Premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, by se měli 18. října sejít v Bruselu na večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Příslušnou pozvánku poslal šéf komise maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jako předsedovi vlády nynější předsednické země tohoto středoevropského uskupení. Orbán už o pozvání informoval další státy V4, plyne z diplomatických informací.
Britský řetězec supermarketů Tesco by mohl prodat své aktivity v Maďarsku a v dalších zemích v regionu, tedy v Česku, Polsku a na Slovensku. Klíčové je, zda bude pokračovat tlak na zvýšení mezd zaměstnancům. Napsal to dnes maďarský list Magyar Idők s odvoláním na informace od manažera firmy Tesco v Londýně, který si nepřál být jmenován. Řetězec ale informaci listu odmítl.
Jedenáctého září 2017 detonovala v evropské diplomacii tichá bomba. Analytická služba polského Sejmu zveřejnila expertizu, která měla podepřít starší úvahu šéfa vládní strany PiS Jarosława Kaczyńského, že by Varšava od Německa mohla žádat válečné reparace.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek ve Varšavě přirovnal výhrady Evropské komise k počínání polské vlády k inkvizici. „Zpochybňování právního státu v Polsku má politický charakter. Vypadá úplně jako nějaká inkvizice,“ prohlásil Orbán podle televize TVN 24 poté, co se setkal s polskou premiérkou Beatou Szydlovou.
Krakovský profesor Andrzej Nowak (57) je významný reprezentant dnešní polské historiografie, pracuje mj. na velkých dějinách Polska. Současně má politicky blízko k vládnoucí konzervativní garnituře.
Vláda strany Právo a spravedlnost rozděluje Polsko. Garantuje stabilitu, říká o polské vládě pravicová novinářka Alexandra Rybińska. To její levicová kolegyně Agnieszka Lichnerowicz mluví naopak o destabilizaci a parylýze. Obě novinářky vyzpovídal Radek Motzke. Rozhovory nabízí zajímavé srovnání různých pohledů na současnou situaci v Polsku.
Polští poslanci v pátek drtivou většinou hlasů z vládní strany i opozice schválili zákon, který počítá se zvyšováním výdajů na obranu na úroveň nejméně 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2030. V současnosti Poláci vynakládají na armádu dvě procenta HDP, pro rok 2020 zákon počítá s obranným rozpočtem na úrovni 2,1 procenta HDP.
Německá vláda v pátek odmítla stále hlasitější požadavky Polska, aby mu Německo zaplatilo válečné reparace v řádu stovek miliard eur. Vládní mluvčí Steffen Seibert během pátku poukázal na to, že Polsko se dalších požadavků vzdalo už v roce 1953. Německo však svou odpovědnost za zločiny 2. světové války přijímá, zdůraznil.
Polsko bude i nadále odmítat přijímat uprchlíky na základě unijního přerozdělovacího mechanismu, přestože Soudní dvůr EU ve středu rozhodl o tom, že Brusel má právo přebírání žadatelů o azyl na členských státech vynucovat. Podle agentury Reuters to ve středu prohlásila premiérka Beata Szydlová.
Polsko nemá nárok na žádné válečné reparace z Německa, tvrdí právní experti Spolkového sněmu. Jakékoli nároky kvůli německým zločinům spáchaným za 2. světové války ztratily platnost nejpozději smlouvou „dva plus čtyři“ o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990, uvádí nezávislá vědecká služba Spolkového sněmu v expertíze, z níž cituje ve svém připravovaném pátečním vydání německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Opakovaná kritika francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na adresu polské vlády se přímo netýká Polska, ale jde o poselství přímo určené domácí politice a veřejnému mínění ve Francii, kde se Macron ocitl v obtížné situaci kvůli očekávání okamžitých výsledků. Po setkání s kolegy z visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska a Slovenska, to ve čtvrtek v Budapešti řekl šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski.
Evropská komise posuzuje odpovědi Maďarska, Polska a České republiky na její měsíc staré stanovisko v pokračujícím řízení kvůli přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót. Novinářům to řekla mluvčí komise Tove Ernstová. Není podle ní nyní možné uvést, kdy a jak bude komise na postoj tří zemí reagovat.
Polskou ženu v italském Rimini v sobotu znásilnila čtveřice mužů. Jejího partnera útočníci zmlátili do bezvědomí. Po útoku na Poláky útočníci znásilnili ještě transsexuálního muže. Napadení vypověděli, že útočníci byli tmavší pleti. Podle informací polského deníku Gazeta Wyborcza stopy vedou do táborů pro nelegální migranty.
Ve středu byl český premiér Bohuslav Sobotka spolu se slovenským Robertem Ficem připuštěn k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Polská premiérka Beata Szydlová označila za arogantní páteční výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že Polsko se v Evropě dostává do izolace a je v konfliktu s hodnotami EU. Důvodem takových vyjádření podle ní může být nedostatek politických zkušeností francouzského prezidenta. Na Macronova slova pronesená po setkání s jeho bulharským protějškem ve Varně reagoval také polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski, který Macrona obvinil z neznalosti.
Varšava a Budapešť ve středu vzkázaly Evropské komisi, že svůj odmítavý postoj ke kvótám pro přerozdělení migrantů nehodlají měnit. EK koncem července posunula do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že nedodržují povinnosti plynoucí z programu přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót.
Plzeňská Škoda Transportation přišla o zakázku na 213 tramvají, jež měl polské Varšavě dodat vítěz vypsaného výběrového řízení. Škoda, která byla podle průběžné zprávy zadavatele Tramwaje Warszawskie favoritem tendru, si za tramvaje řekla o 16,6 miliardy korun. Polské hlavní město však řízení zrušilo, nemá dost peněz. Škodě tak utekla zakázka, která by mohla být 2. největší v její historii.
Bývalý český prezident Václav Klaus v polské Toruni převzal Jagellonskou cenu, kterou mu udělila místní soukromá univerzita. Ústav cenu uděluje za mimořádný příspěvek k politickému, hospodářskému, kulturnímu, vědeckému a sociálnímu rozvoji střední a východní Evropy. Toruńska Szkoła Wyższa je soukromá vysoká škola založená v roce 2003.
Polský prezident Andrzej Duda odmítl podepsat jmenování nových generálů armády. Podle agentury Bloomberg to oznámil mluvčí národního bezpečnostního úřadu Marcin Skowron. Agentura Reuters napsala, že jde o další projev napětí panujícího mezi prezidentem a vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS).
Nová zvláštní vyšetřovací komise tvrdí, že na troskách levého křídla polského prezidentského letounu, při jehož pádu u Smolensku v roce 2010 zemřelo všech 96 lidí na palubě včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, našly stopy výbuchu. Informaci přineslo Polskie Radio.
Polskému Sejmu by zítra měli právní experti dodat analýzu, kolik Varšava může požadovat od Německa miliard eur – jako reparace za druhou světovou válku!
Ukrajina v pondělí důrazně protestovala proti podobě chystaných nových polských pasů, na nichž má být vyobrazena kaple polských vojáků na hřbitově v západoukrajinském Lvově. Polského velvyslance si pozvalo kyjevské ministerstvo zahraničí, podle něhož Ukrajina považuje vyobrazení svého města v polských pasech za nepřátelský akt. Proti podobě polských pasů v minulých dnech nótou protestovala i Litva.
Byl říjen roku 1990 a na obrazovce polské televize spolu hovořili dva čtyřicátníci v plné síle.
Připomenutí varšavského povstání, které začalo před třiasedmdesáti lety může vyjít polský klub Legia Varšava draho. Evropská fotbalová asociace (UEFA) podobné transparenty, které se vztahují k politice, tvrdě trestá. Vzpomínka na skoro 160 000 mrtvých polských židů tak bude mít pro klub hořkou příchuť, uvádí deník Daily Mail.
Předsedkyně polského Nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová poděkovala českým soudním špičkám za jejich kritické stanovisko ke kontroverzním justičním reformám. Polský prezident Andrzej Duda se nakonec rozhodl dva ze tří problematických zákonů vetovat. Podle Gersdorfové cestu ke změně „osvětlovala „ i podpora mezinárodních institucí, veřejnosti a semknutí všech právnických profesí.
Polsko bude po odchodu Británie z Evropské unie „osamělejší“ než Maďarsko, řekl předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker v rozhovoru se serverem Politico.
U našich severních sousedů se v uplynulých dnech seběhla válka kolem justiční reformy, která měla všude za polskými hranicemi – v Evropské unii a evropských médiích, především těch německých, ale koneckonců i u nás – krajně nešťastný průběh.
Polsko se dostalo pod ostrou palbu kritiky kvůli návrhům na změnu fungování soudů. Ze všech stran zaznívá, že je to ohrožení nezávislé justice a fungování demokracie.
Polský prezident Andrzej Duda vrátil Sejmu, dolní komoře parlamentu, zákony o nejvyšším soudu a soudcovské radě i s odůvodněním svého veta. Oznámil to v pondělí prezidentův mluvčí Krzysztof Lapiński.
Evropská komise v sobotu oficiálně zahájila vůči Polsku proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Stalo se tak poté, co byl v polském úředním věstníku zveřejněn sporný zákon, ohrožující podle Bruselu nezávislost polských soudů. Komise dala Varšavě měsíc na to, aby odpověděla na spuštění zmíněné procedury, která by mohla vést k finančním sankcím. Polské úřady v sobotu reagovaly prohlášením, že komise překračuje své kompetence.
