Evropská komise připravuje masivní očkovací kampaň cílenou na občany států jihovýchodní a východní Evropy, kde je výrazně nižší proočkovanost než v západní Evropě. Na kampani by měly spolupracovat i vlády jednotlivých zemí. Informuje web EURACTIV. Podle zdroje z EU se rýsuje projekt pro podporu očkování v zemích východní a jihovýchodní Evropy. Projekt je zatím v počáteční fázi, měl by ale probíhat formou videí.
Nejméně 45 lidí, včetně 12 dětí, přišlo o život při nehodě autobusu ze Severní Makedonie, který dnes časně ráno havaroval na dálnici na jihozápadě Bulharska. Autobus po nehodě, ke které došlo kolem 02:00 SEČ, vzplál. Podle záchranářů bylo z hořícího autobusu vyproštěno sedm živých lidí, kteří byli převezeni do nemocnice v Sofii. "Je to obrovská tragédie," uvedl úřadující bulharský premiér Stefan Janev, který se vydal na místo nehody.
Nakladatelství Academia právě vydalo český překlad knihy Žhavé léto 1968 bulharského historika, spisovatele a scenáristy Angela Nikolova. Je to částečně osobní vzpomínka na pražské jaro a částečně historická studie, především o účasti bulharské armády a o ohlasech na invazi v Bulharsku. Čeští zájemci už dávno měli možnost seznámit se s protesty vůči invazi v Polsku, NDR nebo Sovětském svazu, Bulharsko zůstávalo největší bílou skvrnou, v níž se přitom skrývají pohnuté příběhy.
Bulharsko pošle na své hranice s Řeckem a Tureckem až 700 vojáků. Oznámilo to dnes ministerstvo obrany, podle kterého migrační tlak na zemi roste, uvedla agentura AFP. V Řecku nevládní organizace protestují proti zpřísnění azylového zákona, jenž má usnadnit vyhoštění migrantů ze země. Podle agentur obě opatření souvisejí s očekávanou migrační vlnou z Afghánistánu, kterého se v uplynulých týden zmocnilo radikální hnutí Tálibán.
Lidé, kteří nejsou očkovaní, se po návratu z Bulharska musejí od pondělí připravit na komplikace. Země totiž spadla do červené kategorie zemí, což po návratu znamená nutnost podstoupit test na koronavirus a odebrat se na pět dní do karantény. Ti cestující, kteří využijí k návratu hromadnou dopravu, musejí na test dokonce ještě před odjezdem. To kritizují cestovní kanceláře, které tvrdí, že pro takové rozhodnutí není dostatek podkladů.
Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje. Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ:
Nedělní předčasné volby v Bulharsku vyhrála protestní strana Je takový národ (ITN) před koalicí hnutí Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova a Svazu demokratických sil (SDS). Ve čtvrtek to oznámila ústřední volební komise. ITN ve 240členném parlamentu obsadí 65 křesel a koalice GERB-SDS 63. Výsledek a reakce stran naznačují trvající komplikace při schvalování nové vlády.
Bulharský premiér Bojko Borisov utrpěl poněkud pyrrhické skorovítězství v předčasných volbách, které se konaly proto, že předchozí řádné volby skončily nepoužitelným rozdělením sil v parlamentu. O extrémně těsnou převahu nad protestní stranou, jejímž hlavním cílem je Borisovovo svržení, může jeho strana GERB ještě přijít, až se dopočtou hlasy Bulharů žijících v zahraničí.
Nedělní předčasné parlamentní volby v Bulharsku podle předběžných výsledků centrální volební komise těsně vyhrálo středopravicové hnutí Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova. Protestní strana Je takový národ (ITN) baviče Slaviho Trifonova skončila s minimálním odstupem druhá. Do parlamentu se celkem dostalo šest stran, včetně dalších dvou protestních formací. Oficiální konečné výsledky by měly být známy do čtyř dnů, píše agentura DPA. Lidé v Bulharsku se k volebním urnám vydali podruhé za tři měsíce.
Bulharský majitel továrničky na slunečnicový olej obvinil americké vojáky, že mu při květnovém cvičení sil Severoatlantické aliance v balkánské zemi nezákonně obsadili firmu. Marin Dimitrov řekl novinářům, že na viníky incidentu z 11. května podal žalobu, uvedla agentura AP. Podle agentury řídila americká armáda cvičení Swift Response 2021, které se konalo v Estonsku, Bulharsku a Rumunsku a zapojilo se do něj více než 7000 výsadkářů z deseti zemí NATO.
Předčasné volby v Bulharsku se uskuteční 11. července, oznámil dnes prezident Rumen Radev. Prezident uvedl, že očekává jmenování nové volební komise 11. května, kdy chce také rozpustit parlament, vyhlásit volby a jmenovat prozatímní vládu. V Bulharsku se konaly parlamentní volby 4. dubna, výsledkem je velmi rozdrobený zákonodárný sbor. V sobotu Bulharská socialistická strana (BSP) jako již třetí politické uskupení odmítla sestavit vládu. Pokusy o zformování vlády vzdaly jak středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) , tak protestní hnutí Je takový národ (ITN).
Společnost EMKO bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva dodávala zbraně na Ukrajinu i po roce 2014, kdy na východě země tamní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské armádě. V e-mailu zaslaném americkému listu NYT to přiznal sám Gebrev, který původně vyzbrojování Ukrajiny popíral. V e-mailu také píše, že zbraně skladoval v muničním areálu v ČR. Jde o sklad ve Vrběticích, který v roce 2014 dvakrát explodoval. Podle Česka panuje důvodné podezření, že výbuchy způsobili agenti ruské vojenské rozvědky GRU.
Zjištěné údaje ukazují, že údajní ruští agenti byli přítomni v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Poukázala na to na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v souvislosti s podobnými událostmi ve Vrběticích v Česku v roce 2014, které nyní vedly k diplomatickému střetu mezi Prahou a Moskvou. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení ruské vojenské tajné služby GRU s explozemi v Bulharsku.
Měsíce trvající vlny občanských protestů nedokázaly bulharského premiéra Borisova smést. Vítězství, které nyní utrpěl v parlamentních volbách, však nemá daleko k porážce. Mohutný medvěd Bojko Borisov se může pochlubit originální kariérou. Po svržení posledního bulharského komunistického diktátora Todora Živkova se stal velitelem jeho ochranky, která měla bývalému rudému autokratovi zajistit bezpečí před různými mstiteli.
Vakcína Pfizer/BioNTech bude od příštího roku Evropskou unii stát výrazně více peněz než první dodávky. Upozornil na to bulharský premiér Bojko Borisov, který zveřejnil ceny z nového kontraktu mezi unijními zeměmi a společnostmi, které očkovací látku dodávají. Agentura Reuters už v pátek informovala o tom, že EU hodlá podepsat smlouvu na 1,8 miliardy dávek vakcíny proti koronaviru na roky 2022 a 2023, protože předpokládá, že očkovat proti koronaviru se bude opakovaně.
Někdejší šéf bulharské vojenské rozvědky stál podle tamní prokuratury v čele skupiny, která prováděla výzvědnou činnost pro Rusko. V souvislosti se špionážním případem byly zatčeny dvě osoby, uvedla v pátek agentura AFP s odvoláním na ministerstvo obrany. Hlavou skupiny, která budovala síť kontaktů a shromažďovala utajované informace Bulharska, NATO a EU pro třetí stranu, byl někdejší ředitel bulharského vojenského zpravodajství, uvedla v pátek podle televize BNT mluvčí generálního prokurátora Sijka Milevová.
Pátým dnem v řadě v Bulharsku v pondělí pokračovaly demonstrace, na nichž tisíce lidí požadovaly odstoupení kabinetu premiéra Bojka Borisova kvůli údajnému „mafiánskému“ stylu vládnutí.
Na sociálních sítích se objevily snímky z ložnice bulharského premiéra Bojka Borisova, na kterých spí v posteli, na nočním stolku má položenou pistoli a v zásuvce pohozené balíky eurobankovek i několik zlatých cihel. Premiér pravost některých snímků zpochybnil, ne však všech. Borisov se brání tím, že za fotografiemi stojí bulharský prezident, který ho údajně nechal špehovat pomocí dronu.
S blížícím se výročím sametové revoluce rozvířil vody průzkum společnosti NMS Market Research pro Paměť národa, z něhož vyplynulo, že jednoznačně kladně hodnotí změnu režimu jen 36 procent lidí nad 40 let, zatímco třetina ve stejné kategorii tvrdí, že za socialismu jim bylo líp. Nikoliv překvapivě mezi nimi převažují starší a méně vzdělaní respondenti. Překvapivé jsou tak jedině konsternované reakce části veřejného spektra; dobře adjustovaných lidí, kteří se prostřednictvím průzkumů (včetně toho největšího, jímž jsou volby) opakovaně dozvídají, v jakém skleníku to žijí.
Bulharský antimonopolní úřad zablokoval plánovaný prodej bulharských aktiv české energetické firmy ČEZ, o která měla zájem společnost Eurohold. Podle úřadu by smlouva za 335 milionů eur (8,6 miliardy Kč) vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy, informovala dnes agentura Reuters. ČEZ v reakci ČTK sdělil, že další postup zváží, až se podrobně seznámí s odůvodněním rozhodnutí. V úvahu připadá použití opravných prostředků proti verdiktu antimonopolního úřadu, případně uplatnění nároku v mezinárodní investiční arbitráži.
Bulharsko je podle Eurostatu nejchudší členskou zemí EU a současně oblíbenou prázdninovou destinací Čechů. V Sofii, kam drtivá většina z nich nezajede, žije a působí ředitel hlavní PR agentury v zemi, bulharská celebrita Maxim Behar, který má s Českou republikou společného víc než jen výbornou znalost češtiny.
Energetická skupina ČEZ prodala svá aktiva v Bulharsku tamní firmě Eurohold za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun). Informovala o tom ve čtvrtek mluvčí ČEZ Alice Horáková. ČEZ, jehož většinovým vlastníkem je stát, se tak stahuje z Bulharska. Ze země se rozhodl odejít kvůli přetrvávajícím sporům s tamními úřady, které se táhnou od února 2013. Transakci ještě musí schválit bulharský antimonopolní úřad a bulharský energetický regulační úřad.
Česká energetická skupina ČEZ plánuje kromě Bulharska prodat majetek i v Rumunsku a Turecku. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš to řekl deníku Hospodářské noviny (HN). Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na výstavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.
Společnost ČEZ ukončila kupní smlouvu s firmou Inercom o prodeji svých bulharských aktiv. Sdělila to mluvčí ČEZ Alice Horáková. Smlouvu firmy podepsaly loni. Podle Horákové je důvodem kroku počínání bulharského státu, který svým protiprávním jednáním zmařil splnění odkládacích podmínek, a tím i vypořádání smlouvy. „Jednání o prodeji aktiv dále pokračují,“ uvedla mluvčí.
Investiční skupina PPF nekoupí od skupiny Modern Times Group (MTG) 95procentní podíl v bulharské mediální společnosti Nova Broadcasting Group, ani zbylých pět procent od společnosti Eastern European Media Holdings. Transakci neschválil bulharský antimonopolní úřad. PPF to oznámila ČTK.
Společnost ČEZ zahájí jednání o prodeji svých bulharských aktiv s firmou India Power. Smlouva s firmou Inercom ale zatím zůstává v platnosti, přestože Inercom odkládací podmínky pro koupi bulharských aktiv dosud nesplnil. Sdělila to mluvčí ČEZ Alice Horáková. Hodnota obchodní transakce s Inercomem se odhadovala na 320 milionů eur (8,3 miliardy Kč).
Bulharsko je zemí s nejvyšší mírou kriminality, násilných trestných činů a vandalismu v EU. Vyplývá to z dat Evropského statistického úřadu Eurostat za rok 2017, která úřad zveřejnil v úterý. Česká republika je na tom lépe než průměr EU.
Interní vyšetřování energetické firmy ČEZ neodhalilo viníka úniku informací o chystaném prodeji jejích bulharských aktiv. Uvedl to Český rozhlas. Podle bývalého šéfa dozorčí rady ČEZ Václava Pačese se neúspěch vyšetřování dal čekat, protože firma jen rozeslala dotazníky. V nich se podle rozhlasu k úniku nikdo sám nepřiznal. Únikem informací k bulharské vládě a médiím se zabývá i policie.
Bulhar Severin Krasimirov, zadržený v úterý v Německu kvůli podezření z vraždy bulharské novinářky Viktorije Marinovové, už k případu vypovídal před německým soudem. Zda se k činu přiznal, nebylo jasné. Informoval o tom ve čtvrtek bulharský rozhlas. Odvolává se přitom na Williho Wirtha, předsedu soudu v severoněmeckém městě Stade, kde policie Krasimirova dopadla. Jeho matka Nadežda Krasimirovová nicméně v bulharské televizi NOVA uvedla, že syn se jí k činu přiznal.
>Bulharská policie prověřuje Ukrajince s rumunským pasem ohledně případného spojení s brutální vraždou investigativní novinářky Viktorije Marinovové. Podle médií to sdělil Teodor Atanasov, šéf oblastního oddělení ministerstva vnitra v Ruse. Atanasov tak uvedl na pravou míru předchozí informace, které se objevily ve sdělovacích prostředcích, o tom, že byl zadržen rumunský občan podezřelý z vraždy novinářky.
