Předsedkyně polského Nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová v otevřeném dopise obvinila vládu, že „provádí převrat“ proti justici. Napsala, že vláda chodí podél propasti, do níž může spadnout celý národ. Z dopisu, který byl zveřejněn v pátek, citoval server BBC.
Tak to na Poláky spadlo. Konečně jsou v něčem první: první, proti komu byl aktivován článek sedm Lisabonské smlouvy. Zatím první část, druhá může vést až k odebrání hlasovacích práv.
Polský prezident Andrzej Duda ve středu oznámil rozhodnutí podepsat dvojici zákonů reformujících soudní systém, které kritizuje Evropská unie. Zákony o nejvyšším soudu a soudcovské radě posilují vliv vládnoucích politiků na obsazení soudů a podle kritiků jsou šité na míru současné konzervativní vládě. Evropská komise několik hodin předtím došla k závěru, že v Polsku kvůli soudní reformě hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva a spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.
Společnost ArcelorMittal Ostrava (AMO) prodala své válcovny plechu ve Frýdku-Místku polské firmě Stalprodukt. Transakci ještě musí povolit antimonopolní úřady v Německu, Rakousku a Turecku, kam dodávají produkty jak frýdecko-místecké válcovny, tak Stalprodukt, sdělila mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková. Jediný akcionář AMO, ArcelorMittal S. A., podepsal smlouvu o prodeji dnes. Hodnotu transakce firmy neuvedly.
Polský prezident Andrzej Duda jmenoval novou vládu, kterou nyní povede dosavadní ministr financí a rozvoje Mateusz Morawiecki. Ve funkci premiéra nahradil Beatu Szydlovou, která ale v kabinetu zůstává jako vicepremiérka. Všichni členové dosavadního kabinetu po jmenování složili přísahu jako ministři nové vlády.
Nový polský premiér Mateusz Morawiecki zaujal svým prvním interview po pověření novou funkcí i bruselský server Politico: premiér totiž nemá v plánu nic menšího, než znovu pokřesťanštit Evropu, která se v posledních desetiletích podle něj spíše sekularizovala a vzdalovala víře.
Polský prezident Andrzej Duda v pátek přijal demisi premiérky Beaty Szydlové a vzápětí pověřil touto funkcí dosavadního ministra financí Mateusze Morawieckého. Hlasování o důvěře v nový kabinet je podle televize TVN 24 naplánováno na úterý příští týden.
Beata Szydlová v čele polské vlády končí, novým premiérem se stane dosavadní vicepremiér a ministr financí Mateusz Morawiecki. Uvedla to mluvčí vládní strany Právo a spravedlnost, jejíž politické špičky a následně i poslanecký klub se ve čtvrtek sešly ve Varšavě, aby projednaly změny ve vládě. Szydlová má podle dosud nepotvrzených informací médií zůstat ve vládě jako její místopředsedkyně.
Evropská komise oznámila žalobu u unijního soudu na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich neochotě podílet se na programu přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie. Zemím, které odmítly přijímání uprchlíků, hrozí vysoká jednorázová pokuta či pravidelné penále do doby, než věc napraví.
Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se chystá prosadit výměnu na premiérském postu. Dosavadní předsedkyni konzervativního kabinetu Beatu Szydlovou má podle jeho představ nahradit vicepremiér Mateusz Morawiecki. Informují o tom polská média. Sama Szydlová naznačila možné změny v nočním tweetu, který řada Poláků vnímá jako přípravu na odchod z funkce.
Polský státní plynárenský podnik PGNiG podepsal první střednědobý kontrakt na dodávku zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Devět dodávek mu v období let 2018 až 2022 zajistí společnost Centrica LNG. Polský podnik to v úterý oznámil, aniž uvedl objem a cenu dodávek.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej raketového systému Patriot polské armádě. Hodnota kontraktu s americkou zbrojovkou Raytheon by podle ministerstva mohla činit až 10,5 miliardy dolarů (zhruba 228 miliard Kč), píše agentura Reuters. Kontrakt ještě potřebuje souhlas amerického Kongresu.
O polské veřejnoprávní televizi se dnes v českých médiích píše a mluví zásadně s přívlastkem „provládní“.
Sedmisettisícová Lodž v centrální části Polska je třetím největším městem země po Varšavě a Krakově. Někdejší centrum textilního průmyslu nazývané „polský Manchester“ nyní prochází zajímavou transformací a uchází se o pořadatelství světové výstavy Expo 2022.
Polský prezident Andrzej Duda v úterý prohlásil, že otázka německých reparací za válečné škody, kterou od letošního léta nastolují vládnoucí konzervativci ve Varšavě, „nebyla formálně uzavřena“. Ačkoli Berlín nechce o odškodnění Poláků ani slyšet, Duda argumentoval, že italský soud nedávno rozhodl, že německá vláda má odškodnit rodiny 128 obětí masakru, spáchaného nacisty v listopadu 1943 v obci Roccaraso.
Krzysztof Skowroński (1965) patří mezi stálice polské konzervativní publicistky.
Sedmý říjen letošního roku byl pro Polsko ve znamení růžence. Více než milion Poláků zamířil na státní hranice s růžencem v ruce, aby vytvořili živý řetěz kolem hranice, která měří 3511 kilometrů, a připojili se tak k dlouho avizované akci Růženec na hranicích. Bylo to, jak už bývá v Polsku zvykem, velké.
Z celé várky zemí, jež se po pádu železné opony vrátily do svobodného světa, je Polsko určitě tou nejneskladnější zemí. Z postkomunistických zemí v EU je jediná, která patří mezi členské země střední velikosti – po odchodu Británie má víc obyvatel jen Německo, Francie, Itálie a Španělsko. Střednědobé historické okolnosti ho přivedly do visegrádské čtyřky, ale svými ambicemi ji daleko přesahuje.
Před stalinistickou dominantou Varšavy pustil z reproduktorů skladbu „Miluji svobodu“, rozhodil kolem sebe letáky protestující proti vládě, polil se hořlavinou a s výkřikem „Protestuji!“ se zapálil. Piotr S. zemřel deset dní poté. Předtím léta trpěl depresemi. Mohlo by se zdát, že Kaczyńského režim zrodil následovníka Ryszarda Siwiece, prostého muže, který se v září 1968 na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa upálil při dožínkových oslavách na varšavském Stadiónu Desetiletí. Čin Piotra S. ale mnohem víc připomíná dva poměrně nedávné případy sebeupálení. Zároveň dává nahlédnout na stav polských médií, která si spolu se změnou vlády prohodila role v bagatelizaci a glorifikaci lidského neštěstí.
Gdynia je zvláštní město, jako jsou pro suchozemce zvláštní všechna města na moři a velké přístavy vůbec. Ale Gdynia je zvláštní tím, že vznikla, protože v roce 1918 vzniklo samostatné Polsko, pro Poláky Druhá republika, když ta První skončila na konci 18. století.
Také Polsko má Sudety, také Polsko má rozsáhlá území, kde do konce války žili především Němci. A přece je to trochu jiný příběh než ten český.
Kdyby se volby v Polsku konaly teď, Kaczyńského partaj by atakovala padesát procent. Alespoň to tvrdí průzkum společnosti CBOS, který přisoudil vládnoucímu Právu a spravedlnosti 47 procent podpory.
Ne právě malá část území České republiky a Polska má podobný osud. My jim říkáme Sudety, tedy hraniční oblasti, které byly po staletí součástí českého státu. Pro Poláky to jsou „kraje znovuzískané“ na západě a severu nynějšího Polska, do roku 1945 součást Pruska, respektive Německé říše. Konec války se přes tyto převážně (někde výlučně) Němci obývané krajiny převalil jak parní válec. Výsledkem tohoto drcení byla zásadní proměna etnických, kulturních a sociálních poměrů. To platí jak pro tehdejší Československo, tak pro nově vznikající a na západ posunuté Polsko, kde osidlování Západu mělo neméně dramatický ráz.
Primas polské katolické církve a arcibiskup hnězdenský Wojciech Polak pohrozil všem kněžím ve své diecézi suspendováním, pokud se zúčastní akcí namířených proti přijímání uprchlíků. Uvedl to v rozhovoru, který ve středu zveřejnil katolický časopis Tygodnik Powszechny.
Prezidenti středoevropských zemí z takzvané visegrádské čtyřky (V4) na jednání v maďarském Szekszárdu podpořili integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie a vyslovili se pro urychlení tohoto procesu. Podle českého prezidenta Miloše Zemana, který se dvoudenní schůzky s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska zúčastnil, se hlavy států rovněž shodly, že hlavně v Bosně je riziko šíření radikálního islámu.
Čtyři středoevropské země chtějí, aby o budoucnosti Evropské unie jednaly společně všechny státy EU kromě Británie, která se rozhodla z evropského bloku vystoupit. Česko, Maďarsko, Polsko i Slovensko také podporují zachování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico.
Oscar! Oscar! Oscar! Oscar! Volal celý sál, když skončila projekce filmu Nejlepší. Asi tisícihlavé publikum stálo a volalo, herci a režisér se na pódiu objímali a nemělo to konce. Stržen byl i jeden divák, který sice nevolal, ale kdyby, měl by jeho „Oscar“ asi mírně jiný přízvuk. Jinak se ovšem cítil s nadšením srozuměn.
Na stovkách míst podél polské hranice se v sobotu katoličtí věřící modlili v rámci ojedinělé akce "růženec na hranicích" za spásu světa a vlasti. Na česko-polské hranici se k nim připojili i Češi. Kritici akci podsouvají antiislámský motiv a v tomto duchu o ní referují i zahraniční agentury, ale věřící shodně jakoukoliv spojitost s bojem proti islamizaci Evropy odmítli. Podle polských médií se do akce zapojilo na milion osob.
Favoritem voleb je hnutí ANO, zároveň v poslední době roste popularita Pirátů a Okamurovy SPD.
Premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, by se měli 18. října sejít v Bruselu na večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Příslušnou pozvánku poslal šéf komise maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jako předsedovi vlády nynější předsednické země tohoto středoevropského uskupení. Orbán už o pozvání informoval další státy V4, plyne z diplomatických informací.
