Brit Khalid Masood, který minulou středu najížděl autem na Westminsterském mostě do lidí a poté se pokusil s nožem v ruce vniknout do nedalekého parlamentu, byl už od svého mládí několikrát ve vězení. Důvody byly různé, těžké ublížení na zdraví, napadení nebo nelegální držení zbraně. Podle jednoho ze spoluvězňů už tehdy Masood snil o tom, že bude zabíjet, píše server Independent. O šestnáct let později to skutečně udělal.
Německé dráhy spustily novou kampaň, ve které se chtějí zaměřit na soužití Němců s muslimy. Ve videu zveřejněném na facebookových stránkách, se tak objevuje německý student se zahalenou muslimkou. Mladík nejdřív na studentku podezíravě kouká, později ale veškeré předsudky ztratí, když dívka předvede znalosti z anatomie.
Vystoupení mladé šestnáctileté indické zpěvačky Nahid Afrinové ve státě Ásám vzbudilo velké pozdvižení. 46 imámů na ni kvůli jejím textům údajně uvalilo fatvu, porušuje podle nich právo šaría a mohla by přivolat hněv Alláha. Imámové se však podle informací serveru Hindustantimes brání tím, že chtěli jen zakázat její vystoupení.
Příbuzní obětí teroristického útoku - dvanácti mrtvých a desítek raněných -, který loni na vánočním trhu v Berlíně spáchal radikální muslim z Tuniska, hovoří poprvé od tragické události před kamerou. Pozůstalí si v aktuálním pořadu německé Spiegel TV stěžují mimo jiné na přístup úřadů a popisují obtížný život po šíleném činu Anise Amriho.
„Jaký je správný trest za rouhání?“ zeptala se moderátorka asijské pobočky BBC na Twitteru. Mluvila přitom o rouhání v Pákistánu, kde je takový čin trestán smrtí. Za necitlivě zformulovanou otázku byla posléze kritizována a BBC se musela za příspěvek omluvit, píše The Telegraph.
Druhá řada plotu, kterou začalo Maďarsko stavět na své jižní hranici, bude hotová do 1. května. Uvedl to ve čtvrtek šéf kabinetu premiéra Viktora Orbána János Lázár. Zopakoval rovněž, že se vláda rozhodla prodloužit krizový stav vyhlášený kvůli údajnému ohrožení masovou migrací. Platit bude až do 7. září.
Opoziční slovenské hnutí Jsme rodina-Boris Kollár chce zákonem prosadit zákaz výstavby mešit na Slovensku. Svůj návrh zdůvodnilo tím, že mešity představují bezpečnostní riziko. Islámská nadace na Slovensku v reakci uvedla, že jde o další krok namířený proti nepříliš početné muslimské komunitě.
Čech Petr Jašek, který byl koncem ledna v Súdánu odsouzen ke dvěma desítkám let vězení, se vrátil do vlasti. Přivezl ho ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který o jeho propuštění v Chartúmu vyjednával. Letadlo s nimi přistálo těsně před nedělní půlnocí na kbelském letišti v Praze.
Zákaz zahalování obličeje na vybraných veřejných místech přináší návrh zákona, který v úterý přijala vláda největší německé spolkové země Bavorsko. Opatření směřuje hlavně proti nošení islámských burek (oděv zahalující celé tělo ženy) a nikábů (závoj zakrývající obličej s výjimkou očí). Informovala o tom agentura DPA.
Soud v sicilském Palermu potrestal šest muslimských migrantů 18 roky vězení za to, že při plavbě přes Středozemní moře svrhli do vody 12 běženců křesťanské víry, kteří se utopili. Prokuratura viníky obžalovala z vraždy a žádala pro ně doživotí, soud ale podle listu Corriere della Sera odmítl uznat závažnou přitěžující okolnost, kterou měla být nenávist z náboženských důvodů.
Vracet uprchlíky do zemí původu může být v letošním roce složitější než dříve, myslí si německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU). Přesto je přesvědčen, že se letos ze spolkové republiky ať už dobrovolně, či nedobrovolně vrátí více než 80 000 běženců, jak tomu bylo loni.
Většina Evropanů souhlasí se způsobem, jakým se americký prezident Donald Trump pokouší omezit vstup občanů vybraných muslimských zemí do USA. Vyplývá to z průzkumu analytického střediska Chatham House, který se dotázal více než 10 000 občanů z deseti zemí Evropské unie. Průzkum byl proveden předtím, než Trump zveřejnil své nařízení o dočasném zákazu vstupu občanů sedmi muslimských zemí do USA.
Jedenáct osob zadržela v noci na středu belgická policie při protiteroristické razii v Bruselu a jeho okolí. Policejní akce podle prokuratury nijak nesouvisela s vyšetřováním teroristických útoků v Paříži a Bruselu z loňského a předloňského roku. Zaměřená byla na navrátilce z bojů v Sýrii.
Americký prezident Donald Trump v sobotu kritizoval páteční verdikt federálního soudce Jamese Robarta, který pozastavil platnost Trumpova antiimigračního dekretu. Nový šéf Bílého domu na svém twitterovém účtu mimo jiné napsal, že výrok soudce je směšný a bude zrušen.
Kdo chce v těchto dnech doložit, že je dobrý člověk, vyjadřuje veřejně rozhořčení nad zákazem vjezdu do USA, který vyhlásil americký prezident Donald Trump. Na zuřivé kritice Trumpa je aktuálně v naší zemi největší společenská shoda. Také já považuji způsob, jakým se Trump chová, za vulgární a realizaci zákazu vjezdu za amatérskou. Za ještě horší ale považuji samolibost a slepotu k faktům, nad nimiž se němečtí politici povznášejí. Zde je sedm nepohodlných bodů, které se rády (a vědomě) zamlčují, píše komentátor největšího německého deníku Bild.
V berlínských tělocvičnách a na bývalém letišti Tempelhof na jihozápadě německé metropole je dodnes provizorně ubytováno kolem dvou tisíc uprchlíků. I když se pro ně město snaží hledat lepší ubytování, zatím to nejde tak rychle, jak jeho zástupci plánovali. Přinejmenším tělocvičny by se ale během příštích dvou měsíců měly vrátit svému původnímu účelu.
Výše trestu českého občana Petra Jaška, který byl odsouzen v Súdánu za několik trestných činů včetně vyzvědačství, je 23,5 roku, a ne 20, jak uvedlo české ministerstvo zahraničí. V úterní tiskové zprávě to tvrdí europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Česká diplomacie trvá na svém původním vyjádření, uvedla to mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Informace Zdechovského jsou podle ní chybné.
Holandský premiér Mark Rutte zveřejnil otevřený dopis, ve kterém vyzývá k obraně národních hodnot. Všechny, kdo je nerespektují, vyzval k odchodu ze země. Lídr konzervativně–liberální Lidové strany pro Svobodu a přímou demokracii (VVD) před nadcházejícími volbami přiostřuje svou rétoriku, aby nalákal voliče. Tím ale popudil předsedu populistické Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, podle kterého Rutte jen vykrádá jeho program.
Když kolem něj prošli černě odění bojovníci Islámského státu, sevřela ho hrůza. Kdyby si osobu zahalenou v nikábu lépe prohlédli, zjistili by, že se v muslimském šátku ve skutečnosti skrývá muž, policista Abu Alawi. Ten se před islamisty schovával dva a půl roku poté, co teroristé ovládli irácké město Hammam al-Alil poblíž Mosulu. Jeho příběh přinesl korespondent BBC.
Německo podle kancléřky Angely Merkelové nepostupovalo v minulosti dost důsledně při integraci migrantů, ani při vracení těch, kteří v zemi nemohou zůstat. To se podle ní musí změnit. Merkelová to v pondělí řekla v projevu na zasedání svazu zaměstnanců státní správy v Kolíně nad Rýnem.
Státy, které nepřijmou zpět neúspěšné žadatele o azyl, by v budoucnu mohly přijít o hospodářskou pomoc z Německa. Právě s tímto návrhem přišel německý vicepremiér Sigmar Gabriel, kterého podporuje i tamní ministr vnitra Thomas de Maizière. Informaci přinesl server Deutsche Welle.
Německé úřady věděly, že atentátník z Berlína Anis Amri představuje vážnou hrozbu, ale rizika spojená s Tunisanem podcenily, napsal web listu Süddeutsche Zeitung (SZ). Při pátrání po teroristech se Němci zabývali Amrim více než rok a loni v únoru ho zařadili mezi nebezpečné osoby. Policii neuniklo, že navázal kontakt s teroristickým Islámským státem a že chtěl vyrobit bomby. Uvažovalo se dokonce o jeho okamžité deportaci.
Islamistický útok, k němuž došlo loni 28. října na univerzitě v Columbusu v americkém státě Ohio, nesl typické rysy teroristických akcí, na něž si americká veřejnost už pomalu zvykla – dochází k nim každých pár měsíců. Pachatel, mladý muslimský imigrant, najel autem do lidí a pak začal útočit nožem.
Evropská unie chce zpřísnit pravidla pro pořizování a držení střelných zbraní. Na kompromisním znění směrnice se zástupci unijní osmadvacítky s europarlamentem dohodli jen den po útoku v Berlíně. Od novely, kterou Evropská komise začala prosazovat po loňských podzimních teroristických útocích v Paříži, si slibuje větší kontrolu nad zbraněmi a zajištění bezpečnosti pro občany.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si nepřeje obrat v evropském přístupu k uprchlíkům. Běženci se podle něj nesmí paušálně podezírat z terorismu. Na útoky páchané přistěhovalci má prý Brusel jiná řešení v podobě lepší unijní koordinace. "Evropa musí nabídnout útočiště lidem, kteří prchají z válečných oblastí a před terorem," řekl Juncker.
Německé úřady dokončily identifikaci všech dvanácti obětí pondělního atentátu na vánoční trh v Berlíně, je mezi nimi šest žen a šest mužů. Vedle Češky zahynul v německé metropoli také Polák, jehož kamion byl k útoku zneužit, dále jedna Italka, jedna Izraelka a osm Němců, informoval web Der Spiegel.
Okolo Tunisana, který je podezřelý z pondělního vražedného útoku v Berlíně, a po kterém se pátrá po celé Evropě, se objevují skutečnosti, které moc nesvědčí ve prospěch německých úřadů. Anis Amri nedostal azyl, přesto nebyl vyhoštěn, údajně proto, že neměl doklady. Používal vícero identit, od února žil v německé metropoli, ale pohyboval se po celém Německu. Úřady také musely pozdržet zásah v centru, kde pobýval, kvůli formální chybě.
Německá střední škola v Istanbulu se staletou tradicí, která je financovaná spolkovou vládou, prý podle médií zakázala pedagogům vyučovat o vánočních tradicích, slavit ve třídách Vánoce a zpívat koledy. V Německu se kvůli tomu bouřila jak média, tak i politici. Škola to považuje za nedorozumění a nic takového podle svých slov nenařídila. Informuje o tom BBC.
Počet muslimů žijících v Německu od roku 2011 vzrostl o zhruba 1,2 milionu. Celkem jich v zemi na konci loňského roku žilo 4,4 až 4,7 milionu. Vyplývá to ze zprávy o migraci za rok 2015, kterou dnes schválila vláda. Podíl muslimského obyvatelstva na celkové populaci činí 5,4 až 5,7 %. V Německu žije celkem asi 81,4 milionu lidí.
Soud projedná případ muslimské studentky, které před dvěma lety vedení zdravotnické školy na Praze 10 spolu s další dívkou zakázalo nosit hidžáb, šátek zakrývající vlasy a krk. Dívka somálského původu školu zažalovala za nepřímou diskriminaci. Spor tehdy vyvolal bouřlivé debaty o přítomnosti náboženských symbolů ve veřejných institucích. Verdikt by mohl padnout ještě dnes.
