V Praze stejně jako v řadě dalších evropských měst fungují podle lidskoprávní organizace Safeguard Defenders dvě neoficiální pracoviště čínské policie, které jsou prodlouženou rukou čínských úřadů, a mají sloužit mimo jiné k šíření propagandy a zastrašování čínských občanů žijících v zahraničí.
Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo ke zklidnění situace na Ukrajině, zatímco Indie vyjádřila obavy z eskalace konfliktu a vyzvala k návratu k diplomacii a dialogu. Děje se tak poté, co několika ukrajinskými městy, včetně metropole Kyjeva, otřásly v pondělí výbuchy, které agentura Reuters označuje za zřejmou ruskou mstu za víkendové poškození Kerčského mostu, vedoucího z Ruska na anektovaný poloostrov Krym.
Nejbohatší muž světa a šéf Tesly Elon Musk krátce po „mírovém řešení“ mezi Ukrajinou a Ruskem přichází s plánem, jak vyřešit napjatou situaci mezi Tchaj-wanem a Čínou. Miliardář v rozhovoru s deníkem Financial Times doporučuje vytvoření zvláštní administrativní oblasti pro Tchaj-wan, kterou by spravovala Čína. Zakladatel automobilky Tesla své domněnky nastínil v rámci debaty o Číně, jelikož v Šanghaji provozuje Tesla jednu ze svých největších továren.
Čína rozmístila po celém světě desítky „zámořských policejních služeben“, aby sledovala své občany, kteří pobývají v zahraničí. Řada takových stanic je i v Evropě, jedna z nich má sídlit i v Praze, napsal list New York Post a další americká média s odkazem na nevládní organizaci Safeguard Defenders. Detašovaná policejní pracoviště mají fungovat tajně.
Na sociálních sítích sílí spekulace o tom, že čínský prezident Si Ťin-pching byl odstaven od moci a je držen v domácí izolaci. Stalo se tak poté, co o tom na Twitteru informovala jedna z čínských aktivistek. Zatímco oficiální média v Číně se k informaci nevyjádřila, zprávou žijí další asijské země, především Indie. Podle jiných zdrojů je Si Ťin-pching jen v covidové izolaci poté, co se vrátil ze summitu v Uzbekistánu. Na Twitteru lze nyní najít populární hesla jako „China“, nebo „XiJinping“.
V čínském městě Ghulja, kde žijí převážně Ujgurové, zemřelo během jednoho dne nejméně 20 lidí hladem nebo z důvodu nedostatku lékařské péče během povinné covidové karantény. Na internetu kolují videa zobrazující utrpení uvězněných čínských občanů, kteří žádají o pomoc. Nejedná se o první případy úmrtí způsobené tvrdým lockdownem, půlmilionové čínské město hlásilo případy úmrtí již dříve. Informovalo o tom Radio Free Asia.
Hlavní čínský epidemiolog Wu Cun-jou vyzval Číňany, aby se vyhýbali tělesnému kontaktu s cizinci, a zabránili tak šíření opičích neštovic. Peking ohlásil první případ nákazy opičími neštovicemi v pevninské Číně minulý týden, infikovaná osoba přicestovala ze zahraničí. Wuova výzva byla o víkendu na sociálních sítích hojně sdílena, komentáře pod ní ale byly v neděli zablokovány.
Americké síly by bránily Tchaj-wan, pokud by ho napadla Čína, potvrdil americký prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CBS. Ve stejném duchu se Biden vyjádřil už v květnu, jeho nynější výrok je ale podle agentury Reuters ještě jasnější. Biden odpověděl kladně na otázku moderátora pořadu 60 Minutes, zda by americké síly bránily Tchaj-wan. „Ano, pokud by došlo k bezprecedentnímu útoku,“ řekl v rozhovoru, který televize odvysílala v neděli místního času.
Ruský medvěd vyklízí pole a čínský tygr využívá situace. Čínské společnosti nabízí na světových trzích značná množství zkapalněného zemního plynu (LNG), který tamní podniky kvůli ekonomickému útlumu po pandemii covidu-19 nezvládají využít. Do Evropy už během roku dorazilo několik lodí s touto surovinou a další společnosti se přidávají, píše agentura Bloomberg. Podle ní by tento plyn mohl evropským trhům, zmítajícím se v energetické krizi, slušně ulevit.
Začátkem patnáctého století, zhruba tou samou dobou, co se u nás schylovalo k husitské revoluci, se Čína pod vládou dynastie Ming rozhodla prozkoumat okolní svět. V letech 1405–1433 vyplulo z Číny ne méně než sedm velkých námořních výprav, které dosáhly i tak vzdálených pobřeží, jako je to východoafrické. Kdyby dění na planetě tou dobou sledoval nějaký velký Pozorovatel, řekl by si, že Čína má nakročeno k tomu, ovládnout celou zeměkouli.
Více než 50 000 vojáků a 5000 kusů zbraní a vojenské techniky, včetně 140 letadel a vrtulníků a 60 lodí, se zapojí do strategického velitelsko-štábního cvičení Vostok-2022 (Východ 2022), které se uskuteční od 1. do 7. září v sedmi vojenských prostorech Východního vojenského okruhu a také v Ochotském a Japonském moři. Oznámilo to podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. To také uvedlo, že do cvičení se zapojí také čínské vojenské námořnictvo.
Obavy v Asii. Singapurský ministr zahraničí Vivian Balakrishnan se nechal slyšet, že situace okolo Tchaj-wanu a především vztahy Spojených států s Čínou jsou natolik mizerné, že mezinárodní situace připomíná dění před první světovou válkou a může ještě dále eskalovat. Řekl to pro singapurský list The Straits Times. Podle jeho předchůdce George Yeoa se Washington s Pekingem zase zbytečně provokují a USA „dráždí pandu“, což státy jihovýchodní Asie znepokojuje za situace, kdy v Bílém domě sedí slabý prezident.
Japonsko zvažuje rozmístění tisícovky střel dlouhého doletu, aby tak zvýšilo svou schopnost protiútoku proti Číně. Informoval o tom v neděli japonský list Jomiuri s odvoláním na vládní zdroje. Střely odpalované z lodí a letadel by podle listu měly být umístěny především v oblasti souostroví Rjúkjú a měly by být schopny zasáhnout pobřežní oblasti Severní Koreje a Číny
Pouhých několik měsíců poté, co rozsáhlé uzavírky v Číně znovu narušily globální dodavatelské řetězce a přinutily mnoho výrobců pozastavit svou práci, země opět zavírá řadu svých továren. Tentokrát není na vině koronavirus, ale intenzivní vlna veder, uvádí server Quartz, který se zabývá globálními ekonomicko-obchodními vztahy. Vlna veder a sucha v jižní Číně kolem povodí řeky Jang-c'-ťiang totiž způsobují pokles hladiny vody za přehradami, což omezuje výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách a současně se zvyšuje poptávka po klimatizaci.
Šéfové a vedení největšího investičního fond pro čipy a polovodiče v Číně tzv. „Velkého fondu“, čelí obvinění a vyšetřování z korupce.
Návštěva členů amerického Kongresu na Tchaj-wanu narušuje suverenitu a územní celistvost Číny, uvedlo dnes čínské ministerstvo obrany. Ministerstvo zároveň pohrozilo tvrdou reakcí na vměšování do vnitřních záležitostí Číny. Američtí kongresmani na ostrov, který Peking považuje za svou provincii, přicestovali v neděli a dnes se sešli s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.
Na Tchaj-wan dnes dorazila pětičlenná delegace amerického Kongresu. Američtí zákonodárci mají během následujících dvou dnů v plánu setkání s vysoce postavenými tchajwanskými představiteli, mimo jiné s prezidentkou Cchaj Jing-wen, uvedly světové agentury s odvoláním na americké zastoupení na Tchaj-wanu. Cesta se koná pouhých 12 dní od návštěvy předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Čína na tuto cestu reagovala dosud největším vojenským cvičením v okolí ostrova a diplomatickými kroky.
Návštěva nejvyšší funkcionářky dolní komory amerického Kongresu Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu vzbudila nervózní reakci, již by měli vstřebat i naši zastánci demonstrativních solidárních návštěv této země. Že má jeden z nejvyšších ústavních činitelů USA právo jezdit si, kam chce – v tomto smyslu zněla reakce jak Kongresu (včetně vlivných republikánů), tak administrativy –, je banalita, jíž nemůže diskuse skončit, ale začít.
Čínská armáda ve středu uvedla, že po zhruba týdnu cvičení v okolí Tchaj-wanu „úspěšně splnila různé úkoly“, napsala agentura Reuters. Východní velení čínské armády na sociální síť Weibo oznámilo, že bude situaci v Tchajwanském průlivu i nadále sledovat, pravidelně hlídkovat a pokračovat ve výcviku, aby byla armáda bojeschopná. Prohlášení armády může znamenat potenciální konec několika dní „vojenských her“, ale také signál, že Peking bude na ostrov nadále vyvíjet tlak, píše Reuters.
TikTok není jen další sociální síť na přidávání audiovizuálních obsahů, aplikace je spíše vlk v rouše beránčím. Tvrdí to americký expert tajných služeb a odborník na kyberbezpečnost Brendan Carr. Jeho slova jsou v souladu s dlouhodobým názorem odborníků, kteří varují před tím, že by čínská platforma mohla sloužit jako trojský kůň, který bude sklízet data a informace o lidech z celého světa. Britský parlament už svůj účet na TikToku zrušil.
Zatímco Čína vede rozsáhlá vojenská cvičení u Tchaj-wanu, skupina amerických expertů na obranu a vysloužilých vojáků se ve Washingtonu zaměřila na simulaci případné americko-čínské války o tento ostrov. V rámci „válečných her“ vyhodnocují možný vývoj hypotetické války. O neoficiálním jednání píše zpravodajský portál Bloomberg. Vysloužilci z amerického Pentagonu predikují hypotetickou americko-čínskou válku a předvídají ponuré vyhlídky.
Peking využívá svá vojenská cvičení v blízkosti Tchaj-wanu k přípravě invaze, uvedl v úterý šéf tchajwanské diplomacie Joseph Wu. Čína podle něj hledá záminky pro zahájení manévrů a jedním z nich byla návštěva šéfky Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové. Peking zahájil vojenské manévry bezprecedentního rozsahu v okolí Tchaj-wanu minulý čtvrtek bezprostředně poté, co Pelosiová ostrov navštívila navzdory čínské kritice.
Západu se dostatečně nedaří izolovat Rusko a Čínu. Ze skupiny G20, kde je sdruženo dvacet nejmocnějších ekonomik světa, se k protiruským sankcím připojila pouze polovina. USA a Evropa jsou neochotou ostatních členů společenství zaskočeni a lobují za to, aby k dalšímu balíčku sankcí připojily i ostatní země jako Indie nebo Čína. Africké země v současnosti prohlubují své obchodní vztahy s Ruskem i Čínou a připojení se k západním sankcím je pro ně příliš velkou hrozbou. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Pokud Čína napadne Tchaj-wan, musí to trvat 48 hodin, aby uspěla, napsal s odkazem na diplomatické zdroje britský deník The Telegraph. Tato strategie se odvíjí od Putinova neúspěchu v dobytí Kyjeva, ze kterého si čínský prezident Si Ťin-pching údajně bere poučení. Podle analytiků z The Royal United Services Institute (RUSI), nejstaršího britského think tanku v oblasti obrany a bezpečnosti, existují hned čtyři možné scénáře, jak by vojenská operace mohla probíhat.
Peking zcela přerušil komunikaci a hovory s Washingtonem, upozorňují vojenští experti. Výzvy zástupců Pentagonu a Spojených států ke svým čínským protějškům zůstávají během tchajwanské krize bez odezvy. Mlčení Pekingu je podle amerických vysokých úředníků „nebezpečným, krátkozrakým a bezohledným krokem“, který zvyšuje riziko eskalace během čínsko-tchajwanského napětí. Vysocí představitelé čínské armády se tento týden nezúčastnili hovorů se svými americkými kolegy, informuje server Politico.
Ministerstvo obrany Tchaj-wanu uvedlo, že do tchajwanské vzdušné obranné zóny proniklo 20 čínských letounů. Čtrnáct jich přeletělo před střední linii v Tchajwanském průlivu, informuje agentura Reuters. Resort obrany také uvedl, že zaznamenal aktivitu 14 čínských vojenských lodí v Tchajwanském průlivu. Podle Tchaj-peje čínská letadla a lodě provádějí cvičení simulující útok na hlavní ostrov Tchaj-wanu. Agentura Reuters ve 14:35 středoevropského času uvedla, že proti čínským letadlům vystartovaly tchaj-wanské stíhačky.
Čínská letadla a válečné lodě v pátek ráno překročily linii, která dělí průliv mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou. Oznámilo to podle agentury Reuters tchajwanské ministerstvo obrany. Později podle AFP uvedlo, že šlo o 68 čínských letadel a 13 válečných lodí. Vojenské aktivity Pekingu zároveň označilo jako „vysoce provokativní“. Resort obrany dále uvedl, že tchajwanská armáda vyslala letadla, lodě a rozmístila pozemní raketové systémy, aby situaci monitorovaly.
Je jasné, že Čína se snaží stát světovým hráčem číslo jedna. Prvním krokem k tomuto bude obsazení Tchaj-wanu, de facto nezávislého státu, který však Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Zdá se nevyhnutelné, že hlavním konfliktem 21. století bude soupeření Číny a Spojených států. Jestli se bude jednat o druhou studenou válku, nebo tento střet přeroste v plnohodnotný ozbrojený konflikt, je ve hvězdách.
Tchaj-wan jedná se sousedním Japonskem a Filipínami o alternativních leteckých trasách, informovala dnes tamní tisková agentura CNA. Jednání začalo poté, co Čína oznámila vojenská cvičení, které podle ostrova představují blokádu jeho vzdušného a námořního prostoru, což může narušit mezinárodní obchod. Čína oznámila manévry v úterý poté, co na Tchaj-wan k velké nelibosti Pekingu přicestovala předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Letadlo předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové přistálo v hlavním městě Tchaj-wanu Tchaj-peji. Od cíle ostrovní stát navštívit ji tak neodradila ani varování Číny a přesouvání čínské válečné techniky k Tchaj-wanu. Pelosiová je nejvyšším americkým ústavním činitelem, který Tchaj-wan navštívil za posledních 25 let.
