Nedávno započala výstavba nové radnice v pražských Modřanech. Svým vzhledem připomíná tři kostky cukru. „Právě cukr se k Modřanům váže. Modřany mají ve znaku cukrovou homoli, stával tam totiž cukrovar. Měl dokonce patent na cukr bridž, takové ty různé tvary cukru,“ vysvětluje v rozhovoru pro Echo24 hlavní architektka ateliéru LOXIA, který projekt radnice vytvořil, Jana Mastíková.
Česko je zemí, kde se stavějí nové domy nejobtížněji v celé Evropě. Získání stavebního povolení trvá podle mezinárodní srovnávací studie Světové banky Doing Business 2019 v průměru 246 dní. Je k tomu potřeba průměrně 21 úředních razítek. Rozhodně to přitom neznamená kvalitnější stavební regulaci, která by zajišťovala lepší architekturu a vyšší kvalitu měst. Na stupnici od 0 do 15 má česká stavební regulace průměrné skóre osm.
Hlavní město vybuduje velký dopravní terminál u Smíchovského nádraží, kam by se měly přesunout autobusy, které nyní končí Na Knížecí. Náklady budou téměř tři miliardy korun. Schválili to radní spolu se studií dopravy v oblasti, kterou nechal zpracovat městský Institut plánování a rozvoje (IPR). Kromě nádraží pro autobusy má u nádraží vzniknout záchytné parkoviště a má se posunout lávka pro pěší, aby se z ní dalo scházet přímo na peron. Záměr navazuje na plánovanou novou čtvrť Smíchov city společnosti Sekyra Group.
Velké emoce vyvolává chystaná stavba na pražském Petříně. Ta má vyrůst v prostoru pod Strahovským klášterem a má sloužit jako technické zázemí pro údržbu s veřejnými toaletami. Někteří návštěvníci Petřína však se stavbou nesouhlasí a označují ji jako necitlivou k okolnímu prostředí. Nespokojení občané také proti stavbě vytvořili skupinu na Facebooku, která má zatím jen několik set příznivců. Výhrady má ke stavbě i Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví. Stavba má oproti tomu zastání u Národního památkového ústavu.
Praha dlouhodobě trpí vážným nedostatkem kvalitní současné architektury, která by obohatila její historické centrum. Bez nových projektů se přitom naše hlavní město nedokáže zařadit mezi moderní evropské metropole s pulzujícím kulturním životem. Problém spočívá v naprosté absenci projektů společenských a kulturních staveb z veřejných peněz. Co nezainvestuje soukromý hráč, to v současné Praze nevznikne. Příležitostí pro výstavbu nových veřejných projektů je přitom dlouhá řada.
Praha nechá pro každou stanici plánované trasy metra D z Pankráce do Písnice vypracovat návrhy výtvarných řešení. Stanice má také propojit libreto architekta a herce Davida Vávry. Město se tak vrací k tradici z dob komunismu, kdy se stanice metra stavěly koncepčně. Po divokých 90. letech vysvitla naděje, že se město začne vizuální stránkou metra znovu koncepčně zabývat. Umělci se navíc oproti letům normalizace nemusejí ohlížet na žádnou ideologii.
Přestože má většina populace spjatou architekturu z období komunismu především s normalizačním nevkusem či s šedivými paneláky, zanechali tehdejší architekti řadu unikátních staveb. V posledních dnech se však objevily informace, že jsou dvě z nich v ohrožení. Řadu Pražanů vyděsila vizualizace plánované rekonstrukce Máje. Architekt Petr Kučera však upozorňuje, že není důvod k panice, jelikož do procesu ještě musí zasáhnout památkáři.
Jak důležitou roli hraje fyzická podoba prostoru při rozvoji a výuce dětí? Jaké jsou vaše vzpomínky na školku? A potřebuje školka vůbec nějakou specificky řešenou budovu, anebo její potřeby dostatečně zajistí leckterý starší dům či utilitární novostavba?
V malém městečku v zemědělské oblasti Jutsko v Dánsku vyroste 320metrový mrakodrap. Postavit si ho tam nechá jako své ústředí módní gigant Bestseller. Budova navržená světoznámým studiem Dorte Mandrup bude nejen nejvyšší budovou v Dánsku, ale i v celé Západní Evropě. O více než deset metrů překoná i budovu Shard v Londýně. „Bude to budova, která Brande zviditelní na mapě,“ uvedl vedoucí projektu Anders Krogh Vogdrup poté, co místní zastupitelé projekt minulý měsíc schválili.
Pokud u nás přijde řeč na prefabrikaci ve spojitosti s cenově dostupným bydlením, asociace většiny lidí jsou jasné. Paneláky. Co když se ale k tématu přistoupí trochu jinak?
Budova nádraží Vyšehrad je v natolik desolátním stavu, že působí jako trn v oku centra metropole. Zatím poslední pokus na rekonstrukci unikátní budovy na Albertově se uskutečnil v roce 1990, nedbalý přístup však vedl ještě ke zhoršení stavu. Přestože je budova od roku 2001 kulturní památkou, před očima Pražanů nadále chátrá. „Je to mnohaletá ostuda Prahy,“ říká architekt Petr Kučera. Nové vedení města se pokusí objekt zrekonstruovat. V budoucnu by mohl sloužit jako kulturní centrum.
Když mu bylo čtrnáct let, atomové bomby zasáhly Hirošimu a Nagasaki. Jeho rodné město Óita, vzdálené pár set kilometrů od nich, během druhé světové války lehlo popelem. Nezbylo nic – jen ruiny a nesmazatelné vzpomínky na děsivé zážitky.
Nedostupnost bydlení v Praze a šílené ceny bytů se promítly do tématu architektonické soutěže Young Architect Awards (YAA). Její účastníci se letos zaměří na návrh řešení nájemního bydlení. To je alternativou vlastního. V západní Evropě je nájem běžnější než v Česku, u nás ho využívá asi pětina lidí.
Pokud se zeptáte (kvalitních) současných architektů, na základě čeho navrhují své budovy, nejčastěji uslyšíte slovo kontext – kontext ve smyslu prostředí, pro které je projekt určen. Oceňovaná současná architektura totiž už rezignovala na dogmatické vyznávání stylů a jimi předepsané tvary. Jak ale přistoupit k návrhu, když smysluplný kontext chybí?
V pražském Karlíně vznikne kousek od historické barokní Invalidovny moderní budova Nová Invalidovna. Budou v ní byty, podzemní parkování, restaurace a obchody. Budovu budou navíc podpírat sochy výtvarníka Davida Černého. Stavět se začne příští rok na jaře. Objekt nabídne byty, podzemní parkování a vnitroblok v přízemí se službami, s fitness centrem, kavárnami či drogerií.
Přestože Češi patří k největším ateistům v Evropě, mají k božím mukám a kaplím roztroušeným prakticky všude po české krajině silný vztah. Od revoluce proto u nás došlo kromě nespočtu rekonstrukcí také k výstavbě několika výjimečných kaplí od výborných architektů. Příkladem může být malá soukromá kaple u Sedlčan, kterou minulý rok v září vysvětil osobně kardinál Dominik Duka.
Budova Transgasu již od svého vzniku vzbuzovala emoce a rozdělovala společnost. Někteří normalizační politici budovu považovali za symbol ošklivé zápaďácké architektury či jako memento uvolněných 60. let. Po revoluci se zase Transgas pro mnohé stal symbolem komunistické architektury. V rozhovoru pro Echo24 to řekl architekt Petr Kučera. Diskutovaná budova půjde brzy k zemi, majitel již začal s přípravnými pracemi pro demolici budovy. Nové pražské vedení se snažilo ještě na poslední chvíli budovu koupí zachránit. Nabídku města však majitel, společnost HB Reavis, odmítl.
Minulý týden se kusadla demoličních strojů začala zakusovat do zašlých temných budov na začátku pražské Vinohradské třídy. Zdá se, že kletba Transgasu se naplňuje. Právě před dvěma lety ministerstvo kultury zamítlo snahy, aby tyto ukázkové stavby brutalismu byly prohlášeny za kulturní památku.
Vedení Prahy přestavilo společně se SŽDC a IPR chystanou budoucnost železničního mostu na Výtoni, ten by měl být tříkolejný. Švýcarský profesor Eugen Brühwiler v příštích měsících posoudí, zda je možné stávající most zachránit, nebo zda se bude muset postavit nový. V případě nového mostu však IPR slibuje zachovat přibližnou podobu současného, ale převést ji do soudobého architektonického jazyka. Praha bohužel nepočítá s využitím historického nádraží Vyšehrad. Slibuje však, že by rekonstrukce neměla znamenat dopravní kolaps.
Architekt Miroslav Šik, syn autora komunistické ekonomické reformy Oty Šika, učil třicet let ve švýcarském Curychu na ETH, jedné z nejlepších škol architektury. Věnoval se architektuře bydlení. V rozhovoru popisuje, proč je krize bydlení, která nyní patří v Praze k nejhorším v Evropě, fenoménem všech velkých prosperujících metropolí a jak se jí dá čelit. Vysvětluje na vlastních zkušenostech, jak město ničí stěhování bank, firem a úřadů na periferii.
Architektura i kultura bydlení jsou věcí vkusu a ten může být různý, hlavně je osobní. Kvalitní estetické bydlení je něco navíc, přichází až po uspokojení základní potřeby místa, kde je elektřina, voda a teplo. Máme ale příklady z minulosti, kdy i sociální a levné bydlení sneslo estetická kritéria. Dnes se těmto komplexům obdivujeme. Od začátku dvacátého století vznikaly soubory bydlení pro dělníky a zaměstnance, které nesplňovaly jen užitná kritéria, byly i funkční, hezké.
Praha plánuje v příštích letech desítky projektů, které mají podobu hlavního města či jeho částí zásadním způsobem proměnit. Dlouholeté debaty se vedou například o nutnosti zlepšení dopravní obslužnosti – výstavbě železnice či metra na ruzyňské letiště nebo plánované výstavbě linky metra D. Jednou z priorit jsou dlouhodobě pražské mosty, jejichž stav je v moha případech kritický. Téměř 80 staveb či plánovaných rekonstrukcí je nyní k vidění v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Ministerstvo vnitra připravuje dostavbu stávajícího areálu policie v pražské Zbraslavi za miliardy korun. Stavební komise městské části Praha-Zbraslav ale podle Deníku kritizuje velikost budov a občané podepisují petici proti stavbě. Podle vyjádření policejního prezidia na webu policie je projekt v souladu s územním plánem a všemi předpisy. Stavět se má začít začne příští rok.
Pinkasův palác na pražské Kampě jde do nedobrovolné dražby. Vyvolávací cena je 470 milionů korun a podle realitní společnosti Gaute, která má prodej na starosti, je to největší nedobrovolná dražba v Česku. Dražba se koná ve čtvrtek v Praze a je veřejná. Jejím navrhovatelem je PPF Banka, majitelem nemovitosti a zástavcem je firma Artemis Property.
Neúspěšný kandidát na primátora Petr Stuchlík (za ANO) nebyl jediný, kdo přišel s návrhem víceúčelového mostu. Nápad výstavby unikátního mostu Pons Pragensis z Holešovic do Karlína představuje soukromá iniciativa, za kterou hovoří Leona Němečková. Několikapatrová budova by kromě cyklostezek a parkovacích míst měla nabízet prostory pro umístění Slovanské epopeje. Podobně jako Petr Stuchlík argumentují iniciátoři výhodným modelem financování mostu. Návrh se může přihlásit do soutěže, dodává město.
Sto let republiky v designu a architektuře. Josip Plečnik: úpravy Pražského hradu, 1921–1934 Roku 1920 byl slovinský architekt vládou ČSR ustanoven architektem Pražského hradu. Až do roku 1934 pak spolu se svým žákem Ottou Rothmayerem intenzivně pracoval na úpravách Pražského hradu. Na raných Plečnikových pracích je zřetelný vliv vídeňské Wagnerovy školy. Secesní tvarosloví však brzy opustil a začal využívat jednoduché monumentalizující výrazové prostředky ovlivněné antikou a ranou italskou renesancí.
Lídr kandidátky hnutí ANO Petr Stuchlík se po vizualizaci obytného mostu snaží zaujmout Pražany novým projektem. Jako svůj druhý architektonický návrh představil nový koncertní sál. Kromě toho by v nové budově měla být i galerie, hudební knihovna a také střední umělecká škola. Stuchlíkova hala nejvíce připomíná Guggenheimovo muzeum v Bilbau. Sám však přiznává, že se inspiroval pouze zlatavou barvou slavného muzea. Nový koncertní sál požaduje i koalice TOP 09 a STAN, která chce ihned po volbách zadat mezinárodní architektonické soutěže na novou halu.
Goethe napsal: „Itálie bez Sicílie vůbec nevyvolává v duši tu pravou představu. Teprve zde je klíč ke všemu.“ Goethe připlul do Palerma lodí z Neapole během své „italské cesty“. Zůstal na Sicílii něco přes měsíc, vybral si k tomu rozumně duben, takže se mohl rozplývat nad zelení polí a vlahostí luk. Měl v tom roce 1787, kdy mu bylo třicet sedm a cítil, že se životem musí něco udělat, ještě celý rok prožít v Itálii, přičemž ten měsíc na Sicílii považoval za obzvlášť důležitý. Itálie by zůstala nepochopená, kdyby nepoznal Sicílii, kde je vše italské intenzivnější, sytější a lahodnější. A na konci července ještě rozpálenější, vyprahlejší, rozžhavenější.
Metropolitní plán narazil o Pražanů na velký odpor. Z jednotlivých městských částí přišly stovky připomínek, které se vyjadřují k návrhu nového územního plánu. Radnice uvádějí, že největšími problémy jsou nejasné terminologie či podoby výškové regulace. „Z metropolitního plánu jsem rozpačitý, myslím si, že takto důležitému dokumentu by měla být věnována mnohem větší pozornost a péče ze strany magistrátu, nemělo by k němu být přistupováno pouze tak, že si nějaký politik „odškrtne“ splněný úkol a předloží ke schválení polotovar,“ řekl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář.
Navrhoval interiér kavárny Slávie, s největší společností na venkovní reklamu JCDecaux, která v Praze provozuje většinu přístřešků pro MHD, vtiskl podobu části mobiliáře, již v metropoli JCD provozuje. Málokdo ovlivnil tvář pražských ulic poslední doby víc než architekt Jiří Špaček. Postaral o design známých reklamních sloupů, prodejních kiosků v centru hlavního města nebo pouličních hodin. Pražský magistrát však chce s JCDecaux rozvázat spolupráci.
