menšinového muslimského etnika Rohingů v neděli pokračuje v útěku do sousedního Bangladéše, napsala agentura Reuters.
FTV Prima informovala v červencové reportáži o burkinách neobjektivně a podsouvala divákům předdefinovaný názor. V tiskové zprávě o tom píše Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Televizi tak hrozí pokuta až ve výši 2,5 milionu korun. Není to poprvé, co se objektivita zpravodajství na Primě řeší, naposledy se tak dělo v souvislosti s informacemi z března a dubna 2016 o uprchlících z Iráku.
Kolektiv signatářů zpochybnil právo doktorky sociologie Kelekové vystupovat jako respektovaná autorita k islámu a muslimům.
Evropa čelí ohrožení z vnějšku, ale evropský étos nenásilí, multikulturního dialogu a politické korektnosti podvazuje činnost té části stáního aparátu, která má být nekompromisní a občas trochu špinavá.
V otevřeném dopisu ujistil Turky žijící na území Německa, že tam patří. Přátelství mezi obyvateli je podle Gabriela velkým pokladem, píše web rozhlasové stanice Deutsche Welle. Dopis byl zveřejněn den poté, co Německo oznámilo, že nebude Turecku dodávat zbraně a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan reagoval proslovem, kde vzkázal Německu a celému světu, že nikdo není tak silný, aby v Turecku vzbudil strach.
Egyptská státní informační služba (SIS) propustila dva tlumočníky za to, že při překladu označili páteční útok v letovisku Hurgada za teroristický čin. Egyptský útočník tam ubodal dvě Němky a zranil čtyři turistky včetně občanky České republiky.
Nošení takzvaných burkin, tedy koupacího úboru zahalující celé tělo, které používají ženy muslimského vyznání, se v České republice nesetkává s velkým pochopením. Podle informací se kterými přišel server deník.cz, zakazuje nošení takovýchto „plavek“ i valná většina bazénů, akvaparků a koupališť v Západních Čechách.
Šest lidí, včetně tří dětí, dnes utrpělo zranění, když 42letá žena vjela autem do zástupu muslimů před sportovním centrem v Newcastlu na severovýchodě Anglie po skončených modlitbách. Informoval o tom zpravodajský server BBC, podle něhož si policie nemyslí, že šlo o čin spojený s terorismem.
Mužem podezřelým z pokusu o spáchání teroristického útoku na bruselském hlavním nádraží je 36letý Maročan Usáma Z. Informoval o tom ve středu mluvčí belgické prokuratury Eric Van der Sypt. Už dříve úřady uvedly, že útočníka v úterý večer na nádraží zastřelila vojenská hlídka poté, co způsobil menší výbuch.
Hamburský zemský úřad na ochranu ústavy zjistil, že muž působící jako fotbalový trenér a jako tlumočník je významným činitelem zakázané islámské Strany osvobození (Hizb at-Tahrír). V rámci svého postavení měl přístup k mladým uprchlíkům, čehož zneužíval k jejich získávání pro radikální islamistickou ideologii.
Soud na východě Pákistánu v sobotu vynesl rozsudek smrti za rouhání proti islámu. O život má přijít třicetiletý Tajmúr Razá, který patří k menšinovým šíitským muslimům. S odvoláním na žalobce o tom informovala agentura AP. Razá měl údajně psát urážlivé zprávy o sunnitských muslimech na sociální síti Facebook. Poprvé tak padl trest smrti za zveřejnění obsahu na sociální síti
Obchodní řetězec Saco působící v Saúdské Arábii zcenzuroval twitterovou reklamu na bazén od kalifornského výrobce. Ten byl původně prezentovaný jako rodinný, po úpravě však ženu nahradil nafukovací balón a zbylí členové rodiny se v něm koupou oblečení.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí, alespoň zčásti, také o islámských zemích a dodžování pravidel půstu během měsíce ramadánu. Ten začal letos 27. květa a skončí 25. června. Ramadán je zde dosti flexibilní záležitostí. V hlavním městě Dakaru je nemálo muslimů, kteří si od strastí oficiálního půstu odskočí kolem poledne ulevit do nějaké restaurace. V čase ramadánu také razantně narůstá počet křesťanů, píše list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
Zástupce ředitele Společnosti Henryho Jacksona v Londýně a přední kritik islamismu v Británii vystudoval anglistiku v Oxfordu, v devatenácti letech napsal svou první knihu.
Islamisté, kteří před dvěma týdny obsadili město Marawi na jihofilipínském ostrově Mindanao, se na dlouhé obléhání připravili. V mešitách, podzemních tunelech a sklepích mají zásoby zbraní a jídla. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters s odkazem na armádní zdroje. Podle prezidentova mluvčího v bitvě zemřelo 120 islamistů a 38 členů ozbrojených složek.
V anglickém filmu Čtyři lvi se parta čtyř britských Pákistánců chystá krutě udeřit na strašnou, bezbožnou, konzumní, debilní, pakofobní, islamofobní a vůbec idiotskou bílou společnost. Jenže se nemůžou dohodnout, kam to napálit.
V německém Erfurtu skupina aktivistů protestuje proti stavbě muslimské mešity. Na pozemku, kde se má stavět, byly už v březnu vztyčeny vysoké dřevěné křesťanské kříže. Nyní se zde objevila i hlava a vnitřnosti z mrtvého prasete, píše Der Spiegel.
Podle britské premiérky Theresy Mayové je možné, že do pondělního teroristického útoku v Manchesteru byla zapletena větší skupina osob. Hrozba dalšího teroristického útoku je tak bezprostřední. Británie proto zvýšila stupeň ohrožení terorismem v zemi na kritický, tedy nejvyšší možný. Mayová se tak vyjádřila po úterním zasedání vládního výboru COBRA, který se zabývá mimořádnými situacemi.
Hamza bin Ládin, syn známého vůdce teroristů z Al-káidy Usámy bin Ládina, zveřejnil propagandistické video, na kterém nabízí „rady pro ty, jež chtějí být mučedníky na západě“. Ve videu zveřejněném Al-Káidou navíc vyzývá k teroristickým útokům v Americe, na západě Evropy a v okupované Palestině. Podle agenta FBI se Hamza bin Ládin snaží jít ve šlépějích svého otce a pokusí se stát vůdčí postavou Al-káidy. Informuje o tom Jewish News Service.
Německé úřednice a členky armády budou mít při výkonu své funkce zakázáno zahalovat si obličej. Počítá s tím zákon, který v pátek schválila Spolková rada, v níž zasedají zástupci vlád jednotlivých německých zemí. Opatření směřuje především proti nošení burek a nikábů, tedy oděvů, které muslimským ženám zakrývají celé tělo a ponechávají jen mřížku nebo úzký průhled pro oči.
Radikální palestinské hnutí Hamas se nevzdává boje proti izraelské okupaci, ale je připraven uznat hranice pro palestinský stát z roku 1967. Fakticky tím podle agentur dává najevo, že už neusiluje o zničení židovského státu, i když jeho existenci dál uznávat nehodlá. Nové osnovy organizace představil v pondělí v katarské metropoli Dauhá její vůdce Chálid Mišál. Izrael ale o novému programu vyjádřil pochybnosti.
Muslimka a právnička Zana Ramadaniová (33), bývalá aktivistka hnutí Femen, napsala bestseller. Ve své knize vystupuje proti falešné toleranci, konzervativnímu islámu, machismu muslimských mužů a proti muslimským matkám, které selhávají při výchově. Její kniha e jmenuje Zahalená hrozba - moc muslimských žen a bludařství tolerance Němců («Die verschleierte Gefahr – die Macht der muslimischen Mütter und der Toleranzwahn der Deutschen).
Podezřelý, který byl zatčen v souvislosti se sobotním nálezem výbušného zařízení v centru Osla, je sedmnáctiletý občan Ruska, který v Norsku žádal o azyl a patřil ke kruhům „extrémního islamismu“ v zemi. Sdělila to dnes norská policie a státní zastupitelství. Podle vyšetřovatelů zatím není jasné, zda plánoval teroristický útok. Policie v noci zařízení kontrolovaně odpálila a uvedla, že podomácku vyrobená bomba mohla způsobit jen omezené škody.
Čína zavedla nové restrikce v neklidné provincii Sin-ťiang obývané muslimskými Ujgury. Zakázány jsou nově abnormálně dlouhé vousy a nošení závojů na veřejných místech.
Brit Khalid Masood, který minulou středu najížděl autem na Westminsterském mostě do lidí a poté se pokusil s nožem v ruce vniknout do nedalekého parlamentu, byl už od svého mládí několikrát ve vězení. Důvody byly různé, těžké ublížení na zdraví, napadení nebo nelegální držení zbraně. Podle jednoho ze spoluvězňů už tehdy Masood snil o tom, že bude zabíjet, píše server Independent. O šestnáct let později to skutečně udělal.
Německé dráhy spustily novou kampaň, ve které se chtějí zaměřit na soužití Němců s muslimy. Ve videu zveřejněném na facebookových stránkách, se tak objevuje německý student se zahalenou muslimkou. Mladík nejdřív na studentku podezíravě kouká, později ale veškeré předsudky ztratí, když dívka předvede znalosti z anatomie.
Vystoupení mladé šestnáctileté indické zpěvačky Nahid Afrinové ve státě Ásám vzbudilo velké pozdvižení. 46 imámů na ni kvůli jejím textům údajně uvalilo fatvu, porušuje podle nich právo šaría a mohla by přivolat hněv Alláha. Imámové se však podle informací serveru Hindustantimes brání tím, že chtěli jen zakázat její vystoupení.
Příbuzní obětí teroristického útoku - dvanácti mrtvých a desítek raněných -, který loni na vánočním trhu v Berlíně spáchal radikální muslim z Tuniska, hovoří poprvé od tragické události před kamerou. Pozůstalí si v aktuálním pořadu německé Spiegel TV stěžují mimo jiné na přístup úřadů a popisují obtížný život po šíleném činu Anise Amriho.
„Jaký je správný trest za rouhání?“ zeptala se moderátorka asijské pobočky BBC na Twitteru. Mluvila přitom o rouhání v Pákistánu, kde je takový čin trestán smrtí. Za necitlivě zformulovanou otázku byla posléze kritizována a BBC se musela za příspěvek omluvit, píše The Telegraph.
