Známý módní návrhář Karl Lagerfeld pohrozil, že pokud německá kancléřka Angela Merkelová bude pokračovat ve své vstřícné migrační politice, vzdá se německého občanství. V rozhovoru s francouzským časopisem Le Point čtyřiaosmdesátiletá ikona módního průmyslu prohlásila, že Merkelovou „nesnáší“, protože přijímáním uprchlíků umožnila vzestup protiimigrační a pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD).
Evropa musí vzít svůj osud do vlastních rukou, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová. Už to není tak, že nás Spojené státy budou prostě bránit, řekla ve čtvrtek v Cáchách na západě Německa při předávání Ceny Karla Velikého francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Americký prezident Donald Trump při setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou opět připomněl, že drtivá většina států NATO, včetně bohatého Německa, stále ještě nepřispívá na obranu dohodnuté sumy. Poukázal i na to, že se zavázal odstranit nerovnováhu v obchodu Spojených států s Evropou, zejména s Německem.
Německo očekává, že bude před plánovaným útokem na Sýrii předem informováno. Řekl to šéf německé diplomacie Heiko Maas. Podle něj se musí v této věci spojenci sjednotit. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že se o postupu v Sýrii rozhodne, až bude čas. Zároveň uvedl, že Francie má důkaz o použití chemických zbraní.
Výstavba plynovodu Nord Stream 2, který má přes Baltské moře spojit Rusko a Německo, nebude podle spolkové kancléřky Angely Merkelové možná, aniž by bylo jasné, jakou roli bude mít Ukrajina jako dosud tranzitní země. Šéfka německé vlády to v úterý řekla v Berlíně po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Ruský koncern Gazprom v reakci uvedl, že další přeprava části ruského plynu přes Ukrajinu závisí na ekonomické výhodnosti.
Emmanuel Macron se netají tím, že jeho ambicí je proměnit EU v přerozdělovací unii, kde mezi bohatými a chudými zeměmi a regiony bude putovat mnohem víc peněz než dnes. Musí proto vytvořit důvěru, že Francie je spolehlivý partner.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron se v pátek v Paříži zavázali k vytvoření itineráře pro reformu eurozóny do června. Staronová šéfka německé vlády před setkáním s šéfem Elysejského paláce zdůraznila, že Berlín a Paříž sice nejsou vždy na stejné lodi, ale v minulosti toho mnoho společně dokázaly a „jsou odhodlány učinit tak znova".
Angela Merkelová (CDU) se ve středu už počtvrté stala německou kancléřkou. Spolková republika má i díky tomu po téměř šesti měsících od parlamentních voleb novou vládu, kterou je stejně jako dosud koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Velká koalice, která dříve bývala naprostou výjimkou, Německo vede už potřetí za poslední čtyři volební období.
Německo bude mít téměř po půlroce vládu, opět velké koalice křesťanských a sociálních demokratů.
Zástupci konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) v pondělí v Berlíně podepsali koaliční smlouvu. Stalo se tak téměř šest měsíců po parlamentních volbách. Velká koalice pod vedením kancléřky Angely Merkelové vzniká už potřetí za poslední čtyři volební období. Třiašedesátiletou političku do čela německé vlády počtvrté v řadě zvolí Spolkový sněm ve středu. Ve stejný den složí přísahu i ministři.
Plán na reformu eurozóny, který chtěli zástupci Německa a Francie původně představit na summitu Evropské unie koncem března, bude mít zpoždění. Napsal to server německého týdeníku Der Spiegel. Podle jeho informací nemají zatím vyjednavači v ruce žádné konkrétní návrhy, a to zejména proto, že v Německu se až donedávna řešilo hlavně sestavování nové vlády.
Šéfem německé diplomacie bude nynější ministr spravedlnosti Heiko Maas, vicekancléřem a ministrem financí se stane dosavadní primátor Hamburku Olaf Scholz. Jména členů další vlády velké koalice CDU/CSU a SPD v pátek oznámilo vedení sociální demokracie. Maas je známý jako kritik zemí odmítajících uprchlické kvóty a též jako tvrdý odpůrce nenávistných projevů.
Německo bude mít nového ministra zahraničí. Podle informací, které získaly ze sociálnědemokratických (SPD) zdrojů agentura DPA a server Spiegel online, se jím stane dosavadní ministr spravedlnosti Heiko Maas. Sigmar Gabriel (SPD), který ztratil důvěru vedení sociální demokracie, už diplomacii nepovede. Jména ministrů, které vyšle do vznikající vlády velké koalice s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, má vedení SPD oznámit v pátek.
Že má spolková kancléřka Angela Merkelová díky svému východoněmeckému původu empatii pro nás postkomunisty, z toho už se dávno stala mantra českých diplomatů i politiků. Pokud to tak skutečně je, nechci vidět, jak to bude vypadat, až v Berlíně nastoupí někdo vůči nám empatický ještě méně. Protože už tato vstřícná kancléřka se v únoru 2018 dopracovala k otevřenému vyhrožování.
V Německu bude znovu vládnout velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. Pokračování dosavadní vlády totiž ve vnitrostranickém referendu posvětili sociální demokraté. Merkelovou by již počtvrté za kancléřku poslanci mohli zvolit 14. března, tedy více než pět a půl měsíce po parlamentních volbách.
Německá kancléřka Angela Merkelová v nové vládě výrazně pozmění složení ministrů za svou Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Vyplývá to z vyjádření šéfky německé vlády na tiskové konferenci v Berlíně. Na svém postu zůstane jen dosavadní ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Tým Merkelové, v němž budou tři ženy, výrazně omladí.
Evropská unie v pátek vyzvala k okamžitému příměří v Sýrii. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska syrský režim prezidenta Bašára Asada „brutálně útočí“ i na nevinné muže, ženy a děti. Rusko a Irán, které Asada podporují a podle EU útoky umožňují, proto Tusk vyzval, aby toto násilí zastavily. Macron a Merkelová naopak napsali dopis Vladimiru Putinovi a žádají ho o pomoc.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) chce, aby Evropská unie měla společný azylový systém, který odolá krizím a bude konečně solidární v rozdělování běženců. Řekla to ve čtvrtek v projevu před Spolkovým sněmem. Do června v tomto tématu očekává výrazný pokrok.
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala státy Evropské unie k pokroku v dohodě o azylovém systému a varovala, že státy očekávající finanční podporu unie musejí v řešení migračního problému projevit solidaritu. Prohlášení podle agentury DPA obsahuje na videu předtočený vzkaz kancléřky účastníkům neformálního summitu EU plánovaného na příští týden.
V Německu předsedové dvou hlavních stran po úmorných jednáních seznámili veřejnost s koaliční dohodou, načež v obou stranách vypukla bouře. V SPD, té menší z nich, vyhořel v ikarovském stylu ještě nedávno oslavovaný Martin Schulz. Bývalý předseda Evropského parlamentu, který před rokem sociální demokracii na sjezdu obdržel se stalinským výsledkem 100 procent hlasů, během několika hodin upadl do bezvýznamnosti. Nebude ani ministrem zahraničí, ani nezůstane předsedou strany. Znemožnil se umanutostí, s níž bojoval o místo ve vládě pro sebe, ačkoli po volbách na podzim účast ve vládě stoprocentně vyloučil. Ministerstvo zahraničí dnes řídí Schulzův stranický rival Sigmar Gabriel, který měl původně Schulzovi uvolnit místo a pak nemusel, jenže ve chvíli, kdy to ještě vypadalo, že bude muset, prozradil, co mu říkala jeho malá dcera: „Papá, budeš teď mít víc času na nás. To je přece lepší, než abys musel být s tím pánem, co má vlasy v obličeji.“ (Schulz vypadá trochu jako bratr Jana Nedvěda).
Jak známo, Německo je největší průmyslovou velmocí na světě a také hegemonem, který rozhoduje o osudu Evropy.
Končící šéf německé sociální demokracie (SPD) Martin Schulz se nestane novým ministrem zahraničí spolkové republiky. Do vznikající velké koalice CDU/CSU a SPD vedené kancléřkou Angelou Merkelovou nakonec vůbec nevstoupí. Sociální demokracie to uvedla v tiskové zprávě.
Z řad německých křesťanských i sociálních demokratů se ozývají kritické hlasy na adresu koaliční smlouvy, na jejímž znění se ve středu dohodly konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD). Zatímco křesťanští demokraté se vymezují především vůči rozdělení postů ve vznikající vládě, těm sociálním vadí spíše programová část dohody a postup jejich šéfa Martina Schulze. Největší spokojenost zatím dává najevo bavorská CSU.
Lídři největších zemí Evropské unie na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu kritizovali situaci ve světě, která je podle nich krizová. Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová varovala před protekcionismem a novým nacionalismem, francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o tom, že Evropská unie se musí v letošním roce zreformovat, aby mohla konkurovat velkým mocnostem, jako je Čína nebo Spojené státy. Bývalý britský premiér David Cameron prohlásil, že brexit byla chyba, ale ne katastrofa.
Před protekcionismem a novým nacionalismem varovala ve středu ve svém vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu německá kancléřka Angela Merkelová. Snaha o izolaci podle ní není řešením výzev, kterým v současném světě státy čelí. Světové společenství ujistila, že navzdory komplikacím při sestavování nové vlády bude Německo i nadále přispívat k řešení mezinárodních krizí.
Ve švýcarském horském letovisku Davos v úterý oficiálně začalo Světové ekonomické fórum (WEF). Očekává se na něm řada předních státníků, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britské premiérky Theresy Mayové. Letošní, 48. ročník, se ponese v duchu motta „Vytváření sdílené budoucnosti v roztříštěném světě“. Akce se zúčastní i český premiér Andrej Babiš.
Když nedávno vystoupil francouzský prezident Emmanuel Macron na pařížské Sorbonně s projevem vyzývajícím k prohloubení integrace Evropy snad úplně ve všem od ekonomiky po justici, vypadalo to, že u hospodářských věcí tvrdě narazí na Berlín.
Němečtí sociální demokraté (SPD) zahájí koaliční rozhovory s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Po několikahodinových debatách o tom v neděli rozhodl jejich sjezd v porýnském Bonnu. Další velká koalice se tak zase o krok přiblížila. Vzniknout by podle nejčastějších odhadů mohla v březnu, jisté to ale ještě zdaleka není.
Francie a Německo letos chtějí podepsat novou smlouvu o vzájemné spolupráci, která se zaměří například na oblast hospodářství, ale i na zahraniční politiku a otázky bezpečnosti včetně boje s terorismem. Oznámili to ve společném prohlášení francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. O chystané dohodě se někdy hovoří jako o „nové Elysejské smlouvě“, ta zpečetila úzké vztahy obou sousedních zemí právě před 55 lety, 22. ledna 1963.
Proč v mezičase mezi dvěma koly prezidentských voleb, ve dnech, kdy ve sněmovně probíhají manévry kolem policejní žádosti o vydání Andreje Babiše, sledovat německou politiku?
