Turecko ustoupilo. NATO se shodlo na plánu posil pro Pobaltí a Polsko
Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Na tiskové konferenci to ve středu po konci summitu NATO oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg.
Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Na tiskové konferenci to ve středu po konci summitu NATO oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg.
Čtyřicet minut rétorického klání, nasupených pohledů, krčení rameny, úšklebků a úsměvů. Tak dnes popsal server Politico úterní tiskovou konferenci prezidentů Spojených států a Francie Donalda Trumpa a Emmanuela Macrona před oficiálním začátkem summitu NATO v Londýně.
Vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že NATO se nachází ve stavu mozkové smrti, bylo velice urážlivé, řekl dnes americký prezident Donald Trump.
Zástupci členských států NATO se v úterý sejdou na summitu, který předznamenává napjatější atmosféra mezi spojenci. NATO čelí nejrůznějším otázkám, kritiku nedávno akcentoval především francouzský prezident Emmanuel Macron, podle nějž je aliance v „mozkové smrti“ a jeho nepřítelem není Rusko a Čína, nýbrž terorismus. Řešit je třeba otázky zvyšování výdajů na obranu, situaci v Sýrii a Íránu či chování Turecka, píší světová média. Česko zastoupí na summitu prezident Miloš Zeman, který se chce v projevu věnovat terorismu.
Emmanuel Macron, francouzský prezident, miláček liberálních kruhů, hráz proti populismu a velký Evropan tlačící kontinent k nevyhnutelnému sjednocení. Takový můžeme občas mít z hlavy Francie pocit, pokud sledujeme české nekritické zpravodajství. Jenže „Jupiter“, což je přezdívka, která se pro Macrona vžila, má i svou temnější stránku.
Česká republika chce podle Andreje Babiše otevřít s ostatními členskými státy diskuzi o smyslu Severoatlantické aliance.
Francouzský prezident Macron prohlásil, že se NATO nachází ve stavu mozkové smrti.
Slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o mozkové smrti Severoatlatické aliance NATO vyvolala bouři také mezi českými politiky. Většina oslovených považuje jeho slova za velmi nebezpečná. Podle europoslance ODS Alexandra Vondry chce Macron ovládat Evropu, k čemuž vede cesta přes rozbití NATO. Na druhou stranu bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda se francouzského prezidenta částečně zastal s tím, že on sám by mluvil spíše o roztroušené skleróze.
Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, prohlásil v rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist Emmanuel Macron. Důvodem je podle něj změna postoje Spojených států a chování Turecka, které před časem podniklo ofenzivu na severu Sýrie. Evropská unie podle francouzského prezidenta musí nyní posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby přestalo podporovat separatisty na východě Ukrajiny, stáhlo odtamtud všechny své vojáky a vrátilo plavidla ukrajinské armády, jež zadržuje. Stoltenberg přijel do Kyjeva na jednání komise NATO a Ukrajiny, během něhož se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusko trvale odmítá, že by se na konfliktu podílelo.
Severoatlantická aliance nemá zcela jednotný pohled na turecké vojenské akce v Sýrii, avšak výrazná většina členských zemí se shoduje na plánu vytvořit v oblasti mezinárodní bezpečnou zónu. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany NATO to novinářům řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Jakékoli zapojení mezinárodních sil by ale podle něj mělo probíhat pouze pod záštitou OSN.
Jen málo evropských politiků budí tak silné emoce jako maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho kritikové v něm vidí rádobydiktátora, jenž porušuje principy právního státu a křísí staré přízraky nacionalismu, zatímco jiní jej chválí jako realistického státníka, který pomáhá chránit Evropu před migrací. V některých diskusích ale zaznívá také vojenský aspekt, jelikož Maďarsko nyní nakupuje moderní zbraně opravdu nevídaným tempem.
Americký velvyslanec v Německu Richard Grenell obvinil Berlín z pokrytectví kvůli přístupu k výdajům na obranu. Jeho nepříliš diplomatické prohlášení znovu ukazuje na to, v jak špatném stavu jsou nyní americko-německé vztahy. Zatím nejvýrazněji to bylo vidět v úterý, kdy americký ministr zahraniční Mike Pompeo nečekaně na poslední chvíli zrušil dlouho plánovanou návštěvu Berlína. Řada německých politiků i médií to vnímá jako urážku.
Před pár dny rozčeřil vodu poslanec Mikuláš Ferjenčík, když zpochybnil smysluplnost závazku členských států NATO vynakládat na obranu aspoň dvě procenta HDP ročně. Za ty peníze by podle Ferjenčíka šlo například zvýšit platy učitelů o 20 tisíc korun měsíčně. Proti byl premiér, pravicová opozice, podle zákulisních zpráv kritikovi vyčinili poslanci i kolegové v Pirátské straně. Ta má dnes totiž zřejmě „pravicovější“ voliče, než jaká je sama
Novým českým velvyslancem při NATO se má stát náměstek ministra obrany Jakub Landovský. Informoval o tom v Berlíně řekl ministr obrany Lubomír Metnar, podle něhož by Landovský do funkce měl nastoupit v řádu měsíců. Vystřídá v ní Jiřího Šedivého.
Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík pobouřil část veřejnosti a politické scény svým zpochybněním nutnosti dosáhnout závazku NATO – přispívat dvěma procenty HDP na obranu. Za svůj facebookový příspěvek sklidil velkou kritiku. Ozval se například exministr obrany Alexandr Vondra: „Piráti ukazují svou skutečnou rudo-zelenou tvář.“ Ferjenčík zase kontruje, že za nízké náklady na obranu může právě Vondra. Předseda Pirátů Ivan Bartoš se snaží slova svého kolegy mírnit. Deníku Echo24 potvrdil, že by Česká republika měla k 2 % HDP směřovat.
Ministři zahraničí členských zemí NATO ve čtvrtek ve Washingtonu potvrdili závazek zvýšení obranných výdajů a přijali sérii opatření proti vojenským aktivitám stále "agresivnějšího Ruska". Jednání ministrů, kteří se sešli u příležitosti 70. výročí vzniku NATO, se týkala zejména hrozeb ze strany Ruska, ale i Číny či Íránu. Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka Praha potvrdila, že bude nadále podporovat projekty v rámci spolupráce NATO s Ukrajinou.
V Černínském paláci, ale pouze jako řadový host. Když před deseti dny ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyznamenával čtrnáct osobností medailí Za zásluhy o diplomacii, stáli na pódiu Madeleine Albrightová, Javier Solana, George Robertson, vedle nich čeští diplomaté a politici z té doby – o Alexandru Vondrovi, Michaelu Žantovském, Karlu Kovandovi, Luboši Dobrovském a dalších veteránech 90. let nemůže být v této souvislosti žádných pochyb.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v uplynulém týdnu ocenil 14 emeritních velvyslanců, politiků a zahraničních diplomatů při příležitosti 20. výročí vstupu ČR do NATO. Mezi oceněnými ale překvapivě chybí jméno prvního českého ministra zahraničí Josefa Zieleniece, jehož zásluhy o přijetí ČR do NATO jsou nepřehlédnutelné a jenž byl šéfem diplomacie právě v letech vyjednávání o vstupu země do aliance.
Úkolem Československé lidové armády bylo dojít během několika dnů do Francie a zastavit se někde na linii Lyon–Besançon. To byla ovšem zcela utopie, neboť by naše vojska měla bez významnější podpory sovětských vojsk nejdříve porazit výborně připravené americké a západoněmecké jednotky v jižní části Spolkové republiky. Pravděpodobně by velká část naší armády byla během několika dnů zlikvidována.
Několik dospělých se zhruba v půlce letošního února rozhodlo v Německu podpořit školáky, kteří pod ideovým vedením 16leté švédské aktivistky Grety Thunbergové protestující proti změnám klimatu. Během pouhých několika týdnů vznikly v Německu desítky regionálních skupin a více než 14 tisíc lidí iniciativu podpořilo. Jejich první velkou výzvou je 15. březen, kdy se chystají protesty ve více než 40 zemích světa. Informuje o tom německá Deutsche Welle.
Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.
Členství v NATO chápe ČR jako aktivní závazek spoluodpovědnosti za ostatní země. Aliance by měla být schopna čelit novým výzvám jako je kybernetická bezpečnost či dezinformační kampaně. Prohlásil to ve Varšavě český premiér Andrej Babiš na úvod oslav 20. výročí vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO a 15 let slovenského členství v této alianci. Slavnosti spojené s vojenskou přehlídkou se vedle něj účastní i další premiéři zemí visegrádské čtyřky.
Hlavní hrozby pro Severoatlantickou alianci jsou nyní režim ruského prezidenta Vladimira Putina, Čína a hybridní útoky. Na sněmovním semináři ke 20 letům členství Česka v NATO to řekl americký velvyslanec v ČR Stephen King. Zároveň apeloval na Česko, aby splnilo svůj závazek vůči NATO vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že splnění závazku do roku 2024 považuje za věrohodné.
Český prezident Miloš Zeman při čtvrteční schůzce s kolegy z dalších osmi členských zemí NATO ze střední a východní Evropy obhajoval alianční misi v Afghánistánu. Na twitteru to uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který se setkání v Košicích na východě Slovenska účastnil.
Pokud by Česká republika nevstoupila do NATO, z její armády by se stal skanzen a nedostala by se na úroveň, na které je dnes. V souvislosti s blížícím se 20. výročím vstupu ČR do aliance to řekl armádní generál Jiří Šedivý, který v roce 1999 vedl generální štáb české armády. Vojenská pověst české armády je podle něj velmi dobrá, i když se kvůli politickým rozhodnutím zcela nezdařily plánované modernizace. Česku také podle něj chybí politici, kteří mají strategické myšlení.
Vypovězení smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) kvůli jejímu porušování Ruskem je pro Evropu velmi špatnou zprávou, míní německá kancléřka Angela Merkelová. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově řekla, že by ráda znovu zahájila diskuzi o odzbrojování, a to i s Čínou. Ve svém projevu se také jasně přihlásila k multilateralismu.
Třicet let od pádu komunistického režimu KSČM kritizuje zahraniční politiku země, NATO nebo EU. Ale nyní se navíc snaží zahraniční orientaci země diktovat. Vědomi si vlivu na vládu ANO a ČSSD, kterou drží svými patnácti poslanci při životě, hodlají s premiérem Andrejem Babišem „probrat své výhrady k zahraniční politice“. Nelíbí se jim prozápadní politika ministra zahraniční Tomáše Petříčka. Z úst komunistů teď zazněla i konkrétní výhrůžka, nepodpoří návrh rozpočtu s schodkem menším než 30 miliard.
Německo a Evropa musejí podle německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové (CDU) dělat víc pro společnou obranu v rámci NATO. Kritika Spojených států, které chtějí, aby evropští spojenci výrazně zvýšili výdaje na obranu, je podle ní oprávněná. Ministryně to v pátek řekla na úvod mnichovské bezpečnostní konference. Zároveň zdůraznila, že země Severoatlantické aliance musejí o jednotlivých misích rozhodovat společně, nikoli samostatně.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek na mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Rusko, aby se vrátilo k naplňování smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) a zničilo své rakety středního doletu, které mohou nést jaderné zbraně. NATO si podle něj přeje zachování smlouvy, ale připravuje se i na možnost, že se to nepodaří.