Téměř každý třetí Čech bydlí v panelovém domě. V našem hlavním městě je tento poměr dokonce ještě výraznější – v panelácích zde žije téměř polovina všech Pražanů. Vzhledem ke stáří domů (často za předpokládanou dobou životnosti) se proto po celém Česku řeší jejich revitalizace. Ta se ovšem ve většině případů omezuje pouze na obalení paneláků silnou vrstvou polystyrenu a následné přetření fasád pestrými barvami. Jediný přínos takových akcí ale spočívá v lehkém ušetření nákladů na vytápění, opravdové zkvalitnění bydlení tato zajetá praxe nepřináší.

K rekonstrukcím paneláků přitom můžeme přistoupit úplně jinak, a vytěžit tak z nich mnohem víc. A to i bez výrazného prodražení. Pár inspirativních příkladů najdeme i v Česku a na Slovensku, vzorem pro všechny ale může být nedávný projekt z francouzského Bordeaux, který aktuálně získal prestižní Cenu Evropské unie za současnou architekturu Miese van der Rohe 2019.

Vyšší standard

Soubor bydlení v Bordeaux se skládá ze tří panelových domů, které zahrnují celkem pět set třicet bytových jednotek. Vzhledem k špatnému technickému stavu domů z počátku 60. let bylo rozhodnuto o jejich celkové revitalizaci. Té se ve spolupráci s dalšími architekty chopilo uznávané francouzské architektonické studio Lacaton & Vassal, které svůj inovativní přístup k podobným projektům prokázalo již v minulosti. Studio totiž dlouhodobě upozorňuje na důležitost kvalitních renovací sídlišť namísto jejich demolic a následné výstavby nových domů, a to vzhledem k ekonomickým, sociálním i energetickým aspektům.

Rekonstrukce spočívala v celkové modernizaci technického vybavení panelových domů, zateplení a úpravě okolí – ta se přitom často přehlíží, přestože hraje pro vznik dlouhodobě fungujícího prostředí zásadní roli. Nejvýznamnější část projektu ale představuje úprava fasád, kterou architekti vyřešili neobvyklým způsobem. Všem obyvatelům totiž chtěli zajistit víc slunečního světla, provzdušnění dispozic a v neposlední řadě také svobodnější pohyb a pestřejší možnosti užívání bytů. Toho dosáhli rozšířením delších stran paneláků o necelé čtyři metry pomocí lehkých prefabrikovaných buněk, které umožnily rychlou a levnou realizaci přístavby.

Díky tomu došlo k podstatnému zvětšení všech bytů. Původní stěnu s okny a malými balkony nahradily celoprosklené posuvné dveře, které vedou na zimní zahrady nabízející obyvatelům zcela jiný prostorový zážitek. Standardizované byty tak získaly nový venkovní prostor, do kterého se mohou otevřít, čímž se podstatně zvyšuje i celková úroveň bydlení. Tyto zimní zahrady se zároveň chovají jako tepelný izolant, neboť v sobě během zimy akumulují teplo. V létě pak obyvatelům umožňují provětrávání bytů, zatímco speciální závěsy odrážejí sluneční paprsky a zabraňují tím přehřívání.

Jinak a lépe

Celá rekonstrukce navíc probíhala během běžného provozu domů, kdy všichni obyvatelé zůstali ve svých bytech. Proto bylo potřeba vše pečlivě naplánovat, aby mohla celá akce proběhnout co nejrychleji. Podstatné na celém projektu je také to, že náklady na něj výrazně nepřevýšily běžnou cenu podobných rekonstrukcí. Architekti pouze zvolili jiné prostředky.

U projektů rekonstrukcí panelových domů samozřejmě nelze zapomínat na vlastnické vztahy. Zatímco zmiňované domy v Bordeaux spravují veřejné orgány, situace v Česku je vzhledem k různým formám vlastnictví složitější. Nicméně každá podobná investice v sobě nese možnost zlepšit stav a úroveň panelových domů, tak aby mohly nabídnout příjemné prostředí k bydlení i do budoucna. Záleží jen na tom, jak ji kdo využije.

Foto: Philippe Ruault