Soud na východě Pákistánu v sobotu vynesl rozsudek smrti za rouhání proti islámu. O život má přijít třicetiletý Tajmúr Razá, který patří k menšinovým šíitským muslimům. S odvoláním na žalobce o tom informovala agentura AP. Razá měl údajně psát urážlivé zprávy o sunnitských muslimech na sociální síti Facebook. Poprvé tak padl trest smrti za zveřejnění obsahu na sociální síti
Obchodní řetězec Saco působící v Saúdské Arábii zcenzuroval twitterovou reklamu na bazén od kalifornského výrobce. Ten byl původně prezentovaný jako rodinný, po úpravě však ženu nahradil nafukovací balón a zbylí členové rodiny se v něm koupou oblečení.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí, alespoň zčásti, také o islámských zemích a dodžování pravidel půstu během měsíce ramadánu. Ten začal letos 27. květa a skončí 25. června. Ramadán je zde dosti flexibilní záležitostí. V hlavním městě Dakaru je nemálo muslimů, kteří si od strastí oficiálního půstu odskočí kolem poledne ulevit do nějaké restaurace. V čase ramadánu také razantně narůstá počet křesťanů, píše list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
Zástupce ředitele Společnosti Henryho Jacksona v Londýně a přední kritik islamismu v Británii vystudoval anglistiku v Oxfordu, v devatenácti letech napsal svou první knihu.
Islamisté, kteří před dvěma týdny obsadili město Marawi na jihofilipínském ostrově Mindanao, se na dlouhé obléhání připravili. V mešitách, podzemních tunelech a sklepích mají zásoby zbraní a jídla. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters s odkazem na armádní zdroje. Podle prezidentova mluvčího v bitvě zemřelo 120 islamistů a 38 členů ozbrojených složek.
V anglickém filmu Čtyři lvi se parta čtyř britských Pákistánců chystá krutě udeřit na strašnou, bezbožnou, konzumní, debilní, pakofobní, islamofobní a vůbec idiotskou bílou společnost. Jenže se nemůžou dohodnout, kam to napálit.
V německém Erfurtu skupina aktivistů protestuje proti stavbě muslimské mešity. Na pozemku, kde se má stavět, byly už v březnu vztyčeny vysoké dřevěné křesťanské kříže. Nyní se zde objevila i hlava a vnitřnosti z mrtvého prasete, píše Der Spiegel.
Podle britské premiérky Theresy Mayové je možné, že do pondělního teroristického útoku v Manchesteru byla zapletena větší skupina osob. Hrozba dalšího teroristického útoku je tak bezprostřední. Británie proto zvýšila stupeň ohrožení terorismem v zemi na kritický, tedy nejvyšší možný. Mayová se tak vyjádřila po úterním zasedání vládního výboru COBRA, který se zabývá mimořádnými situacemi.
Hamza bin Ládin, syn známého vůdce teroristů z Al-káidy Usámy bin Ládina, zveřejnil propagandistické video, na kterém nabízí „rady pro ty, jež chtějí být mučedníky na západě“. Ve videu zveřejněném Al-Káidou navíc vyzývá k teroristickým útokům v Americe, na západě Evropy a v okupované Palestině. Podle agenta FBI se Hamza bin Ládin snaží jít ve šlépějích svého otce a pokusí se stát vůdčí postavou Al-káidy. Informuje o tom Jewish News Service.
Německé úřednice a členky armády budou mít při výkonu své funkce zakázáno zahalovat si obličej. Počítá s tím zákon, který v pátek schválila Spolková rada, v níž zasedají zástupci vlád jednotlivých německých zemí. Opatření směřuje především proti nošení burek a nikábů, tedy oděvů, které muslimským ženám zakrývají celé tělo a ponechávají jen mřížku nebo úzký průhled pro oči.
Radikální palestinské hnutí Hamas se nevzdává boje proti izraelské okupaci, ale je připraven uznat hranice pro palestinský stát z roku 1967. Fakticky tím podle agentur dává najevo, že už neusiluje o zničení židovského státu, i když jeho existenci dál uznávat nehodlá. Nové osnovy organizace představil v pondělí v katarské metropoli Dauhá její vůdce Chálid Mišál. Izrael ale o novému programu vyjádřil pochybnosti.
Muslimka a právnička Zana Ramadaniová (33), bývalá aktivistka hnutí Femen, napsala bestseller. Ve své knize vystupuje proti falešné toleranci, konzervativnímu islámu, machismu muslimských mužů a proti muslimským matkám, které selhávají při výchově. Její kniha e jmenuje Zahalená hrozba - moc muslimských žen a bludařství tolerance Němců («Die verschleierte Gefahr – die Macht der muslimischen Mütter und der Toleranzwahn der Deutschen).
Podezřelý, který byl zatčen v souvislosti se sobotním nálezem výbušného zařízení v centru Osla, je sedmnáctiletý občan Ruska, který v Norsku žádal o azyl a patřil ke kruhům „extrémního islamismu“ v zemi. Sdělila to dnes norská policie a státní zastupitelství. Podle vyšetřovatelů zatím není jasné, zda plánoval teroristický útok. Policie v noci zařízení kontrolovaně odpálila a uvedla, že podomácku vyrobená bomba mohla způsobit jen omezené škody.
Čína zavedla nové restrikce v neklidné provincii Sin-ťiang obývané muslimskými Ujgury. Zakázány jsou nově abnormálně dlouhé vousy a nošení závojů na veřejných místech.
Brit Khalid Masood, který minulou středu najížděl autem na Westminsterském mostě do lidí a poté se pokusil s nožem v ruce vniknout do nedalekého parlamentu, byl už od svého mládí několikrát ve vězení. Důvody byly různé, těžké ublížení na zdraví, napadení nebo nelegální držení zbraně. Podle jednoho ze spoluvězňů už tehdy Masood snil o tom, že bude zabíjet, píše server Independent. O šestnáct let později to skutečně udělal.
Německé dráhy spustily novou kampaň, ve které se chtějí zaměřit na soužití Němců s muslimy. Ve videu zveřejněném na facebookových stránkách, se tak objevuje německý student se zahalenou muslimkou. Mladík nejdřív na studentku podezíravě kouká, později ale veškeré předsudky ztratí, když dívka předvede znalosti z anatomie.
Vystoupení mladé šestnáctileté indické zpěvačky Nahid Afrinové ve státě Ásám vzbudilo velké pozdvižení. 46 imámů na ni kvůli jejím textům údajně uvalilo fatvu, porušuje podle nich právo šaría a mohla by přivolat hněv Alláha. Imámové se však podle informací serveru Hindustantimes brání tím, že chtěli jen zakázat její vystoupení.
Příbuzní obětí teroristického útoku - dvanácti mrtvých a desítek raněných -, který loni na vánočním trhu v Berlíně spáchal radikální muslim z Tuniska, hovoří poprvé od tragické události před kamerou. Pozůstalí si v aktuálním pořadu německé Spiegel TV stěžují mimo jiné na přístup úřadů a popisují obtížný život po šíleném činu Anise Amriho.
„Jaký je správný trest za rouhání?“ zeptala se moderátorka asijské pobočky BBC na Twitteru. Mluvila přitom o rouhání v Pákistánu, kde je takový čin trestán smrtí. Za necitlivě zformulovanou otázku byla posléze kritizována a BBC se musela za příspěvek omluvit, píše The Telegraph.
Druhá řada plotu, kterou začalo Maďarsko stavět na své jižní hranici, bude hotová do 1. května. Uvedl to ve čtvrtek šéf kabinetu premiéra Viktora Orbána János Lázár. Zopakoval rovněž, že se vláda rozhodla prodloužit krizový stav vyhlášený kvůli údajnému ohrožení masovou migrací. Platit bude až do 7. září.
Opoziční slovenské hnutí Jsme rodina-Boris Kollár chce zákonem prosadit zákaz výstavby mešit na Slovensku. Svůj návrh zdůvodnilo tím, že mešity představují bezpečnostní riziko. Islámská nadace na Slovensku v reakci uvedla, že jde o další krok namířený proti nepříliš početné muslimské komunitě.
Čech Petr Jašek, který byl koncem ledna v Súdánu odsouzen ke dvěma desítkám let vězení, se vrátil do vlasti. Přivezl ho ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který o jeho propuštění v Chartúmu vyjednával. Letadlo s nimi přistálo těsně před nedělní půlnocí na kbelském letišti v Praze.
Zákaz zahalování obličeje na vybraných veřejných místech přináší návrh zákona, který v úterý přijala vláda největší německé spolkové země Bavorsko. Opatření směřuje hlavně proti nošení islámských burek (oděv zahalující celé tělo ženy) a nikábů (závoj zakrývající obličej s výjimkou očí). Informovala o tom agentura DPA.
Soud v sicilském Palermu potrestal šest muslimských migrantů 18 roky vězení za to, že při plavbě přes Středozemní moře svrhli do vody 12 běženců křesťanské víry, kteří se utopili. Prokuratura viníky obžalovala z vraždy a žádala pro ně doživotí, soud ale podle listu Corriere della Sera odmítl uznat závažnou přitěžující okolnost, kterou měla být nenávist z náboženských důvodů.
Vracet uprchlíky do zemí původu může být v letošním roce složitější než dříve, myslí si německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU). Přesto je přesvědčen, že se letos ze spolkové republiky ať už dobrovolně, či nedobrovolně vrátí více než 80 000 běženců, jak tomu bylo loni.
Většina Evropanů souhlasí se způsobem, jakým se americký prezident Donald Trump pokouší omezit vstup občanů vybraných muslimských zemí do USA. Vyplývá to z průzkumu analytického střediska Chatham House, který se dotázal více než 10 000 občanů z deseti zemí Evropské unie. Průzkum byl proveden předtím, než Trump zveřejnil své nařízení o dočasném zákazu vstupu občanů sedmi muslimských zemí do USA.
Jedenáct osob zadržela v noci na středu belgická policie při protiteroristické razii v Bruselu a jeho okolí. Policejní akce podle prokuratury nijak nesouvisela s vyšetřováním teroristických útoků v Paříži a Bruselu z loňského a předloňského roku. Zaměřená byla na navrátilce z bojů v Sýrii.
Americký prezident Donald Trump v sobotu kritizoval páteční verdikt federálního soudce Jamese Robarta, který pozastavil platnost Trumpova antiimigračního dekretu. Nový šéf Bílého domu na svém twitterovém účtu mimo jiné napsal, že výrok soudce je směšný a bude zrušen.
Kdo chce v těchto dnech doložit, že je dobrý člověk, vyjadřuje veřejně rozhořčení nad zákazem vjezdu do USA, který vyhlásil americký prezident Donald Trump. Na zuřivé kritice Trumpa je aktuálně v naší zemi největší společenská shoda. Také já považuji způsob, jakým se Trump chová, za vulgární a realizaci zákazu vjezdu za amatérskou. Za ještě horší ale považuji samolibost a slepotu k faktům, nad nimiž se němečtí politici povznášejí. Zde je sedm nepohodlných bodů, které se rády (a vědomě) zamlčují, píše komentátor největšího německého deníku Bild.
V berlínských tělocvičnách a na bývalém letišti Tempelhof na jihozápadě německé metropole je dodnes provizorně ubytováno kolem dvou tisíc uprchlíků. I když se pro ně město snaží hledat lepší ubytování, zatím to nejde tak rychle, jak jeho zástupci plánovali. Přinejmenším tělocvičny by se ale během příštích dvou měsíců měly vrátit svému původnímu účelu.
