Pokud ruské jednotky a tanky překročí hranice s Ukrajinou, projekt plynovodu Nord Stream 2 už nebude, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Bílém domě. Oba státníci uvedli, že jejich země a Severoatlantická aliance jsou připraveny společně reagovat na případnou ruskou agresi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí vyrazil na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně krize na Ukrajině. Už po příletu na letiště se ale musel vypořádávat s obtížemi. Nepřijel totiž pro něho doprovod motorových vozidel. Podle některých ruských médií navíc Putin Macronovi tyká. Ruský prezident podle médií zahájil setkání s Macronem větou: „Vážený pane prezidente, drahý Emmanueli, moc rád tě vidím.“
Český ministr zahraničí Jan Lipavský v pondělí přicestoval na Donbas na východě Ukrajiny. Má se zde seznámit se situací u východních hranic, kde se setkávají ukrajinská vládní vojska s Ruskem podporovanými separatisty. „Ukrajinci musí mít právo se rozhodnout, zda budou patřit k Západu a přiblíží se Evropské unii a Severoatlantické alianci,“ řekl při návštěvě kontrolního bodu u města Stanycja Luhanska.
Německý kancléř Olaf Scholz se před svou první cestou do Spojených států znovu vyslovil, že je striktně proti dodávkám německých zbraní na Ukrajinu. Zdůraznil, že pokračuje v předchozím politickém kurzu bývalé kancléřky Angely Merkelové a že si to nepřejí němečtí občané. Scholz to v neděli řekl v pořadu německé televizní stanice ARD.
V Polsku v neděli přistálo další letadlo s americkými vojáky, uvedla s odvoláním na očité svědky agentura Reuters. Vojáci mají posílit východní členy Severoatlantické aliance v situaci, kdy se za ukrajinsko-ruskou hranicí hromadí ruské jednotky. Přesun zhruba 3000 dalších vojáků do Polska a do Rumunska nařídil ve středu americký prezident Joe Biden, první část přiletěla už v sobotu.
Český prezident Miloš Zeman se svými výroky o Ukrajině marně snaží poškodit česko-ukrajinské vztahy, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dodal, že se těší na návštěvu ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) v Kyjevě. Zeman v neděli v rozhovoru na televizní stanici CNN Prima News řekl, že nesdílí obavy z případné ruské agrese Moskvy vůči Ukrajině, a také že není důvod přesouvat kvůli Ukrajině vojáky k východním hranicím Severoatlantické aliance.
Dvě nositelky Nobelovy ceny za literaturu, Herta Müllerová a Světlana Alexijevičová, vyzvaly německou vládu, aby s ohledem na hrozící konflikt s Ruskem poskytla Ukrajině zbraně pro její obranu. Berlín dodávky zbraní Ukrajině dlouhodobě odmítá, kvůli čemuž si vysloužil kritiku Kyjeva i některých členských zemí Severoatlantické aliance.
Ruská televizní stanice Zvezda, která spadá přímo pod ruské ministerstvo obrany, oznámila, že posádky letounů Su-25SM dokončily přesun z Dálného východu do Běloruska. Piloti se svými bojovými letadly tak uletěli více než 7000 kilometrů z letiště v Primorské oblasti na dočasné letiště poblíž Brestu. Děje se tak přitom v době zvýšeného mezinárodního napětí, kdy se zejména státy NATO obávají ruské agrese vůči Ukrajině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron bude v pondělí jednat v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Hned v úterý pak zamíří do Kyjeva, kde se setká s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským, uvedl v pátek podle agentur Elysejský palác. Rozhovory jsou součástí diplomatického snažení západních lídrů o odvrácení širšího konfliktu s Ruskem kvůli Ukrajině.
Spojené státy získaly informace naznačující, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných informací, které by mohly sloužit jako záminka k ruské invazi na Ukrajinu, uvádějí zpravodajský server CNN. O závěrech zpravodajců nejprve informovaly deníky The Washington Post a The New York Times, později je potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby.
O rusko-ukrajinské krizi a roli Západu včetně postoje České republiky mluvíme i v Salonu Echa. Sešli se v něm bývalý velvyslanec v Paříži a enfant terrible našeho zahraničněpolitického diskurzu Petr Drulák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Jaroslav Kurfürst, zastánce realistické školy v mezinárodní politice Petr Robejšek a novinář, kyjevský rodák Jefim Fištejn.
"Použila jsem to jednou, myslím, že ostatní to taky použili jednou," řekla Psakiová o obratu "bezprostředně hrozící" invaze. "A pak jsme ho přestali používat, protože jsme, myslím, naznačili něco, co jsme naznačit nechtěli, tedy to, že víme, že prezident Putin se už rozhodl (pro invazi)," řekla mluvčí Jane Psakiová na středečním brífinku v Bílém domě. "A my stále nevíme, jestli se rozhodl," dodala.
Největším geopolitickým problémem současnosti je krize na Ukrajině. Rusko hrozí invazí a obsazením minimálně části jejího území. Západ, vedený USA, je rozhodnut to nedopustit. Nicméně západní aliance není plně jednotná. Zatímco východní křídlo NATO tlačí na tvrdý postup, Německo blokuje ty nejúčinnější sankce a francouzský prezident Emmanuel Macron mluví o potřebě separátních komunikačních kanálů do Moskvy. Spojené státy jednají nejednoznačně a pomalu.
Zástupci České republiky a Ukrajiny dnes podepsali smlouvu o daru dělostřelecké munice, který minulý týden schválila vláda. Uzavřeli i delší dobu chystané ujednání, které umožní v Česku léčit raněné ukrajinské vojáky. Využit k tomu bude program, v němž se v minulosti Česko postaralo o několik raněných Kurdů. Dohody podepsal náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec a vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.
Slovensko nesmí být slabým článkem NATO a ruské požadavky ohrožují i jeho svobodu. Dnes to v projevu k současné krizi kolem Ukrajiny řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Upozornila, že případný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by pocítilo i Slovensko, třeba v podobě migrační vlny z Ukrajiny. Mezi Západem a Moskvou panuje v posledních týdnech velké napětí kvůli tomu, že Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků.
Británie by v případě nových ruských „kroků proti Ukrajině“ zpřísnila sankce mířící na podniky a osoby s nejužšími vazbami na Kreml. V televizním rozhovoru to v pondělí řekl náměstek na britském ministerstvu financí Simon Clarke. Zároveň se očekává předložení návrhu zákona, který by umožnil rozšíření protiruských sankcí. Kreml v reakci pohrozil odvetou Londýnu za případný "útok proti ruskému byznysu".
Ve vzduchu visí válka. Ruská invaze na Ukrajinu je reálná možnost, kterou se zaobírají politici v Moskvě, Washingtonu, Kyjevě. Rusové požadují záruky ohledně NATO, za slib, že nezaútočí. USA tyto záruky poskytnout odmítají. Daniel Fried je bývalý vysoce postavený americký diplomat, svou kariéru zahájil za Ronalda Reagana a skončil s nástupem Donalda Trumpa. Je také znalcem regionu. Hovořil o důsledcích krize, postoji Ameriky a NATO a rozkolech v západní alianci.
Administrativa amerického prezidenta Joa Bidena dokončuje přípravu ekonomických sankcí proti Rusku, pokud zaútočí na Ukrajinu. Mají zasáhnout velké ruské banky, státní společnosti a klíčový import. Sankce se naopak nemají vztahovat na export ropy a zemního plynu, ani nemá dojít na odpojení Ruska od platebního systému SWIFT. Uvádí to agentura Unian s odvoláním na informace listu The Wall Street Journal. Plánované akce proti Rusku nemají v posledních desetiletích obdoby. P
Spojené státy brzy přesunou nevelký počet amerických vojáků do východní Evropy a členských zemí NATO kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou. Novinářům to v noci na sobotu podle agentur AP a Reuters řekl americký prezident Joe Biden. Pentagon začátkem týdne uvedl na 8500 amerických vojáků do pohotovosti kvůli možnému ruskému útoku na Ukrajinu. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. To se podle Bidena brzy změní.
Rusko svým silám v blízkosti hranic s Ukrajinou začalo v rámci dodávek lékařských potřeb posílat i krev, která by mohla být podána zraněným vojákům, píše agentura Reuters s odkazem na tři nejmenované americké činitele. Jde podle nich o další ukazatel ruské bojové připravenosti. Současní a bývalí američtí činitelé uvedli, že drobnosti, jako jsou právě zásoby krve, jsou zásadním předpokladem k vyhodnocení toho, zda je Rusko připraveno podniknout invazi na Ukrajinu.
Ve čtvrtek proběhlo jednání mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, není ale jasné, jak vlastně dopadlo. Podle CNN se totiž příliš schůzka příliš nevydařila, protože se oba lídři neshodli na míře rizika ruské invaze na Ukrajinu. Biden údajně tvrdil, že ruský útok je téměř nevyhnutelný a že se Putin chystá vydrancovat Kyjev. Zelenský prý žádal Bidena, aby nepanikařil. Proti této interpretaci rozhovoru se dnes obě strany ohradily.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátečním telefonickém rozhovoru upozornil francouzskou hlavu státu Emmanuela Macrona, že odpovědi Spojených států a NATO na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. S odvoláním na Kreml o tom informovala agentura TASS. Oba státníci se podle ní dohodli na pokračování dialogu mezi Moskvou a Paříží o problematice bezpečnosti v Evropě.
Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Politici z dosud skeptických zemí jako Německo či Rakousko se v posledních dnech přidávají na stranu zastánců zablokování projektu, na což naléhají i Spojené státy. Diplomatické zdroje obeznámené s aktuální přípravou sankcí podle listu Financial Times tvrdí, že postihy by se vedle Nord Streamu měly týkat i dalších nových plynových projektů v Rusku.
Rusko nechce válku, ale nedovolí, aby byly ignorovány jeho bezpečnostní zájmy. Podle agentury TASS to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro rozhlasové stanice. Reakce USA na bezpečnostní požadavky Ruska je lepší než odpověď NATO, ta americká je téměř vzorem diplomatické slušnosti, kdežto od Severoatlantické aliance je ideologická, dodal šéf ruské diplomacie. „Pokud to bude záviset na Ruské federaci, válka nebude," řekl Lavrov.
Německá nabídka podpořit Ukrajinu dodávkou 5000 helem je špatný vtip, příště nám snad pošlou polštáře. Tak zareagoval na německou iniciativu kyjevský starosta a někdejší vynikající boxer Vitalij Kličko. Podle něj Ukrajina potřebuje zbraně a mnohem více defenzivního vybavení, ne jen pár tisíc kusů přileb. Kyjev žádal na 100 tisíc přileb. Německo poskytne ukrajinské armádě 5000 vojenských přileb, oznámila ve středu oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová.
Příslušník Národní gardy Ukrajiny zastřelil v podniku na výrobu raketové a kosmické techniky ve střední části Ukrajiny z dosud neznámých pohnutek pět hlídkujících kolegů a pět dalších zranil. Střílel ze samopalu AK-47 během výdaje zbraní v místnosti, kde bylo 22 lidí. Podle tiskové agentury Unian o tom informovalo ministerstvo vnitra. Střelec byl dopaden a hrozí mu doživotí, motiv je zatím neznámý. Incident se odehrál během noci ze středy na čtvrtek v areálu továrny Južmaš v Dnipru (dříve Dněpropetrovsk).
Odpovědi Spojených států na bezpečnostní návrhy Ruska postrádají pozitivní reakci na klíčový požadavek nepřípustnosti rozšiřování NATO na východ, uvedl podle agentury TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americká reakce dává naději na zahájení vážného dialogu, ale pouze o druhořadých otázkách, nikoli o zásadních problémech, dodal šéf ruské diplomacie. Americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan předal ruské diplomacii písemnou odpověď Washingtonu ve středu večer.
Nejvyšší velitel německého loďstva, viceadmirál Kay-Achim Schönbach, byl v neděli nucen rezignovat poté, co vešel ve známost videozáznam jeho vystoupení na pátečním semináři v Indii. Viceadmirál tam, řečeno výrazem jednoho komentátora, který ocení lyžaři, „vyjel off-piste“. Zjevně si neuvědomil, že diskuse bude na YouTube, a uvolněně pohovořil o strategických problémech.
Česká republika daruje Ukrajině 4000 dělostřeleckých granátů za asi 37 milionů korun. Na dnešním jednání o tom rozhodla vláda. Uvedl to Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která návrh kabinetu předložila, považuje dar za důležité gesto solidarity. Česko chce darem posílit obranyschopnost Ukrajiny. O schválení informovalo ministerstvo také na svém webu. Darovanou munici česká armáda využívá pro samohybné kanonové houfnice DANA
Česká republika hodlá pomoci Ukrajině před ruskou hrozbou. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to potvrdil po jednání krizového štábu ministerstva zahraničí. Odpověď Rusku podle něj musí být rychlá a silná. Lipavský rovněž řekl, že je připraven podpořit ekonomické protiruské sankce. Lipavský také informoval o tom, že se společně se svým slovenským protějškem na Ukrajinu vydá, mělo by se tak stát na začátku února.
