Architekt Miroslav Šik, syn autora komunistické ekonomické reformy Oty Šika, učil třicet let ve švýcarském Curychu na ETH, jedné z nejlepších škol architektury. Věnoval se architektuře bydlení. V rozhovoru popisuje, proč je krize bydlení, která nyní patří v Praze k nejhorším v Evropě, fenoménem všech velkých prosperujících metropolí a jak se jí dá čelit. Vysvětluje na vlastních zkušenostech, jak město ničí stěhování bank, firem a úřadů na periferii.
Architektura i kultura bydlení jsou věcí vkusu a ten může být různý, hlavně je osobní. Kvalitní estetické bydlení je něco navíc, přichází až po uspokojení základní potřeby místa, kde je elektřina, voda a teplo. Máme ale příklady z minulosti, kdy i sociální a levné bydlení sneslo estetická kritéria. Dnes se těmto komplexům obdivujeme. Od začátku dvacátého století vznikaly soubory bydlení pro dělníky a zaměstnance, které nesplňovaly jen užitná kritéria, byly i funkční, hezké.
Praha plánuje v příštích letech desítky projektů, které mají podobu hlavního města či jeho částí zásadním způsobem proměnit. Dlouholeté debaty se vedou například o nutnosti zlepšení dopravní obslužnosti – výstavbě železnice či metra na ruzyňské letiště nebo plánované výstavbě linky metra D. Jednou z priorit jsou dlouhodobě pražské mosty, jejichž stav je v moha případech kritický. Téměř 80 staveb či plánovaných rekonstrukcí je nyní k vidění v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Ministerstvo vnitra připravuje dostavbu stávajícího areálu policie v pražské Zbraslavi za miliardy korun. Stavební komise městské části Praha-Zbraslav ale podle Deníku kritizuje velikost budov a občané podepisují petici proti stavbě. Podle vyjádření policejního prezidia na webu policie je projekt v souladu s územním plánem a všemi předpisy. Stavět se má začít začne příští rok.
Pinkasův palác na pražské Kampě jde do nedobrovolné dražby. Vyvolávací cena je 470 milionů korun a podle realitní společnosti Gaute, která má prodej na starosti, je to největší nedobrovolná dražba v Česku. Dražba se koná ve čtvrtek v Praze a je veřejná. Jejím navrhovatelem je PPF Banka, majitelem nemovitosti a zástavcem je firma Artemis Property.
Neúspěšný kandidát na primátora Petr Stuchlík (za ANO) nebyl jediný, kdo přišel s návrhem víceúčelového mostu. Nápad výstavby unikátního mostu Pons Pragensis z Holešovic do Karlína představuje soukromá iniciativa, za kterou hovoří Leona Němečková. Několikapatrová budova by kromě cyklostezek a parkovacích míst měla nabízet prostory pro umístění Slovanské epopeje. Podobně jako Petr Stuchlík argumentují iniciátoři výhodným modelem financování mostu. Návrh se může přihlásit do soutěže, dodává město.
Sto let republiky v designu a architektuře. Josip Plečnik: úpravy Pražského hradu, 1921–1934 Roku 1920 byl slovinský architekt vládou ČSR ustanoven architektem Pražského hradu. Až do roku 1934 pak spolu se svým žákem Ottou Rothmayerem intenzivně pracoval na úpravách Pražského hradu. Na raných Plečnikových pracích je zřetelný vliv vídeňské Wagnerovy školy. Secesní tvarosloví však brzy opustil a začal využívat jednoduché monumentalizující výrazové prostředky ovlivněné antikou a ranou italskou renesancí.
Lídr kandidátky hnutí ANO Petr Stuchlík se po vizualizaci obytného mostu snaží zaujmout Pražany novým projektem. Jako svůj druhý architektonický návrh představil nový koncertní sál. Kromě toho by v nové budově měla být i galerie, hudební knihovna a také střední umělecká škola. Stuchlíkova hala nejvíce připomíná Guggenheimovo muzeum v Bilbau. Sám však přiznává, že se inspiroval pouze zlatavou barvou slavného muzea. Nový koncertní sál požaduje i koalice TOP 09 a STAN, která chce ihned po volbách zadat mezinárodní architektonické soutěže na novou halu.
Goethe napsal: „Itálie bez Sicílie vůbec nevyvolává v duši tu pravou představu. Teprve zde je klíč ke všemu.“ Goethe připlul do Palerma lodí z Neapole během své „italské cesty“. Zůstal na Sicílii něco přes měsíc, vybral si k tomu rozumně duben, takže se mohl rozplývat nad zelení polí a vlahostí luk. Měl v tom roce 1787, kdy mu bylo třicet sedm a cítil, že se životem musí něco udělat, ještě celý rok prožít v Itálii, přičemž ten měsíc na Sicílii považoval za obzvlášť důležitý. Itálie by zůstala nepochopená, kdyby nepoznal Sicílii, kde je vše italské intenzivnější, sytější a lahodnější. A na konci července ještě rozpálenější, vyprahlejší, rozžhavenější.
Metropolitní plán narazil o Pražanů na velký odpor. Z jednotlivých městských částí přišly stovky připomínek, které se vyjadřují k návrhu nového územního plánu. Radnice uvádějí, že největšími problémy jsou nejasné terminologie či podoby výškové regulace. „Z metropolitního plánu jsem rozpačitý, myslím si, že takto důležitému dokumentu by měla být věnována mnohem větší pozornost a péče ze strany magistrátu, nemělo by k němu být přistupováno pouze tak, že si nějaký politik „odškrtne“ splněný úkol a předloží ke schválení polotovar,“ řekl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář.
Navrhoval interiér kavárny Slávie, s největší společností na venkovní reklamu JCDecaux, která v Praze provozuje většinu přístřešků pro MHD, vtiskl podobu části mobiliáře, již v metropoli JCD provozuje. Málokdo ovlivnil tvář pražských ulic poslední doby víc než architekt Jiří Špaček. Postaral o design známých reklamních sloupů, prodejních kiosků v centru hlavního města nebo pouličních hodin. Pražský magistrát však chce s JCDecaux rozvázat spolupráci.
Na stém kilometru mezi Prahou a Brnem se v tichosti zrodila zázračná instituce. V Humpolci, v samém srdci Vysočiny, se bývalá továrna na sukno proměnila v zónu pro současné umění nazvanou 8smička. Architekt Luděk Rýzner vytvořil galerijní prostory odpovídající nejmodernějším nárokům, které nepostrádají velmi sofistikované ani hravé detaily.
Původem brněnská firma na výrobu nábytku, dodávky interiérů a svítidel U1 se před časem rozhodla expandovat do Prahy. Potřebovala proto nepřehlédnutelný showroom. Volba padla na smíchovskou administrativní budovu, jež vznikla podle projektu ateliéru Qarta Architektura.
V Paříži už zase rostou barikády. Symbol francouzské metropole, Eiffelovu věž, bude obklopovat nové, neprůstřelné ohrazení. Nahradí tak dosavadní kovový plot, který ikonickou stavbu obklopoval od června roku 2016. Město plot instaluje kvůli obavám z případných teroristických útoků. Projekt bude stát 35 milionů eur (asi 900 milionů Kč) a podle BBC má být hotov v polovině července.
Česká komora architektů vyhlásila třetí ročník České ceny za architekturu. Tentokrát se o titul ucházelo 145 děl, z nichž nyní mezinárodní odborná porota vybrala 33 užších nominací.
Pokud by se stavba knihovny Jana Kaplického přeci jenom postavila, musela by být na Letné. Myslí si to český architekt a historik architektury Zdeněk Lukeš. Podle něj by teoreticky k realizaci dřívějšího plánu mohlo dojít. Plán zelené chobotnice se znovu objevil na scéně poté, co kulturní výbor pražského zastupitelstva doporučil vypracovat studii proveditelnosti ke stavbě.
Věž bývalé vodárny v pražské ulici Na Výšinách z roku 1888 se dočkala kompletní rekonstrukce podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti. Ve své původní podobě se do dnešních dnů dochovala pouze vodárenská věž, která je od roku 1992 památkově chráněná.
V širším centru Bratislavy, v lokalitě stojící až donedávna zcela mimo zájem developerů, se podařilo zrealizovat ukázkovou konverzi chátrající industriální budovy. Objekt Mlynica byl jako součást areálu Ľahkých stavebných hmôt postaven v 60. letech minulého století. Až do roku 1992 se v něm vyráběly tvárnice, desky a panely z pórobetonu.
Události na pražské radnici mají dobrou šanci na vysoké umístění v historii komunálních karambolů. ANO a sociální demokraté se rozhodli vyloučit z pražské koalice uskupení tří malých stran, které tvoří s lidovci a Zelenými ještě Starostové a nezávislí (STAN). Chtěli k tomu využít pravicové opozičníky z ODS a TOP 09, dokonce dostali příslib pomoci, ovšem nakonec nedokázali manévr uskutečnit.
Jeden z nejpůvabnějších rekreačních objektů, jaké jsem dosud měla možnost navštívit, stojí v drsné krajině Českého středohoří. S minimálními náklady a maximálním využitím místních materiálových i lidských zdrojů zde byla do torza obvodových zdí bývalé stodoly vestavěna jednoduchá dřevostavba.
Poslední a zároveň nejmenší realizací renomovaného ateliéru Pelčák a partner je kaple sv. Vendelína v Oseku nad Bečvou. Momentálně se uchází o Českou cenu za architekturu a do svého výběru třiceti staveb ji zařadila i Marcela Steinbachová, editorka poslední ročenky architektury.
Ve třetím ročníku České ceny za architekturu soutěží 145 děl. Mezinárodní odborná porota z nich nyní vybere užší okruh nominovaných, kteří budou vyhlášeni 31. května. Jména finalistů a držitele hlavní ceny budou známa 19. listopadu. Do soutěžní přehlídky České komory architektů se mohla přihlásit díla realizovaná na území České republiky mezi lety 2013 a 2017.
Severoatlantická aliance začala ke svým pravidelným jednáním využívat novou budovu. Do moderního komplexu se zatím přestěhovala asi polovina ze 4000 lidí, kteří v alianční centrále pracují. Areál stojí nedaleko, prakticky přes ulici, od dosavadních už po dlouhá desetiletí používaných prostor.
Rovnýma nohama skočili Češi do nové krize bydlení. Zasáhla většinu vyspělých zemí a tuzemská velká města patří k těm, která nemají řešení. Přesto existuje v blízkém sousedství příklad, že nedostatku dostupných bytů se dá s úspěchem čelit.
Krásná a charismatická Dagmar Štěpánová studovala architekturu na ČVUT a řídila se prý rčením profesora Jana Bočana, jenž vedl jeden z ateliérů, že vysoká škola není žádný rychlokurz – včetně stáže v USA studiem strávila deset let. Tři roky po škole nastoupila k Báře Škorpilové do ateliéru Mimolimit, což ji přivedlo k interiérům. Zůstala šest let a v roce 2012 s kamarádkami založila studio Inconginto
Pracujeme tak, aby pod značkou Stempel & Tesař vznikaly krásné, elegantní a originální stavby, které svým uživatelům dokonale slouží do posledního detailu, říkají architekti. Neotřelý a neokázalý dům pro celoroční bydlení mimo Prahu žádali investoři ve chvíli, kdy přišli do architektonické kanceláře Stempel & Tesař.
Zhruba dvě stovky lidí ve středu zablokovaly na několik minut pražský Libeňský most. Účastníci tam protestovali proti záměru vedení města most zbourat a na jeho místě postavit nový. Rovněž se jim nelíbí to, že nový most má být postaven bez architektonické soutěže a má být širší. Lidé protestovali i z hladiny Vltavy, po které pluly kajaky. Zbourání mostu odsouhlasili radní v úterý a zdůvodnili ho časovou a finanční úsporou. Proti se postavili někteří politici a obyvatelé. Ve čtvrtek osud mostu projednají zastupitelé.
Záměr radních, kteří se rozhodli pro destrukci Libeňského mostu, se vůbec nelíbí architektům. Podle nich se jedná o nesmírně kvalitní a elegantní most, který je v bídném stavu pouze kvůli tomu, že se o něj roky nikdo nestaral. Devadesát let starý most je nyní v rukou zastupitelů Prahy, kteří mohou návrh radních odmítnout. „Bylo by minimálně záslužné udělat přesnou kopii Janákova most, včetně dodržení všech proporcí, tedy nerozšiřovat ho,“ tvrdí historik architektury Zdeněk Lukeš.
Libeňský most, který se rozhodnutím koalice ANO a ČSSD má zbourat, je vzpomínka prvorepubliková.
Praha se dočkala dokončeného Metropolitního plánu. Podle jeho autora architekta Romana Kouckého se jedná o plán stabilizační – společnost si podle něj potřebuje uvědomit, že Praha není jen Staré Město a historické centrum ale také modernistická Praha a sídliště. Prosadit ho přitom za současné politické reprezentace nebylo jednoduché a to především kvůli Zeleným. „To, že je metropolitní plán ve společném jednání, je zásluha primátorky,“ říká v rozhovoru pro Echo24 Koucký.
