Bývalý ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš prý přímo inspiroval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k tomu, aby založil svoji stranu a usiloval o prezidentský post. Babiš to tvrdí v rozhovoru pro americký server Bloomberg.com. Dále v rozhovoru Babiš uvádí, že nechce, aby Česká republika zavedla euro nebo přijímala uprchlíky.
Pokud budou Německo a Francie mluvit společným hlasem, bude kupředu postupovat i celá Evropa. Po skončení summitu Evropské unie v Bruselu to na společné tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Úzká spolupráce Německa a Francie podle Merkelovéale nevylučuje zapojení dalších zemí.
Dotčeně zareagovali představitelé Maďarska a Polska na výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s novináři z osmi evropských deníků kritizoval údajně zrádný a cynický přístup východoevropských politiků k záležitostem Evropské unie, která jim slouží jen k čerpání peněz, aniž by respektovali její hodnoty a pravidla – a za to by prý měli pykat.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron poskytl světovým médiím první rozhovor od chvíle, co byl před více než měsícem zvolen. V obsáhlém interview nastiňuje svou vizi ohledně budoucnosti Francie a Evropy, kritizuje amerického prezidenta Donalda Trumpa i středoevropské státy, že pokud nebudou respektovat evropské hodnoty, musí nést důsledky a on kompromisy dělat nebude. Představil rovněž své názory na ruského prezidenta Putina a na syrský konflikt. Rozhovor přinesl například deník Guardian. Macrona dnes v kritice lídrů východu EU podpořila německá kancléřka Angela Merkelová.
Dokonaný triumf Emmanuela Macrona, který po jednoznačném vítězství v prezidentských volbách podobným způsobem dobyl i francouzský parlament, ukazuje, že svět vládnutí a politika se mění i v tradičních společnostech.
Jeden rok, dva měsíce a 12 dní potřeboval devětatřicetiletý Emmanuel Macron k tomu, aby dokázal ovládnout Francii a kompletně překreslit mapu páté republiky, založené generálem Charlesem de Gaullem v roce 1958. Po vítězství v květnových prezidentských volbách získal teď se svým politickým startupem Republika v pohybu přes šedesát procent v Národním shromáždění. Dosáhl na 380 z 577 křesel. Spolu se spojenci z centristické strany MoDem drží 355 křesel. Ze startupu se stal během 438 dní politický monopol.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu obměnil vládu, která nastoupila po jeho volebním vítězství před pěti týdny. Z původního týmu kvůli policejnímu vyšetřování odešli čtyři ministři, z toho tři z koaliční centristické strany MoDem. Počet členů vlády se zvýšil z původních 22 na 28.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odchod hlavy syrského státu Bašára Asada z funkce nepovažuje za nezbytnou podmínku zahájení mírového procesu v Sýrii, která je stále zmítána občanskou válkou.
Francouzskou vládu, kterou po parlamentních volbách čeká v příštích hodinách formální demise, opustí kontroverzní ministr pro územní soudržnost Richard Ferrand. Podle televize BFM se na přání prezidenta Emmanuela Macrona ujme vedení poslaneckého klubu hnutí Republika v pohybu (REM), které volby vyhrálo.
Centristické hnutí Republika v pohybu (REM) prezidenta Emmanuela Macrona jasně vyhrálo nedělní druhé kolo parlamentních voleb. Podle odhadů výsledků, které provedly francouzské průzkumné agentury, má dostat absolutní většinu více než 355 mandátů v Národním shromáždění o 577 křeslech.
Hnutí Republika v pohybu (REM) francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je na dobré cestě získat po nedělním druhém kole parlamentních voleb rekordní většinu. Vyplývá to z ve čtvrtek zveřejněného průzkumu agentury OpinionWay.
Francie a Británie se dohodly na spuštění společného „akčního plánu“ v boji proti terorismu. Na tiskové konferenci po úterní schůzce v Paříži to oznámili francouzský prezident Emmanuel Macron a britská premiérka Theresa Mayová. Jednání o takzvaném brexitu by podle Macrona měla začít „co možná nejdříve“. Mayová uvedla, že začnou podle plánu příští týden.
Polsko v pondělí varovalo před hrozícím nárůstem obchodního protekcionismu v Evropě v souvislosti s výrazným vítězstvím hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v parlamentních volbách a zvyšováním Macronova vlivu a moci. K ochranářským tendencím Francie by se mohlo připojit Německo i další země Evropské unie, jen aby podpořily Macrona proti „populistům“, řekl v Berlíně náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański.
Hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v neděli v prvním kole francouzských parlamentních voleb na hlavu porazilo tradiční politické strany a míří k pohodlné většině. Hnutí Republika v pohybu (REM) zvítězilo v nedělním prvním kole parlamentních voleb se ziskem 28,21 procenta hlasů a společně se spojenci z centristické formace MoDem dosáhlo 32,32 procenta.
V neděli 11. května definitivně skončila ve Francii politika páté republiky, ustavené Charlesem de Gaullem v roce 1958. Ta po celou tu dobu stála na soupeření tradiční republikánské pravice a socialistické levice.
Ve Francii se v neděli koná první kolo parlamentních voleb. Všeobecně se očekává vítězství nesourodého pravo-levého hnutí Republika v pohybu (REM) prezidenta Emmanuela Macrona, který by tak získal dostatečnou podporu pro svou politiku. Volební místnosti jsou ve velkých městech otevřeny od 08:00 do 20:00 SELČ. Do 12 hodin ale přišlo k volebním urnám jen 19,24 procenta voličů, což nejméně za 20 let, uvedl deník Le Figaro.
Francie dala najevo, že hodlá prosadit ještě přísnější pravidla odměňování pracovníků v zahraničí, než jaká navrhuje Evropská komise. Podle webu listu Le Monde poslala do Bruselu sérii pozměňovacích návrhů, které mají nejen podstatně zmírnit rozdíl mezi mzdami obvyklými v příslušné zemi a nižšími odměnami z jiných států, ale i zajistit dohled nad jejich dodržováním.
Když před několika měsíci přeskočily hranici Francie fotografie Emmanuela Macrona a jeho o dvacet čtyři let starší manželky Brigitte a svět se seznamoval s jejich příběhem, mnozí se zatvářili… Ach, ti Francouzi, ti labužníci, ti bonviváni, ti zvrhlíci, od koho jiného než od těch podivných erotomanů, kteří nikdy nemohou nic dělat normálně, něco takového čekat?
Americká města, státy a firmy, mohou plnit závazky pařížské dohody o klimatu, navzdory tomu, že prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že USA od dohody odstoupí. Při návštěvě Paříže to v pátek řekl někdejší newyorský starosta Michael Bloomberg.
Prokuratura ve francouzském Brestu ve čtvrtek oznámila, že se rozhodla zahájit předběžné vyšetřování ministra pro územní soudržnost Richarda Ferranda. Vedle ministryně pro evropské záležitosti Marielle de Sarnezové je tak už druhým členem kabinetu, o kterého se zajímá policie. Agentura AFP podotýká, že oznámení přišlo v den, kdy vláda prezidenta Emmanuela Macrona představila tisku připravovaný zákon o morálce a etice v politice.
Před našima očima a za našimi zády se nám radikálně posouvá rámec pro zahraniční politiku.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron nemá malé cíle, doma i ve světě. Se svým teprve nedávno vytvořeným hnutím a nesourodým politickým konglomerátem Republika v pohybu (LREM), chce v nadcházejících parlamentních volbách získat absolutní většinu, aby tak mohl prosadit své reformy. Píše to deník Le Figaro. První kolo voleb do Národního shromáždění se koná již za dva týdny a dnes zveřejněný průzkum dává Macronovi zapravdu, že cíl je na dosah.
Ve francouzském Versailles spolu v pondělí jednali francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Téměř tříhodinové jednání se zaměřilo na situaci v Sýrii a na Ukrajině, užívání chemických zbraní a i postavení gayů v Čečensku, kteří jsou podle západních kritiků vystaveni brutálním represím. „O neshodách jsme hovořili otevřeně,“ řekl Macron, který ale Putina přivítal v pompézním stylu a dohodl se na velké spolupráci obou zemí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se schází s hlavou ruského státu Vladimirem Putinem. Jako místo setkání byl vybrán královský palác ve Versailles, kvůli tamnímu zahájení výstavy o ruském caru Petru I. Velikém. Státníci jednají o vývoji rusko-francouzských vztahů, o budoucnosti Evropské unie, o boji proti terorismu a o regionálních krizích na Ukrajině, v Sýrii, v Severní Koreji a v Libyi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron považuje jeho potřesení ruky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na bruselském summitu NATO za „okamžik pravdy“. Šéf Bílého domu je znám pro svůj zvláštní způsob potřesení pravicí, kdy má velmi pevný stisk nebo ji nechce pustit. Macron chtěl stejným stylem ukázat, že nebude dělat ústupky, a to ani symbolické, píše BBC. Na videu, které teď média podrobně rozebírají, je vidět, že jim z toho sevření zbělaly klouby.
I v České republice, podobně jako ve většině západních zemí, bylo zvolení nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona oslavováno jako vítězství proevropského kandidáta nad populistkou.
Evropa si už dlouho tak slyšitelně nevydechla jako po vítězství Emmanuela Macrona. A nejen Evropa. Politika se paradoxně právě v době povzbuzeného nacionalismu pozoruhodně internacionalizovala. A to na obou koncích spektra. Lidé jako Marine Le Penová, Nigel Farage, Donald Trump a Vladimir Putin si navzájem fandí, navštěvují se nebo si aspoň posílají úsměvy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se vrátil ke svým kontroverzním předvolebním slibům a ve čtvrtek podle agentury Reuters vyzval Evropskou unii k většímu úsilí o omezení přílivu levné pracovní síly z východu osmadvacítky do zemí jako je Francie. Podle Macrona příliv Východoevropanů pracujících za nízké mzdy při pobytech ve Francii oslabuje podporu, jíž se EU v zemi těší.
Když vystoupil premiér Sobotka na sněmu Hospodářské komory a ohlásil, že by se ČR měla rozhodnout, kdy přijme euro, vypadalo to jako vystrašená reakce na zvolení nového francouzského prezidenta.
